Ivan Bartoš
Když se dělalo nedávno sčítání pro ČSÚ, tak bylo přes 3 miliony formulářů odevzdáno elektronicky.
Český statistický úřad skutečně v rámci sčítání lidu obdržel více než 3 miliony elektronických formulářů, a to přesně 4,33 milionů.
ČSÚ: “V tom bylo 2,8 milionů sčítacích listů osoby, 1,05 milionu bytových listů a 0,48 milionu domovních listů”.
Jiří Dienstbier
Je pravda, že ve volbách v ČR evropská témata nedominují. Já myslím, že první takovou výjimkou trošku byly prezidentské volby, díky povaze a roli prezidenta v zahraniční politice.
Při hodnocení výroku jsme se zaměřili na zatím poslední sněmovní volby v roce 2010. Tehdy představila ODS svůj programový dokument Vize 2020, která obsahovala poměrně rozsáhlou sekci „Česká republika v Evropě a ve světě“, tři strany věnované zahraničním vztahům, především pak EU, najdeme i v samotném volebním programu. Také ČSSD věnovala zahraniční politice jednu ze svých Oranžových knih.
Je však pravdou, že kampani dominovala úplně jiná témata, především vnitropolitická, ekonomická (vládní škrty, „strašení Řeckem“), velkým tématem se stal boj proti korupci. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
V prezidentské volbě integrace byla jednou z otázek rezonujících v kampani, ilustrovat to můžeme například na 11 otázkách pro 11 kandidátů, které kandidáti zodpovídali pro ČT.
Tomio Okamura
My navrhujeme, aby hlasování, vůbec volební hlasování v České republice bylo prováděno elektronicky, už ho mají i v Pobaltí.
Výrok hodnotíme na základě dohledaných informací o elektronických volbách jako pravdivý.
Je pravdou, že Estonsko se stalo první zemí, která roku 2005 využila elektronické hlasování v místních všeobecných volbách.
V roce 2007 se konaly v Estonsku první národní internetové volby, kterých se zúčastnilo celkem 30 275 občanů.
V roce 2009 obecních volbách hlasovalo prostřednictví internetu 104 415 lidí, což znamená zhruba 9,5 % osob s hlasovacím právem.
V roce 2011 při internetových parlamentních volbách hlasovalo 140 846 lidí.
Komplexně se problematikou zabývá text Petra Šindeláře Elektronické volby jako možný nástroj pro posílení demokracie, který o estonském případu (.pdf) píše na straně 248.
Pavel Bém
Vždyť si uvědomme, že řada ze současných členů vedení ODS, jsou blízkými lidmi, kteří strávili s Václavem Klausem v české politice desítky let.
Výrok hodnotíme na základě informací z webu ODS a nasipolitici.cz jako pravdivý.
V. Klaus aktivně působil jako předseda v ODS od roku 1991 až do roku 2002. Titulu čestného předsedy strany se Klaus vzdal na kongresu v prosinci 2008.
V současném devíti členném předsednictvu ODS jen Martina Kubu nelze považovat za dlouhodobého stranického kolegu V. Klause, protože do strany vstoupil v roce 2003 (vezmeme-li v potaz Klausovo angažmá v pozici předsedy ODS).
Ostatní členové předsednictva, P. Blažek, T. Chalupa, M. Nemcová, J. Pospíšil, M. Benda, J. Kubera, J Zahradil a P.Sobotka jsou všichni členy ODS již od 90. let.
Petr Nečas
Bude-li samozřejmě ze státního rozpočtu bude muset být vynaloženo více než ty 4 miliardy. To byly pouze peníze, které prostě jsme okamžitě teď operativně byli schopni vzít a také dvě miliardy z těch 4 miliard jsme již ve středu brali do opravy dopravní infrastruktury včetně místních komunikací, silnic první, druhé a třetí třídy, železničních tratí a podobně.
Vláda České republiky ve středu 5. 6. 2013 schválila zvýšení výdajů ministerstva dopravy pro letošní rok o 2 miliardy korun na povodní poškozenou dopravní infrastrukturu ve vlastnictví státu a velkou vodou zasažené silnice II. a III. tříd. Dále také přidělila formou dotace ze Státního fondu dopravní infrastruktury k dispozici dalších 1,3 miliardy korun, a to a opravy následků přírodní katastrofy na místních komunikacích a dalším poškozeném majetku obcí. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Vladimír Dlouhý
I německý statistický úřad, abychom my se tady nevymlouvali na počasí, protože u našich diváků a posluchačů to vyvolává jaksi minulost, kdy jsme se často za socialismu vymlouvali na počasí, i německý statistický úřad uvádí velmi dlouhou zimu, dopady na stavebnictví a další věci, které tak zpochybňují trošku tu relevanci prvního čtvrtletí roku 2013 pro předpovědi na celý rok.
Zpráva Spolkového statistického úřadu (Statistisches Bundesamt) k vývoji hospodářství pro první čtvrtletí 2013 je k dispozici v němčině a v angličtině. Píše se v ní, že pomalý růst v prvním kvartále je mimo jiné způsoben extrémně chladnou zimou, ale také o vlivu Velikonoc či přestupného roku (jiný počet pracovních dní při meziročním srovnání vůči prvnímu čtvrtletí 2012).
Tereza Bernardová
Tak s druhým pilířem, my jsme byli zásadně proti druhému pilíři.
Na základě informací z blogu předsedy strany LEV 21 Jiřího Paroubka hodnotíme výrok jako pravdivý.
Jiří Paroubek na svém blogu během schválování důchodové reformy uvedl následující:
"Současná tzv. důchodová reforma byla vypracována pouze jednou stranou politického spektra a akceptovala vlastně stoprocentně návrh lobbistů penzijních fondů seskupených v tzv. Bezděkově komisi č. 2. Rozhodně nenaplňuje tolik potřebnou podmínku široké společenské a politické shody."
A dále:
"Národní socialisté chtějí jít cestou ochranou zájmů českých občanů, nikoli ochranou zájmů majitelů soukromých penzijních fondů, jak to učinila Nečasova vláda."
Vít Bárta
Já znova připomínám, že Pavel Dobeš vypověděl poslušnost strany Věcím veřejným po řádném zasedání poslaneckého klubu a grémia, které se rozhodlo ve Věcech veřejných, aby všichni naši ministři rezignovali. Bylo to naprosto transparentní, demokratický proces, u kterého bylo více než 60 lidí. Po tom, co se toto stalo, se nejdřív Pavel Dobeš setkával tady s Karolínou Peake a následně za přítomnosti paní Nagyový a za přítomnosti pana ministra Kuby se potkali v nočních hodinách s panem premiérem a druhý den ráno prostě Pavel Dobeš odmítnul poslechnou poslanecký klub a grémium Věcí veřejných.
Grémium a poslanecký klub VV po jednání 3. dubna loňského roku vyzvalo své tehdejší ministry, aby k 1. květnu téhož roku podali demisi do rukou premiéra Nečase. O důvodech tohoto kroku referuje kupříkladu server lidovky.cz.
Toho času ministr dopravy za VV Dobeš ovšem 4. dubna, tedy den poté prohlásil mimo jiné následující :
"Demise tří ministrů vlády je rozhodně prohloubením krize. Prohlubovat krizi v chaos nehodlám. Proto jsem se rozhodl, že dnes, ani v dnech následujících, nepodám demisi na člena vlády České republiky,".
Jeho bývalý spolustraník, tehdejší místropředseda VV Jarolím na to konto prohlásil, že se ministr Dobeš postavil proti výsledku jednání grémia strany.
"Pan Dobeš včera jednoznačně řekl, že bude respektovat rozhodnutí grémia a poslaneckého klubu," uvedl Jarolím pro Českou televizi.
Jakou pozici zastával Josef Dobeš na uzavřeném jednání grémia VV ověřit nelze. Stejně tak nelze ověřit pravdivost tvrzení Víta Bárty ohledně schůzek s Karolínou Peake a Janou Nagyovou.
Z těchto důvodů hodnotíme výrok Víta Bárty jako neověřitelný.
Už to byla historie i třeba u Sládkovců, že politik je odstaven třeba od hlasování nehledě na to, jestli v danou chvíli čerpá tu poslaneckou imunitu nebo ne.
Není zcela jasné, na jakou přesně situaci Bartoš odkazuje a co přesně myslí slovem “odstavit”, výrok tedy musíme hodnotit jako neověřitelný.
Faktem je, že Poslanecká sněmovna v 90. letech postupně zbavila imunity 4 poslance republikánů: Jana Vika, Josefa Krejsu, Rudolfa Šmucra a Miroslava Sládka.
Ivan Bartoš by tak mohl mít na mysli situaci z r. 1998, kdy byl předseda SPR-RSČ a prezidentský kandidát Miroslav Sládek zatčen z důvodu vyhýbání se soudu a nemohl se tak zúčastnit prezidentské volby. Sládek však byl již 27. února 1997 imunity zbaven za protiněmecké výroky.
Jaroslav Zavadil
Firma IBM, která provozuje ten systém integrovaný státní pokladny, tak ta má vlastně podklady pro daňové, účetní a rozpočtové věci. Tam je bezpečnostní riziko, že se tyhle záležitosti dostávaj úplně někam jinam, úplně mimo republiku. (...) Na to poukazuje i NKÚ.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť NKÚ v tomto konkrétním případě upozorňovalo na jiné nesrovnalosti, než které uvádí Jaroslav Zavadil ve svém výroku.
Nejvyšší kontrolní úřad už dvakrát prověřoval smlouvy, na jejichž základě byl vybrán dodavatel systému, společnost IBM. V roce 2009 zjistil „porušení některých ustanovení zákona o veřejných zakázkách, o rozpočtových pravidlech a o účetnictví.“
Letos proběhla další důkladná kontrola nákladů spojených s budováním státní pokladny. NKÚ upozorňuje na nesrovnalosti projektu: „záměr vytvořit Státní pokladnu schválila vláda v únoru 2005. Počítala s tím, že celý systém začne pracovat v roce 2010 a jeho pořízení nebude stát víc než 2,4 miliardy korun. Termín komplexního uvedení do provozu se postupně – prostřednictvím několika dodatků ke smlouvě – posunul o tři a půl roku na 1. 7. 2013. Dvojnásobně narostly i plánované výdaje na vybudování Státní pokladny – z 2,4 na 4,8 miliardy korun, a to mimo jiné kvůli zahrnutí nákladů na provoz a údržbu systému.“
Obě tyto kontroly se zaměřovaly na finanční a právní stránku věci a neobjevilo se v nich podezření na bezpečnostní rizika.
