Přehled ověřených výroků

Výrok označujeme, jako neověřitelný.

Uvedený výrok musíme zasadit do kontextu debaty, kdy je reakcí na předchozí prohlášení Tomáše Jirsy:

Tomáš JIRSA, lídr kandidátky /ODS/

-------------------- "Na odpověď vaší, já jsem původním povoláním projektant, kdybych byl hejtmanem, tak bych každý měsíc svolával kontrolní den, kde bych kontroloval výkupy pozemků, projekční připravenost, spolupráci s ŘSD a peníze ve státním rozpočtu. Každý měsíc jeden den."

Václav MORAVEC, moderátor

--------------------

"A to byste dělal jako hejtman?"

Tomáš JIRSA, lídr kandidátky /ODS/

--------------------

"To bych dělal jako hejtman."

Václav MORAVEC, moderátor

--------------------

"No, ale teď ale ODS vládne, tady v Jihočeském kraji ve velké koalici se sociálními demokraty."

Tomáš JIRSA, lídr kandidátky /ODS/

--------------------

"Máme sdružení pro dálnici, které to dělá, které vede senátor Pavel Eybert, a to je sdružení, to je lobbistické centrum, které toto dělá, ale dělal bych to jako hejtman."

Sdružení pro výstavbu D3 a R4 skutečně existuje a je vedeno senátorem ODS Mgr. Pavlem Eybertem. To, zda sdružení opravdu uspořádává každý měsíc zmiňovaný "kontrolní den" je z veřejně dostupných zdrojů nedohledatelné.

Přestože Česká republika coby stát je majoritním vlastníkem skupiny ČEZ a přestože výkonné orgány vlády mají pravomoci v souladu se zákonem do výběrového řízení zasahovat, zadavatelem projektu dostavby Jaderné elektrárny Temelín je právě skupina ČEZ, jak vyplývá z tiskové zprávy ČEZu ke dni vyhlášení výběrového řízení na tento projekt ze dne 3. srpna 2009, ale také z prohlášení bývalého předsedy vlády Jana Fischera: " Tendr je vypsán, vypsal ho ČEZ, vláda jen apelovala na ČEZ, aby byla informována, a bude vstupovat do procesu standardními způsoby, legitimními a legálními, díky dozorčí rady. " (Jan Fischer, tisková konference po jednání vlády 8. února 2010)

Na základě těchto zjištění hodnotíme výrok jako zavádějící.

Modernizace nemocnice v Náchodě podle informací, které se nám podařilo zjistit, bude stát celkem 1,169 miliard korun. Z toho 600 milionů si kraj vezme na úvěr a 425 milionů chce získat z evropských fondů. Zbytek investice pak kraj zaplatí z vlastních peněz.

Rozpočtové náklady 1,169 milionů přibližně odpovídají číslu uvaděnému Otakarem Rumlem, proto označujeme výrok za pravdivý.

Výrok hodnotíme jako zavádějící. Dle tiskové zprávy krajského úřadu je to osm měsíců, co krajský úřad zamítl žádost firmy GEOSAN související s možností skladovat palivo GEOBAL 4 v rámci areálu zařízení lagun Ostramo. Tato část výroku je pravdivá. Ovšem z informací ČT a ČTK vyplývá, že firma GEOSAN žádala o povolení na dobu 18měsíců a ne 24 měsíců, jak uvedl náměstek primátora Miroslav Novák. V kontextu těchto zjištění jsou tedy uvedené informace hodnoceny jako zavádějící.

Prostředky z ČEZ opravdu nelze sledovat až k příjemcům.

O podpoře, kterou ČEZ poskytuje "projektům kraje", hovoří už časopis společnosti (Temelínky, .pdf, str. 2) z r. 2009. V r. 2010 mluvčí společnosti potvrdil (dle E15) roční výši podpory kolem 110 milionů Korun.

Dle rámcové smlouvy (.zip, .doc) z dubna 2009 se ovšem společnost ČEZ tyto peníze zavazuje uvolnit v rámci "dlouhodobého rámcového plánu propagace své činnosti na území kraje". Smlouva sama neříká, kam peníze půjdou a dokonce ještě v prosinci 2010 hejtman Zimola na otázku zastupitele po zmíněném plánu uvedl (při jednání zastupitelstva, .pdf, str. 22) "pro lepší komunikaci s ČEZem připravujeme roční prováděcí plán a pravidla, která budou předložena kompetentním orgánům kraje".

Doklady o směřování finanční podpory ČEZ jsme nenašli. Ředitel Průša tedy pravdivě říká, že "není známo, komu se ty peníze dostávají...".

Výrok hodnotíme jako neověřitelný. Bohužel se nám nepodařilo dohledat údaje, které by mohly potvrdit či vyvrátit správnost částek uváděných panem Chovancem. Částku, kterou má Plzeňský kraj k dispozici na jeden kilometr svých silnic, se nám nepodařilo dohledat v rozpočtu kraje pro rok 2012 ani na webu Správa a údržba silnic Plzeňského kraje.

Usnesení č.418 (.pdf) k zabezpečení finačních prostředků na přípravu a řešení protipovodňové ochrany v povodí řeky Bečvy ze dne 13. června 2012 bylo skutečně vládou přijato.

Tento projekt má stát zhruba 6 miliard korun a podílet se na něm bude Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí. Výrok je tedy pravdivý.

Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje (IDS JMK) není jediným IDS v ČR, který zahrnuje všechny obce daného kraje (673 obcí v případě JMK). Na základě informací jednotlivých krajských koordinátorů veřejné dopravy můžeme potvrdit zahrnutí všech obcí do krajského IDS v rámci Karlovarského i Libereckého kraje.

• Integrovaná doprava Karlovarského kraje (IDOK) zahrnuje všechny obce a pokrývá celé území kraje. Plán dopravní obslužnosti území Karlovarského kraje na období let 2012 - 2018 (.pdf - str. 75)
• Koordinátor veřejné dopravy Libereckého kraje (KORID) organizuje Integrovaný dopravní systém Libereckého kraje (IDOL), který funguje v celém Libereckém kraji.

Situace v ostatních krajích:

• Ostravský dopravní integrovaný systém (ODIS) zahrnoval k 31. prosinci 2011 (.pdf) 269 obcí z celkových 300 (.xls). K 2. září 2012 (.pdf) by už mělo být v rámci systému 298 obcí.
• Středočeská integrovaná doprava (SID) bude realizována nejdříve do konce roku 2015.
• V Jihočeském kraji zatím funguje pouze Integrovaný dopravní systém Táborska (IDS TA).
• Plzeňský kraj založil společnost Plzeňský organizátor veřejné dopravy s.r.o. (POVED), jejímž cílem má být dopravní integrace kraje.
• Kraj Vysočina žádný IDS nemá.
• V Ústeckém kraji je IDS zatím v počáteční fázi.
• Královéhradecký a Pardubický kraj spolupracují v rámci Integrovaného dopravního systému (IREDO), jehož organizátorem je společnost OREDO s.r.o. V systému nejsou zahrnuty všechny obce krajů.
• Koordinátor Integrovaného dopravního systému Olomouckého kraje (KIDSOK) zatím nezahrnuje některé regionální trati. (.pdf - str. 63)
• Zlínská integrovaná doprava (ZID) zahrnuje pouze mětské systémy Zlína a Otrokovic.

Na základě informací z médií a životopisů obou politiků hodnotíme výrok jako pravdivý.

Nucená správa byla na VZP podle její výroční zprávy (.pdf) uvalena 10.11.2005. V této době byl ministrem zdravotnictví skutečně David Rath. Vladimír Dryml byl v té době náměstkem ministra zdravotnictví pro zdravotní pojišťovny a kontrolu.

Z těchto informací můžeme skutečně usuzovat, že se oba zasloužili o uvalení nucené správy na VZP. Drymlovo jméno je v této souvislosti zmiňováno i v médiích. IHNED.cz informuje o tom, že Dryml byl spolu s Janou Musílkovou (bývalou ředitelkou VZP) pozván na jednání senátního zdravotnického výboru, který se zabýval právě nucenou správou VZP. Drymla zmiňuje i bývalá ředitelka Musílková v rozhovoru pro BBCCzech.

Roman Línek má na mysli úsek Ostrov- Staré Město budovaný v rámci rychlostní silnice R 35. Dle informačního materiálu Ředitelství silnic a dálnic z července 2012 se skutečně čeká na obdržení stanoviska Ministerstva životního prostředí.

EIA (z anglického environmental impact assesssment) je proces, který má zjistit dopady projektů, či záměrů na životní prostředí. Tento proces probíhá vždy dříve, než daný projekt dostane povolení a začne se realizovat. V ČR je tento proces upraven zákonem č. 100/2001 Sb. a informace o posuzovaných záměrech lze nalézt na informačním webu EIA.