Přehled ověřených výroků

Od 12. dubna 2021 odstartovala kampaň Udělejme tečku, která se zaměřuje přímo na očkování, respektive na cíl naočkovat nejméně 70 % populace. Představila ji iniciativa Cesta ven, která návrh vyvinula za symbolickou cenu 1 Kč. Nákup mediálního prostoru však vyšel Ministerstvo zdravotnictví na 50 mil. Kč. Kampaň se měla šířit jak skrze média, tak i „prostřednictvím firem, profesních svazů, zájmových sdružení, regionálních samospráv či influencerů“.

Spoty určené pro televizi i rádio namluvil herec Miroslav Táborský. Klipy jsou zaměřeny na aspekty života, které má očkování pomoci vrátit do stavu před pandemií covidu-19, například na školní docházku nebo kulturní akce. Ve spotech rovněž vystupují odborníci vysvětlující funkci a výhody vakcinace.

Vládní web dále uvádí, že polovina z 50milionového rozpočtu půjde na nákup mediálního prostoru pro televizní spoty, 21 % na tisk, 16 % na kampaň v online prostoru, 8 % na rozhlas a 5 % na venkovní reklamu. V rámci této kampaně byl také spuštěn web ceskoockuje.cz. Dodejme, že od září jsou televizní spoty z této kampaně vysílány také na TV Nova a v regionálních rádiích.

V září 2021 se však začala zmiňovat nová očkovací kampaň, která byla spuštěna 30. září a je vysílaná na televizi Prima. V novém spotu vystupují právě Jakub Kohák a Adéla Elbel, které pak doplňuje předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek.

Nová kampaň by měla být založena na analýze, kterou provedla společnost Semantic Visions. Společnost se zabývá především dezinformacemi, jejich vyhledáváním a analýzou. S vládou již tato firma v minulosti spolupracovala, přesněji od října 2020 do února 2021, kdy smluvní vztah neprodloužila. Šéf společnosti tehdy uvedl, že se jejich analýzami dezinformací o onemocnění covid-19 na českém internetu vláda příliš neřídí. 

Web Seznam zprávy k nové kampani také uvádí: V závěrech analýzy, které mají Seznam Zprávy k dispozici, odborníci například doporučují, aby se v kampani pracovalo s přehledně zasazenými fakty a lidé tak nemuseli důležité informace sami vyhledávat. Kampaň by také měla využívat příběhy a umisťovat je do online prostoru, kde tráví více časů ženy. Ty podle analýzy často spojují vakcínu proti covidu s neplodností. Uveďme, že speciální roli by v této kampani měly mít televize v regionech s nižší proočkovaností, například televize Polar Ostrava nebo ZAK TV vysílající v Plzeňském a Karlovarském kraji.

Pro úplnost doplňme, že kampaně týkající se onemocnění covid-19 probíhají už od 19. března 2020, kdy započala kampaň Spolu proti koronaviru. Tento projekt byl zaměřen především na dodržování vládních nařízení a prevenci, tedy například nošení roušek, omezení pobytu ve společnosti nebo používání dezinfekce. Spoty, které byly v rámci této kampaně vytvořeny, vysílaly také komerční televize (TV Nova a Prima), které svůj reklamní prostor nabídly zadarmo. Ve videích vystupovali především odborníci pohybující se v akademické sféře, ředitel Státního zdravotního ústavu nebo ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (video, čas 0:34). Kromě televizních spotů byly součástí kampaně také grafiky.

Kampaň, která má přesvědčit občany k očkování proti covidu-19, tedy běží na TV Nova a spoty jsou rovněž vysílané v některých rádiích. Na televizi Prima se kampaň zahájila na konci září 2021. Do této kampaně jsou zapojeny i celebrity, jak správně uvádí premiér Babiš. Konkrétně se jedná o Jakuba Koháka a Adélu Elbel. Přestože se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat informace ohledně natáčení pro ČT, hodnotíme výrok Andreje Babiše jako pravdivý.

Premiér Babiš uvádí tento výrok v kontextu debaty o míře proočkovanosti v Česku. Poukazuje tak na skutečnost, že celková imunita proti onemocnění covid-19 je vysoká také díky vysoké míře promořenosti, respektive imunizace společnosti proděláním nemoci covid-19. Budeme tedy v tomto odůvodnění porovnávat, kolik lidí v jednotlivých zemích již covid-19 prodělalo v přepočtu na jeden milion obyvatel.

Pro informaci uveďme, že podle dat Ministerstva zdravotnictví k 23. září 2021 došlo v Česku k celkem 1 688 455 potvrzeným případům nákazy covid-19. Počet lidí, kteří zde nemoc prodělali, je tak velmi vysoký.

Podle serveru Our World In Data, který pracuje s daty, jež z různých zdrojů shromažďuje Univerzita Johnse Hopkinse, je Česká republika v porovnání s ostatními zeměmi světa na předních příčkách tabulky celkového počtu nakažených osob na jeden milion obyvatel. Podle tohoto serveru je v Česku na jeden milion obyvatel 157 393 osob, které covid-19 již prodělaly. Před Českem se nachází San Marino, Andorra, Černá Hora a Seychelly. Tato data jsou z 23. září 2021, přičemž se jedná o zachycené případy covidu-19. Vzhledem k opakovaným nákazám je celkový počet nakažených osob nižší, v celkovém objemu však jen zanedbatelně. Následující graf zachycuje 20 nejvíce promořených zemí na světě včetně vývoje kumulativního počtu případů nákazy.

Dobré je zde však také zmínit, že podle odborníků tato čísla téměř jistě nejsou přesná a lidí, kteří onemocnění covid-19 prodělali, je ve skutečnosti více. Nákaza u nich totiž mohla proběhnout bezpříznakově, a tak nebyli testováni, případně měli lehký průběh, ale otestovat se nenechali.

Pokud bychom v souladu s kontextem výroku zahrnuli do míry imunizace společnosti kromě promořenosti také proočkovanost, na první místo se Česká republika nedostane. V Česku bylo 23. září plně naočkováno 55,3 % lidí, zatímco na Seychellách to bylo 71,9 %, v San Marinu 71,8 % a v Andoře 55,6 %. Jen Černá Hora má ze skupiny nejvíce promořených zemí nižší proočkovanost než Česká republika – 32,9 %.

Česká republika se tedy v celkovém počtu případů covidu-19 na počet obyvatel umístila na 5. místě, ovšem za státy s poměrně malým počtem obyvatel. Upřesněme, že populace Seychel, Andorry a San Marina nepřesahují hranici 100 000 obyvatel, Černá Hora má jen přibližně 620 000 obyvatel, a počty případů tak v jejich případě mají malou vypovídací hodnotu. Pokud státy s malým počtem obyvatel do srovnání nezahrneme, má Česká republika skutečně nejvíce „pozitivních v přepočtu na 1 000 000 lidí“, jak ve výroku uvádí Andrej Babiš.

Premiér Andrej Babiš pronesl výrok v návaznosti na debatu o kampani, která má za cíl podpořit očkování a zvýšit tak celkovou proočkovanost populace. Když mluví o barvách, chce doložit, že v České republice, Maďarsku a Dánsku je epidemická situace celkově dobrá.

Map, které přisuzují zemím různé barvy podle aktuální situace, existuje více. Českou republiku zahrnuje například často používaná mapa Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), která v době konání debaty (24. září 2021) přisuzovala České republice, Maďarsku, Dánsku, ale například také některým severoitalským regionům zelenou barvu, epidemická situace tedy v těchto oblastech byla nejlepší v Evropě.

Pro kontext uveďme, že barvy jsou zemím přisuzovány na základě několika indikátorů – celkového počtu případů v uplynulých 14 dnech, četnosti testů a jejich celkové pozitivity. Množství pozitivních testů je přepočítáváno na 100 000 obyvatel.

Kandidát na ministra zdravotnictví za Piráty Ondřej Dostál se na svém Twitteru vyjádřil, že podle jeho názoru není vhodné, aby se ho média dotazovala na to, zda absolvoval očkování. Na Twitter napsal: 

Právě na tento tweet nejspíš Andrej Babiš reaguje. K tweetu byla také přiložena anketa, kde uživatelé mohli hlasovat, zda s Ondřejem Dostálem souhlasí, nebo je zajímá, zda očkování sám absolvoval, případně proč.

K výsledkům ankety napsal: 

V přiloženém článku následně dodává, že sám prodělal onemocnění covid-19 v prosinci, dále také absolvoval dvakrát test na protilátky, konkrétně v lednu a v srpnu. Oba testy prokázaly přítomnost protilátek v organismu. Zároveň se údajně pravidelně testuje, a to zejména kvůli účasti na nejrůznějších akcích.

Článek Ondřeje Dostála byl zveřejněn 24. září na webu Aktuálně.cz ve 20:52, tedy 6 minut poté, co Andrej Babiš v Předvolební debatě z Ústeckého kraje uvedl (video, čas 39:13) ověřovaný výrok.

Nicméně Ondřej Dostál o tom, zda je či není naočkovaný proti covidu-19, mluvil již dříve – v rozhovoru pro Prostor X zveřejněném 20. září 2021. Dostál v rámci odpovědi na otázku, zda by pro něj bylo přijatelné povinné očkování, rozdělil neočkované osoby do dvou skupin (video, čas 10:18–11:33): „Máme zde z neočkovaných jednak seniory, ke kterým se ta vakcína dosud nedostala (…). Pak máme druhou skupinu a do té se řadím. To jsou osoby, které prodělaly, které se nechávají pravidelně testovat – negativní – a nechávají si pravidelně testovat protilátky – vysoce pozitivní – a dle dostupných poznatků vědy se nejeví jako důvodné nebo potřebné, aby se nechávali očkovat.“

To, že Ondřej Dostál není naočkovaný, tak bylo veřejně známé již před jeho tweetem z 24. září. To však nic nemění na tom, že právě 24. září odmítal veřejně uvést, zda je naočkovaný. Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako pravdivý.

Podle výsledků průzkumu, který v prosinci 2020 pro Ministerstvo zdravotnictví zpracovala agentura STEM, by se za předpokladu, že očkování proti covidu-19 bude bezplatné a dobrovolné, nechalo očkovat 39 % respondentů. Naopak 45 % se očkovat nechtělo a 16 % nevědělo. Doplňme, že v průzkumu bylo mezi 30. listopadem a 3. prosincem telefonicky osloveno 1004 dospělých.

Zmiňme, že společnost MEDIAN v prosinci 2020 provedla průzkum pro server iRozhlas. Podle tohoto průzkumu by se k prosinci 2020 proti nemoci covid-19 nechalo naočkovat 40 % lidí. 47 % respondentů pak vakcinaci podstoupit nechtělo.

Pro kontext uveďme, že v této době ještě nebylo v České republice očkování spuštěno. Očkovat se v Česku začalo 27. prosince 2020. V prvních měsících roku 2020 zájem o očkování vzrostl (.pdf, str. 2). Ke konci loňského března bylo 69 % osob přesvědčeno o důležitosti očkování, z nichž 12,5 % (.pdf, str. 2) bylo již naočkováno.

Premiér Babiš uvádí částku 52 miliard v kontextu odměn a platů zdravotníků. Pro lepší pochopení kontextu výroku je nejprve nutné se stručně seznámit s tím, jak funguje financování českého zdravotnictví, kdo zdravotníkům vyplácí platy a mzdy a odkud tyto peníze přitékají.

Na financování zdravotnictví se podílejí (.pdf, str. 8) tři sektory. Jasně nejsilnějším je sektor veřejný, tedy zdravotní pojišťovny a státní, krajské i obecní rozpočty. Z veřejných peněz jde do zdravotnictví zhruba 83 %. Soukromý sektor, tedy například soukromé pojištění, závodní preventivní péče a neziskové organizace, pak tvoří jen 3,8 %. Posledním přispěvatelem jsou domácnosti, které do rozpočtu přinášejí cca 13,3 %. Zmiňme, že tato procenta vycházejí z čísel Českého statistického úřadu, přesněji z dokumentu Výsledky (.pdf) zdravotnických účtů ČR 2010–2019.

Klíčovým hráčem jsou v případě financování zdravotnictví zdravotní pojišťovny. Ty získávají od všech účastníků veřejného zdravotního pojištění peníze, z nichž pak proplácí poskytovatelům zdravotní péče jejich úkony. Platy a mzdy zdravotníků jsou tedy tvořeny především penězi od zdravotních pojišťoven.

Zdravotní pojištění nicméně neplatí jen pojištěnci (fyzické osoby), ale částečně také jejich zaměstnavatelé a v určitých případech stát. Ten platí (.pdf, str. 49) pojistné za tzv. státní pojištěnce, tedy za děti, studenty, osoby na mateřské či rodičovské dovolené, uchazeče o zaměstnání, důchodce apod.

Stát tedy výši platů zdravotníků v nemocnicích, které přímo nezřizuje, může ovlivnit především nastavením výše plateb za státní pojištěnce. V současné době pojistné za státního pojištěnce za kalendářní měsíc odpovídá 1 767 Kč. Celková částka, se kterou státní rozpočet na tento rok počítá, dosáhla výše 127,3 mld. Kč. Jedná se však jen o odhad. Na následujícím grafu můžeme vidět vývoj této celkové částky od roku 1993. Na příští rok byl schválen další nárůst, konkrétně o 200 Kč na osobu měsíčně, celkově pak o 14,35 mld. Kč.

Zdroj: 1993–2014 (.xlsx), 2015–2021.

Andrej Babiš zastává post premiéra ČR od prosince 2017. Jeho vláda tedy mohla ovlivnit až výši státních plateb za rok 2019, výši plateb v roce 2018 určila ještě vláda Bohuslava Sobotky. Mezi lety 2018 a 2021 došlo k celkovému zvýšení plateb za státní pojištěnce o 58,9 mld. Kč. Celkové výdaje systému veřejného zdravotního pojištění činí v roce 2021 zhruba 404 mld. Kč (.pdf, str 50). V roce 2018 tyto výdaje dosahovaly částky 298 mld. Kč (str. 50). Přibližně za polovinou z nárůstu výdajů tak stojí právě navýšení plateb státu. Kolik z celkových 58,9 mld. Kč ale šlo na navýšení platů a mezd zdravotníků a kolik na jiné výdaje, se nám bohužel nepodařilo ve veřejně dostupných zdrojích dohledat, a proto výrok Andreje Babiše hodnotíme jako neověřitelný.

Zmiňme, že vláda v roce 2021 vyhradila také 12,2 mld. Kč na odměny zdravotníkům a pracovníkům v sociálních službách. Obdobnou částku odměn vláda poskytla zdravotníkům také v minulém roce, tehdy šlo na odměny 11,5 mld. Kč.

Co se týče druhé části výroku, kde premiér Babiš tvrdí, že zdravotnictví nikdy nemělo tolik peněz jako za jeho vlády, jsou klíčové dva ukazatele. Prvním je výše zobrazený vývoj celkové výše plateb za státní zaměstnance, který skutečně dlouhodobě roste a v době současné vlády je nejvyšší v historii. Vláda Andreje Babiše také tuto částku navýšila relativně více než kterákoliv předchozí vláda.

Druhým ukazatelem jsou pak celkové výdaje na zdravotní péči, tedy celkový objem peněz, který různé subjekty (zejména ale zdravotní pojišťovny z peněz pojištěnců) vynaloží na zdravotní péči.

Český statistický úřad zveřejňuje výsledky zdravotnických účtů, jejich nejnovější analýza pochází z rozmezí roků 2010 až 2019 (.pdf) a vyplývá z ní stálý růst výdajů ve zdravotnictví, který je zachycen na grafu výše. V roce 2019 činila celková částka výdajů ve zdravotnictví 477 724 mil. Kč (.pdf, str. 8). Pro porovnání, v roce 2000 se jednalo o 146 835 mil. Kč (.pdf, str. 9). Z grafu je pak jasně vidět, že celkové výdaje na zdravotnictví byly v roce 2019 skutečně nejvyšší, a zjednodušeně řečeno tak bylo ve zdravotnictví nejvíce peněz. Vzhledem k navyšování plateb státu za státní pojištěnce lze předpokládat, že celkové výdaje jsou v současnosti ještě vyšší.

Během celého září 2021 se počet hospitalizovaných s covidem-19 na JIP pohyboval nad 40 pouze výjimečně, přesně pětkrát. Nejvyšší počet dosahoval 45 osob 17. září. Vývoj můžeme sledovat v grafu. Přímo v den předvolební debaty byla dostupná data za předchozí den, tedy 23. září. Tehdy bylo (podle dat dostupných 28. září) celkem 176 hospitalizovaných, na jednotkách intenzivní péče (JIP) bylo 37 osob. Přímo v den předvolební debaty pak bylo celkem 178 hospitalizovaných, na jednotkách intenzivní péče (JIP) bylo potom 41 osob.

Přestože 23. září nebyl na JIP premiérem uvedený počet pacientů, hodnotíme výrok jako pravdivý, neboť čísla hospitalizovaných na jednotkách JIP skutečně odpovídají, po započtení naší 10% odchylky, číslu 34.

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS ČR) 24. března 2020, tedy v době nastupující první vlny, zveřejnil prezentaci s názvem Dostupnost intenzivní péče pro hospitalizované pacienty s COVID-19 (.pdf). V této prezentaci se lze dočíst, že k 22. březnu 2020 bylo v ČR 3 658 lůžek na jednotce intenzivní péče (JIP) pro dospělé (str. 7). Sečteme-li toto číslo s celkovým počtem lůžek na anesteziologicko-resuscitačním oddělení (ARO), dostaneme se na 4 481 lůžek (str. 8). Pro úplnost je ovšem nezbytné dodat, že výše zmíněná čísla zahrnovala i lůžka vyčleněná pro covid negativní pacienty, přičemž ÚZIS počítá, že takových lůžek má být 30 % z celkové kapacity (str. 22). Podle ÚZIS tak bylo pro covid pozitivní pacienty v březnu 2020 vyhrazených 3 130 lůžek intenzivní péče (str. 22). Situace se příliš nezmění, ani pokud bychom k těmto číslům přičetli 436 lůžek dětských JIP (str. 8).

Od listopadu 2020 byly celkové kapacity i volná místa průběžně zveřejňovány Ministerstvem zdravotnictví na webu Onemocnění aktuálně COVID-19. První zveřejněný údaj na těchto stránkách ze dne 6. listopadu 2020 počítal s kapacitou 4 013 lůžek na „dospělých“ odděleních ARO a JIP. Nejvyšší dohledatelný počet lůžek v ČR na těchto odděleních byl 4 056 lůžek ze dne 20. března 2021, data Hlídače státu pak udávají největší počet 4 065 lůžek, přičemž tato hodnota byla zaznamenána 15. března 2021. Paralelně s tím byla zveřejňována i kapacita standardních lůžek s kyslíkem, která se pohybovala zhruba mezi 21 278 a 22 287. Zde je ovšem znovu nutné připomenout, že tato lůžka nebyla striktně vyhrazena pro pacienty s covidem-19, ale byli na ně umisťováni i covid negativní pacienti.

Zároveň se koncem října 2020 začala v českých nemocnicích vytvářet tzv. reprofilizovaná lůžka s intenzivní péčí, která byla nově vyhrazena pro covid pozitivní pacienty. Kapacita lůžek intenzivní péče pro pacienty s vážným průběhem se tedy zvýšila. Dle dostupných dat byla nejvyšší kapacita dne 23. března 2021, kdy součet reprofilizovaných lůžek a celkové kapacity JIP a ARO dosáhl počtu 5 078 lůžek. I zde ovšem platí, že většina těchto lůžek byla obsazena covid negativními pacienty.

Od 25. března 2021 pak začal ÚZIS publikovat jinou strukturu dat s vysvětlením, že lépe popisuje skutečný stav vytížení nemocnic. Nově tak již nebylo možné dohledat kapacitu lůžek na JIP a ARO odděleních. Místo toho začala být nově zveřejňována kapacita lůžek, u kterých je používán přístroj HFNO (vysokoprůtoková aplikace kyslíku) nebo CPAP (trvalý pozitivní přetlak v dýchacích cestách). Vedle právě zmíněné kapacity lůžek HFNO/CPAP je od té doby zveřejňována i kapacita lůžek UPV/NIV. Tato hodnota popisuje lůžka, u kterých je používán přístroj UPV (umělá plicní ventilace) nebo NIV (neinvazivní ventilace).

Nejvyšší kapacita těchto lůžek byla dosažena 3. dubna 2021. Jestliže sečteme kapacitu lůžek HFNO/CPAP a lůžek UPV/NIV v tento den, dostaneme se na hodnotu 4 201. K 17. září 2021 poklesl součet obou zveřejňovaných lůžkových kapacit na 3 640. Pro úplnost dodejme, že byla stále zveřejňována standardní lůžka vybavená kyslíkem, která se držela v obdobných hodnotách jako v předchozím období. Zároveň stále platí, že tyto hodnoty představují celkové kapacity v České republice a jsou na ně umísťováni i pacienti bez covidu-19. 

Do hodnocení tohoto výroku nezahrnujeme standardní lůžka, byť byla vybavená kyslíkem, protože v kontextu výroku Babiš odkazoval na kapacity jednotek intenzivní péče. Ty ovšem podle dohledatelných dat nikdy nedosahovaly kapacity, která by se blížila 7 000 lůžek, a to i v případě, že do zveřejněných hodnot byla započítána lůžka z jednotek ARO či lůžka vyhrazená pro pacienty bez covidu-19. Proto hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Spekulace o možnosti výběru typu vakcíny provází celý proces očkování již od samotného počátku. V prosinci 2020 tehdejší ministr zdravotnictví Blatný uvedl, že výběr nebude možný. Tato situace platila také během jarních měsíců, kdy si občané typ vakcíny zvolit nemohli. 

Během letních měsíců docházelo k otevírání očkovacích center, do kterých se lze přijít naočkovat i bez registrace, například na pražském hlavním nádraží nebo v brněnském obchodním centru Olympia. Začalo být také možné si v některých očkovacích centrech vybrat typ vakcíny. Tuto možnost nabízí právě očkovací centrum v brněnské Olympii, nabízelo ji například také pražské Metropolitní očkovací centrum na Vyšehradě. 

Občané, kteří mají zájem nechat se naočkovat, si mohou při registraci přes webový portál rovnou vybrat takové očkovací centrum, které očkuje jejich vybranou vakcínou. Zájemci tedy dopředu vědí, jakou očkovací látku zrovna dané centrum využívá a mohou se zaregistrovat do takového, které vyhovuje jejich preferencím (.pdf).

Manuál pro provedení registrace na vládním Covid Portálu však také uvádí: „Pokud je na očkovacím místě dostupno více druhů vakcín, nabídne se vám kalendář pro výběr termínu ke všem dostupným vakcínám (očkovací místa nejsou povinny toto umožnit). Umožněno je ale zvolit jen jeden kalendář, tzn. že 1. i 2. dávka bude stejnou vakcínou.“ Provozovatelé očkovacích míst tedy nejsou povinni umožnit zájemcům zvolit si preferovaný typ vakcíny. Stále však existuje možnost zvolit si přímo dané očkovací centrum podle požadovaného typu vakcíny nebo navštívit očkovací centrum bez nutné registrace, které výběr typu vakcíny umožňuje. 

Dle dat dostupných na webu Ministerstva zdravotnictví Onemocnění aktuálně bylo v České republice k 31. srpnu 2021 podáno celkem 11 479 339 vakcín proti covidu-19. Na uvedených stránkách nicméně nelze dohledat přesné počty očkovaných „nad 16 let“, protože datový přehled týkající se nezletilých obsahuje pouze souhrnná data pro věkovou skupinu 0–17 let a dále pro skupiny od 18 let výše.

Počty očkovaných osob starších 16 let je však možné nalézt v tiskových zprávách Ministerstva zdravotnictví. V těch jsou zveřejňována data o očkování vždy za předchozí den k 20:00 (tedy nikoli za celý den). Z uvedených dat (.xlsx) vyplývá, že k 31. srpnu 20:00 bylo očkování dokončeno u 5 638 306 osob nad 16 let. Alespoň jednu dávku pak dostalo více než 5 819 649 lidí starších 16 let.

Pro úplnost doplňme, že kromě dvoudávkových vakcín Pfizer/BioNtech (Comirnaty), Moderna (Spikevax) a AstraZeneca (Vaxzevria) se v České republice očkuje také jednodávkovou vakcínou Janssen od společnosti Johnson & Johnson.