Přehled ověřených výroků

Koalice SPOLU zveřejnila 8. února 2021 plán 6 kroků (.pdf), jejichž plnění považuje za nezbytné. První krok se věnuje právě otázce školství. Tzv. Anticovid tým již dříve vyjádřil požadavek obnovení prezenční výuky pro první stupně základních škol, závěrečné ročníky základních i středních škol, dále pro obory s nutností praktické výuky a základní umělecké školy ve formátu jeden žák na jednoho učitele. Zainteresované strany, tedy ODS, KDU-ČSL a TOP 09, považují obecně za důležité stanovení jasného plánu, který bude předvídatelný a eliminuje nejistotu.

V souvislosti s tím koalice SPOLU vyzývá, aby byli do první vlny očkování, která se týká prioritních skupin, zařazeni také učitelé. Koalice to považuje za určitý krok prevence, aby při zhoršení koronavirové situace nemuselo být školství omezováno zásadnějším způsobem. Pedagogové by podle návrhů koalice zároveň měli být vybaveni respirátory FFP2, a to ze státních zdrojů. Jedním z požadavků, který se týká školství, je i zajištění plošného a šetrného antigenního testování žáků a studentů, aby se minimalizovalo riziko šíření koronaviru ve školách. Koalice jako jeden ze způsobů testování zmiňuje i rakouský model, kdy při odběru vzorku není třeba přítomnosti zdravotnického personálu.

Předně uveďme, že v tomto odůvodnění nehodnotíme, co je „naprosto nezodpovědné“ a co nikoliv, neboť se jedná o hodnotící soud Martina Baxy. Předmětem hodnocení je pouze část výroku o existenci uváděného slibu ministra zdravotnictví Jana Blatného.

Ministr Blatný se k otevření škol v průběhu ledna vyjádřil několikrát. Na tiskové konferenci po jednání vlády 18. ledna 2021 nejdříve uvedl, že se s ministrem školství Robertem Plagou prozatím dohodli „na tom, že zatím není vhodné, aby se zvyšoval počet těch tříd, které navštěvují školy“. Přesný termín návratu dětí do škol v té době novinářům nesdělil. 

21. ledna poté sice Jan Blatný v této souvislosti v Poslanecké sněmovně mluvil o „začátku února“, přesněji nicméně uvedl jen: „Prioritou jednoznačně je návrat žáků prvního stupně do základních škol. Nedá se předpokládat, že by k tomu došlo dříve než začátkem února, ale jestliže to epidemická situace dovolí, potom toto datum je reálné.“

Svá slova pak ještě upřesnil v rámci tiskové konference po jednání vlády 22. ledna (video, čas 0:40). Zmínil, že návrat dětí do škol závisí na epidemické situaci a o datu se bude teprve diskutovat. „Určitě se to nestane dříve než 1. února,“ dodal tehdy.

Vyjádření Jana Blatného o návratu žáků do škol začátkem února tedy vždy obsahovala doplnění, že jde o nejdřívější možný termín nebo že tento návrat musí dovolit epidemická situace. Z jeho strany se tak nejednalo o jednoznačný slib. Z těchto důvodů proto výrok hodnotíme jako zavádějící.

Ruský opoziční politik Alexej Navalnyj, který byl léčen v Německu po předchozím neúspěšném pokusu o jeho vraždu, se rozhodl v neděli 17. ledna 2020 vrátit do Ruska. Okamžitě po přistání na ruském letišti byl však zatčen a vzat do vazby. Navalnyj byl v Rusku již dříve odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody a ruská justice mu teď dává za vinu, že porušil podmínky tohoto podmíněného trestu, jelikož se včas nehlásil probační službě. 

Nedlouho po jeho zadržení vyšly desetitisíce Rusů protestovat do ulic. Tyto protesty byly policií násilně potlačeny a veliké množství protestujících bylo zadrženo. Uveďme, že případy použití násilí ze strany protestujících byly naopak zaznamenány jen ojediněle, navíc se většinou jednalo o reakci na zásah ruské policie. Navalnyj byl v úterý 2. února odsouzen k nepodmíněnému trestu 3,5 roků odnětí svobody.

Právě zmíněné policejní násilí při potlačení probíhajících protestů vede státy EU včetně České republiky k obvinění Ruska z porušování lidských práv. Ministr zahraničí Petříček na svém twitterovém účtu tyto násilnosti důrazně odsoudil:

Ve snaze Rusko za porušení lidských práv nějak potrestat jednotlivé státy EU nastolují opět otázku sankcí jakožto mírového prostředku mezinárodního práva. Učinilo tak například Polsko, v rámci svého společného prohlášení také Estonsko, Lotyško a Litva, tedy státy Pobaltí, a nechybí ani Česká republika: 

Minulé víkendy vypukly protesty také v Nizozemí a Francii. V Nizozemí se protestovalo předposlední lednový víkend proti přísným koronavirovým opatřením. Bezpečnostní složky nasadily vodní děla, těžkooděnce a policejní psy. Zadrženo bylo více než dvě stě lidí. Během protestů došlo také k zapalování aut, házení kamenů na policisty či rabování obchodů.

O týden později proběhly demonstrace ve Francii. Hlavním motivem francouzských protestů byl opět návrh bezpečnostního zákona, který například zakazuje publikovat snímky, na nichž je možné identifikovat členy pořádkových složek. Celkový počet demonstrujících se odhaduje na bezmála 33 tisíc lidí. V Paříži, kde demonstrovalo okolo 5 tisíc lidí, byly hlášeny drobné střety mezi demonstranty a policií a následně bylo policií použito vodní dělo či gumové projektily. Zadrženo bylo 26 lidí.

Výrok Kateřiny Konečné hodnotíme jako zavádějící. Je sice pravdou, že se k návrhu sankcí proti Rusku připojily pobaltské státy, Polsko a Česko a že ve stejné době byly potlačeny protesty ve Francii a Nizozemsku, povaha střetů a násilností však byla v Rusku a v západoevropských zemích jiná. Ve Francii a zejména v Nizozemsku docházelo k násilnostem ze strany protestujících, ruské protesty byly v tomto ohledu značně mírumilovnější. Samotnou tvrdost policejních zásahů lze pak z druhotných zdrojů jen těžko srovnat.

Maďarsko jako první země Evropské unie 21. ledna dočasně a předběžně schválilo ruskou vakcínu Sputnik V, a to na 6 měsíců s tím, že je možné prodloužit povolení o další půl rok. O den později jednal v Moskvě šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó s ruským ministrem zdravotnictví Michailem Muraškem o kontraktu na nákup „velkého množství“ vakcín Sputnik V. Tyto ruské vakcíny by do Maďarska měly dorazit ve třech etapách a v celkovém objemu dvou milionů dávek. Péter Szijjártó odůvodňuje nákup ruské vakcíny i tímto: „Nákup vakcín řízený Bruselem selhal. Proto jsme se museli poohlédnout po nových zdrojích (vakcín).“

Jak již bylo řečeno, vakcína byla schválena pouze předběžně a dočasně na základě výnosu maďarské vlády č. 488/2020 (§ 4) a s odkazem na zákon z roku 2005. Dle paragrafů 2–4 je tak možné v rámci epidemie covidu-19 na základě potřeb pacienta umožnit použití léčivého prostředku bez registrace platné v Maďarsku, mimo jiné pokud není v Maďarsku k dispozici dostatečné množství léčivého přípravku, které již na trhu v Maďarsku nebo v Evropském hospodářském prostoru je. Dá se tedy říci, že maďarská vláda umožnila s ohledem na závažnost pandemie schválit vakcínu bez toho, aby do procesu vstoupila Evropské léková agentura.

Již v prosinci roku 2020 bylo do Maďarska doručeno 6 000 dávek této vakcíny. S očkováním se tehdy však nepočítalo, protože podle šéfa Orbánova kabinetu Gulyáse nemělo Rusko dostatečné výrobní kapacity.

Sputnik V je podle třetí fáze klinických testů účinná z 92 %. Této klinické studie se zúčastnilo 20 tisíc lidí a na vývoji vakcíny se mimo jiné podílelo právě i Maďarsko.

Maďarsko jako první z členských zemí Evropské unie uzavřelo dohodu o nákupu ruské vakcíny Sputnik V proti covidu-19. Jelikož podle maďarského ministra zahraničí Pétra Szijjártóa je distribuce vakcín skrze EU příliš pomalá, shání vakcíny i jinak než skrze Evropskou unii, například z Ruska nebo Číny.

Maďarsko se podílelo i na testování ruské vakcíny Sputnik V. To vyvolalo obavy u ostatních členských států a Maďarsko čelilo obvinění, že chce obejít schvalovací mechanismy EU. Do Maďarska v prosinci 2020 dorazilo 6 000 dávek této vakcíny, její použití při hromadném očkování původně nebylo plánováno, jelikož Rusko podle vyjádření maďarské vlády nemá dostatečné výrobní kapacity. 

Nicméně, 22. ledna 2021 maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó na brífinku s ruským ministrem zdravotnictví oznámil, že Maďarsko zakoupí „velké množství“ vakcíny Sputnik V. Mělo by dostat dva miliony dávek, co by stačilo na naočkovaní jednoho milionu obyvatel. Dávky by měly dorazit v rámci tří dodávek, z první dodávky by měli naočkovat 300 tisíc lidí, ze druhé 500 tisíc a ze třetí 200 tisíc.

Očkovací látky proti covidu-19 v zemích Evropské unie schvaluje Evropská léková agentura (EMA), ale jednotlivé státy mohou, dle Směrnice 2001/83/ES (článek 5) ze dne 6. listopadu 2001, samy udělit nouzové povolení pro vakcínu i bez EMA. 

Evropský parlament a Rada vydaly 15. července 2020 nařízení o lécích určených k léčbě nebo prevenci onemocnění covid-19 a o jejich výdeji. Podle odstavce 22 preambule „Obecně platí, že žádný léčivý přípravek nesmí být uveden na trh v Unii nebo v některém členském státě, pokud příslušné orgány neudělily registraci podle směrnice 2001/83/ES nebo nařízení (ES) č. 726/2004. Směrnice 2001/83/ES a nařízení (ES) č. 726/2004 však stanoví výjimky z tohoto požadavku v situacích, kdy je třeba naléhavě podat léčivý přípravek, aby bylo možné reagovat na zvláštní potřeby pacienta, pro použití ze soucitu nebo jako reakci na předpokládané nebo potvrzené šíření patogenních agens, toxinů, chemických látek nebo jaderného záření, které by mohly způsobit újmu. (…) Podle čl. 5 odst. 2 směrnice 2001/83/ES rovněž mohou členské státy dočasně povolit distribuci neregistrovaného léčivého přípravku jako reakci na předpokládané nebo potvrzené šíření patogenních agens, toxinů, chemických látek nebo jaderného záření, které by mohly způsobit újmu.“

I bývalý český ministr zdravotnictví Roman Prymula uvedl: „Daný stát pak na sebe bere veškerá rizika a zodpovědnost, vakcínu schvaluje ve své režii bez Evropské unie. Vzhledem k tomu, že tam existují rizika, nesmí ji pak vyvážet do jiných zemí.“ Vakcínu může používat výhradně na svém území. Tento fakt pak potvrdila i šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen.

To, že si Maďarsko sjednalo dodávky vakcín mimo EU, tedy nebylo v rozporu s pravidly EU.

Nedohledali jsme žádnou zmínku, že by možnost individuálního schválení jednotlivými státy přiznala Evropská léková agentura (EMA), protože však tento postup uznaly jiné vrcholné instituce EU, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Evropská léková agentura (EMA) kontroluje a registruje léčivé přípravky v rámci Evropské unie. Aktuálně k datu rozhovoru (2. února 2021) byly v EU schváleny vakcíny proti covidu-19 od firem Pfizer/BioNTech a Moderna, a také vakcína společnosti AstraZeneca.

EMA ruskému výrobci vakcíny Sputnik V poskytuje poradenství ohledně vakcíny.

Mluvčí Ruského fondu přímých investic (RDIF) dne 20. ledna 2021 oznámil, že RDIF o den dříve požádal o registraci a schválení vakcíny proti covidu-19 Sputnik V v rámci EU. Zprávu přebrala ruská i světová média. 

EMA v úterý 26. ledna 2021 potvrdila, že se setkala s vývojáři ruské vakcíny, aby prodiskutovali plán vývoje vakcíny i budoucí spolupráci s EMA. Nicméně uvedla, že neobdržela od ruské strany žádost o schválení jejich vakcíny. To, že EMA neobdržela žádost o posouzení či tržní autorizaci ruské vakcíny, potvrdila i výkonná ředitelka EMA Emer Cooke.

Kromě toho na oficiálních stránkách Evropské lékové agentury i Evropské komise se zmiňuje, že v současnosti EMA posuzuje vakcínu jen od farmaceutické společnosti Janssen-Cilag International N.V a od 3. února také vakcínu společnosti Novavax.

Abychom to shrnuli, Rusko i EMA diskutovali o budoucí spolupráci. Nicméně EMA uvedla, že neobdržela od ruské strany oficiální žádost o schválení jejich vakcíny. 

Šéf Ruského fondu přímých investic (RDIF) již dříve v rozhovoru pro agenturu Reuters sdělil, že Rusko pošle formální žádost o přezkum vakcíny Sputnik V Evropské unii v průběhu února.

Na úvod zasaďme výrok Kateřiny Konečné do kontextu jejích předcházejících slov. Europoslankyně kritizuje českou vládu kvůli tomu, že místo vyjednání dodávek ruské vakcíny Sputnik V jen „nadávala“ na Evropskou unii. Jako příklad dává Maďarsko, které si kvůli pomalým dodávkám Unií vyjednaných vakcín dojednalo dodávky ruského Sputniku V. Její výrok tedy interpretujeme tak, že poukazuje na zmíněné státy, které si dokázaly vyjednat dodávky vakcín. V rámci ověření jsme se proto zaměřili právě na to, zda tři zmíněné státy mají objednané dávky ruské vakcíny a také, zda existují státy, které již Sputnikem V očkují.

V grafu níže jsou zobrazeny státy, které již mají objednané dávky ruské vakcíny Sputnik V. tato vakcína by podle výsledků klinických testů měla dosahovat účinnosti 91,6 %.

Z grafu je tedy patrné, že země, které europoslankyně Konečná ve svém výroku zmiňuje, skutečně ruskou vakcínu již mají objednanou. Nejvíce ruské vakcíny má doposud objednaný Egypt. Ten tak učinil již v září 2020, kdy uzavřel smlouvu na dodávku 25 milionů dávek vakcíny Sputnik V. Stejný počet dávek této vakcíny by měl být dle agentury RIA dodán také do Nepálu. Další státy se pak domluvily na domácí produkci ruské vakcíny, zmiňme například Jižní Koreu, Indii či Brazílii.

První várka vakcíny Sputnik V dorazila do Srbska koncem prosince. Touto vakcínou se začalo v Srbsku očkovat 6. ledna 2021, kdy první dávku obdržel například ministr vnitra Aleksandar Vulin či předseda Národního shromáždění Srbska Ivica Dačić.

V Brazílii bylo v lednu zažádáno o schválení použití ruské vakcíny, nicméně to bylo zamítnuto, jelikož žadatel, výrobce léčiv Uniao Quimica, nepředložil dostatečná data nutná pro schválení. Nicméně po zveřejnění výsledků 3. fáze testování vakcíny Sputnik V je očekáváno schválení možnosti očkování a možnosti výroby této vakcíny.

Maďarsko se podílelo i na testování ruské vakcíny Sputnik V. Do Maďarska v prosinci 2020 dorazilo 6 000 dávek této vakcíny, její použití při hromadném očkování nicméně nebylo plánováno, jelikož Rusko podle vyjádření maďarské vlády nemá dostatečné výrobní kapacity. 22. ledna 2021 však maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó na brífinku s ruským ministrem zdravotnictví oznámil, že Maďarsko zakoupí „velké množství“ vakcíny Sputnik V, které by mělo dorazit v rámci tří dodávek. Podle aktuálních dat Maďarsko plánuje zakoupit 2 miliony dávek ruské vakcíny.

Mezi další země, které již vakcínou Sputnik V očkují, patří Argentina, Bělorusko, Kazachstán.

Ruská vakcína byla dále zaregistrována v Alžírsku, Arménii, Guinei, Iránu, Nikaragui, Palestině, Paraguayi, Tunisku, Turkmenistánu a ve Spojených arabských emirátech.

Výrok je tedy hodnocen jako pravdivý, jelikož europoslankyní zmíněné země skutečně již mají objednané dávky vakcíny Sputnik V a plánují touto vakcínou očkovat. Zároveň některé země již opravdu začaly ruskou vakcínou očkovat.

Europoslankyně Konečná výrokem reaguje na otázku moderátorky, která jí konfrontovala s výroky šéfky Státního ústavu pro kontrolu léčiv (dále jen SÚKL) Ireny Storové. Ta se k procesu schvalování vakcín proti COVID-19 vyjádřila na počátku října prostřednictvím tiskové zprávy SÚKL. Uvedla, že „vakcíny proti nemoci COVID-19 jsou dle legislativy povinně registrovány centralizovaně, tedy takovou registraci neuděluje SÚKL ani jiné evropské národní regulační autority, ale Evropská komise na základě odborného zhodnocení Evropskou agenturou pro léčivé přípravky“. Dne 8. ledna tohoto roku v pořadu Rozstřel Irena Storová uvedla, že SÚKL nemůže samostatně rozhodovat o přístupu konkrétních vakcín na trh. Dodala, že tak nemůže rozhodovat ani o schválení ruské vakcínu Sputnik, jelikož takový typ léčiv vyžaduje registraci Evropské agentury pro léčivé přípravky (dále jen EMA).

Očkovací strategie ČR (.pdf, str. 7) uvádí, že se všechny členské státy zapojily do iniciativy Evropské komise, jejímž cílem je včasné zajištění dodávky vakcín proti covidu-19. S Evropskou komisí tak byla uzavřena dohoda, na základě které EU jedná jménem členských států a ty se zároveň zavazují k tomu, že nebudou individuálně jednat s výrobci. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen 8. ledna tohoto roku uvedla, že jednotlivé členské státy nesmí vyjednávat o dodávkách vakcín s farmaceutickými společnostmi separátně, jelikož to nedovoluje smlouva o společných nákupech, která je právně závazná.

Článek 7 (.pdf, str. 2) Smlouvy o společném nákupu vakcín z června 2020 uvádí, že členské státy, které dohodu podepsaly, nemohou separátně vyjednávat o nákupu vakcín s farmaceutickými společnostmi, které již uzavřely smlouvy s EU. Dle této dohody se tak zákaz vyjednávání a potažmo i nákupu vztahuje pouze na výrobce, od nichž vakcínu již odebírá EU jako celek. 

Co se týče samotné registrace vakcíny, obecně platí že tento proces provádí centralizovaně Evropská léková agentura. Mimo to je však možnost registrace vakcín členskými státy v rámci určitého stavu nouze, a to dle Směrnice 2001/83/ES (článek 5) ze dne 6. listopadu 2001. Bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula k tomu uvádí: „Daný stát pak na sebe bere veškerá rizika a zodpovědnost, vakcínu schvaluje ve své režii bez Evropské unie. Vzhledem k tomu, že tam existují rizika, nesmí ji pak vyvážet do jiných zemí.“ Vakcínu může používat výhradně na svém území.

Maďarsko se jako první země Evropské unie rozhodlo uzavřít vlastní dohodu mimo EU o dodávce vakcíny Sputnik V, která již byla příslušnými maďarskými orgány schválena. EMA sice musí vakcíny před dlouhodobým používáním v rámci EU schválit, ale jak již bylo řečeno, jednotlivé členské státy mohou užití těchto vakcín dočasně povolit v rámci nouzového postupu. Pro podávání ruské vakcíny Sputnik byla maďarskými orgány udělena 6 měsíční výjimka, kterou lze následně i prodloužit. Kromě toho byla koncem ledna 2021 v Maďarsku schválena také čínská vakcína Sinopharm. 

V kontextu Česka zmínil možnost separátního vyjednávání o nákupu vakcíny Sputnik Roman Prymula. Uvedl, že by vakcínu muselo schválit Ministerstvo zdravotnictví, a to na základě odborného stanoviska SÚKL. Takový proces je v ČR upraven zákonem č. 378/2007 Sb. o léčivech. Konkrétně dle § 8 odst. 6 může Ministerstvo zdravotnictví při specifických a kritických situacích, které by mohly závažným způsobem ohrozit veřejné zdraví, vydat výjimečné a dočasné rozhodnutí, kterým povolí distribuci, výdej a používání neregistrovaného léčivého přípravku. Tomuto procesu by zároveň mělo předcházet odborné stanovisko SÚKL.

Tímto procesem bylo v ČR v dubnu minulého roku povoleno podávání léku Remdesivir (.pdf), a to konkrétně po dobu 8 měsíců. SÚKL před přijetím tohoto opatření vydal k možnosti užívání Remdesiviru kladné stanovisko.

Za účelem zajistit výrobu co největšího počtu vakcín proti covidu-19 uzavřela již v červnu 2020 farmaceutická společnost AstraZeneca, jejíž sídlo se nachází ve Velké Británii, smlouvu s indickým Serum Institute of India. Ten tak získal licenci na výrobu očkovací látky odborně označované jako ChAdOx1 či AZD1222, kterou AstraZeneca vyvinula společně s Oxfordskou univerzitou. Tuto vakcínu pak indická společnost Serum Institute of India vyrábí pod názvem Covishield.

Uveďme, že i když je Covishield v podstatě pouze obchodním názvem vakcíny společnosti AstraZeneca, lze ji do jisté míry považovat za „indickou vakcínu“, jak o ní ve výroku mluví Kateřina Konečná. A to zvláště s přihlédnutím k tomu, že je vyráběna a prodávána indickou společností.

Firma Serum Institute of India, která je jedním z největších výrobců vakcín na světě vůbec, do konce roku 2020 vyprodukovala přibližně 40–50 milionů dávek Covishieldu. Podle informací BBC indická společnost ve druhé polovině ledna uvedla, že vyrábí více než 50 milionů dávek vakcíny za měsíc. 

Indie pak Covishield skutečně vyváží do zemí jižní Asie, například do Bhútánu, Bangladéše, Nepálu, Myanmaru a na Maledivy. K exportu prvních dávek vakcíny došlo 20. ledna 2021. Dále je Covishield dodáván mimo jiné do Jihoafrické republiky, která obdržela 1 milion dávek této vakcíny. 

Přesná data o již exportovaném počtu vakcín se nám dohledat nepodařilo. Pokud bychom však porovnali jednotlivé vakcíny podle počtu objednaných dávek, nachází se Covishield společnosti Serum Institute of India s 1 118,7 miliony dávek na 6. místě (dle dat dostupných 7. února 2020). Tedy za vakcínami Pfizer-BioNTech, AstraZeneca, Johnson & Johnson, Sanofi/GSK a Novavax, na jejímž výrobním procesu se Serum Institute of India také podílí. Až za vakcínou Covishield se pak s 995,5 miliony dávek řadí například vakcína Moderna, kterou k očkování používá také Česká republika.

Doplňme, že existuje i vakcína vyvinutá přímo v Indii, a to Covaxin od firmy Bharat Biotech. Ta má být zatím exportována například do Brazílie, ke dni rozhovoru (2. února 2021) k tomu ale ještě nedošlo. Indická vláda dále plánuje poslat dodávky této vakcíny do Myanmaru, na Maledivy či na Filipíny. Začátkem ledna Bharat Biotech uvedl, že má zásobu 20 milionů dávek Covaxinu a do konce roku chce vyrobit 700 milionů dávek vakcíny.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť vakcína Covishield, kterou lze do jisté míry považovat za vakcínu indickou, je skutečně vyráběna „v milionech kusů“ a je dodávána na trhy jižní Asie a do Jihoafrické republiky.

Evropská léková agentura (EMA) kontroluje a registruje léčivé přípravky v rámci Evropské unie. Aktuálně k datu rozhovoru (2. února 2021) byly v EU schváleny vakcíny proti covidu-19 od firem Pfizer/BioNTech a Moderna a také vakcína společnosti AstraZeneca.

Šéf Ruského fondu přímých investic (RDIF) v rozhovoru pro agenturu Reuters již v první polovině ledna sdělil, že Rusko pošle formální žádost o přezkum vakcíny Sputnik V Evropské unii v únoru. Mluvčí RDIF pak dne 20. ledna 2021 oznámil, že RDIF o den dříve požádal o registraci a schválení vakcíny proti covidu-19 Sputnik V v rámci EU. Zprávu přebrala ruská i světová média. EMA v úterý 26. ledna 2021 potvrdila, že se setkala s vývojáři ruské vakcíny, aby prodiskutovali plán vývoje vakcíny i budoucí spolupráci s EMA. Nicméně uvedla, že neobdržela od ruské strany žádost o schválení jejich vakcíny. To, že EMA neobdržela žádost o posouzení či tržní autorizaci ruské vakcíny, potvrdila i výkonná ředitelka EMA Emer Cooke.

Kromě toho, na oficiálních stránkách Evropské lékové agentury i Evropské komise se zmiňuje, že v současnosti EMA posuzuje vakcínu jen od farmaceutické společnosti Janssen-Cilag International N.V. a od 3. února také vakcíny Novavax.

Z veřejných zdrojů se nám tedy nepodařilo výrok potvrdit ani vyvrátit. S prosbou o poskytnutí zdrojů k tomuto výroku jsme se obrátili na europoslankyni Konečnou. Protože jsme však prozatím neobdrželi odpověď, hodnotíme výrok jako neověřitelný.