Přehled ověřených výroků

25. července 2012 bylo na jednání vlády vydáno usnesení č. 569, kterým byli příslušní ministři pověřeni " vypracovat návrh zákona o pravidlech pro výběr odborníků do funkcí ředitelů a členů dozorčích rad státních podniků a členů orgánů obchodních společností s majetkovou účastí státu a územních samosprávných celků a po projednání v připomínkovém řízení předložit tento návrh zákona vládě do 30. září 2012 ".

Toto pověření přípouští i samo Ministerstvo financí na svých stránkách, avšak další zmínku o tomto problému se nám nepodařilo dohledat ani v záznamech z jednání vlády ani v Knihovně připravované legislativy.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s mírnou výhradou - nejsou ještě dostupná data o segmentech ve zdravotnictví z roku 2012.

Leoš Heger ve svém výroku mluví o výdajích za léky na recept, které jsou hrazeny ze zdravotního pojištění. Ze statistik (.pdf) Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) vyplývá, že výdaje za léky na recept mezi lety 2007 a 2009 fluktuovaly v řádech jednotek procent s jediným větším výkyvem v r. 2009. V porovnání s ostatními segmenty výdajů, které rostly skutečně výrazně (viz tabulka) se dá hovořit o tom, že léky „prakticky stagnovaly". Segment ambulantní péče také skutečně přesáhl zmiňovaných 30%.

Náklady zdravotních pojišťoven dle jednotlivých segmentů (.pdf, str. 4)

2007

2008

2009

2010

2011

Léky na recept v %

100

97,6

109,2

102,0

101,7

Ambulantní péče v %

100

110,9

125,2

127,8

133,5

Ústavní péče v %

100

107,4

116,9

121,0

122,4

Jak jsme avizovali na začátku, data za rok 2012 ještě nejsou dostupná. Faktem ovšem je, že se od 1.1.2012 uplatnila na léky 14% sazba DPH. Podle avíza Státního ústavu pro kontrolu léčiv byl očekávaným dopadem, mimo jiné, nárust výdajů pro zdravotní pojišťovny v řádu miliard.

Evropská komise vydala takzvanou Bílou knihu (.pdf), s podtitulem „Agenda pro přiměřené, udržitelné a spolehlivé důchody“. Ta obsahuje opatření, která by jednotlivým členským zemím měla pomoci především s reformou důchodového systému, k zajištění přiměřeného zabezpečení pro budoucí penzisty. Jedná se však pouze o návrhy a doporučení, není tedy pro jednotlivé členské země závazná.

Evropa vydala také nařízení o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, sloužící převážně k zabezpečení pracovní mobility občanů jednotlivých členských států v rámci unie.

Jmenované oblasti však skutečně spadají převážně do kompetence národních vlád, výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

V Bruselu bylo 19.6.2013 opravdu přijato sdělení „Společně pro mladé lidi v Evropě — Výzva k řešení nezaměstnanosti mladých lidí“. Jednalo se o sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropské radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, ve kterém Komise předkládá několik návrhů na řešení nezaměstnanosti mladých lidí.

V rámci balíčku týkajícího se zaměstnanosti mladých lidí předloženého v prosinci 2012 vyzvala Komise členské státy, aby zajistily, že všichni mladí Evropané získají do čtyř měsíců od opuštění školy nebo ode dne, co se stali nezaměstnanými, kvalitní nabídku zaměstnání, dalšího vzdělávání, odborné učňovské praxe či stáže. Právě to se označuje jako záruka pro mladé lidi. Návrh Komise přijala Rada v dubnu 2013.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Bývalý velvyslanec ČR v Rusku Petr Kolář byl ve vedení velvyslanectví dočasně nahrazen chargé d'affaires a.i. Martinem Klučarem až 1. ledna 2013. Ministr Pecina tedy v tomto výroku časové období poněkud nadhodnocuje.

V následující tabulce uvádíme další zastupitelské úřady ČR v čele s chargé d'affaires a jejich nástup do funkce:

Rakousko prosinec 2012 Írán leden 2009 Dánsko 2013 Kanada 2013 Švýcarsko červenec 2013 Zimbabwe 2012 Mexiko srpen 2013 Arménie počátek 2012 Austrálie (eng.)březen 2013 Kuba

Bělorusko leden 2013 Brazílie leden 2013

Z tabulky je patrné, že více než jeden rok jsou chargé d'affaires spravovány celkem čtyři zastupitelské úřady, a to v Íránu, Zimbabwe, Arménii a na Kubě. Pokud se však na jednotlivé případy podíváme blíže, zjistíme, že například v případě Zimbabwe se jedná funkci chargé d'affaires en pied, což znamená, že takovýto diplomat "je stálým vedoucím zastupitelského úřadu, do jehož čela vysílající stát nedeleguje mimořádného a zplnomocněného velvyslance. Jmenování CDA e.p. může signalizovat i politické důvody, kdy není zájem vztahy povyšovat na "plnou" velvyslaneckou úroveň".

V případě Íránu a Kuby není post velvyslance obsazován z mezinárodně politických důvodů. Diplomatické styky s těmito státy ČR tedy dlouhodobě udržuje na nižší úrovni, právě prostřednictvím chargé d'affaires (pro přiblížení postoje ČR k Íránu viz pdf., str. 8-9, pro postoj vůči Kubě viz odkaz).

Posledním případem je pak situace v Arménii, kdy "[p]očátkem roku 2012 rozhodl ministr zahraničních věcí ČR pan Karel Schwarzenberg o zřízení Zastupitelského úřadu České republiky v Jerevanu. Vzhledem k rozpočtové situaci je zastupitelský úřad omezen na jednoho diplomata ve funkci chargé d´affaires. Oficiálním zástupcem České republiky v Arménii je mimořádný a zplnomocněný velvyslanec ČR se sídlem v Tbilisi pan Ivan Jestřáb, v době jeho nepřítomnosti vede ZÚ rezidentní chargé d´affaires".

Z následujících zjištění vyplývá, že Martin Pecina v případě Ruska časový úsek nadhodnotil a v ostatních případech v rámci výroku neuvedl důležitý kontext, tedy že delší než roční období bez jmenování velvyslance v ČR nesouvisí se vztahy mezi prezidentem a ministrem zahraničních věcí. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako zavádějící.

Zákon o volbách do Parlamentu České republiky v § 25 uvádí, že: “ Poslancem Poslanecké sněmovny může být zvolen každý volič, který alespoň ve druhý den voleb dosáhl věku nejméně 21 let a není u něho ve dnech voleb překážka ve výkonu volebního práva podle § 2 písm. b). ” Překážka k výkonu volebního práva spočívá v omezení osobní svobody občana a zbavení způsobilosti k právním úkonům.

Dle Ústavy ČR je s funkcí poslance nebo senátora neslučitelný výkon úřadu prezidenta republiky, funkce soudce a další funkce, které stanoví zákon. Zákon o Kanceláři prezidenta republiky neslučitelnost funkcí kancléře a poslance nezmiňuje.

Kandidatura hradního kancléře před časem vzbudila rozruch nejen na politické, ale i akademické scéně. Známý politolog Tomáš Lebeda např. uvedl, že jediným řešením, jak takové situaci předejít, by bylo upravit příslušné paragrafy zákonů. “ Co není v České republice kodifikováno, tak to v podstatě nikdo nerespektuje. Celá řada ústavních zvyklostí postupně bere za své, takže je bohužel asi zapotřebí jít cestou, že všechno bude muset být upraveno zákonem a legislativně podchyceno," uvedl doslova.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě vyjádření Josefa Regece pro iDnes.cz.

Jako důvod svého odchodu z ČSSD uvedl: „Neměl jsem možnost prosazovat své myšlenky. Co se týče zákona o podpoře sportu, předal jsem předsedovi Sobotkovi návrh, jak bych si představoval koncepci sportu, nicméně před půl rokem jsem byl vyřazen ze stínové vlády.“

Regec zastával od června 2012 ve stínové vládě funkci odborného mluvčího pro oblast sportu, ale v jejím novém složení z dubna 2013 už nefiguroval.

Člověk bez příjmů může být pojištěn na náklady státu a využívat stejnou péči jako ostatní občané ČR.

Tomáš Vandas má zřejmě na mysli, že lidé bez příjmů nemají přístup ke zdravotní péči. Na lidi v takové situaci však pamatuje zákon o veřejném zdravotním pojištění.

Člověku, jehož přijmy a životní situace opravňují k pomoci v hmotné nouzi (podmínky upravuje zákon), hradí stát zdravotní pojištění (§7 z. č. 48/1997 Sb.) a je mu prominuta povinnost platit regulační poplatky (§16a). Standardní zdravotní péči (§13) pak získává zcela bezpoplatně.

Pokud pak Vandas narážel na zavedení tzv. nadstandardů, tedy zpoplatněné varianty zdravotní péče, je jeho výrok nepravdivý hned dvojím způsobem: předně, nadstandardy zrušil Ústavní soud ve svém nálezu z 20.června 2013. Dále, nabízení nadstandardní péče bylo zákonem povoleno mj. s tou podmínkou (ve zrušené verzi §13), že všechny nabízené varianty péče "mají stejný terapeutický účinek".

Nikdy tedy nebylo zpochybněno, že osoba využívající standardní péči, a to i člověk bez přijmů, jehož pojistné hradí stát, má mít stejnou naději na vyléčení, jako kdokoli majetnější.

Pro ověření výroku Martina Peciny jsme použili nejnovější data (Vydání a spotřeba domácností, tabulka 5c) Českého statistického úřadu. Domácnosti jsou v této studii rozděleny do deseti pásem podle svých příjmů na osobu.

Například pro páté nejnižší pásmo domácností, které lze označit jakožto domácnosti s průměrnými příjmy, je v průměru podíl vydání za potraviny a nájem (bez dalších nákladů na bydlení, energií atp.) na celkové sumě vydání 17,5 % a 4,9 %, dohromady tedy 22,4 % ze všech vydání.

U pásma s nejvyššími příjmy je situace následující: 10,3 % za potraviny a 12,2 % za nájem. Za potraviny a nájem tak tato vysokopříjmová skupina utratí 22,5 % svých příjmů.

Nehodnotíme, jaký podíl na výdajích je či není obrovský, to závisí na subjektivním posouzení. Pokud bychom však sečetli výdaje za potraviny a nájem, podíl na výdajích těchto dvou skupin (průměrné příjmy a vysokopříjmová) bude takřka shodný. V druhé větě svého výroku však Martin Pecina hovoří již pouze o potravinách.

Vydání za potraviny tvoří pro domácnosti s průměrným příjmem výrazně vyšší podíl výdajů než pro vysokopříjmové. Zároveň většina vydání uskutečněných vysokopříjmovými domácnostmi nespadá do snížené sazby DPH. Proto hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Businessinfo.cz přináší přehled aktuálních informací týkající se sazeb korporátní daně v zemích Evropské unie, o nichž Bohuslav Sobotka hovoří.

Dle tohoto serveru jsou dvě sazby daně z příjmů právnických osob ve smyslu snížené sazby u daní z příjmů právnických osob pouze v těchto zemích Evropské unie:

základní sazbacelková sazbabližší informaceBelgie33 %33.99%Obecná sazba korporátní daně je stanovena na 33 % respektive na 33,99 % s 3% přirážkou. Malé a střední podniky (z minimálně 50 % vlastněné jednotlivci) s příjmem nižším než 322,5 tis. eur můžou při splnění určitých podmínek být předmětem snížených sazeb rozlišených dle výše zdanitelného příjmu.Francie33.33%37.06%Základní sazba daně ze zisku korporací je 33,33 %. Pro malé a střední podniky s obratem do 7,63 mil. eur (z minimálně 75 % vlastněné jednotlivci) je stanovena snížená sazba ve výši 15 % z prvních 38,12 tisíc eur zisku.Litva15%15%Základní sazba korporátní daně činí 15 %. Sníženou sazbu ve výši 5 % je možno uplatnit v malých podnicích do 10 zaměstnanců a s příjmem nepřesahujícím 1 mil. LTL (bylo zvýšeno od 1. ledna 2012 z 0,5 mil. LTL).Lotyšsko15%15%Mikropodniky v Lotyšsku mohou uplatňovat 9% sazbu, základní sazba daně ze zisku je stanovena na 15 %.Lucembursko21%30.8%Základní sazba daň ze zisku firem 21 % je zvýšena o 7% přirážku do zaměstnaneckého fondu a dodatečnou sazbou 6,75 % v závislosti na lokalitě. Pro společnosti s příjmem do 15 tisíc eurčiní obecná sazba 20 %.Maďarsko19%20.86%V Maďarsku je uplatňována nižší sazba ve výši 10 % pro společnosti se zdanitelným příjmem do 500 mil. HUF. Základní sazba korporátní daně činí 19 %. Plánovaná změna na sjednocení na 10 % asi nebude ještě provedena a očekává se, že pro rok 2013 budou obě sazby zachovány.Nizozemsko25%25%Sazba daně ze zisku firem je snížena o 5 procentních bodů ze zisku do 200 tisíc eur. Nad tuto hranici platí základní sazba korporátní daně 25 %Portugalsko25%30%Progresivní zdanění se uplatňuje nad základní sazbu 25 % korporátní daně od 3 do 5 % dle výše příjmů (1,5 mil. eur – 7,5 mil. eur).Rumunsko16%16%Mikropodniky mohou uplatňovat 3% sazbu namísto korporátní daně ve výši 16 %.Spojené království24%24%Ve Spojeném království mají několik sazeb daně ze zisků korporací. Výše sazby se odvíjí od výše zdanitelného zisku. Hlavní sazba daně je 24 % (od 1. dubna 2012) pro korporace se zdanitelným ziskem nad 1,5 mil. GBP. Pro společnosti se ziskem do 0,3 mil. GBP je uplatňována 20% sazba korporátní daně.

Společnosti se zdanitelnými zisky mezi 0,3-1,5 mil. GBP jsou zdaněny na posuvné stupnici mezi hlavní sazbou a sazbou pro malé zisky. Na 1. dubna 2013 je plánováno další snížení základní sazby daně ze zisku korporací na 23 %. V roce 2010 byla tato sazba ve výši 28 %, v roce 2011 byla snížena o dva procentní body na 26 % a o další dva v roce 2012.Španělsko30%35.3%Společnosti do ročního obratu do 10 mil. eur mají zdanění do 300 tisíc eur zdanitelného příjmu ve výši 25 % a nad tuto částku už jsou zdaněni základní 30% sazbou daně ze zisku firem. Pro podniky do 25 zaměstnanců je uplatňována 20% sazba do 300 tisíc eur zdanitelného příjmu, nad tuto hranici je uplatňována 25% sazba.

Naopak, některé země k základní sazbě připočítávají různé přirážky či lokální sazby. Konkrétně se jedná o tyto země:

základní sazbacelková sazbabližší informaceBelgie33%33.99%přirážka 3%Lucembursko21%30.8%přirážka 7%, také lokální sazba ve výši 6.75%Maďarsko19%20.86%lokální přirážkaItálie27.5%31,4 %lokální přirážkaFrancie33.33%37.06%lokální přirážkaŠpanělsko30%35.3%lokální přirážkaNěmecko15%30,95 %lokální přirážka, také solidární 5,5% přirážka, která je určena na financování nákladů znovusjednocení země

Zemí s více než jednou korporátní daní, ať už s ulevujícím efektem (11) či s dodatečnými daněmi (7) , je celkově v Evropské unii 13, tedy skoro zmiňovaná polovina, a na základě této skutečnosti hodnotíme výrok Bohuslava Sobotky jako pravdivý.

Pro úplnost ještě dodáváme, že Česká republika má daň z příjmů právnických osob ve výši 19 %, což je hodnota pod průměrem Evropské unie.