Přehled ověřených výroků

Dle zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) jmenuje vláda po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu příslušném ve věcech bezpečnosti (výbor pro bezpečnost). Ředitel Bezpečnostní informační služby je z výkonu své funkce vládě odpovědný a vláda jej rovněž může odvolat.

Zdůrazněme, že vláda rozhoduje ve sboru a předseda vlády má při hlasování jeden hlas jako každý jiný člen vlády. Při rozhodování o jmenování nástupce stávajícího ředitele BIS Michala Koudelky je tak skutečně hlavním aktérem vláda jako celek, nikoliv premiér.

Dle zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, je ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) odpovědný vládě, která má rovněž pravomoc jej odvolat. Vláda také ředitele Bezpečnostní informační služby „jmenuje po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu příslušném ve věcech bezpečnosti“.

Naposledy byl ředitel BIS jmenován roku 2016. Tehdejší předseda vlády Bohuslav Sobotka nejprve 14. července 2016 (.pdf, str. 1–2) oficiálně představil kandidáta na tuto funkci Michala Koudelku sněmovnímu výboru pro bezpečnost. Ten následně tento návrh projednal a jednomyslně přijal. Poté, 27. července 2016, jmenování nového ředitele BIS schválila přímo vláda. Vedení civilní kontrarozvědky se pak Michal Koudelka ujal 15. srpna 2016.

Podle zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách ČR, ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) jmenuje vláda po projednání v bezpečnostním výboru Poslanecké sněmovny. Funkční období je přitom zákonem č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, stanoveno na pět let. Současný ředitel BIS Michal Koudelka do své funkce nastoupil 15. srpna 2016, a mandát mu tedy vyprší v polovině srpna 2021.

Zmíněné dva zákony ani zákon o BIS nicméně ustanovení, že by po uplynutí funkčního období ředitele převzal dočasně vedení BIS jeho zástupce, neobsahují. Že platná legislativa tuto možnost nepředpokládá, uvádí například také zpravodajský server Aktuálně.cz, který dodává, že by se vláda „tímto případným řešením dostala na nejisté pole. Na běžnou činnost služby by tento krok vliv neměl, ale znamenal by nejistotu z dlouhodobějšího hlediska“.

K postupu, který by následoval, pokud by vláda do poloviny srpna nového ředitele skutečně nejmenovala, se vyjádřil i mluvčí BIS Ladislav Šticha: „Pravděpodobně by pak v rámci interních mechanismů převzal pravomoci ředitele pověřený náměstek tak, jako když je třeba na dovolené či pracovní cestě. Ale standardní to rozhodně není.“ Serveru Lidovky.cz Šticha potvrdil, že se právním výkladem zákona o sobě samé BIS zabývá. „Problém je v tom, že litera zákona hovoří jasně o řediteli, nikoliv jeho zástupci. Takže i kdyby řízení instituce převzal Koudelkův náměstek, šlo by jeho rozhodnutí napadnout jako neoprávněná. BIS by se tak dostala do „velitelské“ paralýzy,“ uvádí Lidovky.

Doplňme, že podle § 39 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, může příslušník bezpečnostních sborů zastupovat jiného člena BIS „na jiném služebním místě, pro které je stanovena stejná nebo vyšší služební hodnost“, nejdéle však po dobu nepřítomnosti zastupovaného, nebo po dobu, po kterou probíhá výběrové řízení na dané místo. Ředitel BIS je nicméně do funkce jmenován bez výběrového řízení, a zmíněný paragraf tak s uváděnou situací nelze přímo spojovat.

Na závěr uveďme, že nynějším zástupcem ředitele BIS je skutečně náměstek Jan Pavlíček. Zda vykonává konkrétně funkci náměstka pro operativní činnost, se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat.

Výrok Lukáše Koláříka hodnotíme jako nepravdivý, a to kvůli tomu, že vedení BIS ze zákona nepřechází na náměstka skončivšího ředitele. Zákon situaci, která by vznikla nejmenováním nového ředitele BIS, nepředpokládá. Náměstek může být obecně v nepřítomnosti ředitele BIS pověřen plněním některých pravomocí ředitele, nicméně situace, kdy ředitel vůbec není ve funkci a nemůže plněním pravomocí někoho pověřit, není zákonem nijak upravena.

Předně uveďme, že členy Rady České televize, která má mít podle zákona 15 členů, volí Poslanecká sněmovna. Právě volba čtyř prozatím neobsazených míst vyvolala v letošním roce ve Sněmovně vyostřené debaty. Předmětem sporů jsou jména některých kandidátů do Rady ČT, kteří podle kritiků představují ohrožení nezávislosti České televize. Pirátský poslanec Tomáš Martínek například uvedl, že „z vyjádření vybraných kandidátů (…) lze očekávat, že posílí hlasovací většinu v Radě ČT, která usiluje o odvolání generálního ředitele ČT Petra Dvořáka a o likvidaci kritických pořadů Otázky Václava Moravce, Reportéři ČT, 168 hodin a dalších“.

Podle právní analýzy (.pdf), kterou si nechal zpracovat senátor za hnutí STAN David Smoljak, také byli někteří kandidáti navrženi spolky či organizacemi, které k nominaci neměly oprávnění. Uveďme, že opoziční poslanci při projednávání volby v dubnu 2021 požadovali, aby bylo hlasování o členech Rady ČT odloženo až do doby, kdy sněmovní volební výbor „stanoví, zda došlo, nebo nedošlo k porušení zákona“. Výbor však následně pouze přijal usnesení, že informace z analýzy bere na vědomí (.pdf, str. 9–11), a odmítl seznam (.pdf) kandidátů změnit.

K odložení hlasování tedy došlo na schůzi Poslanecké sněmovny v dubnu a následně kvůli obstrukcím opozičních poslanců i na konci května. Ti tehdy kritizovali neochotu vlády domluvit se s opozicí na jménech kandidátů. Hlavním uváděným důvodem odložení tak byla snaha opozičních poslanců dosadit do tohoto kontrolního orgánu České televize také své zástupce. Uveďme, že to podporují i sociální demokraté, podle kterých by v Radě měli sedět i zástupci, které podporuje nynější opozice.

Opozice je přitom ochotna volbu brzdit tak dlouho, dokud Sněmovna nenajde společné řešení. „Věc je poměrně jednoduchá – jestli nedojde k dohodě, tak jsem přesvědčený, že volbu musíme brzdit. Není možné, abychom byli úplně odstaveni od možnosti delegovat svoje lidi, u kterých věříme, že se postarají o nezávislost veřejnoprávní televize," řekl Seznam Zprávám předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jan Bartošek. Z vyjádření opozičních poslanců ve Sněmovně nicméně nevyplývá, že by požadovali, aby o jmenování nových členů Rady ČT rozhodovala dolní komora až po volbách.

Ve věci jmenování ředitele Bezpečnostní informační služby pak obě opoziční koalice jednohlasně podporují prodloužení mandátu dosavadnímu řediteli Michalu Koudelkovi, a to co nejdříve. Dodejme, že podle zákona ředitele BIS jmenuje vláda po projednání Bezpečnostního výboru Sněmovny.

Opoziční poslanci mimo jiné kritizují, že se Babiš nedrží zákona, jenž nepočítá s dočasným jmenováním ředitele BIS nebo možností, že by funkci dočasně převzal zástupce ředitele. Podle Jana Bartoška by tak mělo dojít k řádnému jmenování Koudelky do dalšího pětiletého mandátu. Piráti navíc varují, že v případě nejmenování se z postu ředitele BIS může stát po podzimních volbách jeden z významných politických nástrojů vyjednávání.

Celkově tedy výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť jsme ve veřejných zdrojích nenašli prohlášení opozice či jejích poslanců, v němž by prosazovali volbu členů Rady ČT až po podzimních volbách. Jediným cílem opozice je dosadit do Rady své zástupce, což se však může stát i před volbami.

Poslanec Kolářík svým výrokem reaguje na kritiku Radka Kotena (SPD), podle kterého mají opoziční poslanci rozdílný přístup k volbě členů Rady České televize a k výběru nového ředitele Bezpečností informační služby (BIS). Koten poukazuje na to, že se opozice vyhýbá obsazení volných křesel v Radě ČT, ale že zároveň požaduje, aby jmenování nového ředitele BIS premiér Babiš neoddaloval.

Lukáš Kolářík pak namítá, že volba radních ČT v minulosti probíhala proti vůli opozice, a tak v Radě ČT nemají Piráti i přes své výrazné zastoupení ve Sněmovně žádného zástupce.

Podívejme se tedy na způsob, jakým jsou jmenováni a voleni radní ČT, a také na tvrzení, že Piráti nemají žádného „svého“ radního. Rada ČT je kontrolním orgánem České televize, který je upraven zákonem č. 483/1991 Sb. o České televizi. Členy Rady volí Poslanecká sněmovna, kandidáty však nominují „organizace a sdružení představující kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy“. Reálně tak může kandidáta navrhnout de facto jakákoliv organizace, respektive spolek. Na jaře 2021 například kandidáty do Rady ČT navrhly také spolky Pétanque club Brněnští Draci či Klub přátel Divadla Jesličky.

O navržených kandidátech poté jedná Volební výbor Poslanecké sněmovny. Po veřejných slyšeních kandidátů vybere Výbor tajnou (.pdf) volbou ze všech kandidátů trojnásobek počtu křesel, která mají být v Radě obsazena. O výběru z těchto kandidátů poté rozhodují všichni poslanci, opět zpravidla tajnou volbou.

Kandidáti jsou tedy navrženi organizacemi a spolky, nikoli politickými stranami. Při projednávání ve Sněmovně se poté hlasuje tajně, a ani zde tak není možné určit, že by nějaký kandidát byl více či méně přiznaným zástupcem určitého politického subjektu. Pokud by pirátští členové Volebního výboru a posléze jejich poslanci hlasovali pro určitého kandidáta do Rady ČT, zvolený radní by nebyl jejich zástupcem v pravém slova smyslu.

Výběr nových radních je nicméně ovlivněn rozložením sil ve Sněmovně. Poslanci těch stran, které mají ve Volebním výboru většinu, do druhého kola volby zpravidla (pochopitelně) posílají ty nominované, kteří jsou jim nějakým způsobem blízcí a které považují za vhodné kandidáty do Rady ČT. Stejně tak při hlasování všech poslanců se do Rady dostanou ti kandidáti, které podpoří většina poslanců, zpravidla vládní většina.

Nově zvolení radní jsou tedy voleni z vůle sněmovní většiny a jejich výběr nemusí odpovídat proporcionálně rozložení sil ve Sněmovně. Lze tedy s jistou mírou nejistoty tvrdit, že radní, kteří byli zvoleni v tomto volebním období, jsou nějakým způsobem blízcí poslancům vládních či vládu podporujících stran, a naopak to nejsou lidé reprezentující představy opozice.

Jelikož je však volba ve Výboru a následně i ve Sněmovně tajná a politici do Rady ČT kandidáty nenominují, nedokážeme s jistotou určit, který radní byl podpořen poslanci které strany. Výrok Lukáše Koláříka proto hodnotíme jako neověřitelný.

Doplňme, že odlišný postup nominací funguje u Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV), tzv. Velké vysílací rady. Ta je upravena zákonem č. 231/2001 Sb. o provozování rozhlasového a televizního vysílání, přičemž členy RRTV jmenuje předseda vlády na návrh Poslanecké sněmovny. Sněmovna nové radní vybírá z nominací předložených samotnými poslaneckými kluby a obecně se zde uplatňuje princip proporcionality. Například Piráti tak mají v nynější 13členné RRTV jednu „svoji“ členku, Martu Smolíkovou.

Výbor pro bezpečnost Poslanecké sněmovny zasedal v tomto volebním období dosud celkem 56×, z některých schůzí však vzhledem k utajovaným informacím nebyl pořízen zápis. Podívejme se tedy na jednotlivé schůze, jejich zápisy a také jednotlivá usnesení z jednání, kde nebyl pořízen zápis.

Na jednáních č. 18 (.pdf, str  6), 21 (.pdf, str. 2) a 22 (.pdf, str. 2) poslanci projednávali vládní návrh zákona, kterým se mimo jiné mění zákon o Bezpečnostní informační službě (BIS). Výsledkem jednání byla dvě usnesení, ve kterých se výbor vyjádřil k návrhu jako celku (.pdf) a k pozměňovacím návrhům (.pdf). Činnost BIS nijak nehodnotil.

V prosinci 2019 se jednání bezpečnostního výboru účastnil ředitel BIS Michal Koudelka, řeč však byla o 5G sítích (.pdf, str. 8), nikoliv o činnosti BIS. Výbor informace poskytnuté mj. Michalem Koudelkou pouze vzal (.pdf) na vědomí. 

V květnu 2020 bezpečnostní výbor projednával (.pdf) „informaci ředitele Bezpečnostní informační služby k některým článkům uveřejněným v předchozích dvou týdnech v internetovém vydání periodika Respekt“ – jednalo se o tzv. kauzu ricin. Výbor tuto (neveřejnou) informaci vzal (.pdf) na vědomí a vyjádřil „podporu opatřením Bezpečnostní informační služby proti působení cizích zpravodajských služeb“.

Na 44. jednání výboru v listopadu 2020 poslanci jednali (.pdf, str. 8) o rozpočtu BIS na rok 2021. Tato část jednání však byla vzhledem k utajovaným informacím uzavřena, a zápis z ní tak není dostupný. Výbor následně návrh rozpočtové kapitoly odsouhlasil (.pdf). Obdobná usnesení výbor přijal i v letech 2019 (.pdf) a 2018 (.pdf). V těchto letech navíc příslušníkům BIS poděkoval za jejich službu České republice.

Významná byla schůze bezpečnostního výboru 19. dubna 2021, na které poslanci společně s ministrem vnitra Hamáčkem, ředitelem BIS Koudelkou a dalšími představiteli bezpečnostních sborů řešili (.pdf) důsledky odhalení tzv. kauzy Vrbětice. Tehdy výbor přijal usnesení (.pdf), ve kterém vyslovil poděkování „Ministerstvu vnitra, Ministerstvu zahraničních věcí, Bezpečnostní informační službě, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Vojenskému zpravodajství, Policii České republiky a Nejvyššímu státnímu zastupitelství a všem, kteří se podíleli na ztotožňování činnosti příslušníků GRU na území České republiky“.

Na jedné z dalších schůzí, 13. května 2021, bezpečnostní výbor projednal návrh státního závěrečného účtu, respektive jeho kapitolu týkající se Bezpečnostní informační služby a vyslovil (.pdf) s ním souhlas. Doplňme, že obdobné usnesení výbor přijal i v roce 2020, 2019 a 2018 (vše .pdf).

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož výbor pro bezpečnost Poslanecké sněmovny opakovaně vyjádřil podporu Bezpečnostní informační službě a jejím příslušníkům. Zároveň vždy odsouhlasil návrhy rozpočtů BIS i její závěrečné účty.

Vzhledem ke kontextu výroku, který se týká nedávné změny přístupu k pandemii covidu-19 ve Velké Británii, se v odůvodnění zaměříme na období posledních cca dvou měsíců, tedy dosud poslední epidemické „vlny“ v Británii.

Podle dat webu Our World in Data dosáhl denní přírůstek nakažených ve Velké Británii svého maxima 17. července 2021, kdy bylo potvrzeno 54 183 případů covidu-19. Od té doby počty nově nakažených výrazně klesají, a to až na nynějších méně než 25 000 nově nakažených denně. 

V Anglii skončila většina protiepidemických opatření 19. července 2021 poté, co premiér Johnson 5. července 2021 (tedy ještě před dosažením vrcholu křivky nově nakažených) oznámil změnu přístupu k pandemii. Britská společnost se tak má naučit brát covid-19 jako součást života a spoléhat se na vlastní úsudek. Britská vláda věří, že díky poměrně velké proočkovanosti (ke dni 2. srpna 2021 je plně naočkováno 57 % populace) nebude docházet k hospitalizacím či úmrtím nakažených koronavirem.

Podle dat webu Our World in Data měla Velká Británie v proočkovanosti výrazný náskok před Evropskou unií od začátku vakcinace (prosinec 2020) až do dubna 2021. Vyšší podíl naočkovaných než většina EU si drží dodnes.

Velká Británie vedla spor s Evropskou unií o dodávkách vakcín, které měla EU nasmlouvané od britských výrobců. Velká Británie nakupovala vakcíny z Evropské unie, ale sama do EU žádné nevyvážela, ačkoliv měla své vlastní výrobní kapacity. Dodávky vakcíny AstraZeneca do EU tak proti původním předpokladům poklesly na cca třetinu. Naopak Británie žádný pokles dodávek od tohoto britského výrobce nezaznamenala. Podle bulvárního deníku The Sun se britský premiér Boris Johnson na téma zrušení omezení vývozu vakcín z Velké Británie vyjádřil takto: „Důvod, proč zažíváme vakcinační úspěch, je kapitalismus, je to chamtivost, přátelé.“

Od 12. července 2021 se lidé v České republice mohou proti covidu-19 nechat naočkovat také bez předchozí registrace. Nejprve se otevírala stálá očkovací místa, povětšinou v obchodních centrech (seznam míst k nahlédnutí zde), a od konce července fungují výrazněji pro širokou veřejnost také mobilní očkovací týmy, které povinně zřizují Distribuční očkovací místa. V každém kraji působí minimálně jeden tento tým a zaměřuje se primárně na očkování v odlehlých místech republiky či ve vyloučených lokalitách. Pro očkování není nutná předchozí registrace.

Dne 31. července se na cestu Prahou vydal i tzv. očkovací autobus, na jehož zastávkách se lidé mohou proti covidu-19 také nechat naočkovat bez předchozí rezervace. Autobus zařídilo přímo město Praha. Mobilní očkovací kamion provozuje i Pardubický kraj.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch uvádí dva dny volna po očkování ve Škoda Auto jako inspiraci pro dva dny volna pro očkované státní zaměstnance. Podobně, když vláda 30. července 2021 schválila dva dny volna pro státní zaměstnance, kteří se nechají očkovat proti covidu-19, se vyjádřil i premiér Andrej Babiš: „Tento můj návrh vychází z informací, které jsem získal z privátní sféry. Velké firmy, jako Škoda Auto nebo i dopravní podniky a další, motivují své zaměstnance, aby se očkovali.“

První informace o tom, že společnost Škoda Auto umožní svým zaměstnancům vybrat si ve spojitosti s očkováním proti covidu-19 dva dny placeného volna navíc, zveřejnil (.pdf) 22. července časopis odborů Kovo. Spuštění tohoto motivačního programu na podporu očkování potvrdilo následně v tiskové zprávě i vedení Škody Auto. Zaměstnanci této firmy, kteří budou mít dokončené očkování do 30. září 2021, si tak mohou vybrat jeden den placeného volna přímo v den očkování, druhý poté v období od 15. října 2021 do 31. prosince 2021.