Rozpočet se schvaluje pouze ve sněmovně.
Pravdivost výroku Pavla Suchánka potvrzuje článek 42 Ústavy, který zní takto: "(1) Návrh zákona o státním rozpočtu a návrh státního závěrečného účtu podává vláda. (2) Tyto návrhy projednává na veřejné schůzi a usnáší se o nich jen Poslanecká sněmovna."
Já z těch čísel, která mám k dispozici, tak z těch jasně vyplývá, že stále ty velké komíny jsou prvním znečišťovatelem, právě doprava druhým znečišťovatelem a lokální topeniště jsou až třetí v pořadí.
Dle Situační zprávy (.pdf) k Programu snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje 2010 jsou největším zdrojem se 42,4 % vypouštěných tuhých znečišťujících látek velké zdroje (REZZO 1), druhým je doprava (mobilní zdroje, REZZO 4) s podílem 30,7 %, malé zdroje (REZZO 3) jsou v pořadí třetí a účastní se 23,2 %. (str. 5-6)
My jsme do dnešního dne vydali více než 60 tisíc sKaret. Z toho máme 6 odmítnutých sKaret.
Na internetových stránkách sKontakt, které provozuje Česká spořitelna, jež karty vyrábí a distribuuje, se můžeme dočíst, že k 18. říjnu bylo vyrobeno celkem 114 192 karet, počet skutečně distribuovaných karet klientům však Česká spořitelna nezmiňuje.
Tezi o počtu doposud vydaných sKartách uvedl ministr Drábek také v tiskové zprávě (.pdf, bod 3.) z 24. října. Z jiných zdrojů se nám ji však nepodařilo potvrdit. Údaj o počtu odmítnutých sKaret také není možné dohledat, a proto hodnotíme výrok ministra Drábka jako neověřitelný.
Ano, čerpala se miliarda, ale kdyby nikdo nechtěl pokračovat v čerpání, tak samozřejmě nemusel čerpat dále a dlužil by ten kraj jenom jednu miliardu, zatímco pan doktor Rath se rozhodl, že bude i nadále čerpat, vyčerpal celý ty 4 miliardy.
Na základě dohledaných informací o samotném úvěru a také o jeho čerpání je výrok hodnocen jako pravdivý.
Z informací o podpisu zmíněného úvěru vyplývá, že: "...Zástupci Komerční banky, Vladimír Jeřábek, výkonný ředitel pro distribuční síť a Vlastimil Czabe, ředitel Regionu Praha a radní Středočeského kraje pro finance Antonín Podzimek podepsali dnes smlouvu o úvěru, který lze čerpat až do výše 4 miliardy korun". Z této formulace vyplývá možnost čerpat úvěr, nikoli automaticky operovat s maximální možnou výší.
V roce 2008 bylo vyčerpáno z úvěru 920 milionů. Kraj i po nástupu sociální demokracie skutečně čerpal tento úvěr nadále (.xls), v roce 2009 šlo o 1,62 miliardy, v roce 2010 o 620 milionů a v roce loňském o 770 milionů. Součet těchto financí s již vyčerpanou částkou z roku 2008 celkově vychází na 3,93 miliardy. Lze tedy konstatovat, že tento úvěr byl téměř bezezbytku vyčerpán.
A pokud mluvíme o výběru v druhém kvartálu, tak je korektní říct, že byla změněna metodika, že stát v zásadě měsíc nevracel DPH, protože kdo někdy podnikal, ví, že ještě 20. mu přišla faktura a on ji zaúčtoval a DPH, protože podával přiznání 25., si mohl uplatnit na vstupu a stát to vracel. My jsme změnili metodiku.
Stanjura hovoří o téže metodické změně výběru daní, která podle Kalouska v květnu 2012 zapříčinila dočasný výpadek v daňových příjmech státu ve srovnání s květnem roku 2011. Konkrétně šlo o to, že " v roce 2012 byl květen zvolen jako měsíc vratek DPH ", což mělo zásadní vliv na následná meziroční srovnávaní.
Zde je vyjádření I. náměstka ministra financí ke změně způsobu výběru DPH a údajnému snížení meziročního výnosu.
Pro doplnění: zákon o dani z přidané hodnoty č. 235/2004 Sb. (.pdf)
Zvedala ji na přechodnou dobu (DPH za vlády Jana Fischera - pozn. Demagog.cz)
Jak uvedl server lidovky.cz tehdejší navrhované zvýšení DPH: “by mělo být jen pro příští rok”. Sám Eduard Janota pro Českou televizi dodal:
“Podle mého názoru je nemožné dosáhnout výrazného snížení deficitu pouze případnými úsporami na straně výdajů v rozpočtu," ospravedlňoval Janota zvýšení DPH. Připustil ovšem možnost, že by se DPH zvýšila jen dočasně, například do roku 2012.
Tzv. Janotův balíček (Zákon 262/2009 Sb. - .pdf) v části páté - změna zákona o dani z přidané hodnoty, který byl následně schválen, popisuje změnu sazeb DPH následovně: “Základní sazba se zvyšuje z 19 na 20 % a snížená sazba z 9 na 10 %”. Zákon samotný nepočítá s pouze dočasnou platností.
Tehdejší předseda vlády Fischer a ministr financí Janota tedy mohli zamýšlet přijmout změny DPH pouze dočasně, schválený zákon ovšem podle toho již není uzpůsoben a také se ani po odchodu vlády J. Fischera sazby DPH nesnižovaly, došlo dokonce k jejich dalšímu zvýšení.
Já mam více než dvacetiletou zkušenost v politice, mám za sebou 15letou zkušenost z advokátní praxe, s politikou mám zkušenost už před listopadem 1989 – vyrůstal jsem v prostředí lidí, kteří byli v Chartě 77.
I pokud “politickou zkušenost” pojmeme pouze jako členství ve zvolených orgánech a politických stranách, má senátor Dienstbier alespoň 20 let takové zkušenosti: poprvé byl zvolen na kandidátce OF do Sněmovny lidu FS v roce 1990, poté do zastupitelstva Prahy 2 za Svobodné demokraty (OH) v roce 1994. V roce 1997 pak vstoupil do ČSSD, jak uvádí Idnes.cz či portál NašiPolitici.cz. NašiPolitici.cz rovněž zmiňuje, že Dienstbier v roce 1997 začal s advokátní praxí. Tím alespoň nepřímo dokládá, že z advokátní praxe má senátor zkušenost 15 let. Že vyrůstal v prostředí lidí, kteří podepsali prohlášení Charty 77, je zřejmé již z toho, že Chartu podepsal jeho otec (odkaz dle Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných).
..zákon o tom, že zdravotní pojišťovny mají nyní financovat očkování, které dříve bylo placeno ze státního rozpočtu..
Novelou 298/2011 Sb. ze dne 14.10.2011, kterou se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, se přidává v §30 ke službám hrazeným z veřejného zdravotního pojištění několik druhů očkování.
Jak vyplývá například z tohoto rozhovoru, přenáší tímto stát povinnost nákupu očkovací látky na pojišťovny, zatímco dříve toto zajišťoval (a tedy i hradil) stát.
Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Sociální demokracie tyto volby vyhrála.
Na základě informací z volebního serveru Českého statistického úřadu ČSSD vyhrála krajské volby 2012. Procentuální zisk stran přítomných ve studiu je dostupný v tabulce níže.
Politická stranaCelkový zisk v %ČSSD23,58KSČM20,43ODS12,28TOP 096,63KDU-ČSL5,82
Ve sněmovně jsem také spolupracovala se všemi, já jsem tam hledala styčné body, na kterých jsme se mohli domluvit napravo nebo nalevo, já jsem tam měla i některé poslance z ODS, se kterými jsme se shodli třeba na lidských právech a tam jsme spolupracovali.
V rodinné oblasti skutečně proběhla hlasování, ve kterých hlasovala stejně Táňa Fischerová a někteří poslanci za ODS, např. hlasování o novele zákona č. 428/2003 Sb., o zrušení Fondu dětí a mládeže nebo také s některými poslanci za ODS a většinou poslanců za KSČM v hlasování o zákoně č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství; v obou případech se jednalo o návrhy zákonů/novel zákona, ve kterých Táňa Fischerová vystupovala v pozici předkladatelky.
