Michal Hašek
90 % občanů České republiky si přeje konec vlády, většina občanů České republiky si přeje nové volby.
Tvrzení o 90 % občanů České republiky, kteří si přejí ukončení současné vládní koalice, není podle průzkumů pravdivý. Výrok o většině občanů, kteří si přejí nové volby je podle dalšího průzkumu naopak pravdivý. Vzhledem k tomu, že Michal Hašek spojuje pravdivé a nepravdivé v rámci jednoho kontextu, hodnotíme jeho výrok jako zavádějící.
V případě výroku, v němž si 90 % občanů ČR přeje konec vlády se zpravodajské servery shodují na tom, že toto číslo se pohybuje nikoliv kolem zmíněných 90 %, ale "pouze" okolo 75 %. Nezávisle na sobě tyto informace potvrzují zpravodajský server iHned.cz a stránky Českého rozhlasu.
Druhý, obecně pojatý výrok o většině obyvatel přejících si nové volby je podle ČT24, která si nechala vypracovat průzkum veřejného mínění, pravdivý. Na dotaz Přejete si předčasné volby? reagovali respondenti takto:55 % - ANO
36 % - NE
Touto formulací však obě informace Michal Hašek spojuje dohromady, a navíc by se mohlo zdát, že myslí většinu 90 %, o kterých mluví těsně předtím. Proto výrok hodnotíme jako zavádějící.
Pavel Bělobrádek
Když se podíváte na ceny, nebo na procenta, kolik si můžou naúčtovat u nás provozovatelé přenosových sítí, tak jsou často o hodně vyšší, než jsou jinde v zahraničí.
Nepodařilo se nám najít informace o možných cenách nebo procentech, které si mohou provozovatelé přenosových sítí naúčtovat - ani v ČR ani v zahraničních zemích. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.
Zuzana Brzobohatá
„Tak samozřejmě Evropský parlament v tomto směru (pozn. jedná se o žádost o tzv. výjimku z Listiny základních práv a svobod) má pouze konzultační roli, a může Evropské radě doporučit nebo nedoporučit, aby tuto žádost projednávala či neprojednávala. (…)definitivní rozhodnutí Evropské rady, zda o tom budou hlasovat jednotlivé parlamenty všech zemí Evropské unie, tedy zda to bude ratifikováno, je plně v její kompetenci.“
Výrok lze hodnotit jako pravdivý, Parlament zde skutečně má jen konzultační funkci a je na Radě, aby o dokumentu rozhodla. Následně by ho pak ještě musely schválit národní parlamenty.
Při konzultační proceduře, která je zvláštním legislativním postupem, má Parlament vyjádřit své stanovisko k legislativnímu návrhu před tím, než bude přijat Radou. Podle stránek EP:„Evropský parlament může legislativní návrh schválit či zamítnout, případně v něm může navrhnout změny. Rada není z právního hlediska povinna řídit se stanovisky Parlamentu, ale podle judikatury Soudního dvora nesmí učinit rozhodnutí před obdržením příslušného stanoviska.“
Pokud Rada následně dokument schválí, musí ho také schválit národní parlamenty. Protože jak je uvedeno i v návrhu usnesení pro EP (.pdf): „protokoly připojené k SEU a SFEU jsou nedílnou součásti těchto Smluv, a dodatečný protokol stanovující specifická pravidla týkající se uplatňování některých částí práva Unie v určitém členském státě si proto vyžaduje revizi Smluv.“ Navíc je plánováno, že bude dokument připojen k přístupové smlouvě Chorvatska, která také musí projít schválením národními parlamenty.
Hynek Fajmon
"(...) současné infrastrukturní projekty není EU schopna řádně a včas dokončovat.“
Uvedený výrok Hynka Fajmona hodnotíme na základě sdělení uveřejněných na EUR-Lexu jako pravdivý. Sama Komise ve sdělení Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů přiznává, že navzdory poskytování grantů v odvětví dopravy, energetiky a telekomunikací, je řada stěžejních infrastrukturních projektů zpožděna. Jako hlavní důvod Komise označuje nedostatek investic, což se snaží řešit (pdf.) pomocí znovusjednocení poskytování finanční pomoci v rámci EU.
Ve své zprávě z roku 2007 Komise například uvádí, že 20 z 32 (energetických) projektů evropského významu se potýká se zpožděním. 12 z těchto 20 projektů je opožděno o 1 až 2 roky, 8 z nich o více než 3 roky. Žádná zpoždění nejsou hlášena pouze u 12 z uvedených 32 projektů evropského významu (37 %) a jen 5 z nich je zcela nebo prakticky dokončeno. Část jednoho projektu rovněž čeká na uskutečnění jiné části více než 10 let. Dva projekty jsou ve stádiu částečné rozestavěnosti.
Josef Novotný
S tou přestřiženou obálkou bohužel to tak bylo, a protože my ctíme zákony, tak jsme to poslali na ÚHOS a ÚHOS rozhodl, že jsme postupovali správně, když jsme zrušili to výběrové řízení (výběrové řízení na dodávek postelí do nemocnic v Karlovarském kraji, pozn.).
O případu pochybení úředníka, který předčasným otevřením obálky odhalil nabídku jednoho z uchazečů, informovala ČTK dne 29. března 2010. Pochybení úředníka znamenalo porušení podmínek tendru, a proto musela Karlovarská krajská nemocnice (KKN) soutěž zrušit.
Bohužel se nám nepodařilo získat vyjádření ÚOHS, které by dokázalo, že KKN v celé věci postupovala správně a výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.
Lubomír Zaorálek
"Vzhledem k tomu, že čerpáme rychlostí asi 3 miliardy za měsíc."
Na základě informací ze stránky Strukturalni-fondy.cz musíme výrok Lubomíra Zaorálka hodnotit jako nepravdivý.
Dle přehledů čerpání (rozcestník pro zprávy) pro jednotlivé měsíce v roce 2011 a 2012 dosahovaly dotace v průměru 8,45 mld. Kč měsíčně. Pro srovnání se v roce 2009 od měsíce března do října toto číslo pohybovalo okolo částky 7,63 mld. Kč za měsíc. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý.
Jiří Pospíšil
První, kdo škrtl investice do vězeňství, byly vlády sociální demokracie za Paroubka. V době, kdy tady ještě byl ekonomický růst.
Výrok Jiřího Pospíšila hodnotíme na základě nedostatku informací o rozpočtu vězeňství před rokem 2000 jako neověřitelný.
Jiří Paroubek byl premiérem České republiky v letech 2005-2006. Za jeho vlády ekonomika ČR opravdu rostla, Český statistický úřad uvádí tyto hodnoty (.xls) růstu HDP.
Rok20052006Růst HDP v %6,87,0
V prezentaci (.pdf, str. 9) Vězeňské služby je poté viditelné, že výdaje na vězeňství se v roce 2006 opravdu oproti předchozím rokům snížily. Navíc je z dané prezentace zřejmé, že jde o první snížení od roku 2000.
Data před rokem 2000 však nejsou dostupná a nemůžeme tedy s jistotou určit, zdali za vlády Jiřího Paroubka skutečně poprvé došlo ke snížení rozpočtu vězeňství. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Adam Rykala
V období v roce 2002 až 2006 pan Dalík, který byl poradcem předsedy ODS, nabízel 10 mil. korun poslanci Kořistkovi za to, že podrazí vládu sociální demokracie a bude hlasovat proti vládě sociální demokracie.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože dva rozsudky soudů podplácení bývalého poslance Kořistky potvrdily. Nebyly to však soudní procesy trestní, nýbrž občanské, ve kterých se jednalo o poškození dobrého jména. Zdeňku Kořistkovi se podařilo u soudu prokázat, že se jej Marek Dalík a Jan Večerek pokusili podplatit postem velvyslance.
Trestní stíhání Dalíka a Večerky bylo několikrát odloženo, a ani navzdory vynesení výše uvedených rozsudků nebylo vyšetřování znovu otevřeno.
Miroslav Kalousek
DPH je sdílená daň, ona se dělí mezi krajem, městy a státem.
Tento výrok je pravdivý.
Dle zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům v aktuálním znění, zákona č.370/2011 Sb., zákon upravující rozpočtové určení výnosů některých daní územním celkům a některým státním fondům (účinnost 1.1.2012),
tvoří daňové příjmy rozpočtů jednotlivých krajů dle § 3 odst. 1 b) podíl 8,29% z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty.
Dle § 4 odst. 1 b) tvoří daňové příjmy rozpočtů obcí podíl 19,93% z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty.
DPH je dále obecně příjmem státního rozpočtu dle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.
Jan Látka
Vláda však sobotní, více než stotisícovou demonstraci požadující demisi vlády pouze bagatelizuje. Zúčastnili se jí však nejen odboráři, kterých bylo určitě nejvíc, ale i zdravotně postižení, důchodci, aktivisté z více než dvaceti občanských sdružení či profesních svazů. Dávali vládě Petra Nečase najevo, že si nepřejí, aby dál pokračovala ve svém způsobu vládnutí a v prosazování nespravedlivé, asociální a likvidační politiky reforem, škrtů a zvyšování daní.
Výrok poslance potvrzuje několik mediálních zdrojů.
Sobotní demonstrace (o její velikosti se vedou spory, odbory udávají číslo větší než 100 000 účastníků, policie naopak odhadla počet demonstrujících na 80 000 - 90 000) byla skutečně nejen v režii odborářů, účastnily se jí také další dvě desítky sdružení a iniciativ (o podrobném průběhu demonstrace si můžete přečíst např. zde, zde nebo zde.) Mj. byl přítomen také předseda Národní rady osob se zdravotním postižením, penzisté i zástupci nevládních iniciativ typu ProAlt nebo Stop vládě. Demonstranti opakovaně vyzývali vládu k demisi a vypsání předčasných voleb.
