Kraj se tvořil z 5 okresů.
Kraj Vysočina v současné podobě vznikl ústavním zákonem o vytvoření vyšších územních samosprávných celků z roku 1997. Je tvořen pěti okresy. Konkrétně to jsou Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou. Před územní reformou, podle původního zákona z roku 1960, všechny výše uvedené okresy existovaly jako součást Jihomoravského kraje (Jihlava, Žďár nad Sázavou, Třebíč) nebo Východočeského kraje (Havlíčkův Brod) či Jihočeského kraje (Pelhřimov).
Univerzita Karlova, když přišla s tímto návrhem v roce 2009, tak pokud si dobře pamatuji, tak hovořila o 5 000, myslím, za rok.
V materiálu (.pdf) s názvem Perspektivy dalšího vývoje českého vysokého školství - obecná východiska a náměty, který Univerzita Karlova zveřejnila 14. května 2009, jsou diskutovány možné varianty spoluúčasti studentů na financování. Autoři k možné výši zápisného uvádí: "Orientačně lze uvažovat o maximálně jeden a půl násobku měsíčního sociálního stipendia jako zápisného do semestru, tj. dnes cca 2 400 Kč, resp. o trojnásobku měsíčního sociálního stipendia jako zápisného do ročníku, tj. dnes cca 4 800 Kč (tj. přepočteno na měsíc cca 400 Kč)" (str.35 citovaného dokumentu).
Výrok ministra Fialy tedy hodnotíme jako pravdivý.
Na jižní Moravě jsme jako první z regionů České republiky už vyhlásili tendr, který jsme oznámili také Evropské komisi, zhruba na 20 % toho dopravního výkonu na železnici na jižní Moravě.
Výrok Michala Haška je pravdivý, neboť na základě zprávy z jednání Rady kraje je patrné, že je skutečně v průběhu vypisování zmíněného tendru, který pokrývá zhruba jím uváděných 20 % cestujících.
28. února 2012 rozhodla Rada Jihomoravského kraje (text obsahuje jak zmíněné procento, tak i primát kraje ve vyhlášení podobného tendru) o přípravě tendru na nového drážního dopravce pro část regionálních tratí v regionu. Jedná se konkrétně o trasu spojující Brno se Zlínským krajem (konkrétně přes Bučovice a Veselí nad Moravou). V informaci kraje se pak uvádí, že tento tendr bude pokrývat asi 18 % cestujících v rámci kraje v železniční dopravě, což odpovídá výroku hejtmana Haška. Problematikou tohoto tendru se zabývaly také Finanční noviny.cz.
Bylo poškozeno 15 úseků silnic, v tuto chvíli je opraveno 8 úseků silnic, další 4 se začínají opravovat, v celkové hodnotě takřka 700 milionů korun. V příštím roce bude opravena další etapa 5 silnic.
Na základě informací z médií hodnotíme výrok jako pravdivý.
Deník.cz takřka doslova potvrzuje slova Lenky Kadlecové. Informuje, že podle Krajské správy silnic Libereckého kraje (na jejichž stránkách se nám ale tyto informace nepodařilo dohledat), bylo povodněmi zásadně poškozeno 15 úseků silnic, z nichž osm se silničářům podařilo opravit už loni. Letos na podzim mají začít práce na dalších čtyřech úsecích. Stejné informace lze nalézt i na serveru Aktuálně.cz, oba servery se shodují i v celkové částce nákladů na opravy, a to 660 milionech korun.
Analýza stavu dopravy v Libereckém kraji zveřejněná na serveru Libereckého kraje ale informuje, že povodněmi bylo v roce 2010 poškozeno celkem 38 úseků silnic II. a III. třídy, tedy krajských silnic.
Na Vysočině není jenom tato diskuse (o úložišti jaderného odpadu), je tady i poměrně velké množství uranu a atomová elektrárna
Výrok Jiřího Běhounka hodnotíme na základě dohledaných informací o dané problematice jako pravdivý.
Podle publikaceLožiska nerostů autorů Jiráska, Sivka a Lázničky se na území Kraje Vysočina nachází několik ložisek uranu (Brzkov, Rožná, Jasenice-Pucov).
V Kraji Vysočina se nachází JE Dukovany.
Bylo by to potřeba centrálně, protože jedničky silnice jako takový, ty si myslím, že nejsou v majetku kraje.
Výrok hodnotíme jako pravdivý , a to na základě informací ze stránek Ředitelství silnic a dálnic ČR.
Silnice I. třídy jsou ve vlastnictví státu, silnice II. a III. třídy jsou vlastnictvím kraje.
Všechny ty operace (výběrového řízení na S-kartu, pozn.) jsou na webu ministerstva práce, to znamená, každý si může přečíst, podívat se, jak probíhala ta jednotlivá jednání, zadávací dokumentace, diskuse, otázky a odpovědi jednotlivých účastníků.
Všechny operace jsou skutečně uvedeny na webových stránkách MPSV v sekci Obchodní veřejná soutěž.
„Fiskální smlouva tedy ve skutečnosti nepřináší nic zásadně nového nad rámec již přijatého balíčku reforem evropského ekonomického vládnutí (six pack).“
Fiskální smlouva EU a balíček six-pack k sobě opravdu mají velmi blízko, ale jak je zřetelné z níže vypsaných bodů, fiskální smlouva je v některých oblastech konkrétnější a jde více do hloubky. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok Jiřího Čáslavky jako zavádějící. Podle nově vzniklé fiskální smlouvy EU (.pdf) by státy měly: 1. mít vyrovnaný nebo přebytkový rozpočet, 2. celkový veřejný dluh by neměl překročit 60 % HDP, 3. automatické sankce za nedodržení 3 % deficitu veřejných financí, 4. dosáhout maximálního rozpočtového schodku ve výši 0,5 %.
5. Pakt rovněž upravuje otázku společných summitů- členové eurozóny by se měli neformálně scházet minimálně dvakrát ročně, přičemž nečlenům, kteří ale podepsali fiskální úmluvu, bude účast také umožněna.
Balíček six-pack(ang.) obsahuje tyto zásady: 1. Míra veřejného dluhu pod 60% 2. Finanční postih ve výši 0,1 % HDP v případě nedodržení doporučení Rady EU v otázce nadměrného schodku 3. Dodržování přísné a zodpovědné fiskální politiky i v období růstu 4. Sankce ve výši 0,2 % DPH v případě nedodržení fiskálních pravidel 5. Zavedení základních nástrojů fiskální politiky (účetní systémy, statistiky, daňové předpisy) 6. Pravidelná posuzovaní rizika nerovnováhy pomocí ekonomických ukazatelů
Výše zmíněná fakta dokazují, že ač jsou si oba legislativní akty velmi blízké, přijetí six-packu rozhodně nenutí státy k aplikaci pravidel fiskální smlouvy.
„Vláda (...) při vyjednávání nového víceletého finančního rámce prosazuje snižování celkového objemu rozpočtu EU.“
Tento výrok je pravdivý, jelikož vláda skutečně změnila své původní stanovisko, ve kterém se přikláněla k zachování výdajů rozpočtu EU, a pro nový víceletý finanční rámec prosazuje jejich snižování.
Premiér Petr Nečas na tiskové konferenci po jednání vlády 18. ledna 2012 přímo uvádí: "vláda dnes v rámci své evropské agendy schválila to, že se ČR zapojí do skupiny v rámci EU tzv. leing manda countries, čili do skupiny zemí, když to řeknu zjednodušeně, které prosazují v rámci EU rozpočtovou střídmost, nenavyšování rozpočtu EU, spíše jeho snižování." Premiér také zdůraznil, že v rámci této skupiny, kterou tvoří převážně nejsilnější členové EU, je Česká republika jedinou novou členskou zemí, která tento postoj prosazuje. Vláda tak navazuje na proklamovanou politiku rozpočtové odpovědnosti, kterou míní prosazovat jak na domácí, tak na evropské půdě.
(Václav Moravec: Proč se tak dlouho na ten prorůstový balíček [rozšíření exportu, nastartování ekonomiky, zlepšení výběru daní, pozn.], jak to nazýváte, čeká?) Protože tam jsou lhůty z hlediska sestavování státních rozpočtů i lhůty, které máme v rámci takzvané ekonomické koordinace Evropské unie, takzvaný ekonomický semestr, čili to je důvod, proč musíme splnit tyto lhůty.
Na základě informací EU o průběhu tzv. evropského semestru, hodnotíme výrok Petra Nečase jako pravdivý.
Premiér Nečas zřejmě mluví o tzv. evropském semestru, který je podle stránek Evropské komise zaměřený na každoroční hodnocení hospodářských a rozpočtových priorit, jako součást posílení společného hospodářského programu přísnějším dohledem EU. Konkrétně jde o šestiměsíční cyklus, v rámci kterého se koordinuje rozpočtová, makroekonomická a strukturální politika jednotlivých členských států.
Dělí se na etapy (.pdf, ang.), přičemž v lednu Komise vydává roční analýzu růstu stanovující priority EU pro nadcházející rok. V březnu hlavy států a vlád EU vydávají na základě roční analýzy růstu pokyny EU pro vnitrostátní politiku. Následně v dubnu členské státy předkládají plány udržení dobrého stavu veřejných financí a reformy nebo opatření, jimiž chtějí dosáhnout pokroku na cestě k inteligentnímu a udržitelnému růstu podporujícímu sociální začlenění (národní programy reforem). Tyto programy Komise posuzuje v červnu a v případě potřeby vydává jednotlivým zemím doporučení, která následně projednává Rada EU a schvaluje Evropská rada. Jednotlivá doporučení jsou pak přijímaná koncem června nebo začátkem července, aby je členské státy obdržely ještě před tím, než začnou sestavovat konečnou podobu svých státních rozpočtů na další rok.
Pokud členský stát nevezme doporučení Rady v daném časovém rozmezí v potaz, může mu být zasláno politické varování. Jestliže dojde k přílišným makroekonomickým a rozpočtovým výkyvům, lze provedení daných doporučení vynutit prostřednictvím pobídek a sankcí.
Vzhledem k tomu, že prorůstový balíček má upravovat státní rozpočet pro budoucí rok, a jeho schvalování podléhá koordinaci s EU, která má své doporučení přijmout až na přelomu června a července, hodnotíme výrok jako pravdivý.
