Přehled ověřených výroků

Premiér Andrej Babiš v rozhovoru z 4. dubna 2021 pro TV Nova a TN.cz uvedl, že nouzový stav, který končí v neděli 11. dubna 2021, se už nebude prodlužovat. Další mimořádná a ochranná opatření budou vyhlašována na základě pandemického zákona.

6. dubna 2021 informoval server CNN Prima NEWS, že premiér Andrej Babiš má v plánu odvolat tehdejšího ministra zdravotnictví Jana Blatného a ministra školství Roberta Plagu. Tentýž den se Jan Blatný a Robert Plaga na tiskové konferenci po jednání vlády vyjádřili, že takovou informaci od premiéra nemají. Tehdejší ministr zdravotnictví se také vyjádřil k opatřením, která s koncem nouzového stavu již nebudou platit: „s koncem nouzového stavu padají omezení pohybu mezi okresy, padají omezení shromažďování ve smyslu dva na dva tak, jak byly doposud, a je tam nastaveno pro shromáždění a veřejné akce omezení deset uvnitř, dvacet venku, a padá také zákaz nočního vycházení“.

7. dubna 2021 Jan Blatný oznámil, že jej prezident Zeman na návrh premiéra Babiše odvolal. Nahradil ho Petr Arenberger, ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.

Petr Smejkal, člen Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES), se již 7. dubna 2021 v rozhovoru pro Český rozhlas vyjádřil k plánovanému rozvolnění, které navrhoval Jan Blatný. Podle epidemiologa Smejkala je míra rozvolnění příliš velká vzhledem ke stále vysokému počtu lidí nakažených koronavirem.

Ministr zdravotnictví Petr Arenberger 10. dubna oznámil, že v pondělí 12. dubna 2021 navrhne vládě, aby se venku a uvnitř mohli sejít pouze dva lidé. Toto rozhodnutí konzultoval s odbornou skupinou MeSES. V České televizi v pořadu Události okomentoval (čas 0:18) situaci: „Můj předchůdce 6. 4. vydal mimořádné opatření, které umožňovalo trošku širší pohled na věc, tzn. deset uvnitř lidí a dvacet venku. (…) Skupina MeSES, což jsou právě ti odborníci, které bychom měli poslouchat, protože mají nejlepší přehled o tom, jak se epidemie vyvíjí, tak velmi byli proti tomu (…) a trvali na tom, aby zůstala ta opatření stejná, jako platí dnes a budou platit ještě zítra, to znamená dva lidé uvnitř, dva lidé venku."

Doplňme, že vláda na svém jednání 12. dubna 2021 návrh ministra zdravotnictví na zachování setkávání jen ve dvojici potvrdila.
 

K odkladu otevření škol v okrese Děčín došlo na základě mimořádného opatření Krajské hygienické stanice Ústeckého kraje ze dne 10. dubna 2021 (.pdf, bod 4, str. 2). Opatření je účinné od 12. dubna 2021 do 18. dubna 2021 do 23.59 hodin na území okresu Děčín. Mimo jiné je opatřením zakázána „osobní přítomnost žáků na základním vzdělávání“ s výjimkou základních škol při zdravotnických zařízeních, individuálních konzultací a škol zřízených pro výkon ústavní výchovy.

Ministerstvo zdravotnictví České republiky (MZČR) dle ČTK schválilo odklad otevření škol na Děčínsku dne 9. dubna 2021. Podle Českého rozhlasu je důvodem přetrvávající vážná epidemická situace. 

Prezenční výuka byla v ostatních okresech České republiky částečně obnovena v rámci první fáze rozvolňování mimořádným opatřením MZČR ze dne 6. dubna 2021 s účinností od 12. dubna 2021 (.pdf).

Miloš Zeman hovoří o sjezdu ČSSD, který se konal online ve dnech 9. a 10. dubna 2021 a na kterém se mj. volilo vedení strany.

Kateřina Valachová oznámila svou kandidaturu na funkci předsedkyně ČSSD v rozhovoru pro Českou televizi 31. března. Poslankyně Valachová uvedla: „Rozhodla jsem se nečekat na změnu, jestli přijde, nebo nepřijde s tím nebo kterým kandidátem, a rozhodla jsem se, že budu sama kandidovat na předsedkyni sociální demokracie.“

Zájem ucházet se o funkci předsedy ČSSD dříve projevili rovněž stávající předseda, vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček, tehdejší ministr zahraničí Tomáš Petříček a starosta brněnské městské části Líšeň Břetislav Štefan. Doplňme, že Břetislav Štefan na post předsedy ČSSD nakonec nekandidoval.

Post předsedy ČSSD obhájil Jan Hamáček, který získal 140 hlasů z 270. Tomáš Petříček dostal 95 hlasů a poslankyně Kateřina Valachová skutečně obdržela 23 hlasů, jak uvádí Miloš Zeman.

Miloš Zeman používá tento údajný citát prvorepublikového sociálního demokrata a ministra Rudolfa Bechyně opakovaně, znění i kontext jsou však vždy stejné. Poprvé citaci můžeme zaznamenat již ve vánočním projevu prezidenta republiky z 26. prosince 2017, kdy ji doplňuje vlastním dovětkem „a já dodávám, tato skýva někdy není ani posolená“. I nadále pak citát bývalého ministra železnic, zásobování i školství a národní osvěty zakončuje vlastním dodatkem.

Výraznější dopad však mělo sousloví o suché skývě v Zemanově proslovu na 40. sjezdu ČSSD z dubna 2018, kterým odrazoval stranu od odchodu do opozice. Poslance sociální demokracie tak varoval před smícháním se do jakéhosi podivného (opozičního) koktejlu, který by mohl znamenat ještě větší ztrátu v následujících volbách, poněvadž by se strana vytratila z obecného povědomí. Jednoznačně tedy vyslovil svou radu spolupracovat s vládou ANO.

V dubnu 2018 stačil svá slova ze 40. sjezdu ČSSD zopakovat i na sjezdu KSČM, ovšem zde se jednalo spíše o kontext popisu jeho předchozích vystoupení na sjezdech jiných parlamentních stran.

Na následujícím 41. sjezdu ČSSD v březnu 2019 pak svá slova opakuje jako odkaz k minulému roku.

Rudolf Bechyně byl nejen aktivní politik, ale také publicista, přispíval například v listech Přítomnost, Právo lidu, Nová svoboda nebo Hlas lidu. Vydal také vlastní knihu pod názvem Pero mi zůstalo. Bohužel, archivy periodik z této doby jsou často nekompletní nebo veřejně nepřístupné. V žádném z veřejně dostupných textů ani jeho vystoupení v Parlamentu však nebyla příslušná citace nalezena.

Prezident Miloš Zeman tento citát „Buď to dělají z blbosti, nebo za cizí peníze.“ užívá v různých obdobách často. Zmínil ho například v únoru 2019 v pořadu Týden s prezidentem či v listopadu 2020, kdy jím narážel na tvůrce výzkumů volebních preferencí. 

Původní znění tohoto citátu, tedy „Já to říkám částečně z vlastní blbosti a částečně za cizí valuty“, zaznělo ve hře Voskovce a Wericha Pěst na oko. Konkrétně se jedná o repliku Papula, kterého hraje právě Jan Werich (.pdf, str. 36). Hra Pěst na oko z roku 1938 je koncipovaná jako divadlo na divadle a jedná se o poslední divadelní hru Osvobozeného divadla před jeho zavřením nacisty.

Citát zazněl přesněji v osmnáctém obraze hry Pěst na oko (VOSKOVEC, Jiří, WERICH, Jan. Hry Osvobozeného divadla III. Československý spisovatel, Praha: 1959, str. 559): 

Koaliční smlouva mezi hnutím ANO a ČSSD v článku 1 říká, že vláda se bude skládat z 15 členů, přičemž obě strany budou zastoupeny v poměru 10 : 5. ČSSD tak podle koaliční smlouvy náleží 5 ministrů. 

Článek 4 pak vymezuje jmenování a odvolávání členů vlády: „Smluvní strany respektují ústavní právo předsedy vlády navrhovat prezidentu republiky jmenování a odvolání členů vlády. Pro každý takový krok musí předseda vlády hledat podporu příslušné koaliční strany. Předseda příslušné koaliční strany může předsedovi vlády podat návrh na odvolání a jmenování člena vlády nominovaného za tuto stranu. Další postup o takovém návrhu podléhá dohodě předsedy vlády s předsedou příslušné koaliční strany s tím, že předseda vlády by měl návrh předsedy příslušné koaliční strany respektovat." V praxi tento bod stanovuje, že předseda vlády Andrej Babiš nemůže jmenovat a odvolat člena vlády nominovaného za ČSSD bez podpory ČSSD, a tedy logicky bez souhlasu jejího předsedy Jana Hamáčka (pokud se chce pohybovat v limitech daných koaliční smlouvou).

Na tomto místě je třeba zdůraznit, že koaliční smlouva uzavřená mezi hnutím ANO a ČSSD je politická dohoda. Povinnosti z ní vyplývající jsou povinnosti politického charakteru, nikoliv právního. Samotný proces odvolávání a jmenování členů vlády je pak popsán v Ústavě. Tento postup je zakotven v článku 74 Ústavy, kde se praví, že „Prezident republiky odvolá člena vlády, jestliže to navrhne předseda vlády.“ a dále v článku 68, kde je uvedeno, že „Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů.“ Jak odvolání, tak jmenování ministrů tedy prezidentu Zemanovi navrhuje premiér.

Proces popsaný prezidentem Milošem Zemanem odpovídá postupu, který plyne z koaliční smlouvy a Ústavy. Ustanovení koaliční smlouvy však nejsou pro prezidenta republiky nijak závazná.

Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) od roku 2018 na základě tzv. tolerančního patentu (.docx) toleruje menšinovou vládu hnutí ANO 2011 a České strany sociálně demokratické (ČSSD). Toleranci menšinového kabinetu podmiňuje (.pdf) také naplněním několika bodů, jako jsou požadavky na sloučení pojišťoven spadajících pod Ministerstvo vnitra a Ministerstvo obrany, vznik státní komerční banky či převod vodovodní infrastruktury do vlastnictví státu.

Zástupci KSČM a ANO v posledních týdnech jednají o podmínkách tolerance vlády. 6. dubna 2021 pak většina členů Ústředního výboru KSČM hlasovala pro ukončení podpory vlády. Ministryně financí Schillerová v reakci uvedla (video, čas 31:21), že strany mají ještě v rámci dohodovacího řízení (.docx, str. 2) probrat jednotlivé body tzv. tolerančního patentu a jejich plnění zhodnotit. „Já věřím, že celou řadu bodů tam najdeme jako splněných nebo plněných. Myslím si, že by bylo potřeba si sednout k jednacímu stolu,“ dodala.

Ministryně Schillerová tedy opravdu sdělila, že vláda velkou část požadavků, kterými komunisté podmiňují toleranci vlády, plní.

Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) od roku 2018 toleruje (.docx) menšinovou vládu hnutí ANO 2011 a České strany sociálně demokratické (ČSSD). Toleranci menšinového kabinetu podmiňuje (.pdf) plněním několika bodů. Jedním z nich je i sloučení Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra (ZPMV) a Vojenské zdravotní pojišťovny (VoZP) spadající pod Ministerstvo obrany, nad kterou by v dalším kroku převzala kontrolu Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP).

V červenci roku 2020 proběhlo jednání KSČM a ANO o podmínkách další podpory. Po jednání se předseda komunistů Vojtěch Filip vyjádřil, že jediným dosavadním aspektem toleranční smlouvy, který není plněn, je sloučení zdravotních pojišťoven. Zmínil i tvorbu nového harmonogramu s chystaným dokončením bodu v druhém pololetí roku 2020.

Ke sloučení dvou pojišťoven dosud nedošlo, nicméně zástupci KSČM a ANO o tom i v roce 2021 dál jednali.

Zda ale došlo v minulém roce ze strany KSČM k předložení plánu sloučení, se nám z veřejně dostupných zdrojů nepodařilo dohledat, výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

KSČM nutnost založení komerční banky, která by byla v rukou státu, uvádí již ve svém volebním programu (.pdf, str. 2) z období 2013–2017. Taková banka by podle jejich programu měla být veřejná, bez poplatků, se zaručeným zhodnocením vkladů a dostupnou úrokovou mírou na poskytované úvěry. Požadavek na vytvoření veřejného bankovnictví komunisté akcentovali také před volbami do Evropského parlamentu v roce 2014.

Myšlenka na vytvoření veřejné komerční banky přetrvává i ve volebním období 2017–2021 a znovu se objevila v programu (.pdf, str. 8), podle kterého by státní banka měla sloužit k financování státních, krajských i obecních projektů. Tím by se dle KSČM měla snížit závislost na zahraničí.

Doplňme, že banka komerčního typu v rukou státu se stala jedním z bodů, kterými si KSČM podmiňovala svou toleranci menšinové vlády ANO a ČSSD.

V úterý 6. dubna 2021 se po neshodách s menšinovou vládou sešel Ústřední výbor KSČM a většinově se shodl na tom, že vláda jejich požadavky neplní kompletně ani dostatečně. Kromě růstu minimální mzdy, valorizace důchodů a přísnějších požadavků na ochranu přírodních zdrojů, které jsou alespoň částečně plněny, nejsou dle KSČM ostatní body plněny vůbec, požadavek na státní banku nevyjímaje.

Pro úplnost uveďme, že Andrej Babiš na schůzce konané 7. dubna 2021 (tedy jeden den po vyřčení výroku) předal zástupcům KSČM návrh na založení státem vlastněné komerční banky.

Vládní návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2021 původně počítal s výdaji na obranu ve výši přibližně 85,4 miliardy korun (.pdf, str. 14). V rámci pozměňovacího návrhu č. 6915 (.doc) však Miloslava Vostrá (KSČM) navrhla snížit rozpočet na obranu o 10 miliard a tuto částku přesunout do rozpočtové rezervy. Poslanecká sněmovna pozměňovací návrh schválila. Ministerstvo obrany tak dle schváleného rozpočtu dostalo k dispozici 75,4 mld. Kč.

Hned po schválení rozpočtu 18. prosince 2020 premiér Andrej Babiš oznámil, že 10 miliard korun bude Ministerstvu obrany navráceno, a uvedl: „Můžeme to garantovat, v lednu se to vrátí." 27. ledna 2021 vláda na jednání jednohlasně schválila převedení 5 miliard korun z vládní rozpočtové rezervy do rozpočtu Ministerstva obrany, čímž se rozpočet resortu navýšil na 80,4 miliardy korun. Jednalo se však o polovinu sumy, o kterou byly letošní výdaje na obranu kvůli návrhu KSČM sníženy. Ministerstvo obrany uvedlo, že navýšený rozpočet umožní armádě pokračovat v plnění všech stávajících úkolů, včetně robustního nasazení vojáků na pomoc v boji s koronavirem.

Návrat zbylých pěti miliard vláda schválila 29. března 2021. Materiál na zvýšení výdajů státního rozpočtu v kapitole obrany předložil (.doc, str. 5) ministr obrany Lubomír Metnar. Ten předtím opakovaně uvedl, že pokud by se na armádě šetřilo, podá demisi. Prostředky z přesunutých 5 miliard korun mají být využity na platy a zákonem stanovené příplatky pro vojáky a na pokrytí běžných výdajů (opravy techniky, náhradní díly, pohonné hmoty, posílení rozpočtu vojenských nemocnic v souvislosti s covidem-19).