Přehled ověřených výroků

Neověřitelné

Procedura jmenování velvyslanců v ČR je dle webu ministerstva zahraničí následující: " Velvyslanec je vybírán obvykle z profesionálních diplomatů personální radou Ministerstva zahraničních věcí ČR. (...) Ve zdůvodněných případech bývá jmenována osobnost, která není profesním diplomatem."

Nikde se nám ovšem nepodařilo nalézt konkrétní poměr mezi kariérními a politicky jmenovanými diplomaty, a to ani u nás, ani nikde jinde ve světě. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Pravda

Jak uvádí Dopravní podnik hlavního města Prahy na svých webových stránkách, opravdu je stoprocentně vlastněn Hlavním městem Prahou. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Pravda

Na základě vyjádření dalších členů vedení ČSSD hodnotíme výrok jako pravdivý. 22.6.2013 proběhly dvě tiskové konference ČSSD, kdy na obou Bohuslav Sobotka, předseda strany, odkazoval k jednání ústředního výkonného výboru ČSSD (ÚVV). První se uskutečnila přímo po jednání ÚVV (viz v čase 0:50) a druhá po jednání zástupců ČSSD s prezidentem republiky (viz v čase 2:40). V obou případech ČSSD zmiňuje jako jedinou možnost vypsání předčasných voleb.

Nepravda

Na základě dostupných informací hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Důvodem je fakt, že ačkoli regionální rada pražské ODS navrhla (15:27) vyloučení nových zastupitelů Ivana Vinše a Bohumila Zoufalíka na jednání výkonné rady ODS v Táboře, oba zmínění zastupitelé rezignovali (16:40) na své posty ještě předtím, než byl tento návrh přijat.

Nepravda

Výrok hodnotíme na základě dostupných informací z médií a také z veřejných údajů firmy ČEZ jako nepravdivý.

Martin Roman zastával funkci generálního ředitele a předsedy představenstva společnosti ČEZ od 1. dubna 2003 do 15. září 2011. Za rok 2008 Martin Roman prostřednictvím motivačního programu firmy inkasoval 700 milionů Kč. Finance vyplácela společnost ČEZ jako odměny motivačního programu za dobré hospodaření firmy. Většinu tohoto objemu činily akcie ČEZ.

Odměny se netýkaly pouze osoby Martina Romana. Podle iDnes.cz: " Šest členů představenstva, dvanáct členů dozorčí rady a třicítka členů širšího vedení státem ovládané firmy si loni vydělali přes 2,2 miliardy korun, což je vůbec nejvíce v historii firmy." Problematickou částí výroku je ta, kde Okamura tvrdí, že zmíněnou odměnu dala Martinu Romanovi ČSSD.

Martin Roman inkasoval velkou část peněz v podobě opčních akcií, které jsou součástí motivačního programu, který schválila valná hromada v květnu 2008 (výroční zpráva ČEZ 2008 - pdf. str. 235). Ta se konala 21. května 2008 (tamtéž - str. 97). Zápis z tohoto jednání je také dohledatelný na webu ČEZu (.pdf). Není tedy pravdou, že by "800 milionů dala Romanovi ČSSD". Možnost astronomických odměn pro vysoký management firmy schválila valná hromada, tedy akcionáři. V roce 2008, jak uvádí výše přiložená výroční zpráva, vlastnila Česká republika cca 70 % podílu na hlasovacích právech - str. 94 (.pdf) - struktura akcionářů.

"Prvním z nich byla Česká republika (myšlen je akcionář ČEZu - pozn. Demagog.cz) zastoupená Ministerstvem financí České republiky a Ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky. Podíl České republiky se v průběhu roku 2008 snížil na 63,39 % z důvodu prodeje některých akcií ČEZ, a. s., z majetku státu. Podíl České republiky na hlasovacích právech naopak vzrostl na 70,43 %, vzhledem k tomu, že počet vlastních akcií ČEZ, a. s., se zvýšil více, než se snížil počet akcií v držení České republiky."

V této době již ČSSD neměla své vedení v obou těchto zmíněných ministerstvech. Na financích byl ministrem Miroslav Kalousek a ministerstvu práce a sociálních věcí šéfoval Petr Nečas. Nelze tedy tvrdit, že zmíněné odměny Romanovi dala ČSSD, z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Nepravda

V České republice je možné vypsat místní a krajské referendum.

Krajské referendum je platné, pokud se jej zúčastní alespoň 35 % oprávněných voličů a rozhodnutí přijaté v referendu je závazné pouze pokud pro rozhodnutí hlasovala nadpoloviční většina zúčastněných občanů a zároveň alespoň 25 % všech oprávněných občanů.

Totéž platí pro referendum místní.

Je pravda, že v období od roku 2004 do roku 2009 byla skutečně pro platnost místního referenda nutná účast alespoň 50 % oprávněných občanů. Od roku 2009 je však nastavené stejně jako výše zmíněné krajské referendum. Výjimkou jsou jen podmínky které se týkají např. dělení obce. Pokud se v místním referendu rozhodovalo o oddělení části obce nebo o sloučení obcí apod., je pro přijetí rozhodnutí nutné aby pro ně hlasovala nadpoloviční většina oprávněných občanů.

Výrok Petra Cibulky je tedy hodnocen jako nepravdivý, neboť reálně je k platnosti referend v České republice (krajského i místního) potřeba účasti "pouze" 35 % voličů.

Pravda

Nařízením vlády č. 210/2013 Sb. se s účinností od 1. 8. 2013 skutečně zvedla minimální mzda, konkrétně o 500 Kč na částku 8 500 Kč měsíčně.

Pravda

23. "volební" kongres ODS se uskutečnil 3. - 4. 11. 2012 v Brně (tj. cca před osmi měsíci).

Neověřitelné

Podnik Lesy ČR zveřejnil na svých webových stránkách informace o stavu finančních prostředků v jednotlivých bankovních ústavech k 31. březnu 2013. Tyto prostředky tehdy činily více než 18 miliard korun.

Novější údaje (ke konci 2. čtvrtletí) budou podle mluvčího firmy k dispozici pravděpodobně 15. září. Výrok proto prozatím hodnotíme jako neověřitelný.

Pravda

Vývoj státního dluhu 1993 - 2013 (dropbox - tabulka xls.) s přihlédnutím k predikci vývoje pro rok 2013, data Wikipedie.

Průměrný roční přírůstek státního dluhu v absolutních číslech (mld. Kč):

Klaus I: -1,2

Klaus II: 17,9

Tošovský: 21,6

Zeman: 50,3

Špidla: 98,5

Gross: 98,3

Paroubek: 111,3

Topolánek: 125,1

Fischer: 165,8

Nečas: 161,8 (s 2013 141,3)

Průměrný roční přírůstek státního dluhu v poměru k hrubému domácímu produktu (v procentních bodech):

Klaus I: -2,12

Klaus II: 0,30

Tošovský: 0,20

Zeman: 1,58

Špidla: 4,04

Gross: 2,10

Paroubek: 1,74

Topolánek: 2,52

Fischer: 4,16

Nečas: 4,56 (s 2013 3,50)

Údaje pro rok 2013 jsou pouhými predikcemi, schodek rozpočtu naplánovaný podle Zákona o státním rozpočtu České republiky pro rok 2013 může dosáhnout jiné hodnoty, stejně tak predikce ministerstva financí ohledně vývoje HDP mají jen omezenou přesnost. Proto tyto údaje a naše výpočty ve spojitostí s tímto rokem uvádíme, ale nezahrnujeme je do výstupu naší analýzy. V “kategorii” průměrného ročního růstu dluhu v absolutních číslech je Nečasova vláda v závěsu za vládou Jana Fischera na druhém místě. Pokud se však zaměříme na průměrný roční přírůstek státního dluhu v poměru k HDP, Nečasova vláda se (mimo jiné z důvodu poklesu celkového objemu HDP) stává vládou s nejrychlejším navyšováním státního dluhu v období samostatné ČR.