Právě pan ministr spravedlnosti Pospíšil odvolával státní zástupce z vedoucích postů za bývalé Topolánkovy vlády na návrh nejvyšší státní zástupkyně Vesecké.
Portál ministerstva spravedlnosti Justice.cz uvádí primárně odvolání vrchního státního zástupce Kuvejta. Na žádost Renáty Vesecké byli však za bývalé Topolánkovy vlády v rámci personálních změn odvoláni i někteří další státní zástupci.
"Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil dnes rozhodl o odvolání pražského vrchního státního zástupce Jiřího Kulvejta. Vyhověl tak návrhu nejvyšší státní zástupkyně Renáty Vesecké, která svůj návrh odůvodnila rozdílným pohledem na řízení Vrchního státního zastupitelství v Praze a poukázala na průtahy v některých případech. Nástupcem Jiřího Kulvejta byl v následujících dnech jmenován Vlastimil Rampula, kterého ministrovi navrhla do funkce nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká." Dále však učinila Renáta Vesecká také některé další personální změny, které, i přes to, že byly prezentovány spíše jako změny na postech žalobců, s odvoláváním některých státních zástupců souvisely, a lze je tedy tak chápat. Konkrétně se to týkalo státních zástupců Petra Kovandy, Romana Hájka, Lumíra Crhy, Igora Stříže a Iva Ištvána, o čemž informovala ČTK. Tuto zprávu poté převzaly i některé české internetové deníky jako Česká televize, Týden, či Novinky.cz.
Tady je projednáván věcný záměr zákona (novely zákona o státním zastupitelství, pozn.), což je text zhruba na dvě stránky.
Návrh (.doc) věcného záměru zákona o státním zastupitelství v současnoti čítá dohromady 98 stran textu, tedy mnohonásobně více, než uvádí Jiří Dienstbier, ml. Výrok je tedy nepravdivý.
Pouze čtvrtina až třetina Britů je spokojena s tím, že zůstáváme členy (Evropské unie, pozn.) za nynějších podmínek.
Na základě průzkumu veřejného mínění agentury Populus z 11. června 2012 hodnotíme výrok jako nepravdivý.
Podle jednoho z posledních průzkumů veřejného mínění z 11. června 2012, který byl uspořádán agenturou Populus ve spolupráci s novinami The Times, se k otázce, zdali by VB měla zůstat členem EU ponechávajíc si možnost připojení se k více integrované Eurozóně, kladně vyjádřilo (.pdf, str. 10) 36 % dotázaných, záporně pak 44 % respondentů. Z výše uvedených čísel jasně vyplývá, že se setrváním VB v EU souhlasí 36 % Britů, což znatelně překračuje Faragem zmiňovaný interval "čtvrtiny až třetiny". Na základě těchto skutečností výrok hodnotíme jako nepravdivý.
(My podporujeme princip paušálů [daňových, pozn.] jako takových.) Koneckonců byl zaveden v dobách našich vlád.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. V roce 2005 (tedy za vlády Jiřího Paroubka, kterou tvořila koalice ČSSD, US-DEU a KDU-ČSL) byl přijat zákon č. 545/2005 Sb. (více informací zde), který mimo jiné zavedl možnost využití tzv. výdajových paušálů pro tzv. OSVČ (osoby samostatně výdělečně činné). Tento zákon pozměňoval zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
Správní rada VZP má 30 členů, z toho 20 tvrdých politiků, kteří jsou voleni parlamentem.
Výrok ministra zdravotnictví Hegera hodnotíme na základě informací VZP jako pravdivý.
Správní rada Všeobecné zdravotní pojišťovny se skládá ze třiceti členů. Dvě třetiny z tohoto počtu, tedy dvacet členů, je voleno Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR. Zbylých deset je jmenováno vládou. Seznam aktuálních členů je uveden na webových stránkách VZP. Naprostá většina z nich jsou aktuální poslanci, případně držitelé jiných politických postů, proto ani proti označení "tvrdí politici" nemáme výhrady.
My máme ten zákon (o financování politických stran, pozn.) také napsaný, máme jasně dáno, jak to bude ...
Poslanec Bublan nejspíše myslí n ávrh senátního návrhu zákona senátorů Jiřího Dienstbiera, Milana Štěcha, a dalších, kterým se mění zákon č. 424/1991 Sb. z r. 2011. Tento návrh úplně zakazuje dárcovství od právnických osob a dary fyzických osob omezuje: „Celková hodnota darů od jednoho dárce nesmí za kalendářní rok převýšit částku 1 000 000 Kč.“
V návrhu jsou uvedeny i další limity na straně výdajů a to např.: Výdaje strany a hnutí nesmí převýšit 80 milionů korun na volby do Poslanecké sněmovny, do Evropského parlamentu a do zastupitelstev krajů. Dále výdaje kandidáta politické strany, politického hnutí nebo koalice na volební kampaň nemají převýšit 300 000 Kč. Financování stran má být podle návrhu zprůhledněno a zpřehledněno také zpřístupněním výročních zpráv na internetu.
14. června 2012 pak tento návrh s jistými modifikacemi prošel senátním hlasováním.
Léčení dětí vyžaduje souhlas obou rodičů. Všichni víme, že to od začátku byla hloupost. Říkali jsme to v Poslanecké sněmovně.
Výrok poslance Ratha není pravdivý, neboť podle stenoprotokolů zástupci ČSSD na tuto konkrétní změnu neupozorňovali.
Souhlas obou rodičů v případě nezletilých pacientů je vyžadován v rámci zákona č. 372/2011 Sb.(.pdf), o zdravotních službách a jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), § 35 bod 2a).
V průběhu projednávání zákona v Poslanecké sněmovně opozice velmi tvrdě kritizovala tento návrh. Sám David Rath napadal tento tisk z několika úhlů, nicméně jak dokládají stenoprotokoly z jednání, § 35 přímo rozporovala (konkrétně např. ve 2. čtení - v obecné rozpravě) pouze poslankyně Marková (KSČM), která také v případě této konkrétní změny podala pozměňovací návrh.
Historie celého Sněmovního tisku zde. V 1. čtení vystoupili za ČSSD poslanci Rath a Koskuba, ti však zmíněný bod nekritizovali. V průběhu 2. čtení vystoupil za ČSSD poslanec Seďa, který zmíněný bod také nekritizoval. V průběhu 3. čtení pak vystoupili za ČSSD poslanci Sobotka, Seďa, Rath. Proti souhlasu obou rodičů opět nevystoupili.
K usnesení Senátu, který sněmovně návrh vrátil, se pak vyjádřil ministr Heger a poslanec Šťastný, samotné hlasování pak dopadlo následovně.
Já bych uvedl ještě jeden příklad, abychom věděli, jak to s těmi dotacemi fungovalo. Jedná se o Isšte Sokolov a školu, kde v rámci výběrového řízení bylo, jako kritérium byla dána otázka nebo požadavek, jak bude ovlivněn provoz školy v rámci rekonstrukce, a tomuto kritériu byla dána váha 30 %.
Podle stránek Věstníku veřejných zakázek označujeme výrok za pravdivý. V rámci „Projektu revitalizace centra vzdělávání ISŠTE Sokolov – provádění stavby“ bylo součástí kritérií skutečně ovlivnění provozu školy v rámci rekonstrukce s váhou 30 %.
Celkově byla dána 3 kritéria pro zadání zakázky: 1. Nabídková cena včetně DPH s váhou 60 %. 2. Návrh postupu s cílem zamezení kolizí při průběhu výstavby s provozem školy s váhou 30 %. 3. Poskytnuté záruky na jakost díla s váhou 10 %.
Existuje posudek, že ta firma má hodnotu dvě miliardy. Já sice nevím, co tam má tu hodnotu, ale nicméně takový posudek renomované firmy zde existuje.
Výrok pana Davida Ratha hodnotíme jako neověřitelný, neboť zmiňovaný posudek, odhadující hodnotu projektu IZIP, se serveru Demagog.cz prozatím nepodařilo získat.
Média uvádí, že celý projekt doposud za dobu své existence stál celkem okolo 2 miliard korun. Generální ředitel a předseda představenstva společnosti IZIP Jiří Pašek zmínil v pořadu Interview ČT24 posudek, který byl vypracován v létě roku 2010 firmou PricewaterhouseCoopers, ve kterém se hodnota společnosti pohybovala mezi 800 miliony a 1,5 miliardy korun. Druhý posudek (neuvedené firmy) stanovil hodnotu IZIP v intervalu 1,2 až 4 miliardy korun. O zveřejnění posudku, který uvádí David Rath, jsme společnosti IZIP požádali a čekáme na odpověď.
Poslední kvartál tohoto roku byl jeden z nejhorších v Evropě vůbec v České republice.
Dle krátkého sdělení (.pdf, a.j.) Eurostatu z 15. května 2012 se Česká republika v prvním kvartálu roku 2012 z hlediska meziročního srovnání HDP umístila mezi 27 státy EU na sedmém místě od konce. Hrubý domácí produkt v prvním kvartálu letošního roku v meziročním srovnání u nás klesl o 1%. Zpráva Eurostatu pracuje v případě prvního kvartálu roku 2012 pouze s odhady. Český statistický úřad uvádí pokles HDP v tomto srovnání o 0,7%.
Nejvyšší růst HDP (nad 3%) v meziročním srovnání vykazovaly v prvním čvtrletí roku 2012 pobaltské státy a Slovensko, pokles HDP pak vykazovalo Řecko, Itálie, Kypr, Maďarsko, Holandsko, Česká republika, Portugalsko a Španělsko.
Pokud měříme ekonomické výsledky za pomoci indikátoru HDP a jeho vývoje, Česká republika vykazovala skutečně jeden z nejhorších výsledků v Evropě. Výrok Lubomíra Zaorálka tedy hodnotíme jako pravdivý.
