Karel Schwarzenberg
Nemůžeme se prokázat na rozdíl od jiných stran už nějakou prací v těch zastupitelstvím, krajských zastupitelstvích. Neměli jsme jediného hejtmana taky z toho důvodu.
Jelikož strana TOP 09 vznikla 26. června 2009, do voleb do krajských zastupitelstev v roce 2008 nemohla kandidovat. I přesto však má jisté zastoupení na krajské úrovni v důsledku vstupování zvolených krajských zastupitelů do nové strany. V Jihočeském kraji byla TOP 09 ve volebním období 2008 - 2012 zastoupena Františkem Zrzaveckým a v Olomouckém kraji Leošem Hannigem,
TOP 09 jinak neměla žádné zastoupení na zastupitelském ani hejtmanském úřadu v kraji Středočeském,Plzeňském, Karlovarském, Ústeckém, Libereckém, Královéhradeckém, Pardubickém, Vysočina, Jihomoravském (jmenný seznam dostupný zde), Moravskoslezského, ani ve Zlínském kraji.
Vzhledem k tomu, že měla TOP 09 pouze dva zastupitele na krajské úrovni a žádného hejtmana a vzhledem k tomu, že ve volbách do krajských zastupitelstev v roce 2008 nekandidovala souhlasíme s výrokem Karla Schwarzenberga, že na takovémto nereprezentativním vzorku není možné srovnávat práci v krajských zastupitelstvech strany TOP 09 s ostatními, v krajských zastupitelstvech zavedenými stranami, a proto hodnotíme tento výrok jako pravdivý.
Jaromír Drábek
To, že to bylo zadáno jako veřejná obchodní soutěž, přezkoumával Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, konstatoval naprosto jednoznačně, že ministerstvo postupovalo správně.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže se zabýval problematikou veřejné zakázky na tzv. sociální karty. Své původní rozhodnutí o zrušení možnosti uzavřít smlouvu na základny veřejných zakázek ze dne 27. září 2011 (č. j. ÚOHS-S451/2011/VZ-15224/2011/520/EMa), které se ale bohužel nepodařilo v původním znění dohledat, však antimonopolní úřad zrušil rozhodnutím (.pdf) ze dne 9. prosince 2011 a uznal, že ministerstvo při svém postupu nepochybilo.
Jelikož ÚOHS nakonec shledal, že MPSV postupovalo správně, hodnotíme tento výrok jako pravdivý.
Vladimír Dlouhý
Tam je i v těch kontrolních vzorcích poměrně hodně lidí, kteří byli ministerstvem tzv. ztotožněni, to znamená, že existují – jejich jméno, jejich datum narození. Vylučme ty, kteří se podepsali dvakrát, ale třeba udělali nějakou chybu v adrese nebo uvedli špatně přechodné/trvalé bydliště.
Ministerstvo vnitra skutečně vyřazovalo i podpisy reálně existujících občanů. V rozhodnutí (.pdf) o odmítnutí kandidatury Vladimíra Dlouhého Ministerstvem vnitra se uvádí, že “v případě, že na podpisovém archu petice chybí některý z požadovaných údajů nebo je uveden neúplně, do celkového počtu se nezapočítá. Takto nebylo možné v souladu s citovaným ustanovením započítat celkem 870 občanů.” Podrobný výčet v daném dokumentu pak uvádí konkrétní důvody pro vyškrtnutí daného podpisu, často se objevuje jako důvod chybějící adresa či podpis. Václav Henych pak také na tiskové konferenci uvedl, že v řadě případů byli nalezeni lidé, kteří měli své udaje vyplněny vzorně, ale např. ulice, ve které bydleli, vůbec neexistovala. Na základě tohoto lze předpokládat, že řada signatářů skutečně existovala a byli vyřazeni pouze na základě uvedení nesprávných či neúplných údajů. Hodnotíme proto výrok jako pravdivý.
Vít Slováček
Český Těšín dlouhodobě realizuje ozdravné pobyty pro děti...
Výrok hodnotíme na základě dohledaných informací z webu města Český Těšín jako pravdivý.
Na webových stránkách města se konkrétně píše: "Město Český Těšín každoročně pořádá zahraniční ozdravné pobyty pro děti. Na jejich organizaci spolupracuje s Domem dětí a mládeže v Českém Těšíně (DDM vysílá jako doprovod vlastní pedagogické pracovníky a externí pracovníky, tj. osoby mající zkušenosti s prací s dětmi). Pobyty jsou hrazeny z rozpočtu města. Administrativní práci, výběr dětí a komunikaci s rodiči zajišťuje Město – Odbor školství a kultury." Dále jsou na tomto webu zveřejněny destinace a podmínky pro ozdravný pobyt na léto 2012.
Z veřejných zdrojů je dohledatelné, že ozdravné pobyty pro děti se uskutečnily i v letech 2010 a 2011.
Ludmila Müllerová
S Národní radou osob se zdravotním postižením jednáme velmi intenzivně. Já jsem už několik jednání s panem předsedou Krásou absolvovala.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože se nám nepodařilo dohledat informace o počtu setkání mezi předsedou Národní rady osob se zdravotním postižením Václavem Krásou a ministryní Ludmilou Müllerovou.
Podařilo se nám dohledat informace pouze o jednom potvrzeném setkání, které proběhlo 22. listopadu 2012.
Nejsme tedy schopni potvrdit ani vyvrátit, zda proběhla další setkání, jak tvrdí ministryně Müllerová.
Eliška Wagnerová
Ten výklad vede k tomu, že ti kandidáti jsou poškozeni víc, a tudíž tedy jsou vyřazeni i ti, kteří by při jiném výkladu vyřazeni nebyli, a to už někdo spočítal, že tomu tak minimálně u jednoho toho kandidáta je.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, kdyby se chybovost na podpisových listinách zprůměrovala a nesčítala, tak by Jana Bobošíková překonala potřebou hranici. Tomio Okamura a Vladimír Dlouhý by skončili těsně pod potřebným počtem - chybělo by jim asi tisíc podpisů.
POČTY PODPISŮ ODMÍTNUTÝCH KANDIDÁTŮ PO OPRAVĚ: Jana Bobošíková by nově měla procentuální chybovost 9,58 %, její výsledný počet podpisů by tedy byl 50 809 a do prezidentských voleb by měla být zaregistrována. Procentuální chybovost Tomio Okamury by byla 21,15 % a počet hlasů 48 858.Vladimír Dlouhý by s opravenou procentuální chybovostí 17,31 % dosáhl na 48 926 podpisů.
V ČEM JE PROBLÉM? V prováděcím zákoně k přímé volbě prezidenta (zákon č. 275/2012 Sb.) je ustanovení, které říká, že od počtu podpisů podepsaných na petici se odečte "počet občanů, který procentuálně odpovídá chybovosti v obou kontrolních vzorcích (například bude-li chybovost v obou kontrolních vzorcích takto zjištěná celkem 10 %, odečítá se 10 % občanů podepsaných na petici)".Vp = Cp – [Cp x (C1 C2)] / 100 Vp je výsledný počet započtených občanů podepsaných na petici Cp je celkový počet občanů podepsaných na petici C1 je relativní chybovost kontrolního vzorku č. 1 v % C2 je relativní chybovost kontrolního vzorku č. 2 v %
Zdroj: ČT
Detailní informace zde.
Jiří Dienstbier
Vládní stabilizační balíček bych zcela jistě vetoval, protože jsou tam opatření, která jsou nepřijatelná. Např. omezení podpory bydlení.
Jak je uvedeno například na serveru lidovky.cz nebo aktualne.cz, omezení, či spíše zpřísnění poskytování příspěvku na bydlení, bylo v původním vládním návrhu, při projednávání ve sněmovně ale tato změna ze zákona vypadla a podpora bydlení zůstává beze změny.
Já jsem v pátek řekl, že se rozhodneme přes víkend (v otázce možného podání stížnosti k NSS).
Vladimír Dlouhý na tiskové konferenci pro ČT24 v pátek 23. listopadu 2012 řekl, že odvolání rozhodně podá; na druhou stranu však přiznal, že rozhodnutí Ministerstva vnitra bylo zveřejněno krátce před začátkem tiskové konference a proto neměl čas ho více prostudovat. V pondělí 26. listopadu 2012 pak na svém webu zveřejnil definitivní rozhodnutí.
Jana Bobošíková
Já se nevěnuji jen politice, já se věnuji každý den práci každý den vstanu a jdu do firmy a věnuji se svému byznysu.
Jana Bobošíková působí ve firmě BCM, a.s., v části Artdeco na pozici vedoucí marketingu. Tato sekce firmy BCM, a.s. se zabývá distribucí luxusní kosmetiky.
O: Jak byste postupoval při jmenování vlády, ve které by byla účast KSČM? VD: Není to prezidentská otázka, protože víme, že ve třetím kole při současně nastavených pravidlech prezident musí podepsat a já s tím mam problém – nechtěl bych to podepsat.
Dle Ústavy článku 68 odst. 2: “Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů.” Dle článku 3: “Vláda předstoupí do třiceti dnů po svém jmenování před Poslaneckou sněmovnu a požádá ji o vyslovení důvěry.” Článek 4 dále uvádí: “Pokud nově jmenovaná vláda nezíská v Poslanecké sněmovně důvěru, postupuje se podle odstavce 2 a 3.” Tj. nastává druhý pokus prezidenta jmenovat vládu (opět pravomoc prezidenta). Jmenování vlády tedy je “prezidentskou otázkou”, avšak článek 4 následně pokračuje: “Jestliže ani takto jmenovaná vláda nezíská důvěru Poslanecké sněmovny, jmenuje prezident republiky předsedu vlády na návrh předsedy Poslanecké sněmovny.” Tj. třetí pokus jmenování vlády je v pravomoci Předsedy poslanecké sněmovny. Článek 5 následně doplňuje: “V ostatních případech prezident republiky jmenuje a odvolává na návrh předsedy vlády ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů.” Z článku 4 a článku 5 tedy skutečně vyplývá, že prezident jmenování vlády předsedou poslanecké sněmovny musí akceptovat.
