Přehled ověřených výroků

Podle oficiálních údajů Českého statistického úřadu bylo v roce 2012 ohroženo příjmovou chudobou 9,72% všech obyvatel České republiky. Oproti roku 2011, kdy činila míra ohrožení chudobou 9,8%, tedy došlo k mírnému zlepšení.

Výrok poslance Jaromíra Drábka hodnotíme jako pravdivý.

Nepodařilo se nám dohledat žádné relevantní informace k hospodaření Penamu ani ostatních potravinářských firem holdingu Agrofert za leden 2013 a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože platná energetická koncepce existuje a od roku 2004 prošla několika aktualizacemi.

Aktuálně platná je Státní energetická koncepce ČR 2004. Od té doby MPO ČR připravilo několik aktualizací, konkrétně v říjnu 2009 (.pdf) a v únoru 2010 (ke stažení dole) podle platné legislativy.

Revize koncepce je zákonem stanovena v § 3 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, kde najdeme, že "naplňování státní energetické koncepce vyhodnocuje ministerstvo (průmyslu - pozn.) nejméně jedenkrát za 5 let a o výsledcích vyhodnocení informuje vládu." Není tedy třeba koncepci měnit, zákon zadává jen vyhodnocení a informování vlády.

V současnosti je projednávána nová Státní energetická koncepce do roku 2040. Dosud zveřejněné aktuální znění lze najít v souboru Státní energetická koncepce ČR srpen 2012.

Bohužel se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat Tomášem Jirsou zmiňované vyjádření Lukáše Jelínka a Michala Uhla, proto nemůžeme daný výrok hodnotit jinak, než jako neověřitelný.

Místopředseda Rady ÚSTR Lukáš Jelínek pro iDnes.cz uvedl: "Pokud chceme, aby ústav byl institucí odideologizovanou a nepolitickou, tak se radní nemohou zabývat tím, jestli přicházejí nějaké tlaky zleva nebo zprava, například vyjádření od komunistů nebo od předsedy ODS." Dále odmítl, že by Radu k odvoláni Hermana někdo instruoval. Na základě tohoto tvrzení však nemůžeme přímo vyvodit, že Jelínek či Uhl nějaký politický tlak necítili.

K věci se vyjádřil i Petr Nečas, který za odvoláním Hermana vidí jasnou snahu o politizaci ústavu ze strany ČSSD. Bohuslav Sobotka to dementoval a zdůraznil, že: "odvolání šéfa ústavu je věcí jeho rady a že sociální demokracie se v tom nijak neangažovala."

Výrok ministra Hegera je odůvodněn jako neověřitelný, neboť sice správně popisuje českou legislativu i gestora evropské směrnice na úrovni české vlády, nicméně se nám již nepodařilo dohledat ministrem zmíněný boj o zisk gesce nad touto směrnicí.

Jak vyplývá z návrhu jednání (.pdf) o zmíněné směrnici z 16. ledna 2013 ve Výboru pro EU na vládní úrovni, je předkladatelem české pozice ministr zemědělství Bendl. Usnesení sněmovního výboru (.doc) pro evropské záležitosti z 24. ledna letošního roku pak zcela jasně uvádí (str. 6 - "Stanovisko vlády"), že gestorem návrhu směrnice na české straně je Ministerstvo zemědělství.

Zákon o potravinách, který Leoš Heger zmiňuje, skutečně řadí tabák k oblasti potravin. Toto legislativní opatření (zákon - .pdf), které bylo přijato v roce 1997 (přijetí 24. duben - účinnost 1. září), má celý název Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že před vstupem do EU byl tabák řazen k oblasti potravin asi 7 let.

Tento Klausův výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože se nám nepodařilo dohledat informace, které by výrok buďto potvrzovaly, nebo vyvracely. O amnestii jako takové se však vyjadřoval.

Například podle serveru iDNES.cz krátce po svém prvním zvolení Václav Klaus prohlásil, že institut amnestie je důležitý a správný, zároveň ale již před zvolením tvrdil, že amnestiemi bude šetřit.

Při projevu 15. ledna 2003 na Pražském hradě Klaus řekl: "Podobně je tomu i s tolik diskutovanými milostmi a amnestiemi. I s nimi je třeba šetřit a v žádném případě se nesmí dopustit jejich zpochybňování skrýváním důvodů jejich udělení či argumentováním úředníků prezidentské kanceláře, že prezident důvody těchto výjimečných aktů nemusí uvádět." Podle serveru Týden.cz v červnu 2011 tlumočil pro Lidové noviny Klausův názor jeho tajemník Jakl: "Přeplněnost věznic nemůže být důvodem pro amnestii."

Výrok hodnotíme jako pravdivý, mnoho zemí má skutečně podobný počet místopředsedů, či funkcí analogických.

Národná rada Slovenskej republiky má momentálně 4 místopředsedy. Podle sekce who is who na stránkách Národního shromáždění má Slovinsko aktuálně 3 místopředsedy, německý Bundestag má nyní 5 místopředsedů a litevský Seimas má aktuálně dokonce 7 místopředsedů.

V některých zemích se pak systém vedení dolních komor parlamentu odlišuje, Národní rada Rakouska má např. 3 předsedy.

Záleží tedy, s jakými zeměmi srovnáváme, avšak počet tří až čtyř místopředsedů, či funkcí podobných skutečně není neobvyklý.

Ačkoliv po výdajové stránce Margaret Thatcherová do britského zdravotnictví výrazněji nezasahovala, ke konci svého mandátu učinila některé reformní kroky, které proměnily jeho podobu.

Veřejné výdaje na zdravotnictví ve Spojeném království zůstávaly během dekády (rok 1979 není započítán) vládnutí Thatcherové (vzhledem k hospodářskému vývoji země) prakticky neměnné. Pohybovaly se v rozpětí 5,05 % HDP až 5,57 % HDP. V roce 1980 činily právě 5,05 % HDP (absolutně 11,8 miliard liber; celkově 11,3 % všech vládních výdajů), na konci politické kariéry Thatcherové pak 5,14 % domácího produktu (absolutně 29,3 miliard liber; celkově 14,6 % všech centrálních útrat).

Thatcherová se ovšem ke konci své premiérské éry do způsobu organizace a řízení britského národního zdravotnictví (NHS) několikrát pokoušela zasahovat. Její administrativa vydala dvě bílé knihy (white papers): Working for Patients (abstrakt zde) a Caring for people (abstrakt zde). Tyto pracovní materiály nastínily strukturu a organizaci zdravotnických služeb ve Velké Británii pro další desetiletí podle tzv. zásad "vnitřního trhu".

V roce 1990 byl na základě těchto dokumentů přijat tzv. National Health Service and Community Care Act, který de facto zaváděl do zdravotnického systému jisté tržní principy.

Nelze říci, co ministr Heger mínil souslovím "nedovážila sáhnout", nicméně Thatcherová, ač ke konci svého mandátu, určité reformy anglické zdravotní soustavy skutečně nastartovala. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Na základě dohledaných informací o konkrétním legislativním návrhu z konce roku 2011, zapojení ČSSD při schvalování a formulace z volebního programu ČSSD pro volby do PSP v roce 2010 je výrok hodnocen jako pravdivý.

Jiří Paroubek zjevně naráží na to, že byl na konci roku 2011 schválen vládní návrh zákona o zřízení jednotného inkasního místa, který předkládal ministr financí Kalousek. Tento návrh zákona v sobě obsahoval nově také ustanovení, které zdanilo hazard, což mělo mít za výsledek skutečně také snížení finančních prostředků pro český sport.

Role ČSSD je poměrně zajímavá a na první pohled by se výrok Jiřího Paroubka jevit v části týkající se zapojení ČSSD jako nepravdivý, neboť v závěrečném hlasování v Poslanecké sněmovně se poslanci ČSSD kompletně odhlásili a zákon nepodpořili - viz. hlasování.

Nicméně Sociální demokraté zákon skutečně podpořili a to v Senátu. Díky jejich přičinění prošel návrh Senátem a to v té podobě, ve které byl nakonec i přijat. To ostatně přiznal při závěrečném hlasování v Poslanecké sněmovně i předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Zcela konkrétně uvedl (celé vyjádření ve stenozáznamu):

".. .tak jsme se obrátili na naše senátory a požádali jsme senátory sociální demokracie, aby tyto chyby v usnesení a v přijatém zákonu odstranili. Senátoři sociální demokracie to učinili, učinili to jediným možným způsobem, který v zásadě k dispozici měli, to znamená Ministerstvo financí tam přineslo pozměňovací návrh a ten návrh byl Senátem přijat. A my v tuto chvíli budeme o tomto návrhu zákona rozhodovat znovu." Následně také Sobotka vysvětlil, že a proč se poslanci ČSSD nebudou hlasování účastnit.

Co se týká akcentace podpory sportu ve volebním programu ČSSD pro volby 2010, je pravdou, že strana tento bod skutečně podporovala, i když poměrně vágně. Konkrétní formulace z programu strany (.pdf - str. 35): "ČSSD si je plně vědoma nezbytnosti zvýšení státní podpory při sportovní výchově dětí ve školách, při výběru a výchově sportovních talentů ve sportovních organizacích, při výstavbě sportovišť a zařízení pro využití volného času ve městech a obcích, při výstavbě veřejné infrastruktury pro Národní fotbalový stadion v Praze a stadiony v Brněa Ostravě a při pořádání sportovních soutěží evropského či světového významu na území České republiky.K tomu je ČSSD připravena vytvořit odpovídající ekonomické, systémové, funkční, organizační i personální zabezpečení a struktury."

Stanovisko senátorského klubu ODS k volbě ústavních soudců ze 23. dubna 2013 je k dispozici zde jako videozáznam a mj. se v něm říká: "Ústavní soud by měl být názorově pestrým seskupením odborníků na ústavní právo, nikoli sborem přitakávačů politickému názoru senátorů." (čas 0:35)