V Praze se starám o Muzeum Kampa, o Nadaci Jana a Medy Mládkových, Werichovu vilu atd.
Pospíšil jako předseda správní rady má ve jmenovaných institucích skutečně vliv.
Je třeba poznamenat, že Muzeum Kampa a Werichova vila jsou zřizovány právě Nadací Jana a Medy Mládkových. Pospíšil se stal členem správní rady nadace v roce 2011, v roce 2016 se pak stal jejím předsedou.
Pokud jde o Muzeum Kampa, podle stránek nadace se pod Pospíšilovým vedením „rozšiřuje sbírka nadace a výstavní program se obohatil o představení autorů, kteří kvůli zde panujícímu totalitnímu režimu opustili Československo a jejichž tvorba není dostatečně jejich původně domácímu publiku známá.“ Ve Werichově vile se Pospíšil společně s Medou Mládkovou „věnoval dopracování ideového řešení expozice věnované životu a tvorbě Jana Wericha.“ Pospíšil také „koordinuje celý projekt Oživení Werichovy vily.“
Koalice ANO, SPD a komunistů ve sněmovně však zatím funguje.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě předchozího ověření i z nově zjištěných dat. To, jestli skutečně funguje tzv. koalice ANO, SPD a KSČM, už Demagog.cz ověřoval. Z přiložených dat jednoznačně vyplynulo, že tato politická uskupení skutečně hlasují velmi často jednotně. A hlasují spolu také nejčastěji.
Jednota při hlasování se projevila na schůzi Poslanecké sněmovny 22. května 2018. Poslanec KSČM Leo Luzar navrhl, aby bylo z programu schůze vyřazeno projednávání kauzy novičok. Návrh programu byl již předtím schválen organizačním výborem PS (kauza novičok - bod 97).
Pro vyřazení tohoto bodu hlasovali poslanci hnutí ANO (kromě Radka Vondráčka), KSČM (kromě Jiřího Dolejše), SPD a jeden poslanec za ČSSD. Většinou (109 hlasů) tak návrh prošel a kauza novičok nebyla projednávána.
(...) menšinová vláda, konečně o tom otevřeně mluvil její předseda (předseda hnutí ANO, pozn. Demagog.cz), dlouhodobě je tím nejlepším (...)
Výrok je hodnocen jako pravdivý, jelikož předseda ANO Andrej Babiš skutečně dlouhodobě a otevřeně hovoří o tom, že nejlepší variantou je menšinová vláda.
Na začátku ledna 2018 se Babiš v rozhovoru pro Právo vyjádřil o menšinové vládě následovně: „Určitě preferuji menšinovou vládu, nebudu to zastírat. Je to ta nejlepší varianta.“
V rozhovoru pro iDNES.cz na konci ledna 2018 mluvil Babiš opět o menšinové vládě jako o nejlepším řešení: „Samozřejmě je nejlepší menšinová vláda jednobarevná, protože je akční a funguje o mnoho lépe než koaliční.“
Trošku jsem čekal, že teda budou více jednat o programu. Zatím je to handrkování o postech. To znamená, všichni víme, kdo bude ministr vnitra, ale co ta vláda bude reálně dělat, jak bude levicová, jestli bude třeba zvyšovat daně a zavádět sektorovou daň nebo jiná témata, tak to je trošku odsunuto.
Tvrzení hodnotíme jako zavádějící, jelikož marginalizuje jednání ANO a ČSSD během března a části dubna trvající cca tři týdny. Zároveň předseda TOP 09 s největší pravděpodobností neví, kdo bude příštím ministrem vnitra, a už vůbec tuto informaci nemají „všichni“.
Hnutí ANO začalo se sociálními demokraty jednat v půli března 2018 a po tři týdny vedli jejich zástupci diskuze o programových průsečících. Celý tento koloběh mapuje Česká televize na svém webu.
Z mediálních informací o jednáních můžeme namátkou vybrat konsenzus v oblasti obrany. Lídři obou stran jednali také o daních a financích a shodu nalezli u zdravotnictví. Je však na místě zdůraznit, že jde pouze o zprostředkované, sporé a jistě neúplné informace médií a nikdo kromě jednajících konečné výsledky schůzí nezná. Třítýdenní jednání o programu ale dokumentují, že se na společné vizi vlády pracovalo.
Zároveň existují informace o jednání, kde ČSSD předala komunistům deset bodů, na kterých se s vítězem voleb neshodla. „Jedná se o priority, kde vidíme shodu a průnik levicových programů ČSSD a KSČM, a tudíž i prostor pro jejich společné prosazování ve vyjednávání o nové vládě s hnutím ANO. Teď čekáme na stanovisko KSČM,“ řekl předseda ČSSD Jan Hamáček.
Při řešení personálního obsazení jednotlivých ministerstev či působení trestně stíhaného Andreje Babiše ve vládě na začátku dubna 2018 došlo k rozkolu v jednání, což vyústilo v jeho ukončení. Po týdenním intermezzu se strany ke společnému stolu vrátily, aby dokončily dohodu na personálním obsazení kabinetu.
Odpovědi na otázky Pospíšilovi pravděpodobně poskytne až úplné znění koaliční smlouvy. Její text by mohl být hotov podle předsedy poslaneckého klubu ANO Jaroslava Faltýnka na začátku května.
My navyšujeme ty důchody a to nás bude stát 37,8 miliardy. Navyšujeme platy učitelům. Děláme tu reformu. To je 23,5. Ano, do sportu, jak jsme slíbili, navyšujeme, to kofinancování bude 10,4 (miliard korun, pozn. Demagog.cz).
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť zmíněná čísla vychází z připravovaného státního rozpočtu na rok 2019.
Ministerstvo financí předložilo vládě materiál Příprava státního rozpočtu České republiky na rok 2019, který obsahuje předběžný návrh příjmů a výdajů a vytváří prostor pro realizaci klíčových vládních priorit.
Na výdajové straně dochází k podstatnému zvýšení výdajů na důchody (+37,8 mld. Kč), výdajů na školství (+25,7 mld. Kč), prioritou je zvýšení objemu prostředků na platy učitelů a zajištění postupného náběhu reformy regionálního školství, navýšení se dočkají i vysoké školy. Výdaje na podporu sportu mají činit 8,4 mld. Kč (při započtení kofinancování činí výdaje na sport celkem cca 10,8 mld. Kč).
Stejná čísla používá ministryně financí v demisi Alena Schillerová. Tedy 38 miliard na důchody, 10,8 miliardy na kofinancování sportu.
Za druhé, já jsem udělal všechno, aby dobře dopadlo. Jednak tím, že jsem navštívil sjezd sociální demokracie a vyzval jsem je ke spolupráci s hnutím ANO. A nyní jsem vyzval členy sociální demokracie, aby v referendu hlasovali pro.
Miloš Zeman navštívil sjezd ČSSD 18. února 2018 v Hradci Králové, na kterém se mimo jiné volil nový předseda strany. Zeman zde vyzval sociální demokraty ke spolupráci s hnutím ANO. Doporučil jim také, aby neusilovali o ministerské posty ve vládě:
„To je to, co vám doporučuji. Jestli toto doporučení budete, nebo nebudete respektovat, je na vás. Nechcete-li upadnout do zapomnění, pracujte. Pracovat můžete, když budete v jakémkoli složení účastni vládních aktivit. Necpěte se do vlády, nechtějte ministerská křesla, s 15 poslanci by to bylo komické. Chtějte náměstky ministrů, chtějte odborníky, chtějte někoho, kdo chce pro sociální demokracii něco udělat."
Je také pravda, že Zeman doporučil členům ČSSD, aby v referendu podpořili koalici s ANO. Stalo se tak na tiskové konferenci, která uzavírala návštěvu Moravskoslezského kraje:
„A jako bývalý předseda sociální demokracie, který jím byl 8 let, a myslím, že to byla úspěšná léta, si dovoluji doporučit všem členům sociální demokracie, aby v tomto referendu hlasovali pro spolupráci sociální demokracie s hnutím ANO." (Od 8.10)
Odkážu na Slovensko, kde pan Sulík, který je europoslancem, je v tuto chvíli předsedou nejsilnější opoziční strany a za dobu, co byl europoslancem, ta strana za těch několik let vzrostla o 8 procent.
Výrok hodnotíme jako pravdivý vzhledem k významnému nárůstu voličských hlasů.
Předseda strany Sloboda a Solidarita (SaS), europoslanec Richard Sulík získal svůj mandát v Evropském parlamentu v roce 2014. Pokud budeme porovnávat výsledky voleb do Slovenské národní rady, tak v roce 2012 získala SaS 5,88 % hlasů, zatímco v roce 2016 12,1% hlasů. Rozdíl tedy činí 6,22 %.
Pokud bychom sledovali vývoj preferencí po posledních událostech na Slovensku, SaS v růstu pokračuje. Agentura Focus jí v březnu naměřila již 14 %, čímž strana pod Sulíkem navýšila svou podporu v daném období o 8 %, což odpovídá Pospíšilově tvrzení.
Koneckonců podporuje nás (prezident - pozn. Demagog.cz), podporuje vznik této vlády, souhlasí s tím, abychom se té vlády my jako sociální demokraté účastnili.
Prezident Zeman se již před několika měsíci vyjádřil pozitivně k možné spolupráci ANO s ČSSD na vládní úrovni s tolerancí komunistické strany. Tuto variantu přitom podporoval i dříve.
V polovině května 2018 doporučil prezident Zeman členům sociální demokracie, aby ve vnitrostranickém referendu hlasovali pro vládní spolupráci ČSSD s hnutím ANO, a podpořil tak vstup ČSSD do vlády. Zároveň prezident Zeman řekl, že na post ministra zahraničí odmítá europoslance Miroslava Pocheho.
Budeme aktivně proti, těch důvodů je několik. Ten hlavní pro nás je, že v čele vlády stojí trestně stíhaný premiér, nemáme ministra zahraničí a vláda se opírá o hlasy komunistů.
Andrej Babiš (spolu s Jaroslavem Faltýnkem) byl vydán Sněmovnou k trestnímu stíhání 19. ledna (2018). V květnu 2018 bylo přerušeno stíhání Jaroslava Faltýnka, stížnost Andreje Babiše však byla zamítnuta a jeho stíhání stále pokračuje.
Nominanta ČSSD na post ministra zahraničí Miroslava Pocheho odmítl jmenovat Miloš Zeman, údajně kvůli jeho postojům k migraci. Aktuálně tedy vláda nemá ministra zahraničí - ministerstvo bude dočasně řídit předseda ČSSD a ministr vnitra v nové Babišově vládě Jan Hamáček.
ČSSD potvrdila svou účast v Babišově vládě 15. června po výsledku vnitrostranického referenda. Vláda ANO a ČSSD se má opírat o hlasy KSČM, která má vládu tolerovat. Finálně má být o toleranci vlády komunisty rozhodnuto v sobotu 30. června 2018 po rozhodnutí ÚV KSČM.
... kdyby to bylo jako v minulosti, kdy před blížícími se krajskými volbami začala ČSSD lhát, že chceme privatizovat nemocnice...
Před krajskými volbami v říjnu 2016 Bohuslav Sobotka opravdu naznačil obavu, že hnutí ANO bude nemocnice privatizovat. V rozhovoru pro deník Právo na otázku týkající se popularity hnutí ANO uvedl: „Vidím nebezpečí, že se do hry vrátí úvahy o privatizaci a pronájmech nemocnic, o tom, že kraje mají zbytečný majetek, funkce a měly by se jich zbavit, aby fungovaly jako firmy.”
Ve svém předvolebním programu ČSSD zdůrazňuje: „Odmítáme návrhy na privatizaci veřejných služeb v krajích. Ani kraje nejsou firma.” Tím na obavy ze zájmů hnutí ANO opět naráží.
Protože Andrej Babiš byl před krajskými volbami proti privatizaci nemocnic a předvolební program hnutí ANO toto stanovisko potvrdilo, hodnotíme výrok jako pravdivý.
