Přehled ověřených výroků

Dle zpráv serverů Českého rozhlasu a Vaše věc z 21. září 2012 zakázala ruská federální služba na ochranu spotřebitelů dovoz alkoholu z ČR s obsahem alkoholu nad 20 %. 30.9. informoval například zpravodajský server iDNES.cz, že Rusko zavedlo navíc ještě dodatečné opatření - zakáz prodeje lihovin nad 20% vyrobených mezi daty 1. ledna 2012 a 26. září 2012.

V době, kdy Bohuslav Sobotka tento výrok vyřkl, sice dovoz do Ruska zakázán byl, ale nebyla to nejaktuálnější novinka. Tou bylo představení dodatečného opatření zákazu prodeje lahví z roku 2012.

Politické hnutí Jihočeši 2012 bylo podle údajů ministerstva vnitra registrováno 7. prosince 2011.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Na základě dohledaných výší celkových příjmů Moravskoslezského kraje a také informací o stavu rozpočtových příjmů jednotlivých krajů je výrok Josefa Babky hodnocen jako nepravdivý.

Pro hodnocení tohoto výroku jsou použity závěrečné účty Moravskoslezského kraje za roky 2008, 2009, 2010 a 2011 a také návrh rozpočtu pro rok 2012.

RokCelkové příjmy kraje 200816,36 mld.200917,29 mld.201016,07 mld.201116,79 mld.201215,99 mld.

Jak vyplývá z těchto informací, celkové finanční prostředky, se kterými kraj hospodaří, se skutečně meziročně mění. Není však pravdou, že by klesaly neustále, např. mezi roky 2008 a 2009 a pak také 2010 a 2011 došlo k nárůstu celkových příjmů Moravskoslezského kraje.

18. září 2012 vydal server První zprávy informaci, která popisuje finanční situaci krajů. Konkrétně uvádí: "I přestože daňové příjmy klesly, celkové příjmy nominálně vzrostly mezi lety 2008 a 2011 o 3,4 % (cca 4,492 mld. Kč). Příjmy vzrostly u všech krajů s výjimkou Ústeckého, kde došlo k poklesu příjmů o 3,7 %. Pro rok 2012 očekávají krajští rozpočtářiv porovnání s rokem 2011 výrazný pokles příjmů (o 8,561 mld. Kč). Oproti roku 2008 tak očekávají pokles celkových příjmů o více než 4 mld. Kč. Růst celkových příjmů v porovnání 2008 a 2011 je dán růstem transferů. V roce 2008 tvořily transfery po konsolidaci 77,423 mld. Kč. V roce 2011 to bylo už 85,884 mld. Kč. Tento ukazatel fakticky naznačuje závislost krajských rozpočtů na dalších veřejných rozpočtech (především státních prostředcích a prostředcích EU)."

Jelikož neklesají příjmy Moravskoslezského kraje kontinuálně a také kraje obecně v posledních letech neměly pouze propad příjmů, se kterými následně mohly disponovat, je výrok Josefa Babky hodnocen jako nepravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací o metodě hydraulického štěpení.

Metodou hydraulického štěpení se těží břidlicový plyn. Těžba břidlicového plynu se silně rozvíjí především v USA, v Evropě se zatím spíše zkoumají možnosti. V České republice předložilo Ministerstvo životního prostředí návrh na moratotium na průzkum tohoto druhu plynu.

Na samotném popisu metody se shodnou jak české tak zahraniční zdroje (ang.). Názorně je proces předveden i na několika videích na serveru Youtube.

Samotná těžba břidličného plynu vzbuzuje kontroverze právě kvůli nejasnosti rizik spojených s kontaminacé pitné vody. Přehlednou a komplexní prezentaci uvádí například britský Guardian (ang.). Jak se na tomto serveru můžeme dočíst, debata o rizicích ještě není ukončena, provádí se rozsáhlé studie a výsledky budou známy až v roce 2014.

Výrok Rudolfa Cogana můžeme hodnotit jako pravdivý. Metodu hydraulického štěpení popisuje správně a obavy z kontaminace jsou rozšířeným a platným názorem.

V části první Státní zemědělská a potravinářská inspekce §1 zákona č. 146/2002 Sb. je uvedeno:

"(1) Účelem zákona je zřízení Státní zemědělské a potravinářské inspekce (dále jen "inspekce"), která je správním úřadem podřízeným Ministerstvu zemědělství (dále jen "ministerstvo"), a stanovit její působnost pro výkon státního dozoru."

Na základě zákona č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, byl vytvořen tento orgán s celostátní územní působností, který je podřízen Ministerstvu financí ČR.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť stát skutečně disponuje kontrolními mechanismy jako je Státní zemědělská a potravinářská inspekce či Celní správa ČR.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný. Bohužel se nám nepodařilo dohledat žádná relevantní nezávislá data k částce 80 miliard korun za r. 2010-2011, kterou uvádí pan Nečas.
V článku na webu vlády ČR pan premiér uvádí : „V letech 2010–2011 jsme snížili kumulované výdaje ministerstev o 78 miliard korun...“Orientační tabulku škrtů v letech 2010-2011 lze pak nalézt na webu hospodářských novin.

Oboje jsou to však zdroje z pera vlády, resp. ministerstva financí. Ze samotných závěrečných účtů se nám konkrétní šetření v jednotlivých resortních kapitolách nepodařilo zcela jasně identifikovat.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý. V kontextu debaty šlo především o to, že kraj finanční prostředky na tento projekt nedává. Projekt splavnění Vltavy z drtivé většiny hradí stát prostřednictvím Ředitelství vodních cest ČR (2305 mil. z celkových 2611). EU poskytla 743 mil. jako zálohu na projekt z celkově plánovaných 1482 (dohromady s dotací pro kraj 1558 mil.)

Podle aktualit z Jihočeského kraje se má o vedení ucházet celkem 18 stran. Strana Jihočeši 2012 do které patří i Luboš Průša ale nejsou jedinou stranou, která se o letišti ve svém volebním programu (.pdf; str. 7) zmiňuje.

Dále jsou to také strany TOP 09, Koalice (.pdf) SNK-ED a Soukromníků ČR, SPOZ a také Strana Zelených. U ostatních stran, které se o vedení Jihočeského kraje ucházejí se téma letiště výslovně ve volebních programech nevyskytuje.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Podle Školského informačního portálu Královehradeckého kraje si na učební obor kameník střední školy v Kopidlně nikdo přihlášku nepodal.

Dle výše zmíněného informačního portálu je patrné, že v Královéhradeckém kraji je oborů, které mají problém se zájmem uchazečů, více. Například lze uvést obor aranžér Střední školy služeb, obchodu a gastronomie Hradec Králové nebo obor autotronik na Střední odborné škole a Středním odborném učilišti Hradec Králové.

Na základě informací z portálu Poslanecké sněmovny ČR i Senátu, hodnotíme výrok sice s výhradou, ale jako pravdivý.

Plat poslanců (podle zákona 236/1995 Sb., §1, bodu 1 je jako poslanec označován poslanec i senátor) je stanoven zmíněným zákonem a vyhláškou. Celý výpočet je podrobně vysvětlen na stránkách Poslanecké sněmovny ČR.

Plat poslance je vypočten z platové základny vynásobené koeficientem 1,08. Platová základna je v současné době stanovena novelou zákona jako pevná částka. Od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2014 činí dle zákona platová základna pro státní představitele 51 731 Kč. Pro poslance je tedy základní plat vypočten jako 51 731 x 1,08 = 55 869,48.

Základní plat senátora je tedy necelých 56 000 Kč a ne 59 000 Kč. Navýšením základní částky si ale Jiří čunek nepřilepšuje. K platu senátora náleží i náhrady, pro zajímavost uvádíme odkaz na tabulku s přehledem limitů náhrad za jednotlivé položky a konkrétní čerpání senátory za rok 2011.