Ale je škoda například, že Plzeňský kraj nezvládl postavit novou galerii, jak sociální demokraté slibovali.
ČSSD nemá zveřejněn svůj volební program do krajských voleb z roku 2008 (na rozdíl např. od programu do stejných typů voleb z roku 2004). Nicméně pravdivost výroku poslance Pospíšila v debatě potvrdil samotný hejtman Chovanec, když říká (video - čas 85:00): "My jsme od samého začátku říkali, že budeme stavět novou galerii pouze v případě, že seženeme evropské prostředky. To se nepodařilo. Bohužel ta stavba zatím stojí."
A také jsme zavedli registrační pokladny, které ale bohužel potom Topolánkova vláda zrušila.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací uvedených na webu ministerstva financí a poslanecké sněmovny. V rámci volebního období 2002-2006(vláda ČSSD), byl schválen Zákon o registračních pokladnách, odkaz na projednávání v rámci poslanecké sněmovny naleznete zde. Dále je na webu poslanecké sněmovny uvedeno, že schválení zákona, který pozastavil povinné používání registračních pokladen bylo realizováno v rámci volebního období 2006-2010, tedy vlády Mirka Topolánka.
Níže uvádíme jednotlivé citace z webu Ministerstva financí, které upřesňují časovou souslednost jednotlivých událostí. "Dne 16. listopadu 2006 byla ve Sbírce zákonů publikována novela ustanovení § 23 odst. 1 zákona č. 494/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 215/2005 Sb., o registračních pokladnách a o změně některých zákonů (zákon o registračních pokladnách), tzn. tímto dnem nabývá účinnosti. Povinný subjekt je tedy povinen, dle novelizace ustanovení § 23 odst. 1 zákona o registračních pokladnách, zajistit evidenci plateb prostřednictvím registrační pokladny nejpozději k 1. lednu 2008.""Dne 5. října 2007 prezident republiky Václav Klaus podepsal zákon ze dne 19. září 2007 o stabilizaci veřejných rozpočtů, jehož součástí je i návrh změny zákona o registračních pokladnách, ve smyslu zrušení povinného používání registračních pokladen povinnými subjekty od 1.1.2008. Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1.1.2008". Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.
Ještě v loňském roce například pan kolega Dryml hlasoval pro "generel".
Na základě vyhledané hlasovací sjetiny hodnotíme tento výrok jako pravdivý.
O zmíněném generelu se jednalo a hlasovalo 24. března 2011, pro tento návrh pak hlasoval i Vladimír Dryml. Dodáváme, že pro návrh hlasovalo 38 zastupitelů, proti nebyl nikdo, 2 se zdrželi.Celý projednávaný bod je k dispozici ve zvukovém záznamu mp3.
Pro doplnění uvádíme, že podle stavebního zákona § 3 bod 2 b) je územní generel součástí územně plánovacích podkladů, " který řeší podrobně otázky územního rozvoje jednotlivých složek osídlení a krajiny."
V souvislosti s kauzou IZIP jsem i já vyzvala pana ředitele Horáka (ředitel VZP, pozn.), aby odstoupil.
Výrok poslankyně Markové je na základě dohledané tiskové konference KSČM ze dne 6. října 2011 hodnocen jako pravdivý.
6. října 2011 vystoupila na tiskové konferenci KSČM k projektu IZIP Soňa Marková a prezentovala stranické stanovisko. Doslova říká: " KSČM žádá okamžité odstoupení, popř. odvolání ředitele VZP pana Pavla Horáka."
Já se teda musím pana Crhy zeptat, pane kolego, vy jste členem dvou komisí rady Jihomoravského kraje, investiční a proevropské fondy. Jedné té komise jste se zúčastnil dvakrát ze 7 zasedání a druhé třikrát ze 7 zasedání.
Zda se právě Jiří Crha účastní či neúčastní jednání komisí, se nám nepodařilo dohledat. V dostupných dokumentech lze podle hlasování zjistit počet přítomných členů, ale již ne konkrétně jména přítomných.
Jiří Crha je skutečně členem Investiční komise a v Komisi pro evropské fondy je jedním z místopředsedů. Ačkoliv lze nalézt usnesení z obou těchto komisí (IK, KpEF), v žádném z dokumentů není psána účast jednotlivých členů.
Podle jednotlivých dokumentů z posledních sedmi zasedání těchto komisí vyplývá, že 100% účast nebyla ani na jednom ze zasedání. V případě Komise pro evropské fondy byla dvakrát ukončena předčasně z důvodů, že Komise nebyla usnášeníschopná. Zda v komisích chyběl právě Jiří Crha ověřit nemůžeme.
My dostáváme od státu 4,5 miliardy na střední školství.
Za rok 2011 alokovalo MŠMT (.doc) Královéhradeckému kraji na střední školství celkovou částku ve výši 4,74 mld. Výrok Rudolfa Cogana tak hodnotíme jako pravdivý, neboť pojmenovává tuto částku poměrně přesně.
Systém hodnocení projektů, to by bylo asi potřeba říct, byl nastavován v letech 2005, 2006. Byl schválen v roce 2006.
Hejtmanka Vaňhová pravděpodobně odkazuje na jednání o podobě regionálních operačních programů (ROP), skrze které do ČR plyne část prostředků z evropských strukturálních fondů. To probíhalo právě v letech 2005-2007, v přípravě k programovému období 2007-2013. Klíčové prvky ROP, vč. ROP Severozápad, vzešly ze sady dokumentů, vzniklých v hetmankou zmíněných letech (více na portálu BusinessInfo, podrobně v souhrnné dokumentaci programu, .pdf, str. 8-16).
Složená daňová kvóta jako základní měřítko se pohybuje pouze v řádech desetin procentních bodů, že to není žádné rasantní, že zůstáváme hluboko pod tím, jak vysoká byla složená daňová kvóta. Čili míra zdanění za vlád sociální demokracie.
Výrok Petra Nečase hodnotíme jako pravdivý, neboť složená daňová kvóta po konci vlád ČSSD opravdu výrazněji klesala a zároveň se za Nečasovy vlády pohybovala pouze v řádech desetin bodů.
Podle údajů OECD dostupných do roku 2009 se od nástupu vlády ČSSD v roce 2002 vyvíjela složená daňová kvóta takto:
Tab. 1:
200236,3 %200337,3 %200437,8 %200537,5 %200637,0 %200737,3 %200836,0 %200934,7 %
Po doplnění o údaje Ministerstva financí (viz Tab. 2) je partné, že se kvóta za vlády premiéra Nečase pohybovala opravdu v řádech desetin procentních bodů.
Tab. 2:201034,1 %201134,6 %*201234,7 %* Výhled SDK
Zároveň skloubení údajů z obou tabulek vypovídá o tom, že složená daňová kvóta za premiérovy vlády byla výrazně nižší než za vlád ČSSD v letech 2002-2006.
Pan Lukša a ten tam byl z dvaceti pěti zastupitelstev asi šestkrát, jo.
Pavol Lukša (do roku 2009 členem KDU-ČSL, poté TOP 09) byl v roce 2008 v krajských volbách zvolen zastupitelem kraje. Co se týče jeho účasti na jednáních Zastupitelstva kraje, podle zápisů ze zasedání dostupných na webových stránkách kraje, se Josef Babka ve svém výroku mýlí.
Na základě těchto zápisů a seznamu omluvených či neomluvených absentujících zastupitelů v úvodu každého dokumentu lze vysledovat absenci Pavola Lukši. Z celkového počtu 25 zasedání Zastupitelstva Moravskoslezského kraje chyběl Pavol Lukša 12x (z toho čtyřikrát omluvená neúčast a osmkrát neomluvená). Přítomen byl tedy na 13 zasedáních.
Z časového hlediska byl Pavol Lukša ve své účasti na jednání Zastupitelstva lepší v první polovině volebního období. Ze 13 zasedání (poslední z nich bylo 22. září 2010) chyběl dvakrát. Naopak ze zbývajících 12 zasedání (poslední 5. září 2012) se účastnil dvou. Lze si všimnout, že tyto absence začaly po volbách do Poslanecké sněmovny PČR z 28. a 29. května 2010, kde byl Pavol Lukša zvolen za poslance.
My jsme vytvořili projekt Otevřený kraj, který je, po roce svého fungování zveřejňuje téměř veškeré informace, které by mohly zajímat podnikatele, občana.
Výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť byl projekt Otevřený kraj zahájen v únoru letošního roku (funguje tedy cca 7 měsíců, nikoliv 12).
Jeho obsah je k nalezení na webových stránkách Plzeňského kraje. Cílem je poskytnutí důležitých informací o činnostech kraje a zároveň co největší zjednodušení jejich dostupnosti. Má se stát nástrojem, kterým chce kraj dosáhnout maximální transparentnosti a co největšího propojení volených orgánů kraje, krajského úřadu a zřizovaných organizací s obyvateli kraje (viz popis na uvedených stránkách).
Web uvádí přehled následujících informací: 1) Plánované veřejné zakázky Plzeňského kraje pro rok 20122) Veřejné zakázky Plzeňského kraje od 1. 4. 20113) Veřejné zakázky plzeňského kraje do 31. 3. 20114) Centrální nákup (příspěvková organizace zřízena Plzeňským krajem především za účelem centralizovaného zadávání veřejných zakázek a zastoupení zadavatele v zadávacím řízení)5) Termíny a Pozvánky na jednání Rady Plzeňského kraje (zahrnující i Projednané programy Rady Plzeňského kraje od 27. 2. 2012)6) Termíny a Pozvánky na jednání Zastupitelstva Plzeňského kraje (zahrnující Projednané programy Zastupitelstva Plzeňského kraje od 12. 3. 2012)7) Usnesení (Rady kraje od 24. 5. 12 a Zastupitelstva kraje od 9. 6. 2011)8) Videoarchiv zasedání Zastupitelstva Plzeňského kraje (od 1. Ustavující jednání Zastupitelstva Plzeňského kraje 14. 11. 2008)9) Dotace (systém pro dotační řízení Plzeňského kraje)10) Prodej nemovitého majetku a nabídka movitého majetku Plzeňského kraje (ten je zajištěn společností Realitní služby REELA, s.r.o.)11) Výstavba klatovské nemocnice (obsahuje analýzu a hodnocení postupu Plzeňského kraje při výstavbě Klatovské nemocnice - zajistila Společnost Delloitte Advisory, s.r.o.)
To, zda jsou zveřejněné informace "téměř veškeré", necháme posoudit Vás občany a podnikatele.
