Přehled ověřených výroků

Zmíněné částky představují odlišné části státního rozpočtu.

Když hovoří o částce 4 miliardy korun, odkazuje premiér na výrok exministra Ivana Fuksy "Program Podpora prevence před povodněmi 2 navazuje na úspěšnou první etapu programu, která byla realizovaná v letech 2002 až 2007 s náklady ve výši přes 4 miliardy korun."
Snažili jsme se tedy ověřit rozsah výdajů zejména pro program Podpora prevence před povodněmi. Ten byl na roky 2007-2013 plánován s výdaji ve výši 11 mld. Korun (dle rozhovoru Ihned s náměstkem ministra zemědělství; starší programová dokumentace - .pdf, s. 4 - uvádí 11,5 mld.). Premiér ale uvádí, že jde o prostředky "ve třech oblastech". Kromě zmíněného programu jako další zdroj nalezneme položku ve státním rozpočtu "transfery na pozemkové úpravy a programy protipovodňových opatření" (kap. 397), na kterou bylo v letech 2009, 2010, 2011 a 2012 vyčleněno celkem 3,65 mld. Dohromady tedy téměř 15 mld. Korun poskládáme.

Srovnání oněch 15 miliard se 4 miliardami z let 2002-2007 je však zavádějící: i v tom období totiž najdeme prostředky mimo program Podpora prevence před povodněmi. Ve starších rozpočtech jde zejm. o položku "Výdaje na obnovu koryt vodních toků a vodohospodářských děl a protipovodňová opatření" (kap. 397), na kterou bylo např. v letech 2002, 2003 a 2004 vyčleněno cca 990 mil., 890 mil., resp 720 mil. Korun (v dalších letech se nevyskytuje).

Premiér Nečas tedy rozsah státní podpory, uvedený Ivanem Fuksou v příspěvku, srovnává s částkou, představující jen část státních výdajů na protipovodňová opatření, a jeho srování je tedy zavádějící.

Zpěvák Aleš Brichta figuruje na šestém místě kandidátní listiny politického hnutí Občané 2011 ve volebním obvodu Hlavní město Praha. Brichtovu kandidaturu potvrzují i internetové stránky hnutí v sekci věnované sněmovním volbám 2013.

Eurokomisař pouze řekl, že pro takto rozsáhlou katastrofu není z fondu letos možná plná náhrada.

Komisař pro finanční plánovaní a rozpočet, Janusz Lewandowski, 5. června o povodních ve střední Evropě prohlásil, že "rozsah této katastrofy zcela přesahuje (možnou) náhradu pro tyto zěmě. Nemáme prostředky, zcela určitě, pokud jde o evropský Fond solidarity. V roce 2013 to není možné" (Der Spiegel). Podle portálu Business News Europe pak dodal, že jednou z možností je provést náhradu za pohotovostní opatření v následujícím roce.

Den po medializaci jeho slov vydal komisař prohlášení, podle kterého je "Fond solidarity k dispozici všem v nouzi následující přírodní katastrofu". Také slíbil, že udělá vše pro rychlou pomoc ze strany Evropy, jakmile o ni vlády zasažených zemí požádají.

Lewandowski tedy netvrdil, že ve fondu nejsou žádné prostředky, pouze, že jich pro takto rozsáhlou událost není dostatek. Parafrázovat nelze "velmi", jak uvádí premiér. Řečník buď parafrázuje, nebo ne. V tomto případě premiér Nečas slova eurokomisaře velmi pozměnil a svým výrokem tak zavádí.

Miroslava Němcová byla skutečně zvolena předsedkyní sněmovny na první schůzi v tomto volebním období dne 22. června 2010. V tajné volbě získala 118 hlasů.

Česká republika skutečně zaznamenala poměrně dlouhé období poklesu HDP. Negativní čtvrtletní přírůstek vykazovala česká ekonomika od 4. čtvrtletí 2011, zlepšení ukázala až čísla za 2. čtvrtletí letošního roku, kdy se ekonomika dostala z červených čísel.

Srovnáme-li tento vývoj s našimi sousedy, zjistíme, že slovenská i polská ekonomika ve stejné době vykazovala setrvalý růst, německá i rakouská ekonomika pak nepatrně zakolísaly v roce 2012, celkově si však také vedly rozhodně lépe než ta naše.

Pravdivá je i druhá část Sobotkova tvrzení, podle nejnovějších údajů MPSV bylo k 31. srpnu v České republice bez práce 551 731 lidí, což se podle současné metodiky MPSV rovná 7,5% nezaměstnanosti.

Mandatorní výdaje jsou výdaje, jejichž rozsah je stanoven v zákoně, obvykle tedy není možné je operativně upravovat podle aktuální fiskální situace v rámci sestavování rozpočtu, je nutná legislativní úprava. Především se jedná o tzv. transfery, tedy výdaje, za které stát nedostává žádnou protihodnotu (např. důchody, sociální dávky, podpory), dále výdaje na zdravotnictví, dluhovou službu apod.

Není tedy pravda, že by vláda Petra Nečase neškrtala v těchto výdajích. Například v balíčku změn pro rok 2013 přistoupila vláda k omezení tempa valorizace důchodů či ke zpřísnění podmínek pro podporu penzijního připojištění. Od počátku roku 2012 byly upraveny podmínky pro pobírání rodičovského příspěvku. Nejrazantněji vláda postupovala v balíčku pro rok 2011, kdy plošně omezila výdaje jednotlivých rezortů včetně mzdových nákladů, snížila podporu stavebního spoření, zpřísnila podmínky pro výplatu porodného, rodičovského příspěvku i podpory v nezaměstnanosti.

Přesto však, jak je patrné například z grafů a tabulek v důvodové zprávě (.doc) k zákonu o státním rozpočtu pro rok 2013 (strana 24), objem mandatorních výdajů stále stoupá, a to jak v absolutní výši, tak i v poměru k celkovým výdajům (tabulka 11, graf 5) či HDP (tabulka 12).

Klesají naopak výdaje na investice. Například Státní fond dopravní infrastruktury, prostřednictvím kterého je financována výstavba a údržba silnic, železnic či vodní infrastruktury, měl pro rok 2012 rozpočtováno 58 miliard (proti 61 miliardám v roce 2011). V rozpočtu na rok 2013 je částka mírně navýšena na 58,5 miliardy, pro další roky se počítá s výdaji přibližně na stejné úrovni.

Jak však uvedl ředitel fondu na tiskové konferenci v březnu 2013 ve zprávě o financování za rok 2012, výplaty prostředků se zpožďují, protože jednotlivé projekty nedokáží dostatečně rychle čerpat přislíbené prostředky.

Výše uvedené shrnujeme do hodnocení 'zavádějící', z citovaných zdrojů vyplývá, že vláda škrtala jak v investicích, tak v mandatorních výdajích. Je otázkou, nakolik jsou výše zmíněné škrty v oblasti mandatorních výdajů "rezolutní", nicméně reálně vláda škrtala i v této oblasti, tedy tam, kde by to podle Klause snadné být nemělo.

Je pravda, že Vratislav Mynář kandidoval v krajských volbách v roce 2012 ve Zlínském kraji na kandidátce SPOZ z druhého místa. Před ním se však na prvním místě nacházel člen Zemanovců Lubomír Nečas a na třetím místě další straník Josef Novák. Čtvrtý v pořadí Dalibor Maniš, starosta Valašských Klobouk, skutečně kandidoval jako bezpartijní.

Na řadu potíží v navrhovaném zákoně poukázala Transparency International v otevřeném dopise (pdf.) premiéru Nečasovi: “ V oblasti odměňování (Hlava VII. návrhu zákona) zaznamenává návrh regulace zcela nekoncepční přístup, kdy se namísto stanovení stabilizačních prvků spočívajících ve zvýšení nárokové složky platu na úkor nenárokové pouští cestou zcela nestandardní, tj. podpory smluvních platů.“ K depolitizaci se dále text vyjadřuje: “ Návrh zákona nestanovuje hranici mezi politicky obsazovanými pozicemi a úředníky a na institucionální řešení odpolitizování veřejné správy rezignuje sporným „stanovením maximálně možné právní ochrany úředníků.“

Zákon kritizovaly nejen neziskové organizace ale i opozice a tehdejší vicepremiérka Karolína Peake.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť konkrétní návrh na referendum skutečně Okamura ve svých veřejných prohlášeních uvedl a podobné modely jsou skutečně dohledatelné v jiných zemích.

Ve volebním programu Hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury je referendum zmíněno čtyřikrát.

"1) Budeme prosazovat uzákonění referenda jako nejvyššího projevu vůle občanů...2) Budeme požadovat referendum o každém předání státní suverenity na orgány EU...3) Základní premisou je to, že prosazení prvků přímé demokracie jako je zákon o obecném referendu,...4) Pokud se zavedení Eura bude v budoucnu řešit, konečné slovo musí mít občané v referendu. ..."

V programu však žádnou podobu referenda nenavrhují.

Z detailního programu citujeme: "Za klíčové považujeme:zavedení přímé volby poslanců, starostů a hejtmanů prosazení zákona o referendu, který občanům umožní vymoci žádané změny(možnost pomocí referenda prosadit, upravit či naopak zablokovat zákon) odvolatelnost všech přímo volených politiků prostřednictvím referenda. (...) Přijetí eura schvalujeme jen tehdy, kdy to bude jednoznačně výhodné pro ČR a její občany, a to jen na základě referenda."

Ani tady však neuvádí podobu referenda. V rozhovoru pro Aktuálně.cz s Tomiem Okamurou však najdeme například: " K vypsání referenda by měly vést petice, kde se shromáždí podpisy aspoň jednoho procenta občanů."

Ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konaných v roce 2010 bylo v seznamu voličů 8 415 892. Jedno procento z tohoto čísla je 84 158, tedy cca. 80 000.

Modely referend ve světě (.pdf) jsou různé. Na Slovensku mohou iniciovat referendum také občané oprávnění volit. Tato iniciativa musí být podpořena (formou podpisu) nejméně 350 000 občany Slovenské republiky.

K vypsání referenda na základě lidové iniciativy může dojít také ve Švýcarsku (na obecní a kantonální úrovni), Slovinsku (Návrh na změnu ústavy musí předložit 30 000 oprávněných voličů, což je cca 1,5 %), pro návrh zákona (musí obsahovat název zákona, úvod, texty jednotlivých kapitol a výklad) stačí 5 000 podpisů oprávněných voličů - cca 0,5 %), Maďarsku (parlament je povinen zabývat se problémem předloženým lidovou iniciativou minimálně 50 000 voliči - cca 0,5 %) a Rumunsku (je potřeba 100 000 (cca 0,5 %) voličů pro lidovou zákonodárnou iniciativu, která musí vycházet alespoň ze čtvrtiny krajů ve kterých musí být registrováno 5 tisíc stoupenců návrhu zákona přičemž nelze navrhnout změnu zákona týkající se finančních záležitostí, mezinárodních otázek, amnestie a milosti).

Na základě segmentu rozhovoru M. Němcové pro MF Dnes je výrok hodnocen jako pravdivý. K otázce možné spolupráce ODS a Václava Klause se v sobotu 10. srpna vyjádřila následovně:

" Já si nemyslím, že Václav Klaus se má vrátit do vedení ODS.My máme mít zájem, aby všechny mozky spojené s pravicovým uvažováním spolupracovaly, to ano.* Vy jste byla léta jeho spojenkyní. Proč se podle vás nemá vrátit? Už by ODS nepomohl?

Dívám se na to tak, že čas předsedů je v době, kdy mají odvést to, co mají odvést. Pan Václav Klaus prošel tou nejlepší možnou kariérou, jakou si lze představit, a završil ji také nejvyšší ústavní funkcí. A myslím, že pak má přijít čas pro nové šéfy a že není možné stavět všechno na jednom člověku. Že bezbranná strana se najednou ocitla bez tatínkovského objetí.

* V tom se lišíte od úřadujícího šéfa ODS Martina Kuby, který prohlásil: „Václav Klaus je jedním z nejvýraznějších politiků na pravici, jakékoliv sblížení považuji za velmi dobré.“ Jako by místo vás chtěl Klause.

Myslím, že sblížení je podobné tomu, co říkám já. Byli bychom blázni, kdybychom nevyužili možnosti spolupracovat s Václavem Klausem.

* A jak má taková spolupráce vypadat? Bude vám Klaus radit, nebo má být na billboardech?

Ne, myslím to jinak. Až bude ODS plnit opoziční roli, tak například Institut Václava Klause je platformou, jak se stavět k nápadům levicové vlády a obhajovat pravicovou politiku před socialistickou. Jinak opakuji: buď je ODS dostatečně sebevědomá, že zvládne současný malér, který si zčásti nadrobila sama, nebo potřebuje nějaký dramatický výtah. To by stejně bylo jen dočasné řešení a stranu by dlouhodobě neposunovalo."