Ivan Bartoš
V České pirátské straně funguje neslučitelnost funkcí a snažíme se ji prosadit.
Zásada neslučitelnosti funkcí ve vedení Pirátské strany je zakotvena ve stanovách v čl. 6, odst. 10, kde je uvedeno, že "každý člen může zastávat nejvýše jednu z funkcí vedoucího odboru, člena republikového výboru, republikového předsednictva, kontrolní komise nebo rozhodčí komise."
Z podobného principu též Pirátská strana vychází ve svém volebním programu, kde v sekci nazvané Obnova demokratického státu uvádí tato dvě opatření:
"Prosazujeme změnu ústavy, aby byla neslučitelná funkce poslance a ministra ve vládě. Jinak nemůže být vláda kontrolována Poslaneckou sněmovnou."
"Prosadíme neslučitelnost všech funkcí, které zjevně vyžadují práci na plný úvazek (hejtman, poslanec, ministr, starosta)."
Andrej Babiš
V Dánsku mají specializovaný soud na korupci ministrů, soudců, politiků. Slováci taky mají, státního zástupce schvaluje parlament.
V Dánsku (v angličtině) existují dva specializované soudy, které se zabývají činy ministrů a soudců, prvním z nich je The Court of Impeachment of the Realm (Rigsretten),který přezkoumává činy ministrů a ex-ministrů, zatímco druhým je The Special Court of Indictment and Revision (Den Særlige Klageret), který se specializuje na podněty proti soudcům. V případě Slovenska byl v roce 2009 zřízen Špecializovaný súd v Pezinku. Tento soud (či spíše jeho předchůdce) byl označován jako "protimafiánský". Nejvyšší státní zástupce (.pdf, str. 11-12), kterým je generální prokurátor, je jmenován prezidentem SR na návrh Národní rady SR.
Jan Korytář
My tam máme (na kandidátkách) náčelníka horské služby, bývalého primáře neurochirurgie, starostu malé obce, zakladatelku a ředitelku neziskové organizace. Určitě bych nechtěl zapomenout na jedničku Změny tady v Praze, což je Táňa Fischerová, předsedkyně Klíčového hnutí a bývalá kandidátka na českou prezidentku.
Výrok Jana Korytáře hodnotíme jako pravdivý, jelikož všechna zmíněná povolání jsou k nalezení na kandidátní listině politického hnutí Změna.
Miroslav Kalousek
Jenom bych podotkl, že jsem stranický dres neměnil, já jsem tu druhou stranu založil, já jsem do žádné nepřecházel.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. V životopise Miroslava Kalouska na webu TOP 09, kde se mimo jiné dočteme: „V červnu 2009 Miroslav Kalousek spolu s Karlem Schwarzenbergem založil stranu TOP 09. Na Celostátním ustavujícím sněmu strany, konaném 27. a 28. listopadu 2009, byl zvolen 1. místopředsedou TOP 09.“
Stejnou informaci najdeme například i na webu nasipoitici.cz.
My máme dva režimy, jak na psaní volebního programu, tak na sestavení kandidátek. Jeden z řádných, který už začal a jeden krizový, který jsme akcelerovali.
Stanovy TOP09 odkazují ve věci sestavování volebního programu a tvorby kandidátek na další vnitrostranické předpisy (např. v Čl. 10 odst. 2 písm. b), které však zpravidla nejsou veřejné. Podařilo se nám dohledat pouze text Nominačního řádu schválený v r. 2011, který zveřejnila bruntálská pobočka strany (zde, .pdf). Ten přitom (v části 2, bodu 6) opravdu uvádí možnost zkrácení lhůt na nominace kandidátů v případě předčasných voleb.
Aktuální text přepisů, které by navíc upravovaly také tvorbu volebního programu, však není publikován a výrok proto nemůžeme plně ověřit.
Bohuslav Sobotka
...slovenský model nebo rakouský model. To jsou země, kde se prezident volí přímo, ale neznamená to jakékoliv narušení parlamentního charakteru těchto států. Rozhodující slovo ve výkonné moci má v Rakousku kancléř, na Slovensku předseda vlády, nikoliv přímo volený prezident republiky.
Srovnáním pravomocí a postavení prezidenta ve vybraných státech se zabývá informační studie (.pdf) Parlamentního institutu z října 2003.
Zde se dočteme, že „rakouská hlava státu má relativně slabé pravomoci srovnatelné s postavením a pravomocemi českého prezidenta“ (str. 51). Tyto pravomoci jsou pak vyjmenovány v tabulce č. 11 (str. 58); patří mezi ně například zastupování státu navenek, uzavírání mezinárodních smluv, jmenování členů spolkové vlády a státních tajemníků, rozhodnutí o rozpuštění Národní rady, udělování milosti či jmenování soudců na návrh vlády.
„Veškeré akty spolkového prezidenta, nestanoví-li ústava jinak, mohou být realizovány pouze na návrh vlády nebo jí pověřeného ministra. K platnosti aktu prezidenta republiky se vyžaduje spolupodpis spolkového kancléře nebo příslušného ministra. Politickou odpovědnost pak za prezidenta nese vláda.“ (str. 54)
Rakouský prezident je volen přímo již od roku 1951 (přímá volba byla zavedena do ústavy již v roce 1929, str. 59-60).
Na Slovensku byla přímá volba zavedena do ústavy až v roce 1999 (str. 68). Postavení prezidenta se zde však „blíží postavení formální hlavy státu bez význačnějších výkonných pravomocí“ (str. 64). Mezi jeho pravomoci patří jmenování a odvolávání předsedy a dalších členů vlády, možnost rozpustit Národní radu v ústavou stanovených případech, vyhlašuje referendum, uděluje vyznamenání, jmenuje a odvolává soudce či uděluje milosti (nutnost kontrasignace předsedou vlády; str. 66-67).
V obou zmíněných zemích tedy i přes zavedení přímé volby prezidenta skutečně došlo k zachování parlamentního charakteru s významným postavením parlamentu a od něj odvozené vlády. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Miloš Zeman
No, a když je to naopak velvyslanec, který pro svoji zemi v tom zahraničí nikdy nic neudělal, a to ještě nemluvím o případech, kdy ji poškodil, viz například jednání pana bývalého premiéra Topolánka s panem Sarkozym, kde neobratnou depeší tehdejšího velvyslance, pana Fischera, došlo ke zbytečnému skandálu a pan Fischer má teď jít do Rakouska jako velvyslanec.
Na základě dostupných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.
V roce 2008 došlo k úniku údajného záznamu rozhovoru (zveřejněný v Reflexu č. 48/2008) mezi tehdejším českým premiérem Mirkem Topolánkem a tehdejším francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym.
Ačkoli Pavel Fischer popřel autenticitu záznamu tohoto rozhovoru, faktem zůstává, že Národní bezpečnostní úřad vydal rozhodnutí o pochybení Ministerstva zahraničí ČR a uložil mu pokutu ve výši 77 000 Kč. Nelze však říci, kdo je konkrétně zodpovědný za toto pochybení. Není možné také jednoznačně určit, do jaké míry tento incident poškodil Českou republiku.
Pavel Fischer je skutečně kandidátem Ministerstva zahraničních věcí ČR na post velvyslance ČR v Rakousku.
Vít Bárta
Já jsem sám rezignoval na pozici ministra dopravy v momentu, kdy se podalo jedno blbý trestní oznámení, který se notabene vyvrátilo.
Výrok Víta Bárty hodnotíme na základě dohledaných informací jako pravdivý. Trestní oznámení na Víta Bártu podal 6. dubna 2011 poslanec Jaroslav Škárka. Informoval o tom například deník E15.cz. Vít Bárta pak 8. dubna rezignoval na post ministra dopravy, jak informovaly např. iDnes.cz nebo lidovky.cz.
Vít Bárta i Jaroslav Škárka byli původně odsouzeni (Bárta k 18 měsícům podmínky za uplácení, Škárka ke 3 letům vězení za podvod), případ byl ale vrácen k novému projednání, ve kterém soud dospěl k závěru, že se ani jeden z politiků trestného činu nedopustil. Proti tomuto výsledku se státní zástupce odvolal, ale neuspěl.
O celé kauze se můžete dočíst na serverech iDnes.cz či novinky.cz.
Pavel Blažek
Byť uznávám, je to úplně zvláštní situace, ale je možná, protože on by také mohl ten nový premiér jmenovaný Milošem Zemanem navrhnout klidně ty ministry, kteří v té vládě už jsou. A ti nemají, a to chci hlavně říct, ti v našem ústavním systému v uvozovkách nemají, jak z té funkce utéci ve velkých uvozovkách. Protože mandát ministra, to není jak běžná, běžný pracovní poměr, ale končí opravdu až tehdy, až prezident přijme demisi.
Dle Ústavy (článek 73) podává ministr demisi do rukou prezidenta republiky prostřednictvím předsedy vlády. Samotný mandát ministra vlády ČR zaniká až poté, co onu demisi prezident republiky přijme. Ten tak učinit může, avšak v Ústavě není výslovně psáno, že tak učinit musí. (Jiná situace nastává, když odvolání ministra navrhne předseda vlády). Do té doby je tedy ministr "povinen" vykonávat svoji funkci.
Ná základě výše uvedeného hodnotíme výrok ministra Blažka jako pravdivý.
Michal Hašek
Podívejte, budu-li zvolen poslancem, to je ten moment, od kterého se pak odvíjí věci, tak máme našim vnitřním předpisem jaksi stanoveno, že v určité lhůtě se rozhodnu, zda budu nadále jenom poslancem anebo zda budu jenom hejtmanem.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě výňatku z interních předpisů strany zaslaných tiskovým oddělením.
Jeho konkrétní znění naleznete níže: " ÚVV ČSSD pokládá do budoucna za nevhodné, aby poslanec PS PČR zvolený za ČSSD, kumuloval tuto veřejnou funkci s funkcí hejtmana, náměstka hejtmana, primátora či náměstka primátora, uvolněného člena krajské rady či uvolněného člena rady statutárního města. Vyzývá poslance za ČSSD, kteří budou zvoleni v příštích volbách do PS PČR, aby si nejpozději do 6 měsíců od vzniku poslaneckého mandátu ponechali pouze jednu z těchto funkcí."
Dále o tomto ustanovení mluví pro server Idnes.cz předseda ČSSD Sobotka, kdy doslova říká: " Schválili jsme si pravidlo, že při kumulaci určitých veřejných funkcí s funkcí poslance parlamentu se bude muset politik do šesti měsíců rozhodnout, kterou funkci si ponechá. Nechceme dlouhodobě připustit souběh funkcí hejtman a poslanec nebo náměstek hejtmana a poslanec".
Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.
