Přehled ověřených výroků

Nepravda
Česká republika je dle posledních dat z května 2019 na 157. příčce. Na podobné úrovni se nacházejí státy z celého světa, přičemž ty africké nepřevažují. Burkina Faso je na 95. místě.

Podle žebříčku Doing Business, který sestavila Světová banka a který zkoumá stavební řízení, jeho délku či finanční náklady, se ke květnu 2019 umístila Česká republika na 157. příčce ze 185. zkoumaných zemí.

Burkina Faso se v žebříčku nachází na 95. místě. Na 161. místě je Burundi, na 154. Kamerun, na 162. Rovníková Guinea. V blízkosti 160. místa se pohybují evropské a americké státy, jako například Argentina, Kosovo, Honduras či Moldavsko.

Prezident zřejmě upozorňuje na problematiku délky tohoto řízení, která je v České republice 246 dní, zatímco v jiných vyspělých evropských státech trvá řízení i méně než 200 dní. Například v Německu je to 126 dní, v Dánsku 64 a ve Finsku 65 dní. Nelze však říct, že je stav vyřizování v Česku extrémně dlouhý. Například v Kanadě se tato doba pohybuje okolo 249 dní, v Rakousku jde o 222 dní. Kdybychom státy seřadili podle doby vyřizování povolení, tak se Česká republika nachází na stejné úrovni jako Uzbekistán, a to přibližně na 124. příčce.

V tabulce níže vidíme, jaké státy si v problematice trvání délky stavebního řízení vedou podobně. Většinově se určitě nejedná o africké státy.

Pravda
Konkurzní řízení v kauze H-System trvá již více než 20 let. Kauza armádních letadel CASA trvá od roku 2009 a definitivní rozsudek v kauze Davida Ratha padl po 6 letech a téměř 3 měsících. Podle zprávy EU o efektivitě justice zaujímá české soudnictví 7. místo z 28 států EU.

Kauza H-Systemu probíhá od 90. let. Společnost H-System uzavřela po svém založení v roce 1993 se stovkami zájemců smlouvy o výstavbě a převodu bytů a domků v okolí Prahy. Na podzim 1997 zkrachovala a do té doby dokončila jen 34 rodinných domů. Tisícovka lidí přišla po pádu H-Systemu celkem o miliardu korun . V listopadu 1998 bylo vyhlášeno konkurzní řízení. Část poškozených klientů založila Stavební bytové družstvo (SBD) Svatopluk s cílem pokračovat ve výstavbě. Správce konkurzní podstaty Karel Kudláček to za určitých podmínek povolil, nástupce Josef Monsport však později vyzval obyvatele, aby nemovitosti vyklidili a umožnili jejich prodej. Ze získaných peněz měly být uspokojeny pohledávky všech věřitelů.

Soudní spory o vystěhování klientů probíhaly mezi členy SBD Svatopluk a Josefem Monsportem od 17. června 2001 do 24. července 2018. V průběhu řízení v lednu 2015 Pražský městský soud rozhodl, že klienti H-Systemu nemusí vyklidit byty v Horoměřicích dostavěné z vlastních prostředků, v červnu téhož roku byla dále zamítnuta žaloba správce konkurzní podstaty Monsporta o vyklizení domů v Horoměřicích. Dne 24. července 2018 však klienti spor definitivně prohráli u Nejvyššího soudu a museli se z domů vystěhovat. Ústavní soud následně 30. září 2019 odmítl (.pdf) stížnosti družstva Svatopluk a někdejších klientů H-Systemu, ale zároveň apeloval na správce konkurzní podstaty Josefa Monsporta, aby k výkonu rozsudku Nejvyššího soudu přistoupil rozumně a bral v potaz dopady na osobní a rodinné poměry lidí z Horoměřic. Konkurzní řízení se společností H-System však nadále trvá, v červenci 2019 byl například konkurzním správcem zahájen další spor a to o zaplacení nájmu za užívání budov, ze kterých se museli členové SBD Svatopluk na základě rozsudku Nejvyššího soudu vystěhovat. Konkurzní řízení na majetek společnosti H-System se tedy vede již déle než 20 let.

Vedle tohoto procesu probíhaly i řízení v trestní rovině. Policie v souvislosti s krachem společnosti obvinila v roce 1999 tři někdejší manažery a majoritního akcionáře Petra Smetku. Všem soud vyměřil trest odnětí svobody v rozmezí 9,5-12 let. Tresty pro manažery byly zrušeny Klausovou amnestií v lednu 2013, Smetka byl z vězení propuštěn v říjnu 2016. Petr Smetka si však ve vězení odseděl 12 let. Přehlednou chronologii případu nabízí web Nejvyššího soudu.

Kauza armádních letounů CASA, jejichž nákup byl schválen v roce 2009, se u Obvodního soudu pro Prahu 6 řeší od 14. prosince 2015, kdy Vrchní státní zastupitelství v Praze obžalovalo Vlastu Parkanovou a Jiřího Staňka ze zneužití pravomoci veřejného činitele a porušování povinnosti při správě cizího majetku. Obžaloba byla podána po více než 3 letech vyšetřování. Informace o vyšetřování nákupu se na veřejnost dostala v červnu 2012, kdy policie požádala o vydání Parkanové, tehdejší místopředsedkyně sněmovny. O imunitu přišla už v červenci 2012. Nákup letounů CASA však byl medializován již od roku 2009 vzhledem ke kritice průběhu veřejné zakázky i výběru letadel samotných. Prezident Zeman má tedy pravdu, že kauza letadel CASA probíhá již deset let, přičemž soudní řízení se vlivem několika různých faktorů stále protahují.

Kauza Davida Ratha a soudní procesy trvaly od 5. dubna 2013, kdy byla podána obžaloba u Krajského soudu v Praze, do 26. června 2019, kdy odvolací soud potvrdil Rathovu vinu a uložil mu sedmiletý trest vězení. Policie zadržela Davida Ratha dne 14. května 2012 v momentě, kdy odcházel se 7 miliony Kč v krabicích od vína, úplatkem za zakázku na opravu Buštěhradského zámku. David Rath se v korupční kauze v prosinci 2019 dovolal k Nejvyššímu soudu.

Ze zprávy (.pdf) o stavu kvality, efektivity a nezávislosti soudních systémů členských států Evropské unie z roku 2019 vyplývá, že česká justice ze všech 28 států EU zaujímá celkově sedmou příčku, pokud se jedná o délku občanskoprávních a obchodních řízení u okresních soudů. Soudní řízení trvá (.pdf) déle například v Německu, ve Francii, v Dánsku či v Polsku (str. 13). U okresních soudů dlouhodobě klesá délka civilních řízení, v roce 2018 činila v průměru 276 dní. Délka trestních řízení trvá u okresních soudů v průměru 202 dní. Další délky vybraných typů soudních řízení u okresních a krajských soudů nabízí například portál Mapaprutahu.cz.

Pravda
Prezident opravdu začal projev na setkání se zahraničními velvyslanci dne 27. října 2019 skoro identicky. Taktéž vybrané indikátory úspěšnosti České republiky odpovídají dostupným datům.

Prezident Miloš Zeman na setkání se zahraničními velvyslanci dne 27. října 2019 opravdu začal projev téměř identickými slovy: „Vážené velvyslankyně, vážení velvyslanci, drazí hosté, dámy a pánové, přátelé České republiky, vítejte v úspěšné zemi! Vítejte v zemi, která má nejnižší míru nezaměstnanosti v Evropské unii, stabilní ekonomický růst a velmi nízký státní dluh.“ Nezmínil se tehdy o klesajícím státním dluhu.

Úvodní slova hodnotíme jako pravdivá i po obsahové stránce. Míra nezaměstnanosti je v České republice opravdu nejnižší v Evropské unii. Dle dat Eurostatu z října 2019 jde konkrétně o 2,2 %, zatímco průměrná nezaměstnanost v evropské osmadvacítce činí 6,3 %.

Měříme-li ekonomický růst dle HDP, pak se Česká republika skutečně nachází v době růstu. Dle dat ČSÚ (.xlsx) roste HDP od roku 2013 meziročně alespoň o 2,5 %.

Prezident Miloš Zeman říká, že státní dluh je relativně klesající a nízký. Je pravda, že v relativním vyjádření státního dluhu k HDP dluh opravdu klesá. Jak lze vidět v datech Eurostatu, je tento trend patrný od roku 2013, kdy se dluh nacházel na hodnotě 44,9 %. V roce 2018 byl podíl státního dluhu k HDP 32,6 %. V absolutních číslech však státní dluh jednoznačně klesající není, naopak spíše kolísá, což lze dohledat v datech Ministerstva financí. Dle dat Eurostatu je dluh České republiky jeden z nejnižších v EU. Průměrný podíl státního dluhu k HDP v EU je 80,4 %. Nižší relativní státní dluh než ČR má pak např. Estonsko či Bulharsko.

Růst průměrné mzdy uvádějí data ČSÚ. Ve 3. čtvrtletí 2019 dosáhla průměrná mzda 33 697 Kč (meziročně vzrostla o 6,9 %).

Růst starobních důchodů lze sledovat například na datech Ministerstva financí. V roce 2016 byla průměrná výše starobního důchodu 11 460 Kč, v roce 2017 se jednalo o 11 850 Kč a v roce 2018 dosáhl průměrný starobní důchod 12 418 Kč.

Neověřitelné
Zda primátor Hřib skutečně vyzval radní Kordovou Marvanovou k odstoupení, není z dostupných zdrojů zjistitelné. Vyzval ji však k tomu, aby zvážila opuštění gesce podpory bydlení, kterou má v radě HMP na starosti.

Markéta Pekarová Adamová mluví o situaci, kdy na návrh radní Hany Kordové Marvanové schválila Rada Hlavního města Prahy (.pdf, str. 14) 4. listopadu 2019 projektový záměr výstavby dostupného družstevního bydlení spolu se zřízením příslušné komise.

Podle zjištění Deníku N však Hana Kordová Marvanová viní primátora Zdeňka Hřiba, že zakázal zpracování analýzy a potřebných právních dokumentů k projektu družstevního bydlení. Zbylá koaliční uskupení (Piráti a Praha sobě) to ale odmítají. Chtějí prý jen zajistit, aby byl projekt řádně ošetřen a metropole na něm netratila. Dále tvrdí, že Kordová Marvanová s nimi nedokáže komunikovat.

Na mimořádné tiskové konferenci k dostupnému bydlení dne 6. prosince primátor Hřib vyzval (čas 55:02–55:46) radní Kordovou Marvanovou k tomu, aby zvážila, zda se nechce vzdát gesce podpory bydlení, kterou má v radě HMP na starosti.

Zda však primátor Hřib skutečně vyzval radní Kordovou Marvanovou k jejímu odstoupení z rady, se nám z dostupných zdrojů nepodařilo zjistit. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Nepravda
V souladu s tímto výrokem je skutečnost, že se jedná o finální zprávu. V rozporu s výrokem je však v auditní zprávě uvedeno, že délka lhůty, během které musí ČR zaslat zprávu, jak plní v auditu obsažená doporučení, činí 2 měsíce.

Do České republiky dorazila finální zpráva (.pdf) auditorů Evropské komise v anglickém jazyce dne 29. listopadu 2019. Závaznou se ale stává až doručením českého překladu zprávy, který bude následovat.

Ve finální zprávě (.pdf, str. 70) je uvedeno, že lhůta pro provedení vytyčených požadavků plynoucích z auditu je 2 měsíce. Délka lhůty je v rozporu s výrokem poslankyně Adamové, která mylně uvádí lhůtu jeden měsíc.

Dvouměsíční lhůta byla také potvrzena ve vyjádření mluvčího Evropské komise. Ten uvedl, že Česko bude mít od data doručení českého překladu auditní zprávy dva měsíce na to, aby zaslalo zprávu, jak plní obsažená doporučení.

Dále je třeba uvést, že již dále nebude možné audit rozporovat, ale pouze reagovat na jednotlivá doporučení. Po uplynutí dvouměsíční lhůty Evropská komise rozhodne o dalším postupu. Komise a Česká republika poté mohou další měsíce vyjednávat o částce, která by případně měla být stržena z české alokace do unijních fondů, nicméně rozhodnutí Komise o střetu zájmu premiéra Babiše je konečné a Komise svůj názor již nehodlá měnit.

Markéta Pekarová Adamová

Pravda
Státní zemědělský intervenční fond vydal oznámení o proplacení dotací společnostem z koncernu Agrofert na projekty schválené v období mezi únorem 2017, kdy Andrej Babiš vložil koncern do svěřenských fondů a srpnem 2018, kdy začalo platit evropské nařízení o střetu zájmů.

Státní zemědělský intervenční fond vydal 12. prosince 2019 tiskovou zprávu, ve které vysvětluje své rozhodnutí o proplacení dotace společnostem z koncernu Agrofert z konce listopadu 2019.
 Jde o dva projekty. Společnost Kladrubská, a. s. dostane téměř 3 miliony korun na nový nakladač a velkochovu vepřového dobytka Lipra Pork bude proplaceno více než 48 milionů korun na modernizaci chovů prasat v závodech.

Fond celkově vyplatí dotace ve výši 51,2 milionu korun, a to za období mezi únorem 2017, kdy Andrej Babiš vložil koncern do svěřenských fondů, a srpnem 2018, kdy začalo platit evropské nařízení o střetu zájmů.



SZIF se podle tiskové zprávy nachází v odlišném právním postavení než poskytovatelé dotací z kohezního fondu. Dle výkladu SZIF se poskytování dotací SZIF řídí jiným zákonem, a to zákonem č. 256/2000 Sb., o státním zemědělském intervenčním fondu. Platební agentura SZIF neposkytuje dotace ze státního rozpočtu, ale z rozpočtu SZIF.

SZIF vysvětluje v tiskové 

zprávě: „Ustanovení § 4c zákona o střetu zájmů spojuje zákaz poskytnout dotaci s postupem poskytovatele dotace podle rozpočtových pravidel. Na dotace poskytované SZIF se tedy toto ustanovení, jak je vysvětleno výše, nemůže vztahovat. SZIF se ani neřídí rozpočtovými pravidly při poskytování dotací, ani neposkytuje dotace ve smyslu jejich definičního vymezení v rozpočtových pravidlech.“

Ve vztahu k projektům schváleným od 2. srpna 2018 zůstává SZIF nadále v režimu předběžné opatrnosti a tyto projekty neproplácí.

Pravda
Evropská komise došla ve finálním auditu k závěru, že Andrej Babiš ovládá firmu Agrofert a že se v rozporu s českým právem dostal do střetu zájmů, čímž došlo k porušení některých finančních pravidel EU.

Evropská komise ve finálním auditu potvrdila závěry předběžného auditu z května 2019 a vyhodnotila, že Andrej Babiš nepřímo ovládá firmu Agrofert. Evropská komise uvádí (Final audit, str. 18–19), že Babiš tak činí prostřednictvím svěřenských fondů, mimo jiné například jmenuje a odvolává členy Rady protektorů, jejíž součástí je i jeho manželka. Monika Babišová nyní zastává funkci rodinného protektora, bez které rada není usnášeníschopná.

Considering the above governance features, in particular that Mr Babiš has defined the objectives of trust funds (notably the protection of his interests), set up their functioning and appointed all their actors, whom he can also dismiss, Mr Babiš currently exercises a decesive influence over the two trust funds. Mr Babiš therefore controls the two trust funds and, through these trust funds, he also controls the Agrofert group.“ (Final audit, str. 21)

Dle Evropské komise se premiér Babiš dostal do střetu zájmů, čímž porušil (Final Audit, str. 66 a 68) § 4 zákona č. 159/2006 Sb. i § 4c zákona č. 159/2006 Sb. a článek 61 nařízení EU č. 2018/1046 (.pdf, str. 57). Podle tohoto článku se osoby podílející se na plnění rozpočtu musí zdržet jednání v případě, že by mohlo dojít k ohrožení nestranného a objektivního výkonu funkcí, ať už z důvodu hospodářského nebo jiného osobního zájmu.

Komise došla k závěru, že české orgány nebyly (Final Audit, str. 68) schopny zajistit, aby nedocházelo k porušování zákona č. 156/2006 Sb. o střetu zájmů, čímž Česká republika porušila finanční pravidla EU vyplývající z článku 32 odst. 3 nařízení č. 2012/966 (.pdf, str. 25) a článku 36 odst. 3 nařízení EU č. 2018/1046 (.pdf, str. 44).

Do České republiky dorazila finální zpráva auditorů Evropské komise 29. listopadu 2019 v angličtině. Závaznou se ale stává až doručením českého překladu. Podle vyjádření mluvčího Evropské komise bude mít Česko od toho dne dva měsíce na to, aby sdělilo, jak plní obsažená doporučení. Po uplynutí dvouměsíční lhůty Evropská komise rozhodne o dalším postupu.

Pravda
Předseda Pirátů Ivan Bartoš se Jakuba Michálka zastal s tím, že jeho výroky pouze odrážejí aktuální politickou situaci. Jakub Michálek se pak dne 9. prosince 2019 za svůj výrok o zrušení strany TOP 09 omluvil.

Jakub Michálek několikrát prohlásil, že Miroslav Kalousek z TOP 09 by měl odejít do ústraní, protože kvůli němu přichází opozice o hlasy voličů. Toto tvrzení odůvodnil průzkumem, podle kterého tři čtvrtiny lidí Miroslavu Kalouskovi nevěří. Místopředseda Pirátů Michálek uvedl, že „v okamžiku, kdy jednu z nejmocnějších funkcí má pan Kalousek, je nemožné, abychom prosadili jakoukoliv alternativu, protože pan Babiš to bude vždy svádět na pana Kalouska“.

„Myslím si, že TOP 09 by měla zaniknout a uvolnit potenciál pro další subjekty,“ vyjádřil se poslanec Michálek v rozhovoru pro Aktuálně.cz ze dne 5. prosince 2019.

Později se Jakub Michálek za svůj výrok o tom, že by TOP 09 měla být zrušena, na Twitteru omluvil s tím, že to nebylo myšleno jako osobní útok, ale pouze jako politologická úvaha. Jakub Michálek však ve stejném twitterovém příspěvku uvedl: „Zároveň trvám na tom, že pan Kalousek výrazně snižuje šance celé opozice na úspěch.“

Pirátská strana se oficiálně k výroku Jakuba Michálka nevyjádřila. Její předseda Ivan Bartoš svého stranického kolegu podpořil, i když představitelé některých dalších opozičních stran podpořili TOP 09. Podle Ivana Bartoše Jakub Michálek pouze popsal současnou politickou situaci. Prohlásil, že „jistý proces integrace v této části spektra je určitě žádoucí, ostatně se o tom přeci veřejně hovoří a veliká část společnosti to i takto vnímá. Stejně tak jako roli pana bývalého předsedy Kalouska“.

V duchu nepochopení výroku Jakuba Michálka se nesla vyjádření a reakce vrcholných představitelů opozice. Tón jejich odporu vyjádřil například místopředseda ODS Martin Kupka, který se k výroku Jakuba Michálka vyjádřil takto: „Já bych čekal kádrování od komunistů, možná od poslanců z hnutí ANO, ale od Pirátů to bych nečekal.“

Zavádějící
Primátor Hřib letěl do Bruselu primárně jako delegát na plánované jednání Evropského výboru regionů. Tak také cestu osobně prezentoval. Při té příležitosti se však skutečně měl v Bruselu ptát na možné zveřejnění auditu.

Předně uveďme, že poslankyně Pekarová Adamová zde hovoří o auditní zprávě o střetu zájmů premiéra Babiše a její neveřejnosti, neboť Evropská komise ji vede v režimu „důvěrné“ (2. video, čas 1:05). Primátor Hřib se nechal slyšet, že Magistrát hlavního města Prahy auditní zprávu obdržel, chtěl by ji zveřejnit a zkoumá, jaké důsledky by to pro něj mělo. Poté se Magistrát na mimořádném jednání shodl na variantě nezveřejnění zprávy. Zdeněk Hřib sdělil, že se v Bruselu zeptá na možnosti jejího zveřejnění.

Primátor Hřib skutečně do Bruselu letěl. Svoji cestu popsal pro Novinky.cz: „Je pravda, že jedu do Bruselu. Jedu tam primárně na výbor regionů jako delegát, ale při té příležitosti se pokusím zítra setkat s někým, kdo mi řekne, proč by měl být audit důvěrný, protože v průvodním dopise je uvedeno, že audit je finální, a já nevidím důvod, proč by měla být zpráva důvěrná.” Primátor Hřib je jedním z českých delegátů Evropského výboru regionů. Ten měl 4.–5. prosince své 137. plenární zasedání.

Hřib tedy podnikl cestu do Bruselu primárně z důvodu zasedání Evropského výboru regionů. Toto uvádějí jako hlavní důvod jeho cesty Novinky.cz, Echo24 či Aktuálně.cz. Twitterový ani facebookový účet primátora Hřiba neprezentuje cestu do Bruselu jako cestu výhradně kvůli auditu, neboť cestu ani nezmiňuje.

Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, neboť z výroku Markéty Pekarové Adamové vyplývá, že primátor Hřib svou cestu do Bruselu prezentoval tak, že hlavním důvodem jeho cesty je zjištění možnosti zveřejnění auditní zprávy. Ve skutečnosti však média i samotný Zdeněk Hřib zmiňovali, že primárním účelem cesty je dlouhodobě plánovaná účast na jednání Výboru regionů a zjištění informací o zveřejnění auditu je pouze její vedlejší náplní. Na závěr připomeňme, že auditní zprávu o střetu zájmu premiéra Babiše zveřejnil Deník N.

Pravda
Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) skutečně přišel na tiskovou konferenci Spojených sil pro Prahu dne 6. prosince 2019, na kterou nebyl Spojenými silami pro Prahu pozván.

Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) přišel na tiskovou konferenci, kterou svolaly na 6. prosince 2019 Spojené síly pro Prahu prostřednictvím tiskového oddělení magistrátu, a to do Tiskového centra Magistrátu hlavního města Prahy. Podle předsedy zastupitelů Jiřího Pospíšila (TOP 09) se jednalo o konferenci Spojených sil a dohadoval se, proč na ni primátor Hřib přišel. Zdeněk Hřib však reagoval tím, že předsedové koaličních klubů a primátor mají právo podle koaličních mechanismů (.pdf, str. 3, část Chod úřadu, tiskové výstupy a tiskové oddělení, bod 3), které jsou přílohou koaliční smlouvy, přijít na jakoukoliv tiskovou konferenci pořádanou tiskovým oddělením magistrátu. Podle Pospíšila měl pak primátor oslovit Spojené síly, a ne přijít neohlášen.

Dle zaběhnutých zvyklostí Hřib navíc dostal jako primátor Prahy slovo jako první. Jiří Pospíšil na tento krok reagoval: „Je to konference našeho klubu a je elementární slušností, abychom ji zahájili my.“ Části tiskové konference odvysílala televizní stanice TV Nova ve svých zprávách (video, čas 5:11).

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť primátor Hřib, ač měl z koaliční smlouvy právo se tiskové konference účastnit, na ni skutečně pozván nebyl a jeho účast byla pro zástupce Spojených sil pro Prahu překvapením.