Bohuslav Svoboda
Já bych jenom podotkl, že podle posledního ratingového hodnocení Prahy, podle Moody´s má Praha stupeň A plus A jedna stabilní a podle Standard&Poor´s stupeň A plus s pozitivním výhledem, kolik měst v Evropě má takovýto rating.
Praha má uvedený rating, podobně jako celá řada dalších evropských měst.
Praha je opravdu hodnocena agenturami S&P (přístup po registraci, potvrzeno také ve zprávě Lidovek.cz) a Moody's (také zde je nutná registrace), jak uvádí zastupitel Svoboda.
Zároveň u agentury Moody's nenajdeme mnoho evropských měst se stejným nebo lepším ratingem (jde např. o Vídeň, Oslo, Berlín či Bern), mj. proto, že jich agentura mnoho nehodnotí. Od S&P má však stejný rating i Brno (příp. dle Reuters, angl.), Ostrava disponuje stejnou známkou, pouze se stabilním, nikoli pozitivním výhledem. Mezi postkomunistickými zeměmi si česká města stojí dobře, ovšem v databázi S&P (po registraci) najdeme mnoho francouzských, švédských, švýcarských měst, příp. města jako Brusel, Vídeň či Birmingham, všechna s lepším či stejným hodnocením jako Praha.
Zastupitel Svoboda tedy pravdivě popisuje pražský kreditní rating, přikrášluje ovšem jeho hodnotu ve srovnání s jinými městy v Evropě.
Jiří Pospíšil
Ano, můžeme mít klidně prezidentský, poloprezidentský systém, ale tam je pozice prezidenta úplně jiná. Je odpovědný, je odpovědný. U nás máme neodpovědného prezidenta.
V poloprezidentské Francii byl prezident donedávna stejně neodpovědný, jako u nás.
Když Jiří Pospíšil hovoří o odpovědnosti, má zřejmě na mysli politickou odpovědnost: např. možnost, aby prezident byl sesazen parlamentem. Prezident ČR je částečně odpovědný (jak argumentuje např. ústavní právník Zdeněk Koudelka) díky ustanovení o velezradě (Čl. 65, odst. 2), přestože Ústava doslovně uvádí (Čl. 54, odst. 3), že ze své funkce odpovědný není.
V prezidentských systémech, kde je exekutivní pravomoc koncentrována v osobě prezidenta, je jeho odpovědnost zpravidla rozsáhlejší. Platí to v modelu pro tyto systémy, Spojených státech, kde prezident (dle Čl. II, odst. 4 Ústavy) může být souzen i za úplatkářství a např. i v latinskoamerických prezidentských systémech (příkladem je medializované odvolání paraguayského prezidenta v r. 2012, Economist).
"Poloprezidentský systém" je termín, který vytvořil politolog M. Duverger k popisu francouzské páté republiky a značí víceméně rovnoměrnou dělbu pravomocí v exekutivě mezi vládu a prezidenta. Francie je tedy modelovým příkladem poloprezidentského systému. Až do r. 2007 byl však francouzský prezident stejně neodpovědný jako ten český: podle původního textu (Čl. 68, fr.) francouzké ústavy z r. 1958 mohl být souzen pouze za velezradu. Teprve ústavní dodatek, schválený v r. 2007 (Deutche Welle, angl.) umožňuje proces soudu v parlamentu podle amerického modelu.
Přestože tedy prezident v Pospíšilem uvedených systémech může být odpovědný více než v ČR, nejde o pevné pravidlo.
Miroslava Němcová
...Švýcaři hodnotí spolupráci Pavla Zemana s nimi a samotnými (v kauze MUS - pozn. Demagog.cz) a říkají, že bez této spolupráce by se věc vůbec nepohnula.
Švýcarský generální prokurátor Michael Lauber po vyslovení verdiktu uvedl, že spolupráce s českými úřady byla od ledna 2012, kdy do funkce nastoupil, skvělá. Řekl, že s nejvyšším českým státním zástupcem Pavlem Zemanem a jeho spolupracovníky pravidelně jedná a Zeman ho také několikrát navštívil ve Švýcarsku.
V rozhovoru po vynesení rozsudku, který zveřejnil server iHNed.cz, Lauber také prohlásil, že pro úspěšné zakončení vyšetřování byla klíčová mezinárodní spolupráce.
Bohuslav Sobotka
...rozhodovalo se více než 160 členů ústředního výkonného výboru, to je velmi reprezentativní zastoupení sociálnědemokratické strany, a v tomto hlasování sociální demokraté rozhodli. (při tajném hlasování o mandátu lídra B. Sobotky do předčasných voleb - pozn. Demagog.cz)
Výrok Bohuslava Sobotky je hodnocen jako zavádějící, neboť i když počet členů ÚVV ČSSD je skutečně více než zmíněných 160, v tomto konkrétním hlasování se jich vyjádřilo pouze 151.
Celkově je členů Ústředního výkonného výboru ČSSD 194.
Při tomto konkrétním rozhodování hlasovalo celkem pouze 151 členů ústředního výkonného výboru ČSSD tedy méně než uvádí Bohuslav Sobotka. Pro to, aby se stal Sobotka kandidátem na premiéra, bylo pak 86 členů.
Daniel Herman
V minulé poslanecké sněmovně byl nejvyšší počet lidí vyšetřovaných policií.
Aby mohl být poslanec vyšetřován policií, musí ho nejdříve jeho kolegové zbavit imunity. Zaměřili jsme se proto na počty poslanců zbavených imunity, jejichž přehled přinesl server Aktuálně.cz.
Z tohoto přehledu vyplývá, že nejvíce stíhaných poslanců skutečně bylo v čerstvě rozpuštěné sněmovně (6. volební období, 6 vydaných poslanců). Na pomyslném druhém místě by bylo 2., taktéž zkrácené, volební období, které trvalo pouhé dva roky, ale za tuto dobu byli vydáni hned čtyři poslanci.
Tereza Bernardová
Máme zpracovaný program na dlouhodobé fungování státu i na vyvedení státu z krize. První věc, kvalitní čerpání evropských peněz. Určitě druhá věc, která se týká korupce ve veřejných zakázkách, i na toto máme vytvořený program, který se týká dvou úřadů. Jedním z nich by byl takzvaný úřad státní expertízy, který by vůbec zkoumal, jestli ta daná veřejná zakázka má smysl. Druhým úřadem by byl takzvaný centrální úřad pro veřejné zakázky, který by dohlížel na to, jak ta zakázka funguje. A třetí, takovým konečným bylo vyvěšení všech těchto zakázek samozřejmě na internetu, aby k nim měl každý přístup.
Všechny body, které Tereza Bernardová vyjmenovává, jsou zpracovány v Ekonomickém programu NS-LEV 21 (.doc).
Čerpání evropských peněz je hned několikrát zmíněno v kapitole zabývající se opatřeními pro obnovu hospodářského růstu. Národní socialisté chtějí zřídit krizový management čerpání evropských peněz z fondů EU do konce současné finanční perspektivy EU v roce 2013. Jako jednu z největších priorit vidí čerpání peněz z fondů EU v letech 2014-2020. Čerpání peněz z fondů EU plánují využít mj. v boji proti nezaměstnanosti a sociálnímu vyloučení v regionech s vysokým výskytem těchto jevů. V této kapitole najdeme také návrh na zveřejňování všech smluv veřejné správy na internetu.
Kapitola Opatření pro nápravu schodkových rozpočtů obsahuje Terezou Bernardovou zmíněné body týkající se boje proti korupci ve veřejných zakázkách. Národní socialisté zde navrhují zřídit centrální úřad, který by měl namísto jednotlivých ministerstev a úřadů organizovat všechna výběrová řízení nad určitou hranici (např. 1 mil. korun). Dále chtějí vytvořit úřad státní expertízy, z něhož by centrální úřady dostávaly odborné odhady skutečných nákladů na pořízení větších investic nad určitou hranici. Pokud by nejlepší nabídka byla vyšší než odhadní cena stanovená státní expertízou, nebylo by možné ve výběrových řízeních pokračovat.
Ale podíváte-li se na politický příběh pana Kalouska, tak on se přece před několika lety domluvil jako předseda lidovců na vládě, kde měla být zastoupena taky KSČM.
Podle dostupných informací byl Miroslav Kalousek, tehdy ještě jako předseda KDU-ČSL, po volbách v roce 2006 ochoten vstoupit do menšinové vlády s ČSSD za tolerance KSČM. Nejednalo by se však o explicitně uzavřenou vládní koalici s komunisty, nýbrž pouze o koalici legislativní, na úrovni Poslanecké sněmovny, při níž by komunisté umožnili vzniknout takovéto vládě a poté by zřejmě podporovali její legislativní návrhy (nedošlo by tak k sepsání koaliční smlouvy s KSČM a jejím zastoupení v exekutivních funkcích).
Proti takovémuto řešení se vzedmula vlna odporu uvnitř KDU-ČSL, především na krajské úrovni. Následně po jednání celostátního výboru lidovců předseda Miroslav Kalousek na svou funkci rezignoval. Podle jeho slov nikoliv z důvodů vnitrostranického tlaku, nýbrž z důvodu plánu Mirka Topolánka vytvořit velkou koalici s ČSSD.
Výrok Jiřího Pospíšila proto hodnotíme jako zavádějící.
Petr Mlsna
Doporučení té komise do doby, dokud nejsou schválená Evropskou radou, jsou skutečně pouze doporučeními. A tato kondicionalita, že by snad měl být přijat zákon o státních úřednících, jako podmínka pro čerpání, čerpání peněz, je skutečně pouze, pouze neformální, není, není vymahatelná, není zakotvena v žádných evropských, evropských předpisech a dokumentech.
Evropská unie dlouhodobě kritizuje Českou republiku za neschopnost přijmout služební zákon o státní správě. V sérii doporučení z 29. května 2013, které každoročně vydává Evropská komise pro všechny členské státy, se v bodě č. 15 jasně píše o nutnosti přijmout zákon o úřednících. Komise však už 30. 5 uvedla, že pracovala se starým návrhem zákona a „kritiku zákona, kterou umístila na svém webu, zpracovali její úředníci a neschválili ji komisaři. Materiál tak nereprezentuje oficiální stanovisko Komise a sloužil jako souhrn podkladů pro vypracování doporučení pro Česko“.Přijetí služebního zákona je však do budoucna nutnou podmínkou pro čerpání financí ze strukturálních fondů EU. Zavedení zákona bylo také jednou z podmínek vstupu ČR do EU.
Série doporučení vydávaná Evropskou komisí závazná nejsou, avšak povinnost přijmout služební zákon pro ČR závazná je. Výrok ministra bez portfeje Petra Mlsny proto hodnotíme jako zavádějící.
Karel Schwarzenberg
Bylo to zajímavé tehdy (Schwarzenberg mluví o období “před Únorem” - pozn. Demagog.cz), neboť největší strana, nebudiž pochyby, naši předkové volili velkého prezidenta v opravdu svobodných ještě volbách, byť byla vyřazena v první republice nejsilnější strana, Československá republikánská strana agrární, a byl jenom omezený počet politických stran připuštěn, což už vrhlo stín na tyto volby . Ale volby ještě byly celkem svobodné. Vzešla z toho nejsilnější komunistická strana, a ta, jak známo, po únoru rychle vstřebala sociálně demokratickou stranu. Byl sjednocující sjezd a nebylo sociálních demokratů.
O volbách r. 1946 se hovoří často jako o relativně demokratických nebo o částečně svobodných. Volební soutěž byla deformována tím, že se jí mohl účastnit pouze omezený počet stran, přičemž do té doby velmi silná Agrární strana se voleb účastnit nesměla. Nelze je tedy považovat za úplně demokratické, jak ve svém výroku připouští i Karel Schwarzenberg.
Dalším nedemokratickým prvkem pak bylo sčítání hlasů KSČ* a KSS**, kdy obdobná možnost ostatním stranám dána nebyla. Nicméně ve srovnání s volbami r. 1948 se stále dá hovořit o jisté míře demokratičnosti.
Ve volbách nakonec zvítězila KSČ se 40,17 % hlasů.
Tehdejší Sociální demokracie (ČSD) byla stejně jako KSČ součástí tzv. Národní fronty. Po událostech z února 1948 se ČSD skutečně pod vedením pro-komunistického křídla v červnu 1948 po sjednocujícím shromáždění (.pdf) skutečně stává součástí KSČ.
* Komunistická strana Československa
** Komunistická strana Slovenska
Petr Hannig
Tak my máme totiž přímou demokracii v našem programu už od roku 2006. A máme tam nejenom přímou volbu prezidenta, ale i starostů a tak dále.
Výrok hodnotíme jako zavádějící, jelikož prvky přímé demokracie (přímou volbu prezidenta, hejtmanů, starostů) jsou dlouhodobou vizí strany, nicméně jejich poslední program se k této problematice nevyjadřuje.
Ve volebním programu pro volby do PS PČR 2006 uvádí v olební desatero Strany zdravého rozumu pod prvním bodem požadavek zavedení přímé volby prezidenta, hejtmanů a starostů a dále zrušení Senátu, který má být v systému přímé demokracie zbytečný.
Ve volebním programu pro volby do PS PČR 2010 vyjadřuje podporu přímé demokracie v bodech IV. a V.
Volební program pro volby do PS PČR 2013 s názvem Spravedlnost - rozum - cit se k přímé demokracii v žádném z bodů nevyjadřuje.
Lze tedy konstatovat, že se prvky přímé demokracie v programu strany Suverenita - Strana zdravého rozumu sice dlouhodobě vyskytují, nicméně v posledním programu, který je velmi stručný, se nevyskytuje.
