Karel Schwarzenberg
Já jsem byl proti tomu zákonu (zákon o státní službě/úřednících v Nečasově vládě - pozn. Demagog.cz) už v naší vládě.
Server Česká pozice zveřejnil připomínky jednotlivých ministerstev k návrhu zákona o úřednících. Podle jejich informací byl se Karel Schwarzenberg v komentáři ministerstva zahraničí vymezil vůči faktu, že zákon je založen na zákoníku práce, nikoliv na veřejnoprávní úpravě. Tato úprava totiž podle něj “na rozdíl od soukromoprávní, garantuje stabilní, transparentní a profesionální státní správu”.
Nepodařilo se nám však zjistit, zda Karel Schwarzenberg při hlasování na vládě tento zákon podpořil či nikoliv, hlasování na vládě totiž není veřejně dostupné. Ze zápisu (.doc) se pouze dozvídáme, že “ z 13 přítomných členů vlády hlasovalo pro 12 a proti 1 ”.
Jiří Rusnok
Lidé jako pan Pecina nebo paní Marie Benešová jdou do situace, kdy budou muset přerušit svá podnikání nebo zaměstnání, do situace,s platem, kdy budou úplně jinde než dnes.
Tento výrok hodnotíme jako neověřitelný s ohledem nemožnost zjistit plat v soukromém zaměstnání zmíněné Marie Benešové a Martina Peciny.
Marie Benešová pracuje od roku 2005 v oblasti advokacie, bývalý poslanec Martin Pecina pak od roku 2011 působí jako místopředseda představenstva a generální ředitel VÍTKOVICE NP a.s. a VÍTKOVICE POWER ENGENEERING a.s. V případě státní sféry se ovšem plat ministra vypočítává podle zákona č. 236/1995 Sb. o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu. Ministrovi (či ministryni) náleží plat, náhrady výdajů, naturální plnění a odchodné.
V případě ministerského platu je podle zmíněného zákona pod § 3a určena jako platová základna od 1. ledna 2011 do 31. prosince roku 2014 suma 51 731,- Kč násobena koeficientem 2,06. Se zaokrouhlením na stokoruny jde o plat ve výši 106 600,- Kč. V případě náhrad stanovených v § 5 jde u ministra o 30 % platové základny, tedy 15 519,- Kč.
Naturální plnění podle § 6 (a §13 v případě členů vlády) potom zahrnuje body:
“a) užívání služebního vozidla s řidičem i bez něho k výkonu funkce nebo v souvislosti s ním a k osobní dispozici,
e) ubytování v místě sídla orgánu, pokud v tomto místě nemá trvalý pobyt,
i) zřízení a užívání jedné účastnické telefonní stanice.”
Poslední položkou je odchodné (§ 7). Na odchodné má nárok každý člen vlády, který zároveň nezastává jinou pozici představitele státu po dobu tří měsíců. Výše tohoto odchodného se odvíjí podle délky působení ve funkci. Čerstvý příklad můžeme nalézt v bývalé vládě Petra Nečase, jejíž bývalí ministři Jan Kubice, Pavel Dobeš, Kamil Jankovský nebo Martin Kuba mají na toto odchodné nárok. Jedná se o jeden měsíční plat doplněný až o maximálně čtyři další platy podle počtu let v ústavní funkci.
Michal Hašek
Já musím konstatovat, že ta protipovodňová opatření a jejich budování je věc, která je kontinuální, ta nezačala v roce 2010 ani neskončila v roce 2013. Předchozí vlády a to všechny, průřezem, po roce 2002 tam investovaly už desítky miliard korun jak z národních peněz, tak z prostředků Evropské unie.
České vlády skutečně kontinuálně investují do protipovodňových opatření (viz tabulka).
Rok Investovaná částka (Kč) 2002 990 000 000 2003 890 000 000 2004 721 370 000 2005 260 000 000 2006 *145 800 000 2007 130 000 000 2008 30 000 000 2009 790 000 000 2010 940 000 000 2011 530 000 000 2012 1 390 000 000
*Státní závěrečný účet 2006, (str. 161, pdf.)
Celkový objem finančních prostředků věnovaný ze státního rozpočtu ČR na protipovodňová opatření v rozmezí let 2002-2012 nepřesahuje pravděpodobně vzhledem k transferům nevyčerpaných prostředků částku 10 miliard Kč, ovšem v kombinaci s využitím finančních dotací z Evropské unie již lze hovořit o investicích řádově v desítkách miliard Kč.
Pro období 2007-2013 bylo EU vyčleněno pro ČR v rámci Operačního programu životní prostředí 4,92 mld. eur (přibližně 138, 68 mld. Kč), které lze čerpat. Na protipovodňová opatření jsou z celkových osmi os programu vyčleněny dvě:
Prioritní osa 1 - Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní (1,99 mld. eur = 40,4 % OP ŽP). Prioritní osa 6 - Zlepšování stavu přírody a krajiny (0,60 mld. eur = 12,2 % OP ŽP).
Na základě výše uvedených údajů hodnotíme výrok jako pravdivý.
Pavel Bělobrádek
Nicméně v našem programu bezpochyby najdete i to, že právě v rámci státní správy, v hospodaření se státním majetkem, ať to jsou Lesy České republiky, ať to jsou další podniky, kde má stát majoritu, tak tam se určitě dá najít spoustu peněz.
Výrok Pavla Bělobrádka je na základě volebního programu KDU-ČSL hodnocen jako pravdivý. Je pravdou, že Lidovci navrhují v oblasti státní správy "snížení provozních výdajů" a v oblasti státních podniků zmiňují např. možnost získat peníze z jejich účtů. Dodáváme však, že nikde nejsou možné úspory, resp. zisky z firem kvantifikovány a program v těchto 2 oblastech je zcela nekonkrétní.
Co se týče hledání peněz ve státní správě, strana ve svém programu (bod STABILNÍVEŘEJNÉ FINANCE A PROFESIONÁLNÍ STÁT)uvádí: "Zaměříme se na snížení provozních výdajů na výkon veřejné správy a budeme usilovat o omezení nepotřebné agendy státu. Stát musí šetřit na provozu, nikoliv na investicích".
Ve svém volebním programu KDU-ČSL dále uvádí, že finanční prostředky ležící na účtech polostátních a státních firem bude směřovat do stavebnictví a do dopravní infrastruktury, zaměřit se také chce na vytváření pracovních míst. Dále mluví i o změně systému zadávání veřejných zakázek, avšak nikde se přímo neuvádí, jaké finanční benefity by toto jednání mělo státu přinést.
Strana chce také změnit způsob hospodaření s.p. Lesy ČR s ohledem na posílení významu drobného a středního lesnického a dřevozpracujícího průmyslu, kde je podle ní možno vytvořit stovky pracovních míst v horských a podhorských oblastech (volební program pdf, str.9). Kromě případných odměn však opět nikde není uveden způsob, kterým by stát mohl takto získávat větší finanční prostředky.
V kompletním materiálu do voleb strana ještě obecně píše (str. 2)"o skončení nehorázných platů a odměn v polostátních a stáních podnicích."
...a já znovu připomínám, že sněmovna je suverénní, a dnes po poslední novele ústavy je dokonce vybavená tou mimořádnou pravomocí, že se může kdykoliv rozpustit, pokud uzná za vhodné řešit situaci novým rozdáním karet ve všeobecných volbách.
V září 2009 byla přijata novela Ústavy, která umožňuje rozpustit sněmovnu pomocí usnesení, na kterém se shodnou tři pětiny poslanců.
Příslušná přijatá pasáž Ústavy ČR vypadá následovně: "(2) Prezident republiky Poslaneckou sněmovnu rozpustí, navrhne-li mu to Poslanecká sněmovna usnesením, s nímž vyslovila souhlas třípětinová většina všech poslanců."
Tomio Okamura
Pardon, jenom jedna věta, ten nápad na romský stát je romský nápad. Řekl ho samozvaný romský král Matyáš Květek a byl sám za Benitem Mussolinim už před 100 lety a s požadavkem, zdali by jim na romský stát nedal část území Habeše, bývalá Etiopie.
Výrok je hodnocen jako pravdivý, jelikož Okamurova historická poznámka se dá ověřit v knize Donalda Kendricka "The A to Z of the Gypsies".
Kendrick přímo popisuje Květkovu dynastii (Kwiek Dynasty), která na začátku 20. století emigrovala z Rumunska do Polska. Založili královskou dynastii, která ale nebyla nikdy uznána dlouho dobu usazenými polskými Romy. Král Michal II., zvolený roku 1930, byl pozván na Bukurešťskou konferenci (1934) a rok později oslovil Londýnské shromáždění a předložil návrh Romského státu v Africe. Janusz Kwiek, korunovaný roku 1937, požádal přímo Benita Mussoliniho o přidělení území Romům v zemi dnes nazývané Etiopie. Janusz Kwiek zmizel během nacistické okupace v Polsku roku.
Ladislav Velebný
Jednotlivá hospodářství států eurozóny jsou diametrálně rozdílná svou strukturou, směřováním, prostředím, způsobem růstu či poklesu, mají svoje specifické výhody a svoje naprosto odlišné nevýhody.
Výrok Ladislava Velebného hodnotíme jako pravdivý na základě údajů ze stránek Businessinfo.cz, CIA World Factbook, stránek společnosti ČEZ a Světové jaderné asociace.
Ačkoliv u vyspělých ekonomik eurozóny v případě struktury hospodářství převažuje výrazně sektor služeb nad průmyslovým i zemědělským sektorem, existují i v tomto dělení značné rozdíly. Na příkladu Německa a Francie, jakožto dvou největších ekonomik eurozóny, lze ukázat, že tyto rozdíly mohou být v rozsahu až téměř 10 %.
NěmeckoFrancieZemědělství0,8 %1,9 %Průmysl28,1 %18,3 %Služby71,1 %79,8 %Zdroj: CIA World Factbook, data k r. 2012 (GDP - composition by sector).
Rovněž souvislost s prostředím a specifickými výhodami je evidentní. Zcela patrné rozdíly jsou například v zemědělství Nizozemí, které patří k nejvyspělejším na světě, a v případě finského zemědělství, které je závislé na finanční podpoře EU (Finsko si kvůli specifickým klimatickým podmínkám vyjednalo na své zemědělství výjimku). Z dalších příkladů můžeme uvést odlišný přístup k výrobě elektrické energie a jaderné energetice mezi státy eurozóny (viz mapa a tabulka).
Vzhledem k rozsáhlosti zmíněného tématu lze doporučit pro další a podrobnější porovnávání hospodářství jednotlivých států například český server Businessinfo.cz nebo stránku CIA World Factbook v angličtině.
Jiří Pospíšil
Zkrátka a dobře, je zde jasně řečeno panem prezidentem, že připouští, že v příští vládě bude nějakým způsobem zainteresovaná KSČM a jak je vidno, byl by rád, kdyby za 4 roky byla už přímo aktivním hráčem.
Výrok je hodnocen jako pravdivý na základě vyjádření prezidenta Zemana pro Haló noviny.
Miloš Zeman se 16. srpna v rozhovoru pro Haló noviny (celý rozhovor na webu Hrad.cz) vyjádřil k případném zapojení KSČM na budoucí vládě následovně:
" Je to strana (myšlena KSČM - pozn. Demagog.cz) , která by podle Vás mohla být ve vládě?
Domnívám se, že KSČM by měla projít jakousi čtyřletou mezifází, v níž by tolerovala menšinovou vládu sociální demokracie. Ale je to samozřejmě můj osobní názor. Tím se nevměšuji do věcí KSČM či ČSSD. Jak se tyto strany rozhodnou, tak bude." Prezident tedy skutečně naznačuje, že on osobně by přímou účast KSČM na budoucím vládním uspořádání uvítal za 4 roky. Nicméně je třeba podotknout, že se jedná spíše o interpretaci výroku prezidenta ze strany Jiřího Pospíšila, v hodnocení se zaměřujeme na samotný fakt, že Miloš Zeman připouští účast (byť nepřímou) KSČM na možné tvorbě vlády po předčasných volbách.
Ale ten, kdo za podhodnocenou cenu, mnohonásobně podhodnocenou cenu prodal OKD panu Bakalovi, byl právě ministr financí Bohuslav Sobotka se Stanislavem Grossem.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť existují protichůdné názory na cenu, za kterou byl privatizován podíl v OKD.
Pokud jde o údajné podhodnocení ceny OKD, agentura Ernst & Young vytvořila posudek, podle kterého měl státní podíl na společnosti v r. 2005 hodnotu až 24 miliard korun (ČT).
Prodej byl nicméně prověřován, a to dokonce několikrát, Evropskou komisí pro podezření ze státní podpory kupujícímu. Komise však nenašla, což potvrdil také její závěr v roce 2011 (iHNed.cz), pochybení související s cenou prodeje. Cena měla být "spravedlivá".
Miroslava Němcová
Pan Kalousek není z ODS, pan Rampula není a nikdy nebyl člen ODS.
Miroslav Kalousek začal svou politickou kariéru v roce 1984 v Československé straně lidové, která se po sametové revoluci přejmenovala na KDU-ČSL. Z této strany vystoupil v roce 2009, kdy také spolu s Karlem Schwarzenbergem založil stranu TOP 09. Nikdy tedy nebyl členem ODS.
Miroslava Němcová správně uvádí, že Vlastimil Rampula nikdy nebyl členem ODS. Rampula byl v letech 2007-2012 pražský vrchní státní zástupce. Z funkce jej v listopadu 2011 odvolal tehdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Zdůvodnil to pochybeními v řadě korupčních kauz. Rampula poté podal proti svému odvolání rozklad a rozhodnutím soudu se v únoru 2012 do své funkce vrátil. Nakonec rezignoval v červnu 2012 a v srpnu 2012 pražské vrchní státní zastupitelství definitivně opustil.
