Přehled ověřených výroků

Výrok Bohuslava Svobody je hodnocen jako pravdivý, neboť korektně uvádí informace o novém předsedovi místního sdružení ODS na Praze 12, o kterém ve svém výroku mluví.

Primátor Svoboda ve svém výroku mluví o předsedovi ODS na Praze 12, jímž je František Ryba. O tom, že Ryba přišel do této buňky z Prahy 1, mluví v rozhovoru pro Českou pozici (ta se tématu věnuje obšírně a dlouhodobě) senátor Tomáš Grulich, který byl právě Rybou vystřídán:

"ČESKÁ POZICE: Kdo byl zvolen novým předsedou?
GRULICH: František Ryba, majitel zastavárny a herny, který byl v minulosti na Praze 1. Připomínám, že jeho volba se udála rok od mého zvolení. V ODS se přitom mění funkcionáři po dvou letech. Tento sněm neměl být volební. Před volebním sněmem mají zasedat místní sdružení, které dají návrhy na kandidáty, což se nestalo." Členství Ryby v ODS na Praze 1 dokládá dále jak samotný web tohoto místního sdružení, tak i mediální zprávy (Novinky.cz - ČTK) z minulosti.

Co se týká volební minulosti Františka Ryby, je poměrně komplikované tuto část zcela jistě analyzovat. V tomto hodnocení vycházíme z toho, že Ryba působil na Praze 1 a nově na Praze 12. Problémem je také absence profilu či životopisu tohoto "politika" na webu ODS, resp. na internetu celkově.

Test voleb v tomto hodnocení je nastaven následovně - komunální volby v městské části Praha 1 (od roku 1994), odkud Ryba na Prahu 12 přišel, pak také poslední komunální volby v Praze 12 a celopražské volby. Dále je záběr rozšířen o volby do Poslanecké sněmovny (od roku 96) v Praze. Předpokládáme, že politická kariéra Františka Ryby je spojena výhradně s ODS.

VolbyÚčast Františka Ryby?Komunální---------------------------------Praha 1 a zastupitelstvo hl. města Prahy 1994 NEPraha 1 a zastupitelstvo hl. města Prahy 1998 (.pozn) NEPraha 1 a zastupitelstvo hl. města Prahy 2002 NEPraha 1 a zastupitelstvo hl. města Prahy 2006 NEPraha 1, Praha 12 a zastupitelstvo hl. města Prahy 2010 NEVolby do Poslanecké sněmovny - Praha

1996NE1998NE2002NE2006NE2010NE

Poznámka - pro roky 1998, 2002 a 2010 není k dispozici souhrnná informace o volbách do zastupitelstva hl. města Prahy (volilo se ve více obvodech), nicméně ze sledování dat jednotlivých volebních obvodů vyplývá, že Ryba se ani těchto voleb nezúčastnil.

Na základě §124 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb., zákona o provozování jeslí jako zdravotnických zařízení, hodnotíme výrok Pavla Kováčika jako pravdivý.

Jak blíže uvádí ministerstvo zdravotnictví ve svém prohlášení ze dne 21. března 2013, prezident republiky podepsal 28. února 2013 zákon, ve kterém se uvádí, že "provozování jeslí jako zdravotnických zařízení podle dosavadních právních předpisů se ukončí nejpozději do 31. prosince 2013; do té doby není dotčeno právo provozovat tato zdravotnická zařízení ve stejném rozsahu, v jakém byla provozována ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona“. Tento nový zákon tak navazuje na předešlé legislativní změny ze dne 1. dubna 2012, podle kterých již jesle nepatří mezi zdravotnická zařízení. V prohlášení je také zmíněno, že "další řešení týkající se jeslí včetně pracovněprávních postupů je plně v kompetenci jejich dosavadních provozovatelů a zřizovatelů".

Skutečnost, že od 1. ledna 2014 tak už ministerstvo zdravotnictví nebude zřizovatelem jeslí a předá tuto službu do rukou soukromníků, zdůvodňuje na zpravodajských stránkách Českého rozhlasu mluvčí ministerstva tím, že "děti, které jsou umístěny v jeslích nevyžadují zdravotnickou péči v tom smyslu, že by se jednalo o děti nemocné nebo nějak hendikepované".

Dle dat Eurostatu bylo v roce 2005 v ČR 45 498 policistů. (plánovaný počet měl být dle informací získaných od Oddělení mediální komunikace a PR Policie ČR 47 543). Zatímco v roce 2012 byl odsouhlasen plán (na stránkách Ministerstva vnitra České republiky) počítající se snížením stavu mužstva na 38 996. Za předpokladu, že rok 2005 je 100%, pak je pokles cca 14,2%.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý vzhledem k faktu, že nadsazením počtu policistů v roce 2005 a nadsazením procent, o které jejich počet poklesl, Jeroným Tejc přidal váhu svému argumentu, že počet policistů výrazně poklesl.

Na základě dohledaných informací ze stenoprotokolů PSP ČR hodnotíme výrok jako pravdivý.

Pro jasné pochopení výroku nejprve uvádíme, že Bursík mluví o zákoně o podpoře obnovitelných zdrojů energií, konkrétně pak o jeho projednávání za vlády Jana Fischera. Poslankyně Šedivá /ČSSD/, která je zde také zmíněna, předkládala při původním přijímání tohoto legislativního opatření v roce 2005 pozměňovací návrh, který se důsledkem řady faktorů stal již nadále neakceptovatelným, nicméně ten není součástí samotného výroku.

Na 73. schůzi PSP ČR 25. února 2010 při druhém čtení návrhu zákona se poslanec Plašil /ODS/ přihlásil k následujícímu pozměňujícímu návrhu: "„Čl. IIPřechodné ustanovení

Ustanovení § 6 odst. 4 věty druhé zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se při stanovení výkupních cen neužije pro ty zdroje, které mají instalovaný výkon větší než 20 MW včetně a byly uvedeny do provozu do 30. dubna 2011."

(Celý text všech pozměňovacích návrhů - .doc, které byly rozeslány 26. února 2010, jsou dostupné jako sněmovní tisk číslo 968/3).

Jelikož původní vládní návrh (.doc - Čl. II) počítal se stanovováním výkupních cen pro rok 2011 a nespecifikoval žádnou kapacitu, která by měla výjimku, popisuje časové vymezení Bursík přesně.

Poté, při třetím čtení na 75. schůzi PSP ČR 17. března 2010, k tomuto konkrétnímu návrhu vyjádřil tehdejší ministr průmyslu a obchodu Tošovský neutrální stanovisko. Stenoprotokol z jednání: " Poslanec Oldřich Vojíř: (...) tak nyní bychom hlasovali o návrhu B (pozm. návrh poslance Plašila - pozn. Demagog.cz) . Podporuji. (Ministr stanovisko neutrální.)"

Dodejme ještě, že tento pozměňovací návrh byl v následném hlasování zamítnut.

Fakt, že byl účastník debaty náměstek ministra Šolc poradcem exministra Tošovského v době přijímání zmíněné legislativy, potvrdil v OVM i on sám.

O záměru prosadit nezávislý úřad vykonávající dohled nad financováním politických stran se Karolína Peak opravdu několikrát pokoušela, vždy ale neúspěšně. Jak uvádí webové stránky Vlády České republiky, jako předsedkyně Vládního výboru pro koordinaci boje s korupcí zařadila Karolína Peake zprůhlednění financování politických stran a jejich kontrolu do Strategie vlády pro boj s korupcí, a to již v říjnu roku 2011. Na základě informací ze zpravodajského serveru idnes.cz, dne 4. října 2012 ale vícepremiérka Peake neuspěla se svým záměrem zřídit nový úřad, neboť se proti návrhu postavili poslanci napříč politickými stranami. Dne 25. října 2012 zpravodajský server E15.cz znovu uvedl informaci o snaze vytvořit kontrolní úřad, dle uvedených slov Karolíny Peake ale jen LIDEM, TOP 09 a VV souhlasily s touto kontrolou, naopak tři nejsilnější strany, ODS, ČSSD a KSČM, vznik nezávislého úřadu nepodpořily. O vzniku kontrolního úřadu se také diskutovalo 9. ledna 2013, kdy vláda projednávala nový zákon o hospodaření politických stran a hnutí. Dle informací ze serveru aktuálně.cz, odkazující se na ČTK, proti zřízení úřadu byly opět strany ODS, ČSSD a KSČM. Jak dále informační server uvádí, z důvodu dlouhotrvající neschopnosti politických stran se na vzniku kontrolního úřadu dohodnout, Karolína Peake navrhuje, aby se místo zřízení nového úřadu raději rozšířily povinnosti stran při zveřejňování údajů o jejich hospodaření.

O svých krocích v rámci snahy zřídit dohledový orgán Karolína Peake také blíže píše na svých oficiálních webových stránkách.

Na základě výše uvedených dohledaných informací tak hodnotíme výrok Karolíny Peake jako pravdivý.

Z dostupných zdrojů se výrok zatím nedá označit jako pravdivý ani jako nepravdivý.

Návrh zákona, který byl předán ministrovi ve studiu, zatím není k dispozici ani na webu ČSSD ani na osobních stránkách Jeronýma Tejce (jsou momentálně v rekonstrukci).

Jak uvedl Tejc pro Českou pozici, má ČSSD v plánu návrh představit pravděpodobně v následujících několika dnech.

O tom, že ČSSD pracuje na alternativním návhru, se zmínil už na začátku dubna Lidovým novinám.

Soudit však můžeme například z programových východisek ČSSD před krajskými a senátními volbami v roce 2012. V dokumentu nazvaném Politika bezpečnosti najdeme například sekci Změníme způsob odměňování, stanovíme limit pro výsluhy.

Pražský magistrát disponuje na svých stránkách evidencí smluv, v roce 2011 vypsal poprvé elektronickou aukci (pilotním projektem byl nákup kancelářského papíru, za který oproti minulosti zaplatil cenu o třetinu nižší) a téhož roku přistoupil magistrát k elektronickému zadávání veřejných zakázek.

Na základě dohledaných zdrojů, které popisují Bursíkem zmíněný systém, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Martin Bursík tento systém v pořadu popisuje také jako tzv. Contract for Difference. V Britském veřejném prostoru lze najít zdroje, které jeho tvrzení o diskuzích a nastavení tohoto systému dokládají. Např. Out-Law.com popisuje možné fungování tohoto systému. Poměrně detailně je zde uveden také cenový dopad systému na koncového zákazníka. Další zmínky lze dohledat na webu listu Guardian, Financial Times či GOV.UK (sekce Electricity market reform).

Výrok je příliš obecný, navíc k jeho ověření chybí aktuální údaje.

Financování škol zřizovaných krajem se odvíjí od výše tzv. "krajského normativu". Jednotlivé kraje pomocí vlastní normy stanovují výši prostředků, které přidělí školám na žáka v daném oboru. Ministerstvo školství pak tyto údaje sbírá a (tak tomu bylo do r. 2011) publikuje v souhrnné podobě. Např. financování ministrem zmíněných malotřídek pak můžeme srovnat pro počet žáků 10:

(zaokr. hodnoty, v Kč/žáka) 2008 (.pdf, s.12) 2011 (.pdf, s.3)

Středočeský kraj46 00047 500Pardubický kraj45 00046 000

Při takto zvoleném počtu žáků pak vidíme určité "rozevírání nůžek", ovšem nikoli s hodnotami, které uvádí ministr Fiala. Jím uváděné hodnoty bohužel ověřit nemůžeme, neboť jednak zatím nedošlo ke zveřejnění přehledu z minulého roku, jednak nevíme, jaký počet žáků má ministr na mysli. V roce 2011 (.pdf, s.3) by se jím uváděnému poměru blížilo financování pro školy o 22 žácích (39 000 pro Středočeský, 31 000 pro Pardubický kraj).

S žádostí o poskytnutí podkladů, ze kterých Petr Fiala vycházel jsme se obrátili na ministerstvo.

Slova ministra Hegera potvrzuje jeho náměstek Petr Nosek, který pro server idnes.cz uvedl:

"Chceme touto změnou ušetřit ročně až 1,5 miliardy korun" (Celý článek k nalezení zde.)

Zmíněná novela zákona o veřejném zdravotním pojištění upravující problematiku poplatků za pobyt v nemocnici a zpoplatnění amalgámových zubních plomb v tuto chvíli (ke dni 20. dubna) není k dispozici.

Z toho důvodu hodnotíme výrok ministra Hegera pro tuto chvíli jako neověřitelný.