Karolína Peake
Nový zákon o veřejných zakázkách zrušil losovačky.
Výrok Karolíny Peake je pravdivý, zákon o veřejných zakázkách platný od 1. dubna 2012 tuto změnu skutečně přináší.
Zákon o veřejných zakázkách vstoupil v platnost 1. dubna 2012. Jednou z novinek, kterou přináší, je skutečně zrušení tzv. losovaček. V novele zákona (s. 63 - 64) jde o nahrazení §61, který doposud tento výběr umožňoval, úpravou novou, která s losovačkami již nepočítá.
Leoš Heger
On celkový balík, co lidé zaplatí z vlastní kapsy je asi 45 miliard a z toho je více než polovina za věci, které prostě vůbec nepotřebují lidé kvůli svým nemocem. Jsou tam ty kosmetické výkony, jsou tam ale takové věci jako vitamíny, různé potravinové doplňky a věci, které jsou zbytečné v podstatě. Pilulky na růst vlasů a podobně.
Dle aktuální publikace výsledků zdravotnických účtů, které pravidelně vydává ČSÚ, vynaložily v roce 2010 domácnosti na zdraví 41 867 mil. korun. Soukromý sektor celkem vynaložil 45 754 mil. korun. Do soukromého sektoru systém zdravotnických účtů řadí soukromé pojištění osob, domácnosti, neziskové organizace a korporace.
Pokud se podíváme konkrétně na výdaje domácností na zdraví (viz. kapitola 4 výše zmiňovaného dokumentu), největší podíl výdajů tvoří výdaje na léky (20 341 mil. korun, z toho 8 605 mil. korun na předepsané léky, 11 077 mil. korun na volně prodejné léky a zbylých 659 mil. korun na ostatní léky) a na léčebnou péči (12 923 mil. korun, z toho 6 907 mil. korun na stomatologickou péči). Další důležitou položkou jsou prostředky zdravotnické techniky (5 662 mil. korun, z toho 4 361 mil. korun na brýle). Nejnižší položkou jsou výdaje na rehabilitační péči (celkem 2 941 tis. korun).
Budeme-li mezi potřebné výdaje řadit předepsané léky, stomatologickou péči a brýle, dostáváme se na částku 19 873 mil. korun, která tvoří 43,4 % celkových přímých výdajů domácností, čili skutečně méně nežli polovinu. Bohužel, detailnější rozpis výdajů domácností nelze dohledat, proto není jasné, zda jde skutečně více než polovina přímých plateb domácností do oblastí, o kterých hovoří ministr Heger. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.
Radek John
A Kateřina Klasnová přijde s novým návrhem (na omezení imunity, pozn.). A začneme od začátku, bude to po sedmnácté.
Výrok předsedy VV Johna je pravdivý, neboť doposud skutečně proběhlo 16 neúspěšných pokusů o omezení imunity zákonodárců.
Po neschválení omezení imunity Senátem ČR informovala Česká televize o tom, že se představitelé jednotlivých stran snaží toto omezení začít prosazovat znova. Dodala také, že již šestnáct návrhů na omezení imunity čeští zákonodárci zamítli.
Přijde-li Kateřina Klasnová s novým návrhem na omezení imunity (a nenavrhne-li toto omezení nikdo dříve), bude se skutečně jednat o sedmnáctý pokus.
Nigel Farage
Když byla připravována smlouva nebo vlastně evropská ústava, Francouzi řekli ne, Holanďané řekli ne.
Dle informací ze zahraničních médií a oficiálních stránek vlády jednotlivých zemí hodnotíme výrok Farage jako pravdivý.
V době, kdy byla evropská ústava připravována, muselo dojít v jednotlivých zemích EU k její ratifikaci. Aby mohla ústava vstoupit v platnost, bylo nutné, aby ji schválily všechny členské státy (pozn.: v době, kdy k ratifikaci došlo měla EU pouze 25 členů). Velká část zemí v letech 2004-2006 ratifikaci ústavy podpořila, v některých byla ale odložena. V případě Francie a Nizozemí však byla evropská ústava odmítnuta.
Ve Francii měla být evropská ústava schvalována pomocí referenda, kterého se zúčastnilo téměř 70 % obyvatel. Proti se vyjádřilo 54,67 %, pro návrh hlasovalo 45,33 %. Návrh ústavy tak nebyl přijat, o čemž informovala řada médií (Washingtonpost, BBC, iDNES). Tehdejší prezident Jacque Chirac byl vyzván, aby v souvislosti s vyjádřením občanů přijal důsledky. Následně po referendu podal demisi premiér Jean-Pierre Raffarin a Chirac jmenoval jeho nástupce-Dominiqua de Villepina.
V případě Nizozemí došlo rovněž k ratifikaci referendem, kterého se zúčastnilo 63,3 % občanů. Schválení bylo neúspěšné, jelikož se proti návrhu vyjádřilo 61,54 % a pro návrh pouze 38,48 % občanů. Tehdejší vláda se odmítla návrhem dále zabývat a odmítla možnost druhého referenda.
Nigel Farage má ve svém tvrzení pravdu, Francie a Nizozemí skutečně návrh evropské ústavy v roce 2005 odmítly.
Miroslav Antl
On (zákon o státním zastupitelství, pozn.) vlastně už prošel připomínkami legislativní rady vlády, tuším v dubnu.
Legislativní rada vlády projednávala věcný návrh zákona o státním zastupitelství na zasedání z 5. dubna 2012. Výrok je tedy pravdivý.
Bohuslav Sobotka
V únoru se inflace přiblížila téměř k 4 %, byla 3,7 %.
Na základě údajů Českého statistického úřadu hodnotíme výrok jako pravdivý.
V tomto případě záleží na tom, jaký typ míry inflace má Bohuslav Sobotka na mysli. Metodika výpočtu inflace totiž záleží na tom, ke které veličině je pak vztažena. ČSÚ uvádí 4 způsoby výpočtu míry inflace, hodnota 3,7% za měsíc únor, o které hovoří Sobotka, odpovídá míře inflace vyjádřené přírůstkem indexu spotřebitelských cen (PPS) ke stejnému měsíci předchozího roku. ČSÚ uvádí, že "tato míra inflace (...) se bere v úvahu při propočtech reálné úrokové míry, reálného zvýšení cen majetku, valorizací apod.." V tomto kontextu, kdy Bohuslav Sobotka hovoří o hrozícím zvýšení cen potravin a léků, můžeme jeho výrok považovat za pravdivý.
Další způsoby výpočtu inflace a vhodnost způsobu jejich použití můžete nalézt na stránkách ČSÚ.
Petr Nečas
I proti roku 2005 je reálná hodnota důchodů vyšší nyní o 12 %.
Nejdříve vysvětlíme, co se míní reálnou hodnotou důchodu. Tato hodnota se vypočítává tím, že se průměrná výše důchodu podělí průměrnou výši spotřebitelských cen, respektive průměrnou výši životních nákladů domácnosti. Podle údaju Českého stastického úřadu, při srovnání let 2005 a 2010, skutečně dojdeme k tomu, že reálná výše starobního důchodu narostla o 12,72%, což přibližně odpovídá premiérově tvrzení. Jsou to údaje nejmladšího data vedená ve statistikách ČSÚ, a proto tedy označujeme výrok za pravdivý.
Rozhodně to nebyly pouze Věci veřejné, které se na té diskreditaci (vlády, pozn.) a na té mlze těch konfliktů (ve vládě, pozn.) podílely.
Karolína Peake připomíná některé vládní kauzy z minulosti, které k dobrému jménu vlády rozhodně nepřispěly. Je pravda, že velká část vládních afér, jako např. neúčast TOP09 na jednání vlády, se točila kolem Věcí veřejných. Avšak mezi ministry ostatních stran nalezneme rovněž mnoho diskreditujících událostí.
Připomeňme např. kauzu Promopro ohledně financování služeb spojených s českým předsednictvím Radě EU, která vrazila klín mezi ODS a TOP09, konkrétně mezi ministry Vondru a Kalouska.
První člen vlády, který rezignoval na svou funkci, byl Pavel Drobil (ODS). Během svého působení na Ministerstvu životního prostředí byl nařčen z manipulací se zakázkami Státního fondu životního prostředí.
Další spor mezi ministry ODS a TOP09 přineslo odvolání ministra zemědělství Fuksy. Ten byl odvolán premiérem pro nedostatek odbornosti. Ministr Kalousek však uvedl, že pravým důvodem odvolání by stranický boj uvnitř ODS.
Mezi další skandály patří aféra bývalého ministra Kocourka (ODS), který rezignoval poté, co vyšlo na povrch, že své ženě při rozvodovém řízení zatajil 16 mil Kč.
Veřejnost nelibě nesla i fakt, že bývalý ministr kultury Besser (TOP09) zatajil některé skutečnosti ve svém majetkovém přiznání. Ministr Besser rovněž rezignoval na svou funkci.
78 % občanů naší země nesouhlasí s politikou vlády a dokonce 81 % nesouhlasí s jejím konkrétním personálním složením.
Podobný výrok jsme už na demagogu ověřovali. Lubomír Zaorálek tvrdil, že současná vláda má podporu 17% veřejnosti. I výrok Bohuslava Sobotky se opírá o podobné zdroje. Pokud se podíváme na výzkum CVVM z února 2012, tak je zde uvedeno, že 79% dotazovaných nesouhlasí s činností vlády Petra Nečase. 83% dotazovaných také nesouhlasí podle tohoto výzkumu s jejím personálním složením. Tyto konkrétní údaje uváděl právě výzkum CVVM, proto se dá předpokládat, že Bohuslav Sobotka čerpal z tohoto výzkumu.
Výrok přibližně odpovídá údajům uvedeným v tomto výzkumu, Bohuslav Sobotka si mírným ubráním procent nepřilepšil a považujeme proto výrok za pravdivý.
Pavel Kováčik
Ono těch značek zase tolik není a každá z těch značek, každý z těch programů má svoje odlišné cíle. Tak jako Klasa je určena pro podporu kvalitních potravin, tam skutečně není rozhodující ten původ těch potravin a tak jako regionální potravina je tak jak pan ministr řekl, určena a uvedení na trh především v tom regionu.
Oblast spotřebitelských značek nabízí velmi širokou a poměrně nepřehlednou strukturu zahrnující nezávislé, státní, národní i nadnárodní aktéry (pro ilustraci uvádíme databázi spotřebitelských značek Sdružení obrany spotřebitelů). Obecná úprava označování zemědělských výrobků a potravin je dána 4 právními instituty. V případě státem garantovaných spotřebitelských značek zemědělských produktů a potravin můžeme nalézt již pouze několik těchto značek, jejichž ustanovení vychází ze spolupráce ministerstva zemědělství a jemu podřízených organizací a Agrární komory ČR. Tyto organizace garantují několik značek, které sledují odlišné cíle. Jedná se o Národní program podpory potravin - KLASA, který "slouží spotřebitelům a odběratelům k lepší orientaci při identifikaci typických domácích produktů, prezentaci jejich kvality v porovnání s konkurenčními potravinami." I když je program zaměřen na podporu domácích potravinářských a zemědělských výrobků, je možné získat tuto garanci i pro zahraniční výrobce (pdf.). Následuje program Regionální potravina, který se zaměňuje na regionálními potraviny z jednotlivých krajů České republiky. Vzhledem k výše uvedenému můžeme daný výrok považovat za pravdivý.