Přehled ověřených výroků

Bohuslav Sobotka k přestoupení senátora J. Regece uvedl: “ Zemanovci dlouhodobě staví na přeběhlictví, které je podvodem na voličích. Prokazují tím nedostatek slušnosti a malé sebevědomí.”

Podle reakcí F.Koníčka a V.Drymla lze usoudit, že výrok se dotkl, byť nepřímo, i jejich osob. Ačkoliv Bohuslav Sobotka neřekl výslovně, že si SPOZ neumí sehnat vlastní kandidáty, dá se tak interpretovat, že podle něj SPOZ staví na přeběhlících.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Nové volby do zastupitelstva se podle zákona konají, došlo-li k územní změně, pokud zastupitelstvo delší dobu nejedná (dle zákona o obcích), případně, jak uvádí zastupitel Poche, když není dostatečný počet nejen zastupitelů, nýbrž i náhradníků. Ti totiž nastupují postupně až do poslední osoby na kandidátce.

Nedostatek zastupitelů by nastal např. po rezignaci všech zastupitelů a náhradníků ODS a ČSSD, která by uprázdnila více než polovinu mandátů a naplnila tak zákonnou podmínku konání nových voleb. Stačilo by tedy "pouze" asi 120 rezignací, nikoli 300, jak nepravdivě uvádí Poche.

Výrok ministra Kalouska je hodnocen jako pravdivý, nicméně uvádíme výhradu, neboť je pravdou, že ODS a ČSSD po volbách v roce 2010 uzavřely v 9 pražských částech koalici, v některých z nich však přibraly dalšího koaličního partnera.

Po komunálních volbách v roce 2010 byla na pražském magistrátu skutečně vytvořena koalice ODS a ČSSD bez účasti TOP 09.

Hlavní město Praha má 22 městských částí. ODS a ČSSD spolu šly do koalice v devíti městských částech (2,4,6,7,10, 11, 13, 15 a 17). Je nicméně otázkou, na základě čeho Miroslav Kalousek hodnotil důležitost městských částí, tato část není součástí hodnocení.

Stojí také za zmínku, že TOP 09 byla (či je) v koalici s ČSSD na 4 městských částech (1, 5, 14, 21). Výrok hodnotíme jako pravdivý, přesto však s výhradou.

Výrok Miroslavy Němcové je hodnocen jako pravdivý, neboť je pravda, že i bez tří náhradníků za tzv. poslanecké rebely ODS by vláda prosadila zákon, se kterým spojila hlasování o důvěře vládě.

Obvinění, o kterých je řeč, jsou vznesená proti bývalým poslancům za ODS, resp. nezařazeným, premiérově pravé ruce Janě Nagyové a od pondělka i proti Petru Nečasovi. Jde o obvinění z podplácení, za účelem zvrácení politické situace ve svůj prospěch. Hlasování o důvěře, které má Miroslava Němcová evidentně na mysli, je tedy situace z listopadu 2012, kdy vláda Petra Nečase spojila důvěru vládě s návrhem zákonao změně daňových, pojistných a dalších zákonů, který se také lidově nazývá "Kalouskův balíček".

Ve 3. čtení, kde byl návrh 7. listopadu 2012 v Poslanecké sněmovně, pro něj zvedlo ruku 101 poslanců, a to již včetně náhradníků za 3 odstoupivší poslance ODS (Tluchoř, Šnajdr, Fuksa). Ovšem, jak je patrné z tohoto hlasování, vládě by k prosazení tohoto návrhu stačilo 98 hlasů, tedy důvěru by získala, i kdyby zmínění 3 náhradníci nehlasovali pro tento návrh. Důležité je si uvědomit, že pro získání důvěry vládě stačí získat podporu přítomných poslanců, nikoli nutně 101 hlasů.

Dodáváme však, že tento návrh zákona by bez podpory těchto poslanců (Pekárek již nehlasoval) měla vláda problém prosadit po jeho vrácení Senátem, kdy by již potřebovala 101 hlasů. V tomto hlasování získala vláda pro svůj návrh 102 hlasů, když pro něj navíc oproti předchozímu sněmovnímu jednání hlasoval poslanec Pavel Bém (toho času nezařazený) a exministr kultury Besser, který se 1. hlasování neúčastnil.

ČSSD se nechala slyšet, že nebude vylučovat členy své strany, kteří zasednou do Rusnokovy vlády, ale apeluje na ně, aby se sami vzdali členství. Konkrétně Bohuslav Sobotka řekl: „Máme důležitější starosti, jde nám o to rozpustit Sněmovnu a vylučování není to, čím by se teď soc. dem. zabývala“, zároveň dodal: „Počkáme, až bude zveřejněn seznam členů prezidentské vlády, a pokud tam bude někdo ze členů soc. dem., tak předpokládám, že ho vedení strany vyzve, aby ze soc. dem. odešel“.

Na základě dohledaných mediálních informací a také záznamů jednání Poslanecké sněmovny hodnotíme výrok jako pravdivý.

Je pravdou, že mediálně Tluchoř vyjádřil své pochybnosti k církevním restitucím i k důchodové reformě. Konkrétně pro ČTK (Ihned - 13. září 2012) řekl: " Považujeme (Tluchoř mluvil za všechny tzv. Rebely) za nezodpovědné, aby pravicová vláda schvalovala kroky, na které nemá peníze. Jsou to například důchodová reforma a církevní restituce".

Marek Šnajdr pak vystoupil na plénu Poslanecké sněmovny, kde podrobil kritice vládní důchodovou reformu. Konkrétně 7. září 2012 uvedl: "Co však považuji za nejzásadnější a hlavní, je to, že tento koncept je v přímém rozporu a v protikladu s tím, proč vlastně důchodovou reformu děláme, co jsme si slíbili a co máme v programovém prohlášení, a to je snižování deficitu veřejných financí a snižování deficitu důchodového účtu a státního rozpočtu.Musím konstatovat, že tento model tento cíl nenaplňuje a je objektivní pravdou, že se podílí na eskalaci deficitu, že ho prostě zvyšuje. Abych byl konkrétní, tak podle očekávání vlády, resp. Ministerstva financí, jen v letech 2013 a 2014 díky tomuto opatření dojde ke zvýšení deficitu o 26 mld. Kč."

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo z veřejně dostupných informací potvrdit pravdivost tohoto výroku. Nenašli jsme žádné informace, které by hovořily o poskytování nemovitostí zadarmo.

Pro komparací míry zaměstnanosti těchto tří zemí můžeme použít data Eurostatu a nebo OECD. U Eurostatu jsou poslední dostupná data za rok 2012 a srovnání vypadá takto:

země míra zaměstnanosti

Česká republika 71,5 %
Polsko 64,7 %
Slovensko 65,1 %

U OECD jsou pak porovnávána data z prvního čtvrtletí roku 2013:

země míra zaměstnanosti

Česká republika 67,3 %
Polsko 59,5 %
Slovensko 60,0 %

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože Česká republika si v obou srovnáních vede lépe než Polsko a Slovensko.

Výrok Miroslava Pocheho je na základě dohledaných informací z jednání zastupitelstva hl. města Prahy z 25. dubna a 23. května hodnocen jako zavádějící.

Pražské zastupitelstvo odvolalo 23. května 2013 primátora Bohuslava Svobodu a také některé radní hlavního města. Jednání probíhalo (stenozáznam - .pdf - str. 10) tak, že zastupitelstvo hlasovalo jednotlivě o odvolání všech radních.

Předchozí jednání zastupitelstva proběhlo 25. dubna a ČSSD zde skutečně navrhla odvolat primátora a radní Evu Vorlíčkovou, kteří jsou obviněni policií v souvislosti s kauzou Opencard (Český rozhlas). Policie však obvinila 10 pražských radních. Zápis z jednání (.pdf - str. 4) zastupitelstva ze dne 25. dubna uvádí: "Protinávrh člena ZHMP Pocheho – navrhl nový text usnesení ve znění:„Zastupitelstvo HMP odvolává doc. MUDr. Bohuslava Svobodu, CSc. z funkce primátora
hl. m. Prahy“
Pro: 16 Proti: 29 Zdr. 16
Nebylo přijato.
Protinávrh člena ZHMP Pocheho – navrhl nový text usnesení ve znění:
„Zastupitelstvo HMP odvolává Ing. Evu Vorlíčkovou z funkce radní hl. m. Prahy“.
Pro: 16 Proti: 32 Zdr. 13
Nebylo přijato." Sociální demokraté tedy zkusili odvolat již na předchozím zasedání primátora a další členku rady města, nicméně tento akt není zcela srovnatelný se situací, která nastala na jednání zastupitelstva 23. května, neboť na posledním jednání se hlasovalo o odvolání všech členů rady, sociální demokraté požadovali odchod dvou členů. Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící.

Zmíněné částky představují odlišné části státního rozpočtu.

Když hovoří o částce 4 miliardy korun, odkazuje premiér na výrok exministra Ivana Fuksy "Program Podpora prevence před povodněmi 2 navazuje na úspěšnou první etapu programu, která byla realizovaná v letech 2002 až 2007 s náklady ve výši přes 4 miliardy korun."
Snažili jsme se tedy ověřit rozsah výdajů zejména pro program Podpora prevence před povodněmi. Ten byl na roky 2007-2013 plánován s výdaji ve výši 11 mld. Korun (dle rozhovoru Ihned s náměstkem ministra zemědělství; starší programová dokumentace - .pdf, s. 4 - uvádí 11,5 mld.). Premiér ale uvádí, že jde o prostředky "ve třech oblastech". Kromě zmíněného programu jako další zdroj nalezneme položku ve státním rozpočtu "transfery na pozemkové úpravy a programy protipovodňových opatření" (kap. 397), na kterou bylo v letech 2009, 2010, 2011 a 2012 vyčleněno celkem 3,65 mld. Dohromady tedy téměř 15 mld. Korun poskládáme.

Srovnání oněch 15 miliard se 4 miliardami z let 2002-2007 je však zavádějící: i v tom období totiž najdeme prostředky mimo program Podpora prevence před povodněmi. Ve starších rozpočtech jde zejm. o položku "Výdaje na obnovu koryt vodních toků a vodohospodářských děl a protipovodňová opatření" (kap. 397), na kterou bylo např. v letech 2002, 2003 a 2004 vyčleněno cca 990 mil., 890 mil., resp 720 mil. Korun (v dalších letech se nevyskytuje).

Premiér Nečas tedy rozsah státní podpory, uvedený Ivanem Fuksou v příspěvku, srovnává s částkou, představující jen část státních výdajů na protipovodňová opatření, a jeho srování je tedy zavádějící.