Přehled ověřených výroků

Za problematiku mezinárodní migrace a mezinárodní ochrany v České republice zodpovídá Ministerstvo vnitra. A to jak na úrovni legislativně - koncepční, analytické, tak i realizační. V rámci ministerstva za tuto oblast zodpovídá odbor azylové a migrační politiky.

Strana LEV-21 skutečně má ve svém dlouhodobém programu (.pdf, s. 167) podporu kvót pro ženy v politice.

Tato část se nazývá " Politická participace žen", kde strana píše: " Nízká účast ženv zastupitelských orgánech prokazuje, že u nás nedochází k naplnění pasivního volebního práva. Ideálním nástrojem, jak ústavu skutečně i v tomto bodu naplnit, je nastavení systémů kvót."

Program byl vytvořen na Programové konferenci 9. června 2012.

Vývoj státního dluhu 1993 - 2013 (dropbox - tabulka xls.) s přihlédnutím k predikci vývoje pro rok 2013, data Wikipedie.

Průměrný roční přírůstek státního dluhu v absolutních číslech (mld. Kč):

Klaus I: -1,2

Klaus II: 17,9

Tošovský: 21,6

Zeman: 50,3

Špidla: 98,5

Gross: 98,3

Paroubek: 111,3

Topolánek: 125,1

Fischer: 165,8

Nečas: 161,8 (s 2013 141,3)

Průměrný roční přírůstek státního dluhu v poměru k hrubému domácímu produktu (v procentních bodech):

Klaus I: -2,12

Klaus II: 0,30

Tošovský: 0,20

Zeman: 1,58

Špidla: 4,04

Gross: 2,10

Paroubek: 1,74

Topolánek: 2,52

Fischer: 4,16

Nečas: 4,56 (s 2013 3,50)

Údaje pro rok 2013 jsou pouhými predikcemi, schodek rozpočtu naplánovaný podle Zákona o státním rozpočtu České republiky pro rok 2013 může dosáhnout jiné hodnoty, stejně tak predikce ministerstva financí ohledně vývoje HDP mají jen omezenou přesnost. Proto tyto údaje a naše výpočty ve spojitostí s tímto rokem uvádíme, ale nezahrnujeme je do výstupu naší analýzy. V “kategorii” průměrného ročního růstu dluhu v absolutních číslech je Nečasova vláda v závěsu za vládou Jana Fischera na druhém místě. Pokud se však zaměříme na průměrný roční přírůstek státního dluhu v poměru k HDP, Nečasova vláda se (mimo jiné z důvodu poklesu celkového objemu HDP) stává vládou s nejrychlejším navyšováním státního dluhu v období samostatné ČR.

Složená daňová kvóta vyjadřuje poměr vybraných daní (včetně odvodů na sociální pojištění) na HDP. Podle nejnovějších dat Eurostatu, která shrnují poslední dostupné údaje za rok 2011, byla tato kvóta v České republice v roce 2011 34,4 %, zatímco průměr EU byl 38,8 %. Při srovnání s jednotlivými zeměmi EU se dá říct, že je Česká republika zhruba v polovině pomyslného žebříčku, nižší kvótu mají především země východní a jižní Evropy. Podobně ČR dopadla ve srovnání OECD (.xls), které zahrnuje pouze data z roku 2010 v 34 světových zemích.

Zpráva Eurostatu také ukazuje srovnání s rokem 2000 a 2010, podle kterého má tento ukazatel v ČR stoupající tendenci.

Podobná tendence se dá vysledovat i na datech uvedených v příloze k návrhu státního rozpočtu (.pdf, strana 12) na rok 2013, kde je kvóta vyčíslena ministerstvem financí. Tato národní metodika sice dochází k mírně odlišným výsledkům než metodika Eurostatu, i tady je však patrná stoupající tendence posledních let, včetně predikce na rok 2013 na základě předkládaných rozpočtovaných hodnot.

Rok20052006200720082009201020112012*2013*Jednoduchá daňová kvóta21,119,820,420,118,319,019,319,520,0 Složená daňová kvóta36,434,936,035,633,334,134,635,135,6

Pro rok 2014 počítalo ministerstvo v červnu, tedy ještě pod vedením Miroslava Kalouska, s dalším růstem kvóty na 35,7 %. Novější údaje k rozpočtu předloženému Janem Fischerem zatím nejsou dostupné. Nedá se tedy zatím s jistotou říci, zda kvóta poroste či nikoliv.

Samotné výše složené daňové kvóty je čistě politická otázka, netroufáme si tedy i přes výše uvedené souvislosti soudit, zda je skutečně současná kvóta příliš vysoká a výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Vladimír Stehlík má pravdu, že oficiální měnou České republiky je koruna česká, avšak ta má za celou dobu svojí existence nižší hodnotu než švýcarský frank.

Průměrné měsíční kurzy se za posledních dvacet let pohybují v rozmezí 14,2–25,4 Kč / 1 Fr. K 25. září je aktuální kurz švýcarského franku 21 Kč.

Daná smlouva nezakazuje vládním institucím využívat software jiných firem, jednotlivá ministerstva si mají dané služby zajišťovat individuálně. Podle ministerstva vnitra či ČRo se navíc jedná o prodloužení na “pouhé” čtyři roky.

Usnesení Vlády ČR ze dne 25. září skutečně dokládá, že vláda schválila záměr uzavřít s firmou Microsoft smlouvu o strategické spolupráci a záměr uzavřít novou smlouvu mezi ní a českým státem. Usnesení vlády v této věci konkrétně zní:

“I. schvaluje (myšlena Vláda ČR)1. záměr uzavřít novou Smlouvu o strategické spolupráci se společností
Microsoft a záměr uzavřít nové smlouvy vytvářející obchodní rámec a definující
podmínky pořizování licencí k produktům Microsoft, smlouvy Microsoft Business and
Services Agreement, Enterprise Agreement a Enterprise Agreement Subscription,
Obchodní smlouvy a Servisní smlouvy se společností Microsoft,

2. realizaci významné veřejné zakázky zadávané formou centralizovaného
zadávání na uzavření rámcové smlouvy s jedním dodavatelem na poskytování licencí
k produktům Microsoft orgánům veřejné správy.”

Podle vyjádření Úřadu vlády ČR (níže) ovšem tato smlouva nebrání českým úřadům využívat software jiných firem, pouze dává možnost pořizovat licence na produkty Microsoft s garancí nejnižší ceny. Vzhledem k tomu, že se jedná o rámcovou smlouvu, nikoliv o objednávku služeb či zboží, leží na konkrétních úřadech, v jaké podobě si daný software zajistí.

Zmínku o časovém vymezení této nové smlouvy zmiňuje Český rozhlas, který uvádí, že :” Vláda v demisi prodlouží smlouvu na počítačové softwary se společností Microsoft. Kritici upozorňují na dlouhodobost nových smluv a množství peněz, o kterých v zakázce rozhoduje vláda bez politického mandátu těsně před koncem svého působení ve Strakově akademii.Centrální rámcová smlouva na software pro státní správu by se měla podepsat do konce roku. Je prodloužením strategické smlouvy státu s firmou Microsoft z roku 2008. Ta vyprší na konci listopadu a ministerstvo vnitra ji chce prodloužit na další čtyři roky.” Toto potvrzuje rovněž vyjádření ministerstva vnitra (níže).

Celé vyjádření Úřadu vlády:

"V případě Microsoftu vláda rozhodla o prodloužení smlouvy o strategické spolupráci vzhledem k tomu, že stávající smlouvy končí k 30. listopadu 2013. Pro Českou republiku je samozřejmě výhodné, aby měla i nadále smluvně upraveny podmínky pro pořizování licencí k softwaru Microsoft ve stávajících rozsahu a mohla tak využívat ze smluv plynoucí výhody. Není to však žádný závazek, který by bránil úřadům využívat softwary jiných firem. Smlouva o strategické spolupráci však dává možnost státním úřadům pořizovat licence na produkty společnosti Microsoft s garancí nejnižší možné ceny, kterou lze v Česku získat. Záměr vychází mj. z toho, že pro ty, kteří si již dříve koupili licence na produkty uvedené společnosti, je výhodné využít rámcové smlouvy a nakupovat levněji případný upgrade už nakoupeného softwaru.Důležité je také připomenout, že jde o rámcovou smlouvu. Stát ta zatím nic nezaplatil a nic neobjednal. Bude na konkrétních úřadech, zda a v jaké podobě si individuálně smluvně zajištěné služby objednají." Celé vyjádření MV ČR: "Nová rámcová smlouva byla prodloužena na čtyři roky. Stát si však zatím nic neobjednal ani se k ničemu nezavázal, smlouva nebrání úřadům ve využívání jiných licencí. Nová smlouva o strategické spolupráci pouze dává státním úřadům garantovanou možnost pořizovat licence na produkty společnosti Microsoft s nejnižší možnou cenou, kterou lze v Česku získat."

Zavadil mluví o výpadcích v systému vyplácení sociálních příspěvků v souvislosti s rozhodnutím ÚOHS (podrobněji vizte např. iDnes).

Pravdou je, že skutečně docházelo k dlouhodobějším výpadkům v dávkách, což v únoru 2012 postihlo např. obyvatele na Zlínsku nebo Havířovsku (podrobněji např. iDnes nebo Česká televize).

Jelikož se však jednalo o “pouhé” zpoždění ve výplatě (dávky nakonec vyplaceny byly), a navíc se jedná již o více než rok a půl starý případ, hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Výrok hodnotíme na základě dat Eurostatu jako pravdivý.

Míra nezaměstnanosti do věku 25 let ve Španělsku dosáhla v roce 2012 výšky až 53,2 %. To je mírně sice o tři procentní body více, ale Martin Kuba svému výroku nepřidává a vůči celkové míře nezaměstnanosti téhle věkové skupiny je to odchylka velmi mírná.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací uvedených ve volebním programu Pirátské strany, kde se konkrétně píše následující: “ Prosazujeme urychlené zavedení služebního zákona, který považujeme za nutnou podmínku profesionální, efektivní a nezkorumpované státní správy. (...) ”

Pravdou také je, že Pirátská strana podporuje projekt Rekonstrukce státu (dále REST). Na svém webu potom uveřejnili následující: ” Piráti podporují cíle občanské iniciativy Rekonstrukce státu, neboť požadavky, které REST klade na české zákonodárce ve formě závazku prosazovat prospěšné zákony (k tomuto závazku vůči společnosti se podpisem připojil i senátor nominovaný Piráty Libor Michálek), se z velké části shodují s programem Pirátské strany. Piráti se rovněž ztotožňují s ideály projektu REST, který chce odbourat současnou politiku tajných sponzorů, politizace státní zprávy a škodlivých přílepků k zákonům. Bližší postoje Pirátů k těmto tématům naleznete v programu Pirátů pod programovými body přímá demokracie, dělba moci, politické strany, transparentní organizace a e-government.”

Fischer odpovídá na dotaz diváka, který měl zřejmě na mysli fúzi (tisková zpráva Ministerstva zdravotnictví; její celý text v příloze bohužel chybí) pojišťovny Agel s Hutnickou zaměstnaneckou pojišťovnou.

Fúze, která se vzápětí setkala s kritikou např. z řad lidoveckých poslanců (dle Idnes.cz), proběhla mj. podle zákona (.pdf) o [...] zdravotních pojišťovnách. Ministerstvo zdravotnictví (dle §6 odst 3 uvedeného zákona) ke sloučení vydává povolení po vyjádření Ministerstva financí. Nejde tudíž o kompetenci vlády a, jak tvrdí Fischer, premiér do rozhodnutí nezasahuje.