Petr Bendl
To je kompetence ministra zdravotnictví, aby jmenoval hlavního hygienika.
Tento výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť definitivně hlavního hygienika ČR jmenuje vláda ČR, ministr zdravotnictví jej navrhuje. Jako zavádějící výrok hodnotíme především proto, že například zástupce hlavního hygienika může jmenovat ministr přímo, bez schválení vlády - nejedná se tedy o naprosto formální proces.
Zákon o péči o zdraví lidu č. 20/1966 Sb. (.pdf - str. 87) : "K odbornému usměrňování péče o vytváření a ochranu zdravých životních podmínek je ustanoven v ministerstvu zdravotnictví jako orgán hygienické služby hlavní hygienik České republiky, kterého na návrh ministra zdravotnictví jmenuje a odvolává vláda. Ministr zdravotnictví může jmenovat zástupce hlavního hygienika České republiky."
Petr Nečas
Složená daňová kvóta jako základní měřítko se pohybuje pouze v řádech desetin procentních bodů, že to není žádné rasantní, že zůstáváme hluboko pod tím, jak vysoká byla složená daňová kvóta. Čili míra zdanění za vlád sociální demokracie.
Výrok Petra Nečase hodnotíme jako pravdivý, neboť složená daňová kvóta po konci vlád ČSSD opravdu výrazněji klesala a zároveň se za Nečasovy vlády pohybovala pouze v řádech desetin bodů.
Podle údajů OECD dostupných do roku 2009 se od nástupu vlády ČSSD v roce 2002 vyvíjela složená daňová kvóta takto:
Tab. 1:
200236,3 %200337,3 %200437,8 %200537,5 %200637,0 %200737,3 %200836,0 %200934,7 %
Po doplnění o údaje Ministerstva financí (viz Tab. 2) je partné, že se kvóta za vlády premiéra Nečase pohybovala opravdu v řádech desetin procentních bodů.
Tab. 2:201034,1 %201134,6 %*201234,7 %* Výhled SDK
Zároveň skloubení údajů z obou tabulek vypovídá o tom, že složená daňová kvóta za premiérovy vlády byla výrazně nižší než za vlád ČSSD v letech 2002-2006.
Marian Jurečka
My jako KDU-ČSL jsme před 4 roky přinesli stipendia pro učně. Je to projekt, který tři roky v Olomouckém kraji běží a který vlastně motivuje studenty, aby studovali na oborech, které opravdu poptává pracovní trh v Olomouckém kraji.
Projekt "Učňovské stipendium" byl deklarován koalicí rady Olomouckého kraje v jejich programovém prohlášení na straně 5 pro volební obodobí 2008 - 2012. Koalice je tvořena třemi politickými stranami ČSSD, ODS a KDU-ČSL.
Podpora učňovského školství byla radou kraje schválena v září 2009, což je uvedeno v Plnění programového prohlášení k 31. prosinci 2010 na straně 21.
Program byl realizován od školního roku 2010/2011, což je uvedeno na straně 22 v sekci Plnění programového prohlášení k 31. prosinci 2010.
Navzdory výše uvedenému však hodnotíme výrok jako neověřitelný, jelikož není možné dohledat, kdo byl v rámci koalice rady Olomouckého kraje iniciátorem tohoto projektu.
Karel Šidlo
V porovnání s jinými státy Evropy i mimo Evropskou unii zjišťujeme, že ty státy se pohybují mezi 40, 50 a některé jsou schopné i 100 % vracet do dopravní infrastruktury. (ze spotřebních daní na pohonné hmoty)
Co se týče zahraničních statistik, podařilo se nám dohledat údaje např. ze Švýcarska, kde podle stránek Švýcarské spolkové celní správy (eng) činila v r. 2011 návratnost spotřební daně z paliv do dopravy a aviatiky skutečně celých 50 %. Nicméně kvůli absenci dalších dohledaných zemí hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Miroslav Novák
A když jsme u integrovaného povolení, tak v této chvíli, je to asi půl až tři čtvrtě roku zpět, chtěl dodavatel, tuším se jmenuje Sdružení Čistá Ostrava, hlavní dodavatelem toho sdružení je skupina GEOSAN GROUP, prodloužit integrované povolení, aby ten mezisklad mohl zůstat na těch Fifejdách po dobu dalších 24 měsíců.
Výrok hodnotíme jako zavádějící. Dle tiskové zprávy krajského úřadu je to osm měsíců, co krajský úřad zamítl žádost firmy GEOSAN související s možností skladovat palivo GEOBAL 4 v rámci areálu zařízení lagun Ostramo. Tato část výroku je pravdivá. Ovšem z informací ČT a ČTK vyplývá, že firma GEOSAN žádala o povolení na dobu 18měsíců a ne 24 měsíců, jak uvedl náměstek primátora Miroslav Novák. V kontextu těchto zjištění jsou tedy uvedené informace hodnoceny jako zavádějící.
Michal Hašek
My jsme také při zásadách územního rozvoje, o těch ještě budeme hovořit, schválili vznik kompenzačního fondu. Takzvaného Fondu rozvoje Jihomoravského kraje.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Tzv. Fond územního rozvoje Jihomoravského kraje (.doc) byl skutečně zastupitelstvem kraje schválen 20. 9. 2012. Fond by měl fakticky vzniknout k 1.1. 2013.
Bohuslav Sobotka
V případě, že by prošel tento státní rozpočet tak, jak ho předložil ministr financí a schválila vláda, tak má nepokryté příjmy a rizikové příjmy v rozsahu 45 miliard korun. Ten problém není jenom v 16 miliardách, které vláda teoreticky očekává v rámci takzvaného daňového balíčku.
Bohuslav Sobotka se s největší pravděpodobností opírá o stanovisko (.pdf) ČMKOS k návrhu státního rozpočtu na rok 2013 z 20. září 2012.
V části I.c) zpráva pojednává o rizicích návrhu státního rozpočtu, tedy o možných výpadcích příjmů rozpočtu. Tato rizika souvisejí dle ČMKOS se třemi "neznámými", které je možné pouze předpovídat. Zaprvé bude dle ČMKOS hrát roli správnost odhadu ekonomického růstu v roce 2013. Vláda, dle své červencové prognózy (jenž představuje základní makroekonomická východiska pro návrh státního rozpočtu na rok 2013), počítá s jednoprocentním růstem HDP oproti roku 2012. ČMKOS odhaduje, že ekonomika bude spíše stagnovat, nebo bude v recesi. Druhým rizikovým faktorem je dle ČMKOS konečný objem výběru DPH při plánovaných zvýšených sazbách DPH na 15 a 21%. Dle ČMKOS je odhad Ministerstva financí v oblasti příjmů státního rozpočtu z DPH příliš optimistický. Třetím faktorem, o němž zpráva hovoří je možný výpadek příjmů státního rozpočtu v důsledku implementace důchodové reformy, tedy zavedení druhého pilíře důchodového systému, který bude záviset na počtu obyvatel, kteří se do druhého pilíře přihlásí. Na straně 9 pak ČMKOS uzavírá, že tyto faktory představují finanční rizika v rozmězí 45-60 miliard korun.
Výrok Bohuslava Sobotky hodnotíme na základě uvedených informací jako neověřitelný, jelikož skutečné hodnoty příjmů státního rozpočtu v roce 2013 lze v současné době pouze odhadovat na základě různých, taktéž odhadovaných, makroekonomických ukazatelů.
V tak vážné situaci půl roku Česká republika nemá hlavního hygienika.
Výrok, že nemáme hlavního hygienika je poměrně problematický v tom, že Michal Vít, který tuto funkci zastává má už půl roku neplacené volno a je postaven mimo službu. V průběhu této doby měl Vít sám odstoupit a pokud by tak neučinil, byl by odvolán. K odvolání ale dosud nedošlo. Fakticky ale funkci hlavního hygienika neplní, jelikož byl nahrazen Vierou Šedivou, která je zástupkyní hlavního hygienika a přebrala veškeré jeho povinnosti, z toho vyplývá, že Česká republika defacto nemá hlavního hygienika.
Výrok musíme označit za pravdivý vzhledem k faktu, že funkce hlavního hygienika nebyla nikým aktivně během posledního půlroku vykonávána.
Když máte stejný výběr daní a o něco vám poklesne hrubý domácí produkt, tak vám automaticky ta složená daňová kvóta naroste.
Petr Nečas uvedl pravdivý výrok, vyplývá to z definice složené daňové kvóty.
Již v předchozím díle OVM jsme zmínili, jak se složená daňová kvóta definuje. Z Národního programu reforem pro roky 2008-2010 (.pdf - str. 20) vydaného Ministerstvem financí ČR plyne, že složená daňová kvóta je podíl daní včetně cla a povinných příspěvků na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění na HDP v běžných cenách.
Pokud tedy HDP poklesne, při stejném výběru daní složená kvóta naroste. Uvedený výrok je tedy pravdivý.
Leoš Heger
Tak já bych řekl, že nestojím za problémy Všeobecné zdravotní pojišťovny v tom, že klesají příjmy do veřejného zdravotního pojištění, protože tady, jak řekla paní poslankyně Marková, je 6 milionů občanů přibližně u VZP, ale 4 miliony u dalších pojišťoven a ty se do takovýhle propadů nedostávají.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě mediálních zdrojů.
Podle poslední výroční zprávy VZP (.pdf, str. 53) je v ČR (k 31.12. 2011) celkem 10 405 788 pojištěnců, z toho 6 247 532 je pojištěno u VZP, tyto počty tedy přibližně odpovídají výroku ministra Hegera. Co se týče aktuálních hospodářských výsledků zdravotních pojišťoven, nepodařilo se nám dohledat požadované informace, odkazujeme se alespoň na mediální zdroje. O Pravděpodobné propadu v hospodaření VZP informoval např. Ihned.cz nebo E15.cz. K situaci v zaměstnaneckých pojišťovnách se vyjádřil předseda Svazu zdravotních pojišťoven Jaromír Gajdáček v prvně zmíněném článku tak, že tyto pojišťovny sice očekávají propad, nikoliv ale tak výrazný jako VZP.
