Miroslav Kalousek
Kromě toho, že je lékař, tak je také MBA a ředitel poměrně veliké ekonomické jednotky a má poměrně obdivuhodné ekonomické znalosti z řízení společnosti (Milan Bajgar, pozn.).
MUDr. Milan Bajgar je skutečně v materiálech Beskydského rehabilitačního centra uváděn jako ředitel, v obchodním rejstříku je také veden jako jednatel a tříčtvrteční vlastník.
Ve všech těchto dokumentech je však, stejně jako na webových stránkách společnosti ČEZ, uveden pouze Bajgarův titul MUDr., nikoliv zmiňovaný MBA. Titul není zmíněn ani ve smlouvě o výkonu funkce, kterou Bajgar s ČEZ uzavřel, přestože tento titul je uveden u jmen Daniela Beneše či Martina Nováka.
Uvádění akademického titulu však není povinné (například do občanského průkazu tuto informaci lze zapsat na žádost, ale není to povinný údaj).
Požádali jsme MUDr. Bajgara o potvrzení této informace, do této chvíle jsme bohužel nedostali odpověď, výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.
Miloš Zeman
...teď je u nás 560 tisíc nezaměstnaných.
Miloš Zeman počet nezaměstnaných zaokrouhlil, skutečné číslo je asi o 12 a půl tisíce nižší. Jedná se však přibližně o pouze dvouprocentní rozdíl.
iDnes.cz: "Na úřadech práce se na konci května hlásilo o místo 547 563 nezaměstnaných. To je téměř o 18 tisíc méně než před měsícem, ale o více než 65 tisíc více než před rokem."
Bohuslav Sobotka
Já bych jenom chtěl připomenout, že debata o kontrole tajných služeb už se jednou vedla, vedla se v okamžiku, kdy se na veřejnosti objevily přepisy telefonních rozhovorů jednoho z pražských lobbistů, tuším, že to byl pan Janoušek a tehdy vládní koalice slibovala, že předloží návrh na posílení systému kontroly tajných služeb. To se ale do dnešního dne nestalo.
Na jaře 2012 unikly odposlechy Romana Janouška a Pavla Béma z roku 2007pravděpodobně přímo z BIS a zveřejnila je MF Dnes. Následně se vedla diskuse o možném posílení civilní kontroly zpravodajských služeb (blog ČSSD).
Bohuslav Sobotka navrhoval jednak parlamentní komisi, jednak Radu pro zpravodajské služby volenou sněmovnou, senátem a vládou. I KSČM se vyjádřila (.doc, str. 6) pro " posílení pravomocí Parlamentu ČR v otázkách kontroly všech složek bezpečnostního systému ČR, zejména zpravodajských služeb, a použití operativně technických, pátracích a zpravodajských prostředků, jejich využívání a zaměření v souladu s Ústavou ČR a z ní odvozených zákonů." Je tedy pravda, že diskuze se vedla, ale spíše na straně opozice, žádné sliby z řad vládní opozice se nám nepodařilo doložit. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.
Současná podoba legislativy je shrnuta ve výroku Františka Bublana o civilní rozvědce - Parlament nad ní nemá kontrolní pravomoc.
Karel Schwarzenberg
Nesmíme zapomenout, že zdravotnictví se během posledních desetiletí velice prodražilo.
Jak vyplývá z analýz (pdf.str.36) Ústavu zdravotnických informací a statistik, rostou výdaje ve zdravotnictví posledních deset let (pdf.str.33) stabilně v řádu destítek procent.
Dlouhodobý trend rostoucích výdajů v předchozích dekádách potvrzuje i analýza (pdf.str.28) z roku 2000.
Výsledkem je schodek, který permanentně přesahoval 100 miliard korun (myšlen je schodek za vlády Petra Nečase - pozn. Demagog.cz).
Vláda Petra Nečase byla jmenována v červenci 2010 a jak ukazují data ČSÚ (.xls), saldo státního rozpočtu skutečně v období této vlády přesahovalo 100 miliard korun. Vývoj schodku státního rozpočtu zpracoval i portál novinky.cz, včetně uvedení “zodpovědného” premiéra.
Oldřich Vlasák
Pomoc přitom činí 2,5 procenta zjištěné škody, v případě velké "národní pohromy" pak pomoc může narůst o 6 procent. Uvolnění pomoci je vázáno na formální rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, které rozhodují o rozpočtu a jeho změnách. Na základě tohoto rozhodnutí Komise podepíše s členským státem příslušnou smlouvu a v jedné splátce pomoc členskému státu uvolní.
Výrok Oldřicha Vlasáka je, na základě informací z nařízení Evropské unie o zřízení Fondu solidarity Evropské unie, dokumentu vysvětlujícího stanovení výši poskytnuté podpory a stránek Evropského parlamentu, hodnocen jako pravdivý.
V případě udělení finanční pomoci, kdy škoda nepřesáhla práh tzv. "závažné pohromy" (major disaster, tj. 0,6 % HND České republiky, tedy 871,618 mil. eur, viz také předchozí výrok) je stanovena (.doc, anglicky) nižší míra podpory ve výši 2,5 % pro část celkových škod nepřesahujících zmíněný práh. Pro část škod, které práh přesahují je určena podpora ve výši 6 % této sumy. Zmíněné dvě částky se následně sčítají.
Nařízení (.pdf) o zřízení Fondu solidarity EU stanovuje v článku č. 4 postup pro získání finanční podpory z Fondu solidarity. Komunikace probíhá především mezi členským státem a Evropskou komisí, uvolnění podpory je však skutečně vázáno souhlasem tzv. rozpočtového orgánu EU, který tvoří Rada Evropské unie a Evropský parlament. Podle prvního odstavce článku č. 5 uzavírají Komise a členský stát " dohodu k provedení rozhodnutí o poskytnutí finančníhopříspěvku. "
Poslední větu výroku Oldřicha Vlasáka nakonec potvrzuje článek č. 3, který v prvním odstavci zmiňuje: " Pomoc z fondu se poskytuje ve formě příspěvků. Pro každou zjištěnou katastrofu obdrží přijímajícístát jeden finanční příspěvek. "
Petr Nečas
Za poslední dva roky od nástupu mé vlády se začaly tyto částky (investice do protipovodňových opatření, pozn.) zvyšovat.
Investice do protipovodňových opatření jsou k dispozici v zákonu o státním rozpočtu z příslušného roku. (ukazatele kapitoly 397 - Operace státních finančních aktiv.)
Rok
Investovaná částka (v mil. kč)
2009
790
2010
940
2011
530
2012
1390
Pro rok 2013 je ve státním rozpočtu uvedena pouze částka určená na odstraňování důsledků povodní a následnou obnovu ve výši 139 mil. korun.
Od roku 2002 existuje také program s názvem "Prevence před povodněmi", jehož průběh je rozdělen do tří etap. První etapa probíhala v letech 2002-2007 a bylo při ní na ochranu před povodněmi vynaloženo 4,043 mld. korun.
V současné době probíhá druhá etapa (2007-2013), na kterou bylo vyčleněno 11,55 mld. korun.
Během třetí etapy, naplánované na roky 2014-2020 se má utratit mezi 10-12 mld. korun, což znamená zhruba 1,7 mld. korun ročně.
Částka uvedená v rozpočtu pro rok 2010 určená na protipovodňová opatření byla schválena ještě "úřednickou" vládou Jana Fischera. (V prosinci 2009). Rok poté, za vlády Petra Nečase, je patrné signifikantní snížení výdajů. Není ovšem zřejmé, v jakých letech konkrétně byla proinvestována ona částka 11,55mld. korun z druhé etapy programu "Prevence před povodněmi".
Z toho důvodu hodnotíme výrok premiera Nečase jako neověřitelný.
Jan Korytář
My tam máme (na kandidátkách) náčelníka horské služby, bývalého primáře neurochirurgie, starostu malé obce, zakladatelku a ředitelku neziskové organizace. Určitě bych nechtěl zapomenout na jedničku Změny tady v Praze, což je Táňa Fischerová, předsedkyně Klíčového hnutí a bývalá kandidátka na českou prezidentku.
Výrok Jana Korytáře hodnotíme jako pravdivý, jelikož všechna zmíněná povolání jsou k nalezení na kandidátní listině politického hnutí Změna.
Když vezmu národní zdroje, samozřejmě mnohem masivnější zdroje šly z Evropské unie, ale když vezmu národní zdroje, tak v letech 10 a 11 to byla 1,3 miliardy a 1,9 miliardy je to v letech 13 a 14. (hovoří o výdajích na protipovodňová opatření, pozn.)
Výrok Miroslava Kalouska hodnotíme jako neověřitelný, vzhledem k tomu, že se nám nepodařilo dohledat potřebné informace pro rok 2013 a 2014.
V souvislosti s protipovodňovými opatřeními bylo nicméně podle zákonů o státním rozpočtu na jednotlivé roky investováno do protipovodňových opatření v roce 2010 celkem 940 mil. Kč a v roce 2011 celkem 540 mil. Kč. Dohromady je to tedy 1,47 miliard, tedy o 170 mil. Kč více, než uvádí Miroslav Kalousek.
Je ovšem pravdou, že vyšší zdroje financí plynou České republice např. z Fondu soudržnosti EU. Operační program Životní prostředí (.pdf), který je využíván (.pdf, str. 4) od roku 2009 se ve své prioritní ose 1 zabývá tématem vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní, což dále specifikuje v oblasti podpory 1.3 - Omezování rizika povodní a prioritní ose 6, oblasti podpory 6.4 - Optimalizace vodního režimu krajiny. V těchto případech bylo do roku 2013 předpokládané využití podpory ve výši 2,5 mld. Kč, resp. 5,13 mld. Kč.
Výše podpory projektů dosahuje až 85 % celkových způsobilých veřejných výdajů. Dalšími projekty jsou například nadnárodní spolupráce v rámci povodí Labe a Dunaje - programy LABEL a Ceframe.
Strana práv občanů Zemanovci není ani zastoupena v Poslanecké sněmovně.
Výrok hodnotíme na základě dostupných informací jako pravdivý.
Strana Práv Občanů ZEMANOVCI skutečně není zastoupena v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Ve volbách do PSP ČR v roce 2010 získala pouze 4,33%, přičemž pro zastoupení v poslanecké sněmovně je nutné získat alespoň 5% hlasů jako politická strana či hnutí, 10% jako dvoučlenná koalice, 15% jako trojčlenná koalice či 20% jako čtyř a vícečlenná koalice.
