Přehled ověřených výroků

Výrok Stanislava Polčáka hodnotíme na základě zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu jako pravdivý.

NKÚ ve zprávě (.pdf, str. 5) týkající se nákupu armádních letounů CASA opravdu uvádí, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nevznesl proti postupu ministerstva obrany námitky.

Konkrétně je zde uvedeno:

"Ministerstvo obrany při zadání veřejné zakázky na pořízení taktických transportních letounů využilo výjimky uvedené v ustanovení § 18 odst. 1 písm. c) zákona 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, s odůvodněním, že předmětem veřejné zakázky je vojenský materiál nutný k zajištění obrany a bezpečnosti státu, a zaslalo dne 7. listopadu 2008 zprostředkovateli nákupu výzvu k jednání ve věci veřejné zakázky. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže neměl proti postupu MO ve svém stanovisku námitky."

Výrok hodnotíme jako pravdivý, a to na základě informací uvedených Bohuslavem Sobotkou na tiskové konferenci uskutečněné po zasedání širšího vedení ČSSD. Totožnou informaci uvedla také Česká tisková kancelář, což reflektovala některá česká media, jako například: TÝDEN.cz, vz24.cz, nebo denik.cz.

Nad rámec vyšetřování vyzvalo vedení sociální demokracie k vystoupení ze strany Miroslava Lepila a Johanu Novotnou.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, avšak pouze jeho první část o potravinových balíčcích. Druhá část je tu pouze pro posouzení takového pravdivého tvrzení v kontextu a nemůžeme se k ní nijak vyjádřit, jde o předpověď do budoucnosti.

Podle České televize rozdávala Armáda spásy jídlo asi polovině ze svých 22 klientů plus několika dalším zájemcům. Stejnou informaci přinesl i web aktualne.cz. Podobná situace nastala na Vsetínsku a Zlínsku, kde se podle informací serveru novinky.cz jednalo asi o pět desítek rodin jimž pomáhala Vsetínská Diakonie.

Státní energetická koncepce (.pdf) schválená v roce 2004 a její aktualizace z roku 2010 se skutečně nezabývá cenotvorbou. V kapitole Dílčí cíle a jejich specifikace v jednotlivých oblastech a části Liberalizace a integrace trhu s elektřinou se pouze zmiňují obecné faktory, které by mohly mít do jisté míry vliv na podobu trhu s elektřinou, konkrétní opatření na tvorbu koncových cen však absentují. Zde má tedy ministr Kuba pravdu.

Cena elektrické energie je tvořena cenou silové elektřiny a pak také cenou za přenos elektřiny prostřednictvím České přenosové soustavy (ČEPS). Do koncové ceny také ze zákona zasahuje Energetický regulační úřad a to na základě vyhlášky (.pdf) č. 140/2009 Sb., o způsobu regulace cen v energetických odvětvích a postupech pro regulaci cen.

Co se týče zmíněného energetického mixu, Česká republika se zavázala vůči EU, že bude sama zvyšovat podíl obnovitelných zdrojů energie - konkrétně do roku 2020 se jedná o 13% podíl (viz Státní energetická koncepce (.pdf, str. 12). Vliv mixu na cenu elektrické energie je nepochybný - podle typu mixu a podílu jednotlivých složek je významné, nakolik a za jakou cenu si energetika dokáže pořídit fosilní paliva, jak nákladná bude výstavba nových energetických zdrojů, resp. zmodernizování přenosové soustavy. Dalším významným faktorem jsou procesy na celoevropském trhu a významné pohyby v energetikách jednotlivých evropských zemích - např. plánované uzavření jaderných elektráren ve Spolkové republice Německo. Výrok ministra Kuby je tak, co se týče názoru na vliv mixu na cenu, platný.

Tento výrok je pravdivý, jelikož vláda skutečně změnila své původní stanovisko, ve kterém se přikláněla k zachování výdajů rozpočtu EU, a pro nový víceletý finanční rámec prosazuje jejich snižování.

Premiér Petr Nečas na tiskové konferenci po jednání vlády 18. ledna 2012 přímo uvádí: "vláda dnes v rámci své evropské agendy schválila to, že se ČR zapojí do skupiny v rámci EU tzv. leing manda countries, čili do skupiny zemí, když to řeknu zjednodušeně, které prosazují v rámci EU rozpočtovou střídmost, nenavyšování rozpočtu EU, spíše jeho snižování." Premiér také zdůraznil, že v rámci této skupiny, kterou tvoří převážně nejsilnější členové EU, je Česká republika jedinou novou členskou zemí, která tento postoj prosazuje. Vláda tak navazuje na proklamovanou politiku rozpočtové odpovědnosti, kterou míní prosazovat jak na domácí, tak na evropské půdě.

Výrok hejtmana Běhounka hodnotíme jako pravdivý, neboť i přes výhrady mají nemocnice v kraji dohromady v posledních 2 letech ziskové hospodaření.

Kraj Vysočina zřizuje celkem 5 nemocnic. Jedná se o nemocnice v Havlíčkově Brodě, Jihlavě, Novém Městě na Moravě, Pelhřimově a Třebíči.

Nemocnice Havlíčkův Brod - výroční zpráva nemocnice (.pdf - str. 16) za rok 2011 v části Ekonomika jsou data, která hodnotí hospodaření nemocnice za roky 2010 a 2011 jako ziskové (4,125 mil., resp. 1,8 mil. Kč.). Nemocnice Jihlava - výroční zpráva jihlavské nemocnice (.pdf - str. 33) za rok 2011 v části Finance uvádí hospodaření nemocnice za roky 2007-2011. Z této části vyplývá, že v letech 2010 a 2011 nemocnice skutečně byla v zisku, konkrétně šlo o 27,4 mil., resp. 10,3 mil. Kč.

Nemocnice Nové Město na Moravě - tato nemocnice měla v roce 2010 kladné hospodaření ve výši 538 tisíc Kč. a v roce 2011 ve výši 92 tisíc. Tyto informace vyplývají z Přehledu hospodaření (.pdf - str. 9).

Nemocnice Pelhřimov - výroční zpráva pro rok 2011 (.pdf - str. 3) uvádí, že tato nemocnice měla v roce 2011 kladný hospodářský výsledek (konkrétně ve výši 254 tisíc Kč.), nicméně v roce 2010 byla nemocnice ve ztrátě - a to ve výši 18, 157 milionu Kč.

Nemocnice Třebíč - v roce 2010 (.pdf - str. 11) byla nemocnice ve ztrátě a to ve výši 5,8 milionu. V loňském roce pak nemocnice dosáhla zisku 274 tisíc.

Celkově tak byly nemocnice v obou letech dohromady v zisku, při pohledu na jednotlivé nemocnice to již neplatí. Navíc byl zisk nemocnic dosažen dotacemi ze strany kraje, bez nichž by nemocnice byly ztrátové. Nicméně fakticky má hejtman pravdu, jeho výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě zprávy Eurostatu o vládních dluzích ve 3. čtvrtletí (uváděno jako procento HDP) zveřejněné 6. února 2012.

Veřejný dluh ČR tvoří podle této statistiky 39,8% HDP. Pro představu, nejnižší veřejný dluh má mezi státy EU Estonsko, jehož dluh je pouze 6,1% HDP a nejvyšší potom Řecko, jejhož dluh činí 159,1%. Přehledně zpracovanou tabulku, zaměřenou pouze na tuto informaci, pak zveřejnila i mnohá česká media, jako například novinky.cz, finance.cz, či deník.cz.

Daný výrok nelze jednoznačně ověřit, neboť webové stránky společnosti KORID LK neuvádějí, zda firma při zadávaní veřejných zakázek využívá, či nevyužívá odborné služby jiné specializované společnosti.

Tyto informace se nám nepodařilo získat ani jinou cestou.

Společnost KORID LK, spol.s.r.o., jejíž vlastníkem je Liberecký kraj, byla založena 30. března 2005 rozhodnutím zastupitelstva Libereckého kraje za účelem praktického zastupování a uskutečňování svých dopravních zájmů a zájmů svých obyvatel.

Ministerstvo financí prostřednictvím svého odboru (auditního orgánu) kontroluje průběh a stav čerpání dotací z evropských fondů. Miroslav Kalousek jako nejvyšší představitel MF je poté politicky zodpovědný za správnou funkčnost čerpání. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Podle oficiálních stránek zřízených Ministerstvem pro místní rozvoj a Národním orgánem pro koordinaci Fondy Evropské Unie je "připraveností řídicího a kontrolního systému všech operačních programů, nastavením řídicích a kontrolních systémů operačních programů, metodickým vedením všech auditních subjektů zapojených do realizace operačních programů a dalšími úkoly souvisejícími s auditem v České republice opět pověřen jediný subjekt, a to odbor Auditní orgán."

Ten spadá pod ministerstvo financí jako odbor 52. Podle samotného ministerstva "Zajišťuje výkon auditů na všech úrovních realizace operačních programů spolufinancovaných z finančních prostředků EU, ověřuje účinnost systémů finančního řízení a kontroly u všech subjektů implementace a na vzorku operací vykázané výdaje finančních prostředků EU a veřejných prostředků. Plní úkoly v návaznosti na vypracovaná prohlášení při ukončení pomoci poskytnuté ze strukturálních fondů a při uzavírání projektů."

Pozice Miroslava Kalouska jako nejvyššího nadřízeného všem ředitelům jednotlivých odborů jej poté předurčuje k převzetí politické zodpovědnosti za jejich činnost, a tím i za problematiku čerpání financí z evropských fondů.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě novely zákona o dani z přidané hodnoty, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.


Dne 6. listopadu 2011 byla ve sbírce zákonů vyhlášena tzv. sazbová novela zákona o DPH č. 370/2011 Sb., která s účinností od 1. ledna 2012 zvyšuje sníženou sazbu DPH z 10 na 14 % a přináší od 1. ledna 2012 i řadu dalších změn. Novela pak také obsahuje sjednocení základní i snížené sazby daně z přidané hodnoty na 17,5 %, s účinností od 1. ledna 2013.