Prodloužená Rudná je stavba, která je v gesci státu, která je v řádu několik miliard korun.
Náměstek Novák mluví o výstavbě komunikace, která by propojila Rudnou s nově vybudovanou částí silnice I-11 (směr Opava). Bližší, byť stručné informace poskytuje např. Ředitelství silnic a dálnic ČR (.pdf), které je objednatelem stavby (stavba je tak "v gesci státu", tedy této státní příspěvkové organizace), jejíž smluvní cena je necelých 2,5 mld. korun.
V současné době něco přes 13 %. Bylo to v první nebo v druhé polovině, čtvrtině letošního roku to bylo o něco nižší. (nezaměstnanost v Ústeckém kraji)
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Podle statistického Bulletinu na stránkách Integrovaného portálů MPSV ze srpna 2012 byla míra nezaměstnanosti v Ústeckém kraji v srpnu 2012 skutečně asi 13,01%.
V minulém roce Plzeňský kraj dostal na sdílených daních 3 miliardy 300 milionů. Město Plzeň 3 miliardy 100 milionů.
Výrok hejtmana Chovance je hodnocen jako zavádějící, neboť u daňových příjmů kraje by se dala částka s výhradou akceptovat, ale reálný daňový příjem města Plzeň je velmi odlišný.
Město Plzeň získalo podle výroční zprávy (.pdf - str. 26) za rok 2011 na sdílených daních celkem 3,395 mld. Kč. Závěrečný účet (.pdf) Plzeňského kraje pro rok 2011 pak uvádí jako daňový příjem kraje za daný rok částku 3,384 mld. Kč.
Třetí, čtvrtý blok se nezačne stavět dřív než v roce 2017. (myšleny jsou bloky v JETE)
Výrok Tomáše Jirsy je na základě informačního časopisu JE Temelín a dalších zpravodajských článků hodnocen jako pravdivý.
Podle oficiálního časopisu JE Temelín, tzv. temelínky (.pdf; páté číslo roku 2012), je začátek vlastní stavby plánován na roky 2016-2017. Tak se alespoň píše v článku s názvem „ČEZ dostal tři nabídky na dostavbu Temelína“ na straně šest. Stejný termín byl uveden v úvodním Slově ředitele Miloše Štěpanovského v předchozím čísle (.pdf) stejného časopisu. Tento termín uvádí také ČTK v článku České televize.
Společnost ČEZ vyhlásila veřejnou zakázku na dostavbu těchto bloků 3. srpna 2008. Do října 2011 probíhala jednání včetně kvalifikace zájemců (ta skončila na jaře 2010). 3. července letošního roku byly otevřeny nabídky zájemců o dostavbu JE Temelín. Podpis smlouvy s vítězem této zakázky je plánován na konec roku 2013.
Moravskoslezský kraj má oproti zbytku republiky dvě obrovská specifika - tím prvním je jeho průmyslová tradice a skutečnost, že sto procent surového železa a sto procent výroby koksu v rámci České republiky, které významným způsobem přispívají k tvorbě HDP je vyrobeno právě u nás na Ostravsku a Třinecku.
Výrok Miroslava Nováka je, podle informací z Ministerstva průmyslu a obchodu a stránek společnosti NWR, pravdivý.
Průmyslová tradice je pro Moravskoslezský kraj opravdu typická (.pdf). Těžba uhlí zde byla zahájena již ve druhé polovině 18. století. První vysoká pec s využitím koksu se začala stavět roku 1830. Roku 1839 byly založeny Třinecké železárny.
Výroba železa v ČR je, podle dokumentu (.pdf, str. 145) Ministerstva průmyslu a obchodu s názvem Panorama zpracovatelského průmyslu ČR 2010 publikovaného 23. února 2012, dlouhodobě koncentrována do tří dominantních společností:- ArcelorMittal Ostrava, a.s.- Třinecké železárny, a.s.- EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, a.s.Všechny tyto společnosti se nacházejí na území Moravskoslezského kraje.
Co se týče výroby koksu, podle informací ze stránek společnosti New World Resources koksovny nikde jinde v České republice než v Moravskoslezském kraji nefungují.
Tam, kde nástroje máme, byť omezené, je průmysl, kdy od roku 2003 kraje v rámci zákona o integrované prevenci nařizují emisní limity jednotlivým provozovatelům velkých zdrojů.
Výrok lídra ČSSD je na základě dohledané legislativy hodnocen jako pravdivý. Miroslav Novák má na mysli § 13, odstavec 4, písm. a) zákona č. 76/2002 Sb. o integrované prevenci, v jehož rámci kraje stanovují emisní limity provozovatelům zařízení.
Ale bohužel my meziročně dostáváme v rozpočtu Ministerstva dopravy stále nižší a nižší částky a nejsou prostředky státu na zahájení nových staveb.
Na základě uveřejněných Rozpočtů Státního fondu dopravní infrastruktury pro roky 2010, 2011 a 2012 označuje výrok za pravdivý.
Základní databáze akcí - předfinancování akcí Rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury pro Moravskoslezský kraj tvořila v roce 2010 (.pdf) 1 315 000 Kč, v roce 2011 (.pdf) 285 000 Kč a v roce 2012 (.pdf) 0 Kč. Je nutné poznamenat, že rozpočet dále tvoří prostředky určené nikoliv kraji, ale přímo na jednotlivé akce (proto se v Moravskoslezském kraji nadále staví). Více o aktuálním stavu obsahuje např. uveřejněná tisková zpráva Moravskoslezského kraje.
...nízkoemisní zóny byly nabídkou pro města. To jenom opakuju, pokud to nebylo pochopeno. A záleží na tom městě, jestli si rozhodne, jestli ji využije, nebo nevyužije.
Podle zákona č. 288/2011 mají města možnost vymezit určitá místa jako nízkoemisní zóny, což jsou zóny omezující vjezd vozidlům na základě výše jejich emisí. Tyto zóny zvažuje zavést 6 obcí v rámci Moravskoslezského kraje a budou tak moci učinit od října 2013, umožní jim to nařízení vlády.
Výrok je pravdivý vzhledem k tomu, že rozhodnutí zavést emisní zóny skutečně závisí na rozhodnutí města.
Daň z nemovitosti stanovuje obec, ne krajské zastupitelstvo.
Výrok hodnotíme jako pravdivý.
Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí dělí tyto daně na daně z pozemků a ze staveb. Základ daně a sazba daně u pozemků se řeší v § 5 a§ 6,u staveb pak v § 10 a§ 11.Obce mohou podle zákona upravovat koeficient, pomocí kterého se násobí základní sazba daně.
Ta správa parku dnes spravuje lesy a sama sobě uděluje výjimku pro kácení. (parku Šumava)
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý. Správa Národního parku Šumava skutečně sama sobě přiděluje výjimky např. v souvislosti s kůrovcovou kalamitou.
Oprávnění udělit si výjimku mají dle rozhovoru s tehdejším ředitelem NP Šumava Janem Stránským i ostatní správy NP v ČR.
