Ivan Bartoš
V České pirátské straně funguje neslučitelnost funkcí a snažíme se ji prosadit.
Zásada neslučitelnosti funkcí ve vedení Pirátské strany je zakotvena ve stanovách v čl. 6, odst. 10, kde je uvedeno, že "každý člen může zastávat nejvýše jednu z funkcí vedoucího odboru, člena republikového výboru, republikového předsednictva, kontrolní komise nebo rozhodčí komise."
Z podobného principu též Pirátská strana vychází ve svém volebním programu, kde v sekci nazvané Obnova demokratického státu uvádí tato dvě opatření:
"Prosazujeme změnu ústavy, aby byla neslučitelná funkce poslance a ministra ve vládě. Jinak nemůže být vláda kontrolována Poslaneckou sněmovnou."
"Prosadíme neslučitelnost všech funkcí, které zjevně vyžadují práci na plný úvazek (hejtman, poslanec, ministr, starosta)."
Petr Cibulka
Jsou už vzory ve Švýcarsku, to je snad před 5 lety, bylo na toto téma referendum. Vláda se pokusila zvýšit švýcarským občanům zákonem daně a občané byli nespokojeni, protože měli pocit, že vláda špatně hospodaří s jejich penězi. A to byly daně ve výši 7 procent, to ne jak u nás, 7 procent. Ale švýcarským občanům se těch 7 procent zdálo příliš vysokých a prostě zrušili ten vládní zákon.
Petr Cibulka ve svém výroku odpovídá na otázku ohledně možnosti rozhodnutí o zvýšení daní pomocí procedury referenda. Bohužel jím uvedený příklad je popsán velmi obecně a nelze jednoduše zjistit, jakou konkrétní úpravu má kandidát na mysli.
Patrně nejvíce se danému případu blíží vládní návrh (ang.) referenda o zvýšení daně z přidané hodnoty ze 7,6 % na 8 % z roku 2009. Nicméně tato iniciativa byl pro navrhovatele úspěšná a ke zvýšení daně tedy došlo (ang.). Na druhou stranu, referendum na obdobné téma se ve Švýcarsku konalo již v roce 2004, kdy byl naopak vládní návrh občany zamítnut.
Ačkoliv argumentace obsažená ve výroku je postavena na reálném základě, konkrétní příklad odpovídající jeho přesnému znění se nám z dostupných zdrojů dohledat nepodařilo, a proto hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Miroslava Němcová
A kdo tedy drží zemi (Němcová myslím moc v zemi v období po rozpuštění Sněmovny do nových voleb)? Drží ji vláda jmenovaná prezidentem proti vůli právě Poslanecké sněmovny. Ústavní soud, který byl doplněn na základě přání pana prezidenta, který, a dokonce sociální demokraté říkali, že doufají a myslím, že se to potom i potvrdilo při volbě, že doufají, že bude doplněn o ty konečně už levicové soudce, kteří jim půjdou takzvaně více na ruku.
Prohlášení místopředsedkyně ODS je složeno z několika faktických výroků, které hodnotíme jako pravdivé a to s následujícím zdůvodněním:
Prezident Miloš Zeman dne 10. 7. 2013 jmenoval vládu Jiřího Rusnoka, která 7. 8. 2013 v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR nezískala důvěru. Do jmenování vlády nové vládne jako vláda v demisi (.pdf - str. 10).
Senát Parlamentu České republiky schválil celkem sedm z osmi kandidátů prezidenta Miloše Zemana na členy Ústavního soudu. Nejmenován byl pouze bývalý ústavní soudce Miloslav Výborný (neprošel pouze o jeden hlas).
Splněná přání členů sociální demokracie ve vztahu k novému složení Ústavního soudu lze potvrdit např. na základě následujícího prohlášení předsedy poslaneckého klubu ČSSD Jaromíra Tejce pro ČT z 3. 2. 2013: "Očekávám, že soudci, kteří budou navrženi levicovým prezidentem a schváleni levicovým Senátem, budou přístupnější argumentům."
Martin Pecina
...v každé straně to tak je, že ten nejvyšší stranický orgán má vždycky, má vždycky šanci zasahovat do kandidátek.
Před samotným ověřením tohoto výroku je nutné nejprve uvést, že drtivá většina etablovaných politických stran má vnitřní mechanismy nominačních procesů ukotveny ve svých interních dokumentech, které často zatím nejsou veřejnosti dostupné. Existenci těchto dokumentů ale potvrzují obecně dostupné stanovy jednotlivých stran (o tématu více viz např. SPÁČ, Peter. Nominácie v českých politických stranách: Prípad volieb do Poslaneckej snemovne v roku 2010. 2012).
Právě z důvodu nedostupnosti dokumentů popisujících stranické nominace u všech stran (např. stran kandidujících v letošních předčasných volbách do PSP ČR) je nutné výrok označit jako neověřitelný.
Můžeme však provést krátkou analýzu dostupných dokumentů a údajů. Zásah do kandidátek ze strany vedení (či širšího vedení) u voleb do PSP ČR je možné nalézt např. u ODS (či zde pro volby v roce 2010), ČSSD, TOP 09, KSČM (.pdf) či Strany zelených (.pdf).
Tomáš Vandas
Jsou to rozdílné politické subjekty, každý měl jiný znak, IČO a podobně...Jsou tam určitě programové odlišnosti
Podle slov Tomáše Vandase jsou rozpuštěná Dělnická strana a nynější Dělnická strana sociální spravedlnosti rozdílné politické subjekty. Obě strany skutečně odlišuje různý znak (viz znak DS a znak DSSS), stejně tak rozdílné IČO (IČO DS a IČO DSSS). Nicméně sami představitelé na oficiálních stránkách DS uvádějí toto: „20. února 2010 oznámili představitelé DS svou volební kandidaturu a pokračování v politice pod hlavičkou Dělnické strany sociální spravedlnosti“. Nové logo DSSS je komentováno na oficiálních stránkách vyjádřením Tomáše Vandase před Nejvyšším správním soudem: „značku nám vzít můžete, ale naše myšlenky nikoliv“.
Při bližším porovnání programového prohlášení obou stran (DS zde a DSSS zde) vidíme jasně patrné společné prvky, přičemž některé programové body jsou přímo totožné slovo od slova. Prvním společným bodem je požadavek vystoupení z NATO a také z EU, jež je v případě DSSS mírněn konáním referenda o vystoupení v případě federalizace Unie. Shodné jsou pak požadavky na zavedení přímé volby prezidenta, tzv. imperativního mandátu (tj. mandát, který náleží straně nikoliv poslanci a ta ho může mandátu kdykoliv zbavit), požadavek na zrušení senátu a dále např. znovuobnovení trestu smrti, absolutní zákaz všech drog, či návrh na omezení přílivu cizího kapitálu. V programech nechybí ani společný požadavek na potravinovou soběstačnost, jistou formu kolektivního vlastnictví či posílení opatření proti imigrantům. Nicméně DS ve svých prohlášeních šla dále, neboť například chtěla úplné zrušení dotací pro politické strany, homosexualitu označuje za pohlavní deviaci a silněji akcentuje nacionalistický osten. DSSS naproti tomu přidává do programu i jistý enviromentální apel.
Dle výše zmíněných faktů je jasně zřejmé, že programy obou stran jsou z velké části totožné a ve zbytku jsou si velmi podobné. Určité odlišnosti se v nich však skutečně nachází avšak pouze v malých detailech. Navíc DSSS přímo navazuje na zrušenou DS i personálně a podle samotného předsedy i "myšlenkově. Vandas má pravdu v tom, že oba subjekty formálně a právně jsou odlišné. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako zavádějící.
Ondřej Liška
Zákon o regulování financování politických stran (...) my jsme ho předložili a všechny parlamentní strany včetně té vaší (myšlena ČSSD) ho odmítly.
Strana Zelených opravdu v květnu 2011 předložila parlamentním stranám novelu zákona o financování politických stran, spolupracovala na ní s několika neziskovými organizacemi a také se dvěma experty – tehdejším náměstkem ministra spravedlnosti Františkem Korbelem a advokátem Václavem Láskou, který v předčasných volbách vede kandidátku Zelených ve Středočeském kraji.
Žádná z parlamentních stran na tento návrh tehdy nereagovala, výrok Ondřeje Lišky proto hodnotíme jako pravdivý.
Já, my jsme na té výkonné radě v pátek, o které jsem tady už mluvila, se bavili také o možné spolupráci s Václavem Klausem. A nikdo z těch přítomných neřekl, že si představuje návrat Václava Klause do pozice ve vedení ODS nikdo to takhle nezmiňoval. Všichni zmiňovali, že by si přáli nějakou formu spolupráce.
Záznam ze samotného jednání výkonné rady ODS se nepořizuje, takže není možné výrok s jistotou ověřit.
Dostupný je pouze záznam z následné tiskové konference po jednání výkonné rady z 9. 8. 2013, kde se vedoucí představitelé vyjadřovali k možnosti sblížení ODS s Václavem Klausem. Současný úřadující předseda ODS Martin Kuba se vyjádřil takto: „Myslím, že na výkonné radě jsme se shodli na tom, že Václav Klaus je bezesporu jako zakladatel ODS a tvůrce její ideové podstaty a výrazný politik na pravici někým, s kým ODS komunikovat chce, chceme opravit ty vztahy,(...) my chceme mít dobré vztahy s Václavem Klausem. (...)Shodli jsme se na výkonné radě, že je třeba diskutovat o té formě, hledat jí a především se na ní také zeptat pana prezidenta Klause, což určitě při našem nejbližším setkání udělám. (...)"
Petr Mlsna
Úvaha o tom, že by existoval jeden zákon o úřednících ve veřejné správě, který by zahrnoval ústřední státní správu i samosprávu, byl opuštěn už před rokem. Uvažovalo se o tom, ale tento návrh zákona tak, jak šel na vládu, neobsahoval právní úpravu, která by se týkala územní samosprávy.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací uvedených v Zákoně o úřednících (.doc) a na základě materiálu ministerstva vnitra shrnujícího vývoj tohoto zákona.
Úvodní ustanovení poslední verze Zákona o úřednících předloženého ministerstvem vnitra 29.5.2013 zní: "Tento zákon upravuje zaměstnávání státních úředníků (dále jen „úředník“), systemizaci pracovních míst úředníků v úřadech státní správy a vzdělávání úředníků." Z výše uvedeného tedy vyplývá, že se zákon zabývá pouze státní správou, nikoliv územní samosprávou (ta musí být zmíněna explicitně v předmětu úpravy zákona).
Tou se zabýval například návrh (.doc) Zákona o právních poměrech a vzdělávání zaměstnanců ve veřejné správě (zákon o úřednících) předložený 21.9.2012.
V § 1 tohoto zákona je pak výslovně uvedeno: " Tento zákon upravuje právní poměry zaměstnanců (...), jejichž zaměstnavatelem je Česká republika a jsou zařazeni ve správním úřadu, bezpečnostním sboru, nebo v ozbrojených silách a zaměstnanců, jejichž zaměstnavatelem je územní samosprávný celek a vykonávajících:a) státní správu, samosprávub) nebo vnitřní organizační činnost veřejné správy." V dokumentu (.pdf) ministerstva vnitra, který shrnuje vývoj zákona o úřednících potom nalezneme následující informace: "V rámci připomínkového řízení, jež bylo zařazeno v září 2012 k výše uvedenému zákonu, byl vznesen požadavek na samostatnou právní úpravu postavení státních úředníků a samostatnou právní úpravu úředníkůúzemních samosprávných celků, tedy zachování úpravy zákonem č. 312/2002 Sb. pro úředníky územních samosprávných celků. (...)"
Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.
Jiří Pospíšil
Paní redaktorko, v našem programu bod číslo 1 v oblasti justice je dále posilování nezávislosti státních zástupců a dokončení toho zákona o státních zastupitelstvích. K tomu se ODS hlásí přes všechny problémy, které jsou s tím spojené. Ale férově říkáme ano, nezávislost státních zástupců, ale na druhou stranu i jasná odpovědnost za to, co dělají.
Na oficiálních stránkách ODS zatím není volební program pro předčasné volby zveřejněn. V rozhovoru pro iHNed.cz Martin Kuba řekl, že program bude v jednotlivých krajích představována postupně. I Jiří Pospíšil v tomto pořadu na otázku moderátorky, zda může prozradit ještě něco z volebního programu, řekl, že ostatní věci budou prozrazení na tiskové konferenci, která bude příští týden.
Z tohoto důvodu je momentálně výrok neověřitelný.
A KSČM zkrátka a dobře je nástupnickou politickou stranou KSČ.
V prosinci 1989 mimořádný sjezd KSČ (od r. 1990 KSČS) rozhodl o vytvoření územní organizace komunistů v Čechách a na Moravě. K tomu došlo na ustavujícím sjezdu KSČM 31. března 1990. KSČM tedy je nástupkyní KSČ.