Přehled ověřených výroků

Vznik politické strany je v § 6 odst. 2 zákona č. 424/1991 Sb. popsán takto:

(2) Návrh na registraci strany a hnutí (dále jen "návrh na registraci") podává nejméně tříčlenný přípravný výbor strany a hnutí (dále jen "přípravný výbor"), který je oprávněn vyvíjet pouze činnost směřující ke vzniku strany a hnutí. Členy přípravného výboru musí být občané, kteří dosáhli věku 18 let. Návrh na registraci podepíší všichni členové přípravného výboru a uvedou svoje jména a příjmení, rodná čísla a bydliště. Dále uvedou, kdo z členů přípravného výboru je zmocněn jednat jejich jménem. K návrhu na registraci přípravný výbor připojí
a) petici alespoň jednoho tisíce občanů požadujících, aby strana a hnutí vznikly. K podpisu pod peticí musí občan uvést své jméno a příjmení, rodné číslo a bydliště,
b) stanovy (organizační řád) ve dvojím vyhotovení, v nichž musí být uvedeny:
1. název a zkratka strany a hnutí,
2. sídlo,
3. programové cíle,
4. práva a povinnosti členů,
5. ustanovení o organizačních jednotkách, pokud budou zřízeny, zejména vymezení rozsahu, v němž mohou ve prospěch strany majetek nabývat, hospodařit a nakládat s ním, popřípadě nabývat jiná majetková práva, a rozsahu, v němž mohou jednat a zavazovat se jménem strany,
6. orgány včetně orgánů statutárních, rozhodčích a revizních, způsob jejich ustavování a vymezení jejich oprávnění,
7. způsob, jakým statutární orgány jednají a podepisují, zda a v jakém rozsahu mohou činit právní úkony jménem strany a hnutí i jiní členové či pracovníci,
8. zásady hospodaření,
9. způsob stanovení členských příspěvků, mají-li členové strany a hnutí uloženu povinnost platit členské příspěvky. Členské příspěvky člena nesmí přesáhnout 50 000 Kč za kalendářní rok,
10. způsob naložení s majetkovým zůstatkem, který vyplyne z likvidace majetku a závazků v případě zrušení strany a hnutí, pokud tento zůstatek nepřipadne státu (§ 13 odst. 7).
Dále je zde také důležitý odstavec 5, kde se píše toto:

(5) Pokud stanovy neurčují něco jiného, jedná jménem strany a hnutí až do ustavení orgánů uvedených v odstavci 2 písm. b) bodu 6 přípravný výbor. Orgány strany a hnutí musí být ustaveny nejpozději do 6 měsíců od vzniku strany a hnutí. Nejsou-li orgány v této lhůtě ustaveny, dá Ministerstvo vnitra (dále jen "ministerstvo") podnět k návrhu na pozastavení činnosti strany a hnutí (§ 14).

Z výše uvedeného vyplývá, že Karolína Peake a její přípravný výbor může jednat jménem své strany ještě před vznikem oficiálních orgánů strany, a to nejdéle 6 měsíců, dokud nebudou splněny všechny požadavky pro vytvoření a registraci jejího uskupení jako politické strany.

Podmínky, kterými se naopak musí řídit ministerstvo při registraci politické strany se nám podařilo najít na stránkách Ministerstva vnitra. Vysloveně se zde uvádí, že ministerstvo musí provést nebo zamítnout registraci do 15 dnů od zahájení řízení o registraci, přičemž žádost musí splňovat všechny požadované náležitosti. Pokud je nesplňuje, nebo jsou údaje neuplné, či nepřesné musí na to žadatele upozornit nejpozději do 5 dnů. Samotné řízení je v tomto případě zahájeno až když jsou odstraněny tyto nedostatky. V případě, že žadateli není do 30 dnů od zahájení řízení doručeno zamítnutí žádosti se strana považuje automaticky za registrovanou.

Jak je patrné, samotná procedura registrace se klidně může protáhnout i na měsíc, jak uvádí Miroslava Němcová. Výrok je tedy pravdivý.

Podle závěrečných účtů (.pdf) Kraje Vysočina za roky 2008 ze dne 30. června 2009 a 2011 ze dne 6. srpna 2012 a zápisu (.pdf) schůze Finančního výboru ze dne 12. června 2012 hodnotíme výrok jako nepravdivý.

V závěrečném účtu za rok 2008 je uvedeno (strana 3 a 70) pod položkou Fond strategických rezerv 1 420 090 058,64 Kč, což je přibližně o 180 mil. Kč méně než uvádí Ota Benc.

Mýlí se rovněž ve faktu, že kraj dnes již žádnou rezervu nemá. V závěrečném účtu za rok 2011 (.pdf) na straně 5 a 75 je uvedena ke dni 31. prosince 2011 ve Fondu strategických rezerv suma ve výši 187 511 403,89 Kč. V zápisu ze schůze Finančního výboru (z 12. června) je v kapitole Rozpočtový výhled kraje na roky 2013 až 2015 (strana 8) počítáno s rezervou pro všechny roky ve výši 145 mil. Kč.

Francouzká ústava potvrzuje, že francouzský prezident potřebuje k udělení milosti kontrasignaci.

Podle francouzské Ústavy, platné od 8.října 1958, skutečně prezidentskou milost kontrasignuje předseda vlády a ministr spravedlnosti. Je to jedna z oblastí, ve kterých je vyžadována účast dalšího prvku výkonné moci. Přesněji tuto právní úpravu můžeme dohledat v Hlavě II. článku 17, který stanovuje, že prezident rozhoduje o milostech. V článku 19 je pak zmíněna nutnost kontrasignace pro toto rozhodnutí.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, a to z důvodu nedostupnosti příslušných statistik.

Fakt, že v roce 2012 došlo k výraznému poklesu produkce vajec, je jako takový nezpochybnitelný, konkrétní procentuální vyjádření tohoto poklesu je však v současné době v rámci veřejně publikovaných statistik nezjistitelné. Český statistický úřad, stejně jako Eurostat, uvádějí informace pouze pro rok 2011, statistiky pro první čtvrtletí roku 2012 buď chybí, nebo jsou koncipovány v podobě odhadů. Obdobně i Komoditní karta Vejce (doc.), shrnující základní informace o stavu drůbeže a o produkci vajec v ČR, ve svém nejnovějším březnovém vydání uvádí pouze informace z roku 2011, přičemž informace pro rok 2012 jsou formulovány opětovně jen jako odhad. Z tohoto důvodu nejsme (až do doby zveřejnění oficiálních čísel pro první čtvrtletí roku 2012) schopni určit přesně o kolik procent produkce vajec poklesla, a výrok tak musíme hodnotit jako neověřitelný.

Výrok Jana Slámečky hodnotíme jako pravdivý, a to na základě informací z oficiálních webových stránek Kraje Vysočina.

Ve vlastnictví kraje se skutečně nachází přesně 4572 km silnic II. a III. třídy. Celková délka dopravní sítě Kraje Vysočina však činí 5084 km. V tomto čísle je zahrnuta i dálnice D1 v délce 93 km a silnice I. třídy v délce 419 km. Vlastníkem dálnice D1 a silnic I. třídy je stát.

Na základě informací EU o průběhu tzv. evropského semestru, hodnotíme výrok Petra Nečase jako pravdivý.

Premiér Nečas zřejmě mluví o tzv. evropském semestru, který je podle stránek Evropské komise zaměřený na každoroční hodnocení hospodářských a rozpočtových priorit, jako součást posílení společného hospodářského programu přísnějším dohledem EU. Konkrétně jde o šestiměsíční cyklus, v rámci kterého se koordinuje rozpočtová, makroekonomická a strukturální politika jednotlivých členských států.

Dělí se na etapy (.pdf, ang.), přičemž v lednu Komise vydává roční analýzu růstu stanovující priority EU pro nadcházející rok. V březnu hlavy států a vlád EU vydávají na základě roční analýzy růstu pokyny EU pro vnitrostátní politiku. Následně v dubnu členské státy předkládají plány udržení dobrého stavu veřejných financí a reformy nebo opatření, jimiž chtějí dosáhnout pokroku na cestě k inteligentnímu a udržitelnému růstu podporujícímu sociální začlenění (národní programy reforem). Tyto programy Komise posuzuje v červnu a v případě potřeby vydává jednotlivým zemím doporučení, která následně projednává Rada EU a schvaluje Evropská rada. Jednotlivá doporučení jsou pak přijímaná koncem června nebo začátkem července, aby je členské státy obdržely ještě před tím, než začnou sestavovat konečnou podobu svých státních rozpočtů na další rok.

Pokud členský stát nevezme doporučení Rady v daném časovém rozmezí v potaz, může mu být zasláno politické varování. Jestliže dojde k přílišným makroekonomickým a rozpočtovým výkyvům, lze provedení daných doporučení vynutit prostřednictvím pobídek a sankcí.

Vzhledem k tomu, že prorůstový balíček má upravovat státní rozpočet pro budoucí rok, a jeho schvalování podléhá koordinaci s EU, která má své doporučení přijmout až na přelomu června a července, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Dle dostupných informacích na portálu EurActiv a na stránkách Českého rozhlasu bylo skutečně čerpání prostředků z evropských fondů na jaře (konkrétně počátkem března) částečně pozastaveno v důsledku nespokojenosti Evropské komise s podmínkami čerpání, mj. s auditním systémem. Dle interního dokumentu Ministerstva pro místní rozvoj, který publikoval deník Insider a jehož autenticita byla posléze potvrzena ministerstvem, bude za podmínky zavedení nápravných opatření do konce června 2012 Evropská komise znovu refundovat výdaje. Do té doby budou výdaje financovány ze státního rozpočtu (viz zpráva Českého rozhlasu).

Informace o délce trvání varovných signálů z Evropské unie bohužel nejde z dostupných zdrojů dohledat, nějaký čas už ale jistě trvá. Kromě neověřitelného "roku" jsou však ostatní části výroku pravdivé. Celkově tedy hodnotíme výrok Bohuslava Sobotky jako pravdivý.

Výrok Ivana Ohlídala je pravdivý, neboť jej potvrzují vládní dokumenty k této problematice.

Vláda na svém jednání dne 11. ledna letošního roku schválila (.pdf) majetkové vyrovnání s církvemi. Pokud tento návrh projde legislativním procesem a bude realizován, je v plánu, že jeho výdaje dosáhnou výše 134 mld. Kč. Konkrétně jde o 75 miliard jako naturální restituce a 59 miliard jako finanční náhrada. Výrok poslance Ohlídala je tudíž pravdivý.

Europoslanec Farage má v tomto výroku pravdu, ve Velké Británii existuje několik poskytovatelů elektřiny. Jako příklad firem, které tuto elektřinu dodávají pomocí plynu uvedeme třeba British Gas, E.ON, npower nebo The Scottish Power. Tyto firmy pak poskytují různé měsíční tarify za elektřinu.

Podle oficiálního dokumentu (.pdf) britského Ministerstva energetiky a klimatických změn (Department of Energy and Climate Change), nazvaném Přehled energetických statistik Velké Británie, z 28. července 2011 pak vyplývá, že celková britská spotřeba energie je plynem pokrytá z 33 %. Domácnosti tvoří 30,5 % celkové spotřeby energie.

Schwarzenbergův výrok odpovídá navrženému znění zákona.

Podle vládního návrhu zákona (.doc, §15 odst. 3) o majetkovém vyrovnání s církvemi bude finanční náhrada vyplácena postupně, a to po dobu 30 let. Podle §15 odst. 5 návrhu by šlo v závislosti na roční inflaci v ČR zpočátku o platby ve výši kolem 2 mld. korun, které se budou postupně navyšovat.