Přehled ověřených výroků

Výrok poslance Adama hodnotíme na základě konkrétních formulací z rozsudku Nejvyšší správního soudu (NSS) hodnotíme jako pravdivý.

Co se týká zásad územního rozvoje (ZÚR), NSS se ve svém rozsudku (.pdf) k této části vyjádřil v bodu 95 následovně: "Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené ZÚR z uvedených hledisek, avšak porušení navrhovateli uváděných norem neshledal."

Výrok hodnotíme jako pravdivý.

Podle programu schůze (.doc) vlády konané 24.8.2011 předkládá Návrh zákona o změně zákonů v souvislosti se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů, kterým se mj. ruší “superhrubá mzda”, Ministerstvo financí ČR. Zákon prošel legislativním procesem a je platný od 30.12.2011.

Návrh na zrušení stropů pro výpočet zdravotního pojištění byl součástí balíčku daňových změn, který byl sněmovnou zamítnut 5.9.2012. Vláda však v zápětí zákon znovu předložila (.pdf) do sněmovny ve stejném znění a spojila s ním žádost o vyslovení důvěry.

Výrok podle dostupných informací hodnotíme jako pravdivý.

Podle souhrnné zprávy (pdf.) neziskové organizace Arnika vycházející z dat Integrovaného registru znečištění za rok 2010 byla provozovna Arcelor Mittal znečišťovatelem č. 1 hned v několika sledovaných látkách. Jsou to následující: rakovinotvorné, pravděpodobně či potenciálně rakovinotvorné látky, skleníkové plyny, dioxiny a emise prachových částic.

Tzv. uhlíková daň, tedy daň z vypouštění skleníkových plynů, byla navržena usnesením vlády č. 702/2011 (.pdf - bod II/3) ze dne 21. září 2011, jejíž návrh má být předložen ministrem financí ve spolupráci s ministrem průmyslu a obchodu a ministrem životního prostředí do 31. prosince 2012. Se zavedením této daně se počítá od roku 2014, na čemž se shodla porada ekonomických ministrů na základě dohody koaličních partnerů 10. dubna 2012, a to v materiálu č. j. 343/2012 (tento původní materiál se nepodařilo dohledat) o výdajových a příjmových opatřeních pro roky 2013 - 2015 (shrnutí dostupné zde - příjmová opatření, bod 9). Závěry porady ministrů byly oficiálně přijaty celou vládou v usnesení vlády č. 275/2012 (.pdf - bod II/1) ze dne 11. dubna 2012.

Na základě zjištěných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Podle dostupných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Podle portálu Dálnice D3 bude projekt PPP využit na některé části budované dálnice D3.

Podle portálu České dálnice měly být některé úseky původně realizovány projektem PPP, nakonec se však přistoupilo k financování ze státního rozpočtu. Jedná se o úseky Tábor - Soběslav, Soběslav - Veselí nad Lužnicí, Most přes Lužnici. Financování pomocí PPP se zvažuje v úseku Bošilec - Ševětín, Ševětín - Borek, Úsilné - Hodějovice, Hodějovice - Třebonín, Třebonín - Kaplice nádraží, Kaplice nádraží - Nažidla, Nažidla - hranice s Rakouskem.

Podle zprávy IHNED.cz z června letošního roku vláda schválila návrh Ministerstva dopravy a souhlasí s dokončením stavby části D3 pomocí PPP. Jméno zhotovitele by mělo být známo do koce roku 2012. Jednalo by se o úsek Bošilec - Borek. Podle ministra dopravy je projekt dobře připraven, stavba by měla začít na jaře 2014 a hotová by měla být za dva roky.

Podle zprávy E15 z 11. září 2012 Evropská unie finančně podpoří projekt PPP při stavbě dálnice D3. První dálniční projekt PPP bude ještě na podzim řešit vláda, soukromník by měl zaplatit stavbu a údržbu po dobu 30-ti let na 18-ti kilometrovém úseku dálnice jižně od Veselí nad Lužnicí.

V části první Státní zemědělská a potravinářská inspekce §1 zákona č. 146/2002 Sb. je uvedeno:

"(1) Účelem zákona je zřízení Státní zemědělské a potravinářské inspekce (dále jen "inspekce"), která je správním úřadem podřízeným Ministerstvu zemědělství (dále jen "ministerstvo"), a stanovit její působnost pro výkon státního dozoru."

Na základě zákona č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, byl vytvořen tento orgán s celostátní územní působností, který je podřízen Ministerstvu financí ČR.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť stát skutečně disponuje kontrolními mechanismy jako je Státní zemědělská a potravinářská inspekce či Celní správa ČR.

Pracovní skupina pro revizi státní maturity vznikla po zveřejnění výsledků státních maturit za rok 2012 dne 20. června 2012. Ministr Fiala skupinu sestavil ze 14 členů. Z klíčových závěrů pracovní skupiny vyplývá, že se experti shodli na zachování společné části maturity. Nicméně z těchto závěrů není patrné, zda hlasování bylo opravdu jednomyslné, a proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný neboť se nám nepodařilo najít přesný počet žádostí o zastavení dálnice D8. Nicméně níže přikládáme alespoň obecné informace související s pozastavením výstavby dálnice D8.

Jana Vaňhová začala na zastupitelském postu působit od roku 2006, bližší informace o její profesní dráze se můžete dočíst na serveru nasipolitici.cz. Server aktuálně.cz potom 20.4.2008 uvedl následující:" Sdružení Děti Země a další odpůrci dálnice D8 přes České středohoří uspěli se svou žalobou proti této stavbě u Nejvyššího správního soudu. Jenže verdikt přišel pozdě: široká silnice přes chráněnou krajinnou oblast se už od loňského podzimu staví....", odkaz na celý článek naleznete zde. Vzhledem ke skutečnosti, že se nám nepodařilo dohledat přesný počet žádostí od konkrétních sdružení požadujících zastavení výstavby dálnice D8 hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Označení krajské a obecní silnice se obvykle nepoužívá, ale můžeme do této kategorie zařadit silnice II. a III. třídy, které spadají pod vlastnictví kraje a jejichž účelem je v případě silnic II. třídy spojovat jednotlivé okresy a u III. třídy vytvářet spojení mezi jednotlivými městy. Podle údajů z ročenky (dopočet na základě tabulky na straně 3) Ředitelství silnic a dálnic ČR z roku 2011 spadá 87 % všech silnic do kategorie II. a III. třídy. Milanu Chovancovi tedy můžeme dát v tomto výroku za pravdu.

Výrok Milana Chovance hodnotíme jako pravdivý na základě informací z rozpočtu a závěrečného účtu Plzeňského kraje.

V závěrečném účtu (.pdf) Plzeňského kraje za rok 2011 je na straně 16 podkapitola "Cizí zdroje". Tam se můžeme dočíst: "Plzeňský kraj za celou dobu své existence nepřijal žádný úvěr ani půjčku." Ani v rozpočtu na rok 2012 (.pdf) nenajdeme zmínku o financování z půjček nebo úvěrů. Stejně tak na webové stránce Transparentní kraj v grafu zadlužení (nutné kliknout na liště vlevo od grafu) můžeme vidět, že linka se drží na 0 Kč na obyvatele.