Otázka z publika: "Hejtman má kolik, prosím?" S. Mišák: "50." (myšlen plat ve výši 50 tisíc)
Tento výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť uvedená částka neodpovídá platné legislativě. Výše platu hejtmanů jednotlivých krajů se vypočítává podle obyvatelstva dle přílohy č. 2 vládního nařízení č. 375/2010 Sb. (.pdf - str. 3) k nařízení vlády č. 37/2003 Sb. Podle Krajské správy ČSÚ ve Zlíně je v současnosti počet obyvatel Zlínského kraje nižší než 600 000. Hejtman kraje s méně než 600 000 obyvateli má nárok na odměnu ve výši 77 055 Kč měsíčně. Není tedy možné, aby Mišákova odměna byla 50 000 Kč měsíčně.
Agentura S&P, přestože technicky máme recesi, označila naši ekonomiku za prosperující ekonomiku.
Výrok hodnotíme jako zavádějící. Agentura S&P nepoužila ve své analýze explicitně označení "prosperující ekonomika". Avšak hodnocení stavu ekonomiky a střednědobý výhled se dá označit jako v zásadě pozitivní, navzdory recesi.
Pro ilustraci uvádíme citaci klíčového odstavce přímo z analýzy: "The Czech economy is small, competitive, and open. However, its openness also represents vulnerability as exports contribute about 80% to GDP, with nearly 85% of trade destined for the EU market. In 2012, the weak external environment, which has seen consumer and business confidence decline in the Czech Republic, is underpinning our expectation of a slight contraction in real GDP this year. In our view, real GDP will strengthen to an annual average of 2.3% in the medium term as the global economy recovers, which will boost both domestic demand and external trade in the Czech Republic."
Kupříkladu nyní se buduje v Olomouci zkapacitnění koryta řeky Moravy, budují se ohrázování nebo připravují se ohrázování obcí.
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť Povodí Moravy skutečně v Olomouci realizuje protipovodňová opatření. V současnosti probíhá etapa II. A, po jejímž dokončení bude pokračovat etapa II. B do konce roku 2013. V letech 2016 - 2017 by měla následovat etapa III.
V srpnu 2012 byla podle České televize zahájena další část stavby, která mj. zahrnuje zkapacitnění koryta řeky Moravy.
My jsme v letech 2004, 2005 přijali celou řadu legislativních opatření, kterým jsme se věnovali. Té oblasti černého trhu s lihem. Chci připomenout, že za naší vlády jsme svěřili tuto kompetenci do správy Celní správy. Že jsme zavedli kolkování lihovin. Koneckonců jsme také v zákoně o spotřební dani zakázali prodej alkoholu a cigaret na tržištích a tržnicích.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, ačkoliv Zákon o spotřebních daních byl schválen již v roce 2003, tedy nikoliv v letech 2004-2005. Bohuslav Sobotka byl ale členem všech vlád Sociální demokracie v letech 2002 až 2006.
Takzvané kolkování lihovin bylo zavedeno Zákonem o povinném značení lihuč. 676/2004 Sb., účinným od 1.1.2005. Stejný zákon svěřuje celnímu ředitelství a celním úřadům kompetence v oblasti administrace a kontroly značení lihu.
Zákon o spotřebních daních č. 353/2003 Sb., účinný od 1.1.2004 v části třetí omezuje prodej lihovin a tabákových výrobků na tržištích, v tržnicích a mimo provozovny určené k prodeji zboží a poskytování služeb kolaudačním rozhodnutím podle zvláštního právního předpisu.
...nemocnici Rychnov, která má spádovost 72 tisíc obyvatel.
Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť webové stránky nemocnice uvádí přesně stejný údaj jako senátor Dryml.
Webové stránky doslova uvádějí: "Poskytuje standardní diagnostickou a léčebnou péči ve spádové oblasti bývalého okresu Rychnov nad Kněžnou, tj. asi 72.000 obyvatel a v téměř ve všech oborech působí nadregionálně." Na základě této informace hodnotíme výrok Vladimíra Drymla jako pravdivý.
Minimální daň spotřební z čistého lihu je 10 euro na litr čistého lihu, což je zhruba 250 korun. U nás máme 285.
Výrok Miroslava Kalouska hodnotíme jako zavádějící, neboť je složen jak z pravdivé, tak i nepravdivé informace.
Ministr financí má sice pravdu v tom, že minimální spotřební daň z čistého lihu je v ČR 285 Kč. Tento údaj je dokázán v tabulkách (.pdf str. 21) Evropské komise.
Nicméně podle článku 3 směrnice 92/84/EEC Rady EU činí minimální spotřební daň z čistého lihu pro státy Evropské Unie a) 5,5 €/l nebo b) 10€/l.
Nižší sazba (5,5 €/l) platí pro státy, které na konci roku 1992 nebo při vstupu do EU měly sazbu nižší než 10 €/l. Naopak vyšší sazba (10 €/l) platí pro státy, které na konci roku 1992 nebo při vstupu do EU měly sazbu vyšší než 10 €/l.
Spotřební daň z lihu byla v ČR pro rok 2004 stanovena na 265 Kč/l, což dne 30. dubna (den před vstupem do EU) podle tehdejšího kurzu ČNB činilo 8,14 euro. Tím pádem ČR spadá do kategorie nižší sazby (5,5 €/l). Tuto sazbu uvádí i Vladimír Nováček ve své diplomové práci s názvem "Spotřební daň z lihu" (.doc str. 18) z roku 2012.
A vrátím - li se k těm integrovaným povolením, tak náš závazek je, že do dvou let, tzn. do roku 2014 vydá krajský úřad v rámci výkonu přenesené působnosti, v rámci výkonu státní správy integrovaná povolení, která budou respektovat, respektive bude v nich obsažena, evropská směrnice, která v této chvíli ještě není součástí českého právního řádu a která hovoří o tom, že v hutním průmyslu a energetice, když to zobecním, je potřeba instalovat nejdokonalejší dostupné technologie právě v oblasti ochrany ovzduší.
Výrok Miroslava Nováka hodnotíme na základě volebního programu ČSSD jako pravdivý.
Ve volebním programu pro krajské volby 2012 naleznete kapitolu Životní prostředí a podkapitolu Ochrana ovzduší. Zde se ČSSD výslovně zavazuje: " Nejpozději do 2 let zakotvíme nové nařízení EK (2012) o tzv. BAT (nejlepší dostupné technice) do všech integrovaných povolení pro průmyslové podniky v kraji. "
Kraj měl 7 projektů, 4 byly bez chyby, 3 měly korekce nebo mají korekce administrativního pochybení...
V tomto případě hodnotíme výrok Jany Vaňhové jako pravdivý.
Původní zprávy z auditu firmy Deloitte Advisory, která prováděla audit celkem 35 projektů z regionálního operačního programu Severozápad, hovořily o nalezených chybách ve všech těchto projektech. V rámci Ústeckého kraje měla Deloitte Advisory podle Ministerstva financí provést celkem osm auditů operací. V navazující kontrole Auditním orgánem Ministerstva dospěl tento k závěru, že tři z nich byly bezproblémové a u zbývajících pěti nemohl být vyčíslen návrh korekce kvůli nedostatečným informacím. Ministerstvo financí, ale také uvádí, že problém ještě není uzavřen.
Tisková zpráva Ústeckého kraje ze dne 7. srpna 2012 pak opravuje celkový počet projektů na číslo sedm. Osmým projektem uváděným firmou Deloitte Advisory má být rekonstrukce Muzea města Ústí nad Labem. Zde mělo žádat o dotaci přímo město Ústí nad Labem. Zpráva potvrzuje slova Jany Vaňhové, že čtyři projekty na rekonstrukci silnic byly v pořádku a zbývající tři obsahovaly dílčí administrativní pochybení.
Já mám před sebou programové prohlášení vlády a tam je napsáno: Vláda nechce zvyšovat progresi daně z příjmu fyzických osob.
Dle dokumentu dostupného na webových stránkách vlády ČR tam tato věta opravdu je. Nachází se na straně 5 sekci Snižování administrativní zátěže, podpora podnikání, zjednodušování legislativy.
(Grantový a dotační systém) Dneska je to 54 programů
Na rok 2012 bylo Jihočeským krajem vypsáno 47 grantových a příspěvkových programů rozdělených do 7 prioritních os (PDF). Na financování byla v krajském rozpočtu vyčleněna částka 291 021 500 Kč.
