Lubomír Zaorálek
Z dění kolem ÚSTR tak nakonec nejvíc politizací zavání prohlášení ředitele Hermana 26. 3. v Českém rozhlase, že zvažuje nabídku dvou stran a jednoho hnutí, aby vstoupil do politiky.
Výrok Lubomíra Zaorálka hodnotíme na základě dohledaného vyjádření ředitele ÚSTR pro Český rozhlas jako pravdivý.
Daniel Herman 26. března 2013 skutečně v rozhovoru pro Český rozhlas (Stalo se dnes) potvrdil, že dostal nabídky od dvou politických stran a nově vznikajícího subjektu na vstup do politiky a nevylučuje, že by některou z nich využil.
Potvrzuje to jak výše přiložený odkaz, tak zvukový záznam pořadu, kdy o svém možném budoucím politickém angažmá mluví Herman v čase 05:30.
Jan Mládek
Ty firmy, všechny tyhle ty obory fungují v oligopolním prostředí, dosahují mimořádných zisků a ten zisk odvádí do zahraničí.
Neplatí to pro všechny, dokonce ani pro některé z největších společností.
Mládek hovoří o velkých energetických, finančních a bankovních společnostech, když zdůvodňuje návrh ČSSD zavést zvýšenou sazbu korporátní daně pro velké firmy.
Podíly společností na energetickém trhu shrnuly (byť již v r. 2012) např. Lidovky, srovnatelné údaje uvádí Ihned či přímo skupina ČEZ. Najdeme však samozřejmě i podniky, které nejen krátkodobě mimořádných zisků nedosahují, např. petrochemický Unipetrol (Ihned).
Zvláště v energetickém sektoru s velkým podílem polostátního ČEZu je pak zřejmé, že podstatná část zisku ani nemůže odejít do zahraničí, jelikož se jako dividenda vyplácí státu (Ihned). Když naopak zahraniční skupina Erste vlastní většinu akcii České spořitelny, největší české banky (dle počtu klientů, jak sama uvádí), můžeme podle výroční zprávy (.pdf, r. 2012) banky zjistit, že Erste s cca 99 % akcií (str. 48) by mohla zisk ČS prostřednictvím dividendy odvést, dividenda však ze zisku banky představuje pouze 27 % v r. 2011, 33 % v r. 2012 (str. 68).
Že některé firmy odpovídají Mládkovu výroku, je zřejmé. Jeho tvrzení ovšem nemusíme ověřovat pro každou společnost, abychom viděli, že příliš zobecňuje a tudíž zavádí.
Jiří Dienstbier
Nebo já osobně dokonce jsem předkládal novelu zákona o financování politických stran, politických kampaní.
Jiří Dienstbier společně se skupinou senátorů předložil 10. prosince 2011 návrh (.pdf) na změnu zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích.
Tento návrh zákona mimo jiné upravuje pravidla pro financování politických stran a volebních kampaní.
Na své 23. schůzi 14. června Senát návrh zákona schválil a 21. června jej předložil Poslanecké sněmovně. 23. července vyslovila Vláda s tímto návrhem nesouhlas. Celý proces je k dispozici na webových stránkách Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.
Přikládáme také aktuální znění zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích. (předpis č. 424/1991 Sb.)
Na základě těchto skutečností hodnotíme výrok Jiřího Dienstbiera jako pravdivý.
Toto má být vizitka instituce, jež pobírá ročně zhruba sto padesát milionů ze státního rozpočtu?
Na základě informací o výdajích ze státního rozpočtu pro rok 2013 směrem k ÚSTR hodnotíme výrok Lubomíra Zaorálka jako pravdivý.
Státní rozpočet na rok 2013 (Celkový přehled výdajů státního rozpočtu podle kapitol) uvádí částku, která je určena pro Ústav pro studium totalitních režimů, ve výši (.pdf) zhruba 152 milionů. V loňském roce dosáhl rozpočet (.pdf) ÚSTR zhruba výše 153,5 milionů.
Zuzana Roithová
A to je poměrně výrazná svým způsobem překvapení tedy pro všechny asi, že máme od roku 2007 pořád těch necelých 35 miliard a nerostou ani výdaje na léky na recept i ty, co jsou mimo recept.
Dle aplikace Data presentation system na webu Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR, která umožňuje vytváření vlastních tabulek, se tržby lékáren od roku 2007 od zdravotních pojišťoven za léčiva (tedy za léčiva na recept; indikátor 4911) pohybovaly (s výjimkou roku 2009, kdy tržby překročily zmiňovaných 35 miliard o 185,429 milionů korun) pod hranicí 35 miliard Kč (viz. níže uvedená tabulka).
Tržby od ZP za léčiva (v tis. Kč)
rok ČR
2007 32 219 244 2008
31 231 356 2009
35 185 429
2010
33 752 703
2011
33 987 000
Tržby lékáren za volně prodejná léčiva (tedy léky "mimo recept"; indikátor 4914) v letech 2007-2009 rostly (viz. následující tabulka).
Tržby za volný prodej (v tis. Kč) rok ČR
2007
6 637 591
2008
7 392 259
2009
7 764 682
7 482 923
7 663 780
S ohledem na skutečnost, že tržby lékáren za léky na recept v roce 2010 překročily hranici 35 miliard, kterou zmiňuje Zuzana Roithová a skutečnost, že tržby za volný prodej v letech 2007-2009 rostly, hodnotíme její výrok jako zavádějící.
Doplňujeme dokument ÚZIS, který nám Zuzana Roithová zaslala jako podklady pro své argumenty. Ukazuje, že výdaje na léky na recept skutečně dlouhodobě spíše stagnují. Nezmiňuje se však o lécích "mimo recept".
Ludmila Müllerová
Já, když se dneska podívám na úroveň té minimální mzdy, která je u nás, tak musím tedy souhlasit s panem předsedou, že ta minimální mzda je nižší pouze v pobaltských státech, v Rumunsku a v Bulharsku.
Na základě veřejně dostupných dat (poslední aktualizace: 19. 2. 2013; grafické vyjádření viz zde) poskytovaných Eurostatem hodnotíme výrok jako zavádějící. Ze srovnání úrovně minimální mzdy v jednotlivých členských státech EU, Chorvatsku, Turecku a USA vyplývá, že minimální mzda v České republice je pátá nejnižší ze všech hodnocených zemí. Nižší úroveň minimální mzdy je uzákoněna pouze Rumunsku, Bulharsku, Litvě a Lotyšsku. Ludmila Müllerová však hovořila o pobaltských státech, kam se vedle zmiňované Litvy a Lotyšska řadí také Estonsko, kde v roce 2013 došlo k navýšení (ang.) minimální mzdy. Stav uváděný ministryní Müllerovou tedy platil pouze do konce roku 2012, ale současnému stavu již neodpovídá.
Andrej Babiš
Platíme velké daně v Čechách, 800 milionů.
Výrok Andreje Babiše hodnotíme jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo dohledat relevantní informace.
Na webových stránkách společnosti Agrofert Holding, a.s. jsou k dispozici výroční zprávy této společnosti. V poslední zveřejněné výroční zprávě, tj. za rok 2011 (.pdf), nalezneme "Konsolidovaný přehled o finančních tocích" (s. 66), do něj však spadají finanční toky všech společností holdingu, včetně těch německých. Daně odváděné v ČR proto není možné zjistit.
Pavel Kováčik
(..) co se týká Ryby domácí, už ten prvotní nápad nebyl úplně nejšťastnější. Sami rybníkáři ho kritizovali.
Dle dohledaných reakcí rybníkáři vyjadřovali, že kampaň má smysl, ale zároveň nechtěli posuzovat efektivitu vynaložených prostředků. Trend zvýšené spotřeby domácích sladkovodních ryb je přisuzován zmíněné kampani ze strany šéfkuchařů. Pomoc kampaně je viděna v medializaci výlovů rybníků a též v pořadech o vaření. Stížnosti rybníkářů dle časopisu Media & Marketing směřovali spíše na preferenci ryb z dovozu ze strany některých řetězců.
Vít Bárta
Plzeňský pivo máme v Čechách výrazně dražší proti Německu.
Pod Plzeňský Prazdroj patří několik značek piv.
Vít Bárta na svých webových stránkách zveřejnil 25. února 2013 text, ve kterém uvádí, že "basa piv z Plzeňského Prazdroje stojí v České republice o 124 Kč více než v Německu."
Podle Chebského deníku" (...) Nejvíce ušetří lidé na Plzeňském Prazdroji. V německých obchodech koupí lahev tohoto piva za 0,70 centů, tedy asi za 17,30 Kč (běžná cena u nás 21,90 Kč)".
Z dohledaných informací hodnotíme výrok jako pravdivý - tedy tu skutečnost, že v Čechách je Plzeňské pivo dražší než v Německu. Je ovšem otázkou, co si Vít Bárta představuje pod pojmem "výrazně dražší".
Karolína Peake
Pane prezidente, pak bych ale čekala, že o tom přesvědčíte hlavně svoji domovskou politickou stranu, sociální demokracii, která ten původní vládní návrh (rozšíření pravomocí NKÚ, pozn.) velmi složitě vydiskutovaný a schválený v Poslanecké sněmovně, za pomoci poslanců ODS v Senátu zabila. My jsme schválili, předložili původní, širší vládní návrh a ten neprošel hlasy sociální demokracie a hlasy ODS v Senátu.
Výrok Karolíny Peake hodnotíme jako pravdivý, jelikož ČSSD a ODS mají dohromady velmi výraznou většinu a tak vždy záleží právě na jejich hlasech, jestli návrh Senátem projde nebo nikoli.
Rozšíření pravomocí NKÚ bylo 9. května 2011 navrženo vládou prostřednictvím dvou právních norem. Jde o 1) ústavní novelu a 2) o novelu zákona č. 166/1993 o NKÚ. Oba návrhy sněmovna schválila 7. prosince 2012 (viz. popis legislativního procesu příslušné novely zákona a ústavní novely).
Ústavní novelu Senát dle výše uvedeného záznamu na stránkách Poslanecké sněmovny na své schůzi 30. ledna 2013 neprojednal nebo k němu nepřijal usnesení. Na stránkách Senátu je pak uvedeno, že Senát tisk 30. ledna 2013 projednal, ale nepřijal k němu usnesení. Návrh na schválení novely Ústavy byl zamítnut čtyřmi hlasy senátorů ČSSD, pěti hlasy ODS, čtyřmi hlasy z Klubu pro obnovu demokracie - KDU-ČSL a Nezávislí a jedním hlasem z Klubu Starostové a Ostravak). Zbylí senátoři ČSSD buď hlasovali pro nebo se zdrželi hlasování.
Novelu zákona o NKÚ Senát také projednával. Informace o hlasování o novele zákona uvádíme níže:
Záznam ze senátního hlasování je dostupný zde. Pro schválení návrhu bylo potřeba 38 hlasů. Pro návrh hlasovalo celkem 19 senátorů (15 z ČSSD, 4 ze Senátorského klubu SPOZ+Severočech+KSČM), proti bylo celkem 15 (4 z ČSSD, 7 z ODS, 3 z Klubu pro obnovu demokracie - KDU-ČSL a Nezávislí a 1 ze Senátorského klubu SPOZ+Severočech+KSČM). Vysoký byl počet senátorů, kteří se zdrželi. Z celkem čtyřiceti senátorů se zdrželo 23 z ČSSD, 7 z ODS, 4 z Klubu pro obnovu demokracie - KDU-ČSL a Nezávislí, 4 z Klubu Starostové a Ostravak a 2 nezařazení senátoři.
Dá se tedy sice říct, že spíš než že návrh neprošel hlasy ČSSD a ODS v Senátu, tak spíše neprošel jejich nehlasováním. Nicméně vzhledem k jejich výrazné většině hodnotíme výrok jako pravdivý.
