Je tam potřeba 17 senátorů (při návrhu na zrušení zákona, pozn.).
Podle znění Zákona o Ústavním soudu č. 182/1993 Sb. může dle paragrafu 64 odst. 1 návrh na zrušení zákona či jeho jednotlivých ustanovení skutečně podat skupina nejméně 17 senátorů či 41 poslanců.
Výrok senátorky Elišky Wagnerové hodnotíme jako pravdivý.
Akorát náš návrh zákona o majetkových přiznáních přiznání zpětně (Okamura zmiňuje rok 1990 - pozn. Demagog.cz), na rozdíl od ČSSD, které ho zásadně nechce.
Článek České televize potvrzuje základní teze výroku, tedy že obě zmíněné strany prosazují majetková přiznání, Hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury společně s Komunistickou stranou Čech a Moravy navíc i zpětně. Retroaktivní majetková přiznání od hodnoty 2 milionů Kč jsou jedním z hlavních bodů programu Hnutí Úsvit.
Vedle toho předseda strany ČSSD Bohuslav Sobota se opakovaně vyjádřil, že zákon nezamýšlí koncipovat jako retroaktivní, Miroslav Antl z ČSSD navíc dle České tiskové kanceláře dodává, že retroaktivita není možná z právního hlediska.
Ačkoliv rok 1990 nebyl v souvislosti s majetkovým přiznáním podle našich zdrojů senátorem Okamurou do této chvíle zmíněn a ani ve svém programu dosud ono "zpětné působení" neupřesnili, žádnému údaji neodporuje a proto výrok hodnotíme jako pravdivý.
Ten program je velmi dobrý této politické strany, a to není žádná nová strana. Byla založena 4. ledna 2001 a měla mnoho členů. Pokud vím, jich bylo přes 2 tisíce.
Strana Aktiv nezávislých občanů byla dle údajů Ministerstva vnitra registrována dne 4.1.2001.
Počet členů strany, jak v období jejího založení, tak v dnešních dnech se nám bohužel nepodařilo zjistit. Kontaktovali jsme však samotnou sledovanou stranu a nyní čekáme na odpověď. Výrok tedy prozatím označujeme jako neověřitelný.
Ten zákon z roku 2002 (služební zákon), který dokonce vstoupil v platnost, to byl zákon, který předložila ještě vláda Miloše Zemana, tak on úplně celý neplatný není. Tam asi 8 nebo 9 docela důležitých paragrafů v platnost vstoupilo už v tom tehdejším období.
Lídryně ODS si pravděpodobně plete pojmy platnost a účinnost právní normy. Zákon o státní službě (.pdf) vstoupil v platnost (je platný jako celek) 28. května 2002, tedy ještě za vlády Miloše Zemana. Zákon však není dodnes účinný. Není tedy jako celek právně závazný.
Pokud se tedy bavíme o účinnosti (právní závaznosti a vymahatelnosti), tak zákon (původní znění z roku 2002) v paragrafu 254 uvádí následující: “Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2004 s výjimkou ustanovení § 5 odst. 3, § 6 odst. 2, § 9 odst. 3 písm. d) a e) a odst. 4, § 11 až 13, § 32 až 34, § 135, § 136 odst. 2, § 235, § 236 odst. 1 a 2, § 237 odst. 1, 3 a 4, § 242, § 243 odst. 1 až 3, § 252 a přílohy č. 1, která nabývají účinnosti dnem vyhlášení.”
Z toho vyplývá, že vybraná ustanovení zákona jsou účinná (právně závazná) již ode dne vyhlášení, což odpovídá výroku volební lídryně ODS Němcové o “platnosti některých ustanovení zákona v době schválení normy.“ Důležitost těchto paragrafů samozřejmě hodnotit nemůžeme.
Z důvodů “zmatení pojmů” platnosti a účinnosti označujeme výrok Miroslavy Němcové jako zavádějící, protože zákon je jako celek platný již od roku 2002.
Schválena ale byla 1999 (privatizace MUS).
Na základě dostupných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.
Privatizace Mostecké uhelné společnosti byla schválena na základě Usnesení vlády č. 819 ze dne 28. července 1999.
Já bych ráda připomněla, že například pan Topolánek přijímal předsedkyni této strany u sebe na vládě (Bobošíková mluví o Národní straně - pozn. Demagog.cz).
Jana Bobošíková má patrně na mysli bývalou předsedkyni Národní strany Petru Edelmannovou. Ta se v médiích vyjádřila, že se s ní v roce 2005 sešel tehdejší předseda ODS Mirek Topolánek a jednal s ní o možné povolební spolupráci, tuto tezi zopakovala pak i v rozhovoru pro server Atlas.cz.
Ke schůzce však došlo v srpnu 2005, za vlády Jiřího Paroubka, ODS tedy byla v opozici a Mirek Topolánek nemohl mít žádné schůzky "u sebe na vládě", výrok tedy považujeme za zavádějící.
Vrátím se k Lessymu. Jsem velmi zvědav na reakci ministra vnitra, který veřejně prohlásil, že pokud se prokáže stíhání jako účelové, tak odstoupí.
Výrok Stanislava Humla je pravdivý. Ministr vnitra Jan Kubice skutečně dne 30. srpna 2012 pro ČTK prohlásil, " Pokud by se prokázalo, že odvolání policejního prezidenta bylo účelové, ve vteřině odstoupím..."
Paní redaktorko, v našem programu bod číslo 1 v oblasti justice je dále posilování nezávislosti státních zástupců a dokončení toho zákona o státních zastupitelstvích. K tomu se ODS hlásí přes všechny problémy, které jsou s tím spojené. Ale férově říkáme ano, nezávislost státních zástupců, ale na druhou stranu i jasná odpovědnost za to, co dělají.
Na oficiálních stránkách ODS zatím není volební program pro předčasné volby zveřejněn. V rozhovoru pro iHNed.cz Martin Kuba řekl, že program bude v jednotlivých krajích představována postupně. I Jiří Pospíšil v tomto pořadu na otázku moderátorky, zda může prozradit ještě něco z volebního programu, řekl, že ostatní věci budou prozrazení na tiskové konferenci, která bude příští týden.
Z tohoto důvodu je momentálně výrok neověřitelný.
No, v žádném formálním vztahu s jeho stranou rozhodně nejsem, nikdy jsem nebyl jejím členem ani nejsem, ani neplánuji být, ani po volbách.
Nemůžeme samozřejmě ověřit, jestli Jiří Rusnok plánuje stát se členem SPOZ v budoucnu, podle dostupných informací jím však není v tuto chvíli. Uvádí to například současný předseda SPOZ Zdeněk Šteng. Je však zřejmé, že v minulých letech měl k této straně blízko.
Se stranou spolupracuje minimálně od roku 2010, kdy vystoupil z ČSSD a stal se „ekonomický expert strany“, objevil se jako zástupce SPOZ například v televizním pořadu Politické spektrum. Ve volbách v roce 2010 také vedl kandidátku SPOZ v Praze-Vinoři jako nestraník.
Kvůli výše uvedeným vazbám na stranu hodnotíme výrok jako zavádějící, přestože formálně skutečně členem strany není.
(..) protože jestli se vrátíme k vyjádření, která dal například Jiří Rusnok, a který oznámil, že už předtím, než se začaly konat tyhle ty schůzky v Lánech s jednotlivými zástupci politických stran, tak už předtím s ním Miloš Zeman jednal s Jiřím Rusnokem, to přece z nějakého rozhovoru Jiří Rusnok oznámil.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě rozhovoru "Premiérem proti své vůli" v Mladé frontě Dnes z 29. června 2013, kde Jiří Rusnok říká následující:
"* Musel vás prezident Zeman dlouho přemlouvat, abyste teď vzal funkci premiéra v úřednické vládě? Váhal jste dlouho? Samozřejmě jsem nějakou dobu váhal, byť ne dlouho. Jakmile padla vláda, tak jsem tušil, že se opět někde může něco dít a že zase bude moje jméno dáváno do těchto souvislostí. Stejně jako v minulosti, kdy padaly různé spekulace. Člověk už nějak preventivně tuší různá rizika, takže už přemýšlí, co by bylo, kdyby... Žádný dlouhý čas na rozmyšlenou jsem si nebral. Při samotném jednání s panem prezidentem už jsem víceméně věděl, že do toho půjdu. * To bylo kdy? Minulý pátek. Ještě před jeho jednáním v Lánech. Kývl jsem na to podmíněně... Pan prezident věděl, že ho čekají různé rozhovory, a nebylo jasné, jak to po těch rozhovorech dopadne. Ale tento scénář měl v hlavě a já tehdy tuto podmíněnou nabídku už tehdy pozitivně reflektoval."
