Projekt opravy části lednického zámku byl připraven v roce 2007 ještě před mým nástupem do pozice hejtmana.
Ano, tento projekt opravdu existoval již před nástupem Michala Haška do funkce.
Projekt nese oficiální název „ Zámecká jízdárna v Lednici - multifunkční centrum“ a nejen, že byl připravený už v roce 2007, ale byl v tomto roce rovněž spuštěn, o čemž informuje například stránka Regionální Informační Servis, nebo stránka mczl.cz. Hejtmanem byl Michal Hašek zvolen 21. listopadu 2008.
Výrok hodnotíme jako pravdivý.
On celkový balík, co lidé zaplatí z vlastní kapsy je asi 45 miliard a z toho je více než polovina za věci, které prostě vůbec nepotřebují lidé kvůli svým nemocem. Jsou tam ty kosmetické výkony, jsou tam ale takové věci jako vitamíny, různé potravinové doplňky a věci, které jsou zbytečné v podstatě. Pilulky na růst vlasů a podobně.
Dle aktuální publikace výsledků zdravotnických účtů, které pravidelně vydává ČSÚ, vynaložily v roce 2010 domácnosti na zdraví 41 867 mil. korun. Soukromý sektor celkem vynaložil 45 754 mil. korun. Do soukromého sektoru systém zdravotnických účtů řadí soukromé pojištění osob, domácnosti, neziskové organizace a korporace.
Pokud se podíváme konkrétně na výdaje domácností na zdraví (viz. kapitola 4 výše zmiňovaného dokumentu), největší podíl výdajů tvoří výdaje na léky (20 341 mil. korun, z toho 8 605 mil. korun na předepsané léky, 11 077 mil. korun na volně prodejné léky a zbylých 659 mil. korun na ostatní léky) a na léčebnou péči (12 923 mil. korun, z toho 6 907 mil. korun na stomatologickou péči). Další důležitou položkou jsou prostředky zdravotnické techniky (5 662 mil. korun, z toho 4 361 mil. korun na brýle). Nejnižší položkou jsou výdaje na rehabilitační péči (celkem 2 941 tis. korun).
Budeme-li mezi potřebné výdaje řadit předepsané léky, stomatologickou péči a brýle, dostáváme se na částku 19 873 mil. korun, která tvoří 43,4 % celkových přímých výdajů domácností, čili skutečně méně nežli polovinu. Bohužel, detailnější rozpis výdajů domácností nelze dohledat, proto není jasné, zda jde skutečně více než polovina přímých plateb domácností do oblastí, o kterých hovoří ministr Heger. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.
Dříve systém odvolávání státních zástupců byl jakýmisi řídícími akty pracovně právní povahy. A díky právě judikatuře Nejvyššího správního soudu již před několika lety, nevím, jestli je to 3, 4 roky dříve, to by mě zase možná opravil pan předseda Baxa, tak došlo k tomu, že se tyto akty přezkoumávají v rámci správního soudnictví.
Nejvyšší správní soud v roce 2008 rozhodl, že odvolání státního zástupce je správním aktem a podléhá přezkumu dle správního práva.
Poslanec Polčák se zjevně odvolává mj. na rozsudek č. j. 9 As 94/2008 Nejvyššího správního soudu (NSS) ve věci odvolání státního zástupce P. Kačírka. Zatímco zahájení kárného řízení se státním zástupcem je podle NSS pracovněprávním úkonem, odvolání ze strany ministra je zásahem výkonné moci.
Státní zastupitelství "jakožto instituce zajišťující ochranu veřejného zájmu" má být dle NSS chráněno před zásahy vedenými "nahodilostí a svévolí". Polčák tedy správně tvrdí, že judikatura NSS umožnila přezkum rozhodnutí o odvolání státních zástupců správními soudy.
Padesát procent veškerého českého exportu dělá deset českých firem, těch deset exportních šampionů. Tisíc pět set miliard ročně dělá těchto deset firem.
Výrok předsedy vlády je neověřitelný, neboť není zveřejněn aktuální žebříček největších českých exportérů, včetně objemu jejich vývozu.
Za rok 2011 nejsou doposud k dispozici aktuální data o jednotlivých českých firmách v oblasti jejich exportu. Výrok předsedy vlády tedy nelze objektivně hodnotit.
Návrh věcného záměru nového zákona o státním zastupitelství dosud na vládě nebyl.
Ministerstvo spravedlnosti ČR dokončilo přípravu věcného záměru nového zákona o státním zastupitelství v lednu 2012. Následně do něj byly zapracovány připomínky a návrh tak mohl být předložen vládě. Legislativní rada ČR projednala tento návrh na svém 97. zasadání ve čtvrtek 5. dubna 2012 s doporučením vládě nový zákon schválit.Vláda sice dosud věcný záměr neprojednávala a neschválila, vzhledem ke tiskové zprávě vlády ČR o stavu plnění protikorupční strategie by se však tak mělo stát do konce tohoto roku.
Výrok Karolíny Peake tak hodnotíme jako pravdivý.
Já bych chtěl připomenout, že občanští demokraté měli tento krok (ustavení zvláštního specializovaného protikorupčního státního zastupitelství, pozn.) již ve svém programu v roce 2006.
Výrok premiéra Nečase hodnotíme na základě analýzy programu ODS z roku 2006 jako pravdivý.
Program ODS Společně pro život (.pdf, str. 39) z roku 2006 obsahoval následující: " Zřídíme specializovaný Zvláštní soudní tribunál, který bude rozhodovat o korupci veřejných a ústavních činitelů. Na státním zastupitelství vznikne speciální složka pověřená bojem proti korupci."
Domnívám se, že kraj po celou dobu těch 4 let v současnosti se věnoval ekonomice nemocnic. Do značné míry už tady zaznělo, že jsou to dost velké prostředky, mám takové tušení, že to je asi 1,5 miliardy korun za ty 4 roky.
Výrok Jana Slámečky je hodnocen jako neověřitelný, neboť sám nespecifikuje, zda má na mysli dotace na provoz nemocnic, či zda jsou do jím vyřčené částky počítány i jiné investice.
Závěrečný účet Kraje Vysočina za rok 2008 (.doc - str. 33-34) počítá s dotacemi na provoz nemocnic, resp. investicemi do rozvoje nemocnic ve výši 521 milionů Kč.
Závěrečný účet Kraje Vysočina za rok 2009 (.pdf - str. 33) v kapitole Zdravotnictví počítá s dotacemi na provoz nemocnic a s investicemi do nich v celkové výši cca 612 milionů Kč.
Podle závěrečného účtu Kraje Vysočina za rok 2010 (.pdf - str. 30-31) byla v roce 2010 poskytnuta krajským nemocnicím dotace na provoz a investice ve výši cca 415 milionů Kč.
Závěrečný účet za rok 2011 (.doc - str. 30) pak na provoz a investice ze strany kraje do nemocnic počítá s částkou cca 371 milionů Kč.
Celková suma investic a dotací do krajského zdravotnictví na Vysočině tedy za poslední 4 roky dosáhla výše 1,95 mld. Kč. Jan Slámečka konkrétně nespecifikuje, zda má na mysli pouze dotace na provoz nebo i investiční prostředky do krajských zdravotních zařízení. Z tohoto důvodu je výrok hodnocen jako neověřitelný.
IZIP vznikl za paní Musílkové.
Projekt IZIP skutečně vznikl v době, kdy byla Jiřina Musílková ředitelkou Všeobecné zdravotní pojišťovny. První smlouvu Jiřina Musílková podepsala s firmou IZIP, s.r.o., v roce 2001.
Evropská centrální banka nalila do bank před nějakými měsíci bilion euro.
Evropská centrální banka (dále "ECB") na svých internetových stránkách (a.j.) zobrazuje v přehledném schématu zásadní momenty finanční krize. 22. prosince 2011 ECB poskytla tříleté úvěry v hodnotě 489 miliard euro 523 bankám, 1. dubna 2012 potom v druhé vlně 530 miliard euro 800 bankám. Tyto informace uvádí také server iDnes.
ECB tedy bankám v zimě poskytla dohromady jeden bilion a 19 miliard euro. Pro informaci pouze doplňujeme, že dle tehdejších kurzů koruny k euro, které uvádí Česká národní banka, znamená tato suma 25 bilionů 715 miliard korun.
Výrok Lubomíra Zaorálka hodnotíme jako pravdivý.
U nás je devátá nejnižší mzdová úroveň v celé Evropské unii.
Na základě statistiky Eurostatu označujeme tento výrok za pravdivý.
Z dokumentu (.pdf), který vydal Eurostat 24. dubna 2012 vyplývá, že průměrná hodinová mzda českého pracovníka je 10,5 € (cca. 258 Kč), čímž se řadíme na devátou příčku od konce před Bulharsko, Rumunsko, pobaltské státy, Polsko, Maďarsko a Slovensko. Průměr EU se pohybuje okolo 23,1 € (cca. 567 Kč).
