Zákon (tzv. ochrana úředníků v rámci přestupkového zákona - pozn. Demagog.cz) se používá asi v 500 případech od doby jeho platnosti. Kromě dvou případů neevidujeme jeho zneužití.
Výrok předsedy Pirátů Bartoše je hodnocen jako neověřitelný, jelikož do databáze přestupků, ze které čerpal on i poslanec Feri, nemáme přístup.
Navrhovatelé novely (.pdf) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích za TOP 09 takto hodlali zrušit ustanovení o znevážení postavení úřední osoby při výkonu její pravomoci, za které následně hrozí uložení pokuty do výše až 10 000 korun. Navrhovatelé argumentovali existencí ochrany úřední osoby v jiných právních odvětvích (správní a trestní právo) nebo i dosavadním využitím konkrétního ustanovení.
Zástupce navrhovatelů, poslanec Feri, na plénu Sněmovny přednesl, že z Informačního systému evidence přestupků (ISEP) vyplývá, že od účinnosti zákona č. 251/2016 Sb. (1. července 2017) do poloviny března bylo využito této zmíněné podstaty pro 456 pokut a 29 napomenutí.
Bohužel, do aplikace ISEP mohou nahlížet jenom její registrovaní uživatelé, tedy pouze orgány veřejné moci. Demagog.cz do této skupiny nespadá, nemůžeme proto objektivně zhodnotit pravdivost či nepravdivost výroku pirátského předsedy.
Světlana WITOWSKÁ: Z toho nic nevzniklo. Ivan BARTOŠ: Protože tam přišel pan Kalousek s panem Stanjurou a zahlásili, že zakládají Demokratický blok, který neměl žádný smysl (...) To byl jediný moment, kdy se dalo nějakým způsobem rozbít tahle ta hlasovací koalice.
Piráti svolali schůzku opozičních stran na 8. listopadu. Na toto jednání dorazili nakonec zástupci ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Tzv. demokratický blok vznikl o týden později. Šlo o uskupení zmíněných stran, které bylo vytvořeno s cílem získat odpovídající zastoupení v orgánech dolní komory. Nyní již nefunguje.
Zda na jednání přišli předsedové klubů ODS a TOP 09 s tím, že blok zakládají, není možné zjistit, protože jednání nebylo veřejné. Je otázkou, zda mohla být tato iniciativa úspěšná jako jediná, to je spíše úhle pohledu předsedy Pirátů. Navíc pokud na schůzku nedorazili zástupci SPD, KSČM a ČSSD, je otázkou, zda mohla mít reálný význam, i pokud by zbývající subjekty neutvořily zmíněný Demokratický blok.
Celkově je výrok hodnocen jako neověřitelný, neboť samotná schůzka nebyla veřejná. Piráti po ní vydali tiskovou zprávu i zápis na svém fóru, zmínka o tom, že pánové Kalousek a Stanjura ohlásili vznik Demokratického bloku, zde chybí.
Když se podíváte třeba na situaci ODS, tak jí trvalo několik let, než se stabilizovala a začala jít nahoru.
Při pohledu na data CVVM výrok hodnotíme jako pravdivý, protože po poklesu volebních preferencí ODS v letech 2012–2014 došlo nejprve ke stabilizaci a poté k pomalému nárůstu volebních preferencí ODS.
Andrej Babiš slíbil za svých 130 dní vládnutí sliby za 80 miliard korun.
Zmíněný údaj vychází z článku Českého rozhlasu, který zmapoval sliby premiéra v demisi, které rozdal v rámci fungování v čele vlády. Mezi tuto sumu patří např. slibované daňové úspory, zvyšování důchodů, jízdné zdarma i konkrétní projekty jako rekonstrukce skokanských můstků v Harrachově.
Autoři textu upozorňují, že částka může být i vyšší, neboť některé sliby Babiš nijak nekvantifikoval, popř. jde o nekonkértní vyjádření a nelze je tedy připočíst.
Odkážu na Slovensko, kde pan Sulík, který je europoslancem, je v tuto chvíli předsedou nejsilnější opoziční strany a za dobu, co byl europoslancem, ta strana za těch několik let vzrostla o 8 procent.
Výrok hodnotíme jako pravdivý vzhledem k významnému nárůstu voličských hlasů.
Předseda strany Sloboda a Solidarita (SaS), europoslanec Richard Sulík získal svůj mandát v Evropském parlamentu v roce 2014. Pokud budeme porovnávat výsledky voleb do Slovenské národní rady, tak v roce 2012 získala SaS 5,88 % hlasů, zatímco v roce 2016 12,1% hlasů. Rozdíl tedy činí 6,22 %.
Pokud bychom sledovali vývoj preferencí po posledních událostech na Slovensku, SaS v růstu pokračuje. Agentura Focus jí v březnu naměřila již 14 %, čímž strana pod Sulíkem navýšila svou podporu v daném období o 8 %, což odpovídá Pospíšilově tvrzení.
Já jsem jasně řekl, že zúčtování s Jiřím Pospíšilem nastane po podzimních komunálních volbách.
Jiří Pospíšil se po zvolení předsedou TOP 09 vyjádřil, že jeho cílem bude pracovat na komunálních volbách. Dále řekl, že lidé na kandidátce nemusí být členy strany a že je potřeba oslovit i nestraníky. Komunální volby mají být zároveň prvním hodnocením nového vedení.
Třeba v sobotu jsme měli programovou konferenci, kde jsme do detailu řešili náš předvolební program. Debatujeme se STANem, který je naším ctěným koaličním partnerem.
V sobotu 21. dubna 2018 se uskutečnila Pražská programová konference TOP 09. Její součástí měla být i jednání o volebním programu strany a dokončení přípravy na kampaň.
TOP 09 a hnutí Starostové a Nezávislí se opětovně dohodly na spolupráci ve volbách do zastupitelstva hlavního města Prahy. Ve společném oznámení na začátku března uvedly, že jednání budou pokračovat dál.
Hnutí STAN třeba nominovalo na kandidátku (na společnou pražskou kandidátku, pozn. Demagog.cz) Hanu Marvanovou.
Strana TOP 09 a hnutí Starostové a nezávislí se dohodly, že budou ve volbách do zastupitelstva hlavního města Prahy kandidovat společně. Celostátní výbor hnutí STAN schválil koncem března Hanu Marvanovou jako nejvýše postavenou kandidátku.
Oldřich Navrátil je člověk, který dlouhodobě podporuje TOP 09 (...) od počátku vzniku TOP 09 Oldřich Navrátil stranu TOP 09 podporuje.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Nejde sice ověřit Pospíšilovo tvrzení, že Oldřich Navrátil podporuje TOP 09 od samého počátku, nicméně Navrátil tuto stranu a její kandidáty podporuje dlouhodobě nejméně od roku 2013.
Oldřich Navrátil podpořil TOP 09 například před loňskými volbami do Poslanecké sněmovny. V klipu natočeném před těmito volbami prohlásil: „Tak já prostě podporuju TOP 09, protože má takový úžasný lidi v čele.“ Navrátil TOP 09 také podpořil při volbách do Evropského parlamentu v roce 2014, jejího předsedu Karla Schwarzenberga v prezidentských volbách v roce 2013 a je uveden mezi podporovateli TOP 09 na jejím webu.
V Praze se starám o Muzeum Kampa, o Nadaci Jana a Medy Mládkových, Werichovu vilu atd.
Pospíšil jako předseda správní rady má ve jmenovaných institucích skutečně vliv.
Je třeba poznamenat, že Muzeum Kampa a Werichova vila jsou zřizovány právě Nadací Jana a Medy Mládkových. Pospíšil se stal členem správní rady nadace v roce 2011, v roce 2016 se pak stal jejím předsedou.
Pokud jde o Muzeum Kampa, podle stránek nadace se pod Pospíšilovým vedením „rozšiřuje sbírka nadace a výstavní program se obohatil o představení autorů, kteří kvůli zde panujícímu totalitnímu režimu opustili Československo a jejichž tvorba není dostatečně jejich původně domácímu publiku známá.“ Ve Werichově vile se Pospíšil společně s Medou Mládkovou „věnoval dopracování ideového řešení expozice věnované životu a tvorbě Jana Wericha.“ Pospíšil také „koordinuje celý projekt Oživení Werichovy vily.“
