Přehled ověřených výroků

Hejtman Jan Grolich zjevně mluví o dotačním programu „Podpora adaptačních opatření na změnu klimatu“, který je zaměřený na boj proti následkům dlouhodobého sucha v Jihomoravském kraji. Dotace jsou určeny na podporu konkrétních projektů, které pomáhají zlepšovat situaci v krajině, například k podpoře zlepšení vodního režimu krajiny, zadržení vody, protierozním opatřením a péči o zeleň (.pdf, str. 4–5).

Tento program disponuje stejně jako v předchozích letech (.pdf, str. 7) částkou 20 milionů korun, kterou kraj rozděluje jednotlivým žadatelům. Kvůli vysokému počtu žádostí v letošním roce nicméně zastupitelstvo kraje 5. září rozhodlo o navýšení částky o dalších zhruba 6,5 milionu korun (.docx, str. 65). V prvním kole v dubnu kraj schválil dotace pro 140 žadatelů (.pdf) a ve druhém kole v září pro dalších 37 projektů (.pdf), čímž se podpora schváleným žádostem vyšplhala na necelých 26,5 milionu korun.

V roce 2022 ani 2023 přitom původní částka nebyla překročena a Jihomoravský kraj na podpořené projekty vynaložil méně než 20 milionů korun – v roce 2022 poskytl dotace přibližně ve výši 13,6 mil. Kč (.pdf, .pdf) a v roce 2023 se jednalo o necelých 18 milionů korun (.pdf, .pdf, .pdf, .pdf).

Jan Grolich tedy správně tvrdí, že jihomoravské zastupitelstvo schválilo navýšení alokovaných financí v rámci programu určeného na boj se suchem, a to přibližně o 6,5 milionu korun. Zároveň je letošní rok prvním, kdy se původní částka překročila. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

V kontextu výroku mluví Jan Grolich o dotačních programech, kterými Jihomoravský kraj podporuje boj proti suchu a klimatické změně. Doplňuje, že v roce 2024 kraj tuto podporu navýšil o 6,5 milionu.

Na dotační program „Podpora boje proti suchu, zadržení vody v krajině a následná péče o zeleň na území Jihomoravského kraje v roce 2021“ bylo podle dotačního katalogu kraje alokováno celkem 20 milionů korun (.pdf, str. 33–35). Cílem programu bylo podpořit hospodaření s povrchovou a podzemní vodou a posílit retenci vody v krajině. V rámci tohoto programu podpořil Jihomoravský kraj v roce 2021 celkem 163 projektů.

V roce 2022 byl tento dotační program zveřejněn pod upraveným názvem „Podpora adaptačních opatření na změnu klimatu“, přičemž podpora byla schválena 125 projektům. V roce 2023 Jihomoravský kraj podpořil 165 projektů a v roce 2024 177 projektů. Finanční podporu z tohoto programu mohou čerpat kromě obcí také školy, církve nebo podnikatelé v zemědělství.

Jihomoravský kraj tedy v rámci dotačních programů, které mají za cíl zmírnit dopady klimatické změny na region jižní Moravy, podpořil celkem 630 projektů. Výrok Jana Grolicha proto hodnotíme jako pravdivý.

Hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL) mluví o schválení Klimatického akčního plánu (KAP) pro Jihomoravský kraj, který je zaměřený na adaptaci na klimatickou změnu a snížení nebo zmírnění jejích dopadů. Podle důvodové zprávy bylo cílem akčního plánu vytvořit „komplexní rámec pro realizaci opatření umožňující adaptaci, snížení nebo zmírnění dopadů klimatické změny na území kraje do roku 2050 tak, aby mohlo docházet k lepší koordinaci místních aktivit a vzájemnému synergickému propojování tematicky zaměřených intervencí“ (.docx, str. 3). Více než 100stránkový dokument (.pdf) připravila krajská agentura JINAG, výslednou podobu plánu schválilo zastupitelstvo kraje 5. září 2024 (.docx, str. 19).

Situace v dalších krajích

Jihomoravský kraj ale není jediným regionem, který na změnu klimatu reaguje přípravou obdobného plánu. Moravskoslezský kraj vydal svou Adaptační strategii (.pdf) v roce 2020, Olomoucký kraj v roce 2022 (.pdf), Adaptační plán (.pdf) Libereckého kraje pochází ze začátku roku 2021 a Klimatický plán (.pdf) hlavního města Prahy byl zveřejněn v říjnu stejného roku (str. 2). Všechny dokumenty si kladou za cíl připravit region na důsledky klimatických změn a předkládají konkrétní adaptační a mitigační opatření. Výrazně se neliší ani svým rozsahem: KAP má 108 stran, délka klimatických adaptačních strategií ostatních krajů a hlavního města se pohybuje mezi 77 a 284 stranami. KAP je nicméně unikátní tím, že se vztahuje k období do roku 2050, zatímco dokumenty ostatních krajů pracují s rokem 2030. Podle vyjádření spoluautora KAP (.pdf, str. 89) Jana Bárty pro Demagog.cz se KAP od adaptačních strategií jiných krajů liší také tím, že klade větší důraz na mitigační opatření a je v tomto ohledu více vyvážený.

Jihomoravský KAP je tedy pochopitelně specifický a jeho sada adaptačních a mitigačních opatření se částečně odlišuje od opatření v plánech jiných krajů a hl. m. Prahy. Není ale pravdou, že by jihomoravský plán neměl obdobu u jiných krajů. Výrok Jana Grolicha proto hodnotíme jako nepravdivý.

Hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL) tvrdí, že zastupitelstvo schválilo Klimatický akční plán (KAP), pro který hlasovali zastupitelé napříč politickým spektrem – s výjimkou hnutí SPD.

Klimatický akční plán je plán Jihomoravského kraje na období let 2025 až 2050. Jeho cílem je snížit emise, zvýšit energetickou soběstačnost a posílit schopnost Jihomoravského kraje adaptovat se na změnu klimatu. Financování projektů KAP má zajistit nejen Program LIFE Evropské unie, ale také národní operační programy a Národní plán obnovy (.pdf, str. 6).

Zastupitelstvo Jihomoravského kraje hlasovalo o KAP 5. září 2024, kdy byl plán schválen většinou hlasů – jeho přijetí podpořilo 55 zastupitelů (.docx, str. 19). Jako jediní pro KAP nehlasovali tři zástupci SPD, kteří se hlasování zdrželi (video, čas 49:53). Podle vyjádření SPD na facebooku zastupitelům vadilo, že „chce kraj mimo jiné tlačit na své občany, aby přestali jezdit svými auty“.

Závěr

Pro schválení KAP hlasovali všichni zastupitelé Jihomoravského kraje kromě zástupců SPD, kteří se zdrželi. Výrok Jana Grolicha proto hodnotíme jako pravdivý.

Klimatický akční plán je plán Jihomoravského kraje na období let 2025 až 2050. Jeho cílem je snížit emise, zvýšit energetickou soběstačnost a posílit schopnost Jihomoravského kraje adaptovat se na změnu klimatu. Financování projektů KAP mají zajistit nejen program LIFE Evropské unie, ale také národní operační programy a Národní plán obnovy (.pdf, str. 6).

Schvalovací proces

Zastupitelstvo Jihomoravského kraje hlasovalo o KAP 5. září 2024, kdy byl plán schválen většinou hlasů – jeho přijetí podpořilo 55 zastupitelů (.docx, str. 19). Jako jediní pro KAP nehlasovali tři zástupci SPD, kteří se hlasování zdrželi (.pdf, str. 10). Podle vyjádření SPD na facebooku zastupitelům vadilo, že „chce kraj mimo jiné tlačit na své občany, aby přestali jezdit svými auty“.

Pro přípravu KAP vzniklo několik expertních skupin. Jednalo se o pracovní skupiny Energetika, Adaptace – krajina, Adaptace – sídla, Doprava a Implementace. Do jednotlivých skupin byli zapojeni zástupci univerzit, výzkumných institucí, občanských iniciativ a neziskových organizací. Do příprav plánu se zapojili i starostové a velcí zaměstnavatelé.

Závěr

Zastupitelstvo Jihomoravského kraje svůj Klimatický akční plán skutečně schválilo většinou hlasů, když pro jeho přijetí hlasovalo 55 zastupitelů. Pouze tři zástupci SPD se zdrželi. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Lídr kandidátky SPD, Trikolora, PRO a Svobodní Zdeněk Koudelka se v debatě vymezuje vůči záměru snížit podíl individuální automobilové dopravy (IAD), který je součástí Klimatického akčního plánu (KAP) pro Jihomoravský kraj. Cílem KAP je snížení emisí, zvýšení energetické soběstačnosti a adaptace na klimatickou změnu. Zastupitelstvo kraje plán schválilo 5. září 2024 (.docx, str. 19).

V oblasti mobility (.pdf, str. 34 a násl.) mluví KAP o potřebě snižovat emise oxidu uhličitého a navýšit podíl veřejné hromadné dopravy aktivních forem mobility, jako jsou chůze či jízda na kole. Jedním z dílčích cílů je snížení podílu individuální automobilové dopravy v roce 2030 o 10 % oproti roku 2022, k roku 2050 pak o 30 %. V městských oblastech by se podíl IAD měl snížit až o 50 % (str. 35). Klimatický akční plán tedy skutečně obsahuje cíle směřující k výraznému snížení podílu individuální automobilové dopravy, výrok Zdeňka Koudelky proto hodnotíme jako pravdivý.

Zdeněk Koudelka argumentuje, že klimatické změny jsou přirozeným jevem a že lidstvo by se mělo zaměřit na adaptaci místo snahy omezit emise oxidu uhličitého (CO₂), který podle něj tvoří jen nepatrnou část atmosféry (0,04 %). Pouze malý zlomek z toho je podle Koudelky důsledkem lidské činnosti. Z toho důvodu považuje investice do snižování emisí za neúčelné a navrhuje soustředit se na praktická opatření, jako je zavlažování a hospodaření s vodou v Jihomoravském kraji.

Přírodní zdroje, jako jsou oceány, půda a vegetace, skutečně neustále uvolňují do atmosféry velké množství CO₂. Tyto emise jsou však téměř vyváženy přírodními procesy, které CO₂ pohlcují, například fotosyntézou rostlin a absorpcí oceány, a uhlíkový cyklus byl tak v předindustriálním období zpravidla v rovnováze (.pdf, str. 5). Lidské aktivity, jako je spalování fosilních paliv, odlesňování a průmyslová výroba, přidávají do atmosféry dodatečné množství CO₂, které přírodní pohlcovače nedokáží zcela absorbovat, a to tak způsobuje růst koncentrace CO₂ v atmosféře.

Dle posledního měření NASA z července 2024 dosáhla koncentrace oxidu uhličitého 426 ppm, tedy 0,0426 % atmosféry. Před průmyslovou revolucí byla koncentrace CO₂ kolem 280 ppm (0,028 %) a podobných hodnot dosahovala po stovky tisíc let předtím. Tato změna, ač se může zdát malá, způsobuje posun v tepelné rovnováze planety, což vede ke globálnímu oteplování. Lidská činnost způsobila za posledních 250 let posun o cca 150 ppm, což neodpovídá 3 % z celkového množství CO₂, ale přibližně jedné třetině.

Ačkoli tedy oxid uhličitý tvoří přibližně 0,04 % atmosféry, lidské aktivity jsou zodpovědné za výrazný nárůst jeho koncentrace od předindustriální doby (z 280 ppm na 426 ppm). Emise z činnosti člověka tedy představují přibližně jednu třetinu současné koncentrace, nikoli pouhá 3 %. Výrok Zdeňka Koudelky proto hodnotíme jako nepravdivý.

Hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková (STAN) v debatě mluví o nedostatečné kapacitě základních škol v kraji. Zmiňuje však, že díky dotacím Ministerstva financí a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) v regionu na ZŠ vznikají nová místa. Jako příklad uvádí výstavbu nových svazkových škol.

Základní školy podle zákona zřizují obce, mohou se také spojit v dobrovolném svazku obcí, který zajišťuje plnění povinné školní docházky pro žáky z členských obcí (.pdf, str. 9). Svazek obcí může zřídit svazkovou školu se sídlem v jedné z nich, ostatní školy pak fungují jako její odloučená pracoviště. Obce tak mezi sebou mohou například sdílet pedagogy a snadněji dosáhnout na dotace.

Výstavba šesti svazkových škol ve Středočeském kraji je součástí podprogramu MŠMT na podporu rozvoje výukových kapacit základního vzdělávání (.docx, str. 4). K 10. září 2024 (tedy ke dni vysílání debaty) byly ve Středočeském kraji ve výstavbě celkem čtyři svazkové školy:

• ZŠ LOŠBATES (Louňovice, Štíhlice, Tehovec, Svojetice)
• Svazková škola Chýně – Hostivice
• Svazková škola Drahelčice – Úhonice
• Svazková školaPod Beckovem (Líbeznice, Bašť, Měšice, Zlonín, Předboj, Bořanovice)

Součástí dotačního titulu MŠMT (.docx, str. 4) je také Svazková škola Český Brod – Doubravčice, jejíž výstavba se zpozdila kvůli neúspěšné stížnosti k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a Svazková škola Povýmolí v Úvalech (Úvaly, Hradešín, Květnice, Dobročovice a Přišimasy), která se zasekla ve fázi výběrového řízení.

Závěr

Zmíněný dotační titul MŠMT financuje vznik šesti nových svazkových škol ve Středočeském kraji. Čtyři z nich byly k 10. září 2024 ve výstavbě, další dvě byly teprve ve fázi přípravy. Z těchto důvodů výrok hodnotíme jako pravdivý.

Magdalena Davis, kandidátka Zelených a SEN 21 ve volbách ve Středočeském kraji, uvádí, že se v okrese Praha-západ nenachází žádné gymnázium. To označuje za historický dluh a kvituje, že chce kraj ve spolupráci s městy vybudovat nové střední školy.

Ve zmíněném okrese se nachází tři gymnázia, z nichž jen jedno je veřejné. Jedná se o gymnázium Hostivice, které vzniklo 1. ledna 2011, a jehož zřizovatelem je Středočeský kraj. Škola na svých webových stránkách uvádí, že k jejímu založení došlo kvůli demografickému vývoji a potřebám obyvatel na rozšíření nabídek středních škol.

Jedno soukromé gymnázium je v Dolních Břežanech, kde je možnost studovat od roku 2015. Druhé, bilingvní gymnázium, se nachází v Jesenici.

V okrese Praha-západ se tedy nachází tři gymnázia, jedno z nich je veřejné. Jedná se o gymnázium v Hostivicích, které zřizuje Středočeský kraj. Výrok Magdaleny Davis tak hodnotíme jako nepravdivý.

Středočeská hejtmanka Petra Pecková (STAN) v kontextu debaty popisuje svůj dlouhodobý zájem o problematiku nedostatečných kapacit základních škol ve Středočeském kraji, zejména pak v „suburbanizačním prstenci“ kolem Prahy. Uvádí, že na toto téma již v roce 2012, tehdy jako neuvolněná místostarostka města Mnichovice a studentka Univerzity Karlovy, zpracovala analýzu (.pdf), na jejímž základě měla „spolu se starosty obcí“ iniciovat vznik zmíněných dotačních titulů (video, čas 31:24).

Na základě tohoto kontextu jsme provedli rešerši dotačních programů, které mohly zmírnit problém nedostatečných kapacit pro žáky z okolí Prahy, zejména tzv. prstence Prahy tvořeného středočeskými okresy Praha-východ a Praha-západ, a umožnit vznik 11 tisíc nových žákovských míst.

Dotační programy Prstenec I a II

Na podporu výstavby škol v okolí Prahy jsou zaměřené například programy Prstenec I a II. Program Prstenec I schválila v roce 2016 vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) a vyhradila pro něj částku 1,66 miliardy korun. Účastnilo se ho deset škol ze Středočeského kraje a Prahy a pomohl financovat jak budování zcela nových škol, tak přístaveb, a to například v Psárech, Jesenici-Zdiměřicích, Rudné u Prahy či v Čelákovicích. Většina těchto projektů už je dokončena, některé se stále staví (.pdf, str. 64). Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) počítá s tím, že ve Středočeském kraji a v Praze vznikne díky programu dohromady téměř 2 700 žákovských míst.

Program Prstenec II schválila v červenci 2021 vláda Andreje Babiše. Nová fáze dotačního programu má za cíl zajistit do roku 2028 zhruba 10 tisíc žákovských míst, na což stát vyhradil 7,4 miliardy korun (.pdf, str. 64–65). Některé nové školy postavené z těchto zdrojů se dle plánů ministerstva otevřou v roce 2025, další projekty jsou v přípravě. Většina z nich se nachází právě ve Středočeském kraji, některé také v Plzeňském kraji.

Další programy MŠMT a Ministerstva financí

S žádostí o upřesnění programů, na které při debatě Petra Pecková poukazovala, jsme se obrátili na tiskového mluvčího hejtmanky. Tiskový mluvčí a vedoucí tiskového oddělení Středočeského kraje David Šíma nás ve své odpovědi odkázal na čtyři programy.

Podle jeho odpovědi mluvila hejtmanka Pecková o programu Prstenec I (.pdf, str. 64) a programu „Rozvoj výukových kapacit mateřských a základních škol zřizovaných územně samosprávnými celky“, které spadají do gesce MŠMT. Dále se dle mluvčího jedná o dva programy Ministerstva financí, konkrétně o podprogram „Podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základny regionálních škol v okolí velkých měst“ č. 298213 (29821300) a podobný podprogram zaměřený na školy v působnosti obcí č. 298D2280.

U těchto programů, které začaly být vyhlašovány mezi lety 2014 a 2019, lze dohledat řadu projektů, které z nich byly po celé republice financovány. Žádný veřejně dostupný zdroj však neshrnuje počet nových žákovských míst, která díky nim do roku 2021 vznikla ve Středočeském kraji. Kontaktovali jsme proto Ministerstvo financí (MF) i příslušná oddělení na MŠMT.

MF pro Demagog.cz uvedlo, že k navýšení kapacit ZŠ byl určen podprogram pro podporu rozvoje a obnovy materiálně technické základny regionálních škol v okolí velkých měst (podprogram č. 298D213), tzv. „školský program MF“. Prostředky z něj se uvolňovaly mezi lety 2014 a 2021. „Za celou dobu trvání podprogramu byla (…) navýšena ve Středočeském kraji kapacita ZŠ o 11 068 nových míst“, uvedl Stefan Fous z tiskového oddělení MF.

Z odpovědi, kterou jsme dostali od MŠMT, vyplývá, že díky jeho dotačním programům vzrostl do roku 2021 počet žákovských míst nejméně o 883. Ve dvou z těchto programů se přitom staví nebo připravují ještě další navýšení kapacit ZŠ.

Závěr

Ve veřejně dostupných zdrojích se nám nepodařilo najít počet žákovských míst, která měla do roku 2021vzniknout na základě dotačních titulů zmiňovaných hejtmankou Středočeského kraje Petrou Peckovou (STAN). Mluvčí hejtmanky na základě dotazu Demagog.cz upozornil na čtyři dotační programy MF a MŠMT, které k tomu měly sloužit.

Podrobnější informace o jejich vlivu na kapacitu základního školství ve Středočeském kraji však nejsou veřejně k dispozici. S žádostí o upřesnění jsme se proto obrátili na MF a MŠMT. MF pro Demagog.cz uvedlo, že na základě jednoho z dotačních programů MF byla kapacita ZŠ ve Středočeském kraji mezi lety 2014 a 2021 navýšena o 11 068 míst. Díky dotacím z MŠMT počet míst prozatím vzrostl nejméně o dalších 883. Výrok Petry Peckové proto hodnotíme jako pravdivý.