On v podstatě nemůže jmenovat Miroslavu Němcovou, respektive jakéhokoliv premiéra, s kterým by pokračovala ta současná situace, protože na tom měl založenou kampaň před druhým kolem prezidentských voleb, kde se vymezil proti této vládě, která by měla skončit, podle něj.
Při hodnocení výroku vycházíme zejména z billboardů prezidenta Zemana, které před druhým kolem útočily přímo na vládu sloganem "STOP této VLÁDĚ VOLTE ZEMANA!" foto zde. Druhá linie vymezení se vůči vládě byla sloganem "STOP Kalouskovi na Hradě VOLTE ZEMANA!" foto zde. Vymezení se není v druhém případě tak přímočaré jako v prvním případě , avšak vezmeme-li v úvahu, že ministr Kalousek u části veřejnosti není příliš oblíben, tak tento slogan slouží pro postrašení této části veřejnosti, že nebude-li volit Zemana, tak Kalousek bude nejen na ministerstvu ale i na Hradě. Tento slogan zde funguje zhruba stejně jako debata o (ne)navrácení majetku Sudetským Němcům.
Výrok tedy s ohledem na výše zmíněné slogany hodnotíme jako pravdivý.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Říká zatím ve Dvaceti minutách Radiožurnálu dnes již bývalý poslanec a člen ODS Pavel Bém. Mimochodem vy budete kandidovat ve volbách? Pavel BÉM, bývalý primátor Prahy, bývalý poslanec /ODS/: Já už dva roky říkám, že určitě ne a já na tom nemíním nic měnit.
Jediné mediální prohlášení Pavla Béma ohledně jeho politické budoucnosti, které se nám podařilo dohledat, je jeho otevřený dopis členům ODS z března 2012, kdy byl po zveřejnění odposlechů jeho telefonátů donucen pozastavit členství ve straně.
V tomto dopise mimo jiné píše: „O svém odchodu do "politického důchodu" už jsem se rozhodl dávno. Politické ambice už nějaký čas nemám. Dnes už tak složitou situaci pro ODS nechci ještě více ztěžovat.”
Toto prohlášení je staré přibližně rok a půl a protože sám píše, že se pro svůj odchod rozhodl již dávno, rozhodli jsme se hodnotit výrok jako pravdivý.
Předložili jsme zákon o zrušení anonymních akcií jako první, nebyl přijat. Posléze jsme se dohodli na kompromisu a ty akcie byly nakonec zrušeny.
Skupina poslanců ČSSD, včetně Jeronýma Tejce, předložila návrh zákona o zrušení listinných akcií na majitele do sněmovny již v listopadu 2009. Projednávání návrhu bylo přerušeno v prvním čtení. Podobný návrh předložili poslanci ČSSD i v červenci 2010, ten byl zamítnut v prvním čtení.
Sněmovnou prošel až vládní návrh zákona o opatření ke zvýšení transparentnosti akciových společností, pro který se vyslovili prakticky všichni přítomní poslanci jak ve třetím čtení, tak po vrácení zákona Senátem.
Zákon byl vyhlášen ve sbírce jako §134/2013 Sb., Zákon o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností a o změně dalších zákonů
A jak vidíme, ta sněmovna je dneska tak fragmentovaná, že jednou ti poslanci jsou v jakési koalice, jednou nejsou.
Z kontextu výroku je zřejmé, že Jiří Rusnok hovoří o poslancích za stranu LIDEM. Ze 17 nezařazených v Poslanecké sněmovně je členy strany LIDEM celkem 6 poslanců a poslankyň. Na základě postojů vicepremiérky v demisi je výrok hodnocen jako pravdivý.
Karolína Peake v současné situaci vyjadřovala ne zcela jednotně stanoviska svá a strany LIDEM.
25. června uvedla (Novinky.cz): "„Podporujeme případnou premiérku Miroslavu Němcovou a sestavení vlády ve formátu ODS, TOP 09 a LIDEM, ale pro nás to neznamená bianco šek pro hlasování o důvěře takové vládě."
Ovšem ve stejný den také na tiskové konferenci ODS, TOP 09 a LIDEM bylo prezentováno 101 hlasů pro případnou podporu Miroslavy Němcové.
Ve stejný den také uvedla: " Nemohu vyloučit v tuto chvíli za náš poslanecký klub podporu odbornické vládě Jiřího Rusnoka vzhledem k tomu, že jsme o tom zatím na poslaneckém klubu (dodáváme, že strana LIDEM žádný svůj poslanecký klub nemá, nemá totiž dostatek poslanců k jeho vytvoření) nejednali."
Její následné vyjádření, které zachytilo Právo, je pak již odlišné: " Naší hlavní prioritou je udržet politickou vládu v současném složení, která má jasnou podporu ve Sněmovně." A dodala ještě: " Podporujeme Miroslavu Němcovou a tím jasně říkáme, že nebudeme podporovat vládu prezidentskou ani nějakou jinou."
Já jsem slovo slabý, silný politik a předseda vlády o Petru Nečasovi, myslím, nikdy nevyřknul.
Skutečně se nám nepodařilo dohledat, že by Václav Klaus na veřejnosti označil Petra Nečase jako slabého politika. Vládu jako takovou však označoval za slabou opakovaně, například již v prosinci 2011, nebo po skončení svého mandátu při přednášce na VŠE, kde vládu označil jako bezzubou a rozpačitou, vládní koalici jako slabou a křehkou.
Petra Nečase však jako slabého lídra označil například prezidentův poradce Jiří Payne.
V Senátu je ústavní většina komunistů a socialistů.
Výrok Miroslavy Němcové je hodnocen jako pravdivý, neboť v Senátu existuje ústavní většina senátorů stran ČSSD, SPOZ (exČSSD), KSČM.
Ústavní většina je kvantifikována jako třípětinová většina. Pro přijímání ústavních zákonů v Senátu je zapotřebí dosáhnout třípětinové většiny přítomných senátorů (čl. 39 Ústavy). Nicméně vyjdeme-li z toho, že zpravidla se počítá s třípětinovou většinou všech, tak v případě Senátu ČR jde o 49 senátorů (z celkových 81).
ČSSD má v Senátu v současnosti klub o síle 45 členů. Připočteme-li klub SPOZ+KSČM+Severočech (který má 5 členů), získáme onu ústavní většinu.
V tomto klubu jsou 2 senátoři KSČM (Bayerová, Homolka) senátoři Dryml i Palas zvoleni za ČSSD, lze je tedy řadit k "socialistům". Dryml přešel v průběhu svého mandátu k SPOZ. Posledním senátorem v tomto klubu je Jaroslav Doubrava ze strany Severočeši.cz.
My máme naprosto transparentní účet.
ČSSD zřídila pro potřeby kontroly financování volební kampaně transparentní účet s deklarací, že "účet bude zahrnovat veškeré finanční operace ústředního i krajských volebních fondů. Příjmy i výdaje volebního fondu budou pravidelně kontrolovány auditorem, který zajišťuje průběžný audit hospodaření ČSSD v roce 2013."
Vedle toho ČSSD provozuje i tzv. transparentní pokladnu spravovanou Ústředním sekretariátem ČSSD.
Dobře víme, že prezident republiky se pokoušel nad rámec dnešní ústavy již ve svém projevu - již ve svých projevech v prezidentské kampani slibovat, jak zničí Nečasovu vládu, jak ji odvolá.
Ve své kampani Zeman Nečasovu vládu kritizoval, přímo o jejím zničení, resp. odvolání však - podle dohledaných informací - nemluvil. O odvolání vlády Petra Nečase, byť v teoretické rovině, mluvil až po vítězných prezidentských volbách. Z tohoto důvodu je výrok Marka Bendy hodnocen jako nepravdivý.
V předvolební kampani Miloš Zeman použil např. bilboard s nápisem “ Stop této vládě ”. Vládu Petra Nečase pak kritizoval nedlouho po svém zvolení, kdy se vyslovil pro předčasné volby jako ideální řešení politické situace.
V jednom z předvolebních rozhlasových duelů Miloš Zeman řekl: “ Tak za prvé, tato vláda, jak jistě tazatel ví, má v současné době důvěru 8 % občanů. Prezident, který je zvolen přímou volbou není mluvčím jakékoliv politické strany, je především mluvčí občanů. A měl by tedy vyjadřovat ve svých vystoupeních názor těchto 92 % občanů. Samozřejmě bude-li to levicový prezident a já se s tím nějak neskrývám, tak vláda Petra Nečase to bude mít s levicovým prezidentem o něco obtížnější, než jestliže v čele prezidentského úřadu bude předseda jedné ze silných vládních stran.”
V jiném prezidentském duelu pak hovořil následovně: “ Jsem levicový politik a jsem odpůrcem Nečasovy vlády. Je-li Nečasova vláda pravicová a je-li případný budoucí prezident levicový, pak bych minimálně kritizoval Nečasovu vládu za chyby, které dělá.”
V každém kraji existuje položka, která se týká krizového řízení, týká se zvládání mimořádných událostí. Myslím si, že v jednotlivých krajích je to v rozmezí od jednotek do desítek milionů korun pro aktuální pomoc.
V rámci ověřování výroku poslance Haška jsme prošli rozpočty všech krajů a Hlavního města Prahy a do financí, o nichž mluvil poslanec Hašek, jsme zahrnuli vše, co souvisí s krizovým řízením - řešením mimořádných událostí. To zahrnuje jak přípravu, tak připravené finance na opravy či akutní výdaje. Dané součty jsme dali to tabulky dle krajů a pro korektnost uvádíme i rok, ze kterého jsou. (ne ve všech krajích byly rozpočty rok 2013 dostatečně konkrétní, např. aplikace Prahy)
Kraj Rok Odkaz Částka (v tis. Kč) Hlavní město Praha 2012 aplikace* 3 000Středočeský2013 list 01 (.xls) 2 500Jihočeský2013 str. 14 a 15 (.pdf) 6 395Plzeňský2012 str. 25 a 26 (.pdf) 8 820Karlovarský2013 str. 5 (.pdf) 3 513Ústecký2013 str. 50 (.pdf) 1 000Liberecký2013 list 904 (.xls) 2 204Královehradecký2013 (.xlsx) 152**Pardubický2013 (.zip) P6_P7... 5 422Vysočina2013 (.pdf) nenalezeno***Jihomoravský2013 list II.2. (.xls) 1 500Olomoucký2013 list 02 (.xlsx) 6 000Zlínský
2013 str. 48 (.pdf) 440Moravskoslezský2013 stránky kraje 9 290
* Nutno "se proklikat" -> návrh rozpočtu - detailní pohled -> výdaje -> 07 - Bezpečnost -> MHMP OKR.
** V rozpočtu kraje byla vedena pouze položka "krizové plánování", položku zahrnující materiální připravenost se nám nalézt nepodařilo.
*** V rozpočtu kraje nebyla vedena položka "krizové řízení" či jiné podobné znění, nicméně v podrobném rozpise byl uveden nákup materiálu na krizové řízení veden v rozpočtu IZS (integrovaného záchranného systému).
Výrok poslance Haška hodnotíme jako pravdivý, ve všech krajích byly skutečně vedeny finance na krizové řízení (či podobně pojmenované položky). Jedinou výjimkou je zde Vysočina, kde tyto finance jsou přímo součástí IZS, tudíž nejsme schopni uvést konkrétní číslo. Nicméně v krajích, které měly tento údaj uvedený separátně, se (až na Zlínský kraj) konečná částka pohybuje opravdu mezi 1 až cca 10 milióny Kč.
Ale ten, kdo (...) prodal OKD panu Bakalovi, byl právě ministr financí Bohuslav Sobotka se Stanislavem Grossem.
Špidlova, resp. Grossova vláda prodaly menšinový státní podíl v OKD společnosti Karbon Invest, ve které Bakala nefiguroval.
Proces privatizace OKD, a.s. (dříve Ostravsko-karvinské doly) blíže popisuje např. ČT. Státní podíl na této akciové společnosti klesal od roku 1997, a to až na menšinový podíl. Když v březnu 2004 vláda Vladimíra Špidly rozhodla o prodeji tohoto podílu za 2,25 mld. korun společnosti Karbon Invest a v září 2004 vláda Stanislava Grosse navýšila (přesněji zde, .doc) cenu na 4,1 mld. korun, držel již stát pouze 45,8831 % akcií podniku.
Pravdou na tvrzení senátora Okamury je, že OKD prodala vláda, jejímiž členy byl Bohuslav Sobotka a Stanislav Gross. Sobotka byl jako ministr financí podle výše uvedených usnesení vlády prodejem dokonce pověřen. I v tom je však výrok zavádějící, jelikož vláda prodávala pouze menšinový podíl: společnost Karbon Invest měla po nákupu státního podílu držet 96 % akcií OKD (dle Ihned.cz) a jen menší část svého podílu získala od státu.
Zcela nepravdivé pak je, že Sobotka s Grossem prodali OKD "panu Bakalovi ". Již v září jsme ověřovali výrok Bohuslava Sobotky, který to popíral. Podnikatel Zdeněk Bakala odkoupil společnost Karbon Invest několik týdnů po její dohodě se státem a také jeden z tehdejších klíčových vlastníků Karbon Invest, Petr Otava, prohlásil (Novinky.cz): "Vláda nebyla o jednáních o vstupu RPG Industries [Z. Bakaly, pozn. Demagog] informována".
