Přehled ověřených výroků

Miloš Zeman

...mně dovolte, abych vám zcela na závěr, vlastně asi jako třetí ilustraci české žurnalistiky uvedl server ihlas.cz, který nedávno vypsal anketu, kdy umřu. Bylo tam jenom několik set diskutujících a většina z nich se shodla na roku 2020.
Inaugurace Miloše Zemana, 8. března 2018
Nepravda

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože server ihlas.cz není server zpravodajský – je volnou platformou pro výrobu hlasovacích anket, kde si anketu může založit každý návštěvník. Proto na něm nelze ilustrovat českou žurnalistiku, přestože zde taková anketa vznikla.

Anketa na ihlas.cz nese název Kdy podle Vás zemře Miloš Zeman? Nedovedeme bohužel ověřit, jaký byl stav hlasování v době, kdy ji prezident kontroloval – aktuálně má nejvíce hlasů možnost 2021.

Zatímco zpravodajské portály spravují profesionálové a články procházejí editorskými úpravami, jediným účelem ihlasu.cz je vytváření hlasovacích anket samotnými návštěvníky webu.

Ihlas.cz je propojen také se stejnojmennou facebookovou stránkou, která má pouze 14 lajků. Z webu nelze rozpoznat ani jeho majitel. Podle serveru who.is by jím měl být František Sedláček z Českých Budějovic a firma Dynamic Softworks.

Ivan Bartoš

Já jsem i spekuloval na svém Facebooku a pan Zimola se do mě ostře opřel, ale já jsem nikoho nepomlouval, já jsem jenom napsal, že překvapivě velké procento sociální demokracie třeba u toho posledního hlasování také chybělo.
Výzva Seznam Zprávy, 5. března 2018
Nepravda

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože Ivan Bartoš na svém profilu zmiňoval i možnou motivaci sociálně-demokratických poslanců neúčastnit se hlasování.

Předseda Pirátů Bartoš mluví o hlasování ze 2. března, ve kterém byl předsedou komise pro kontrolu GIBS zvolen Zdeněk Ondráček (KSČM). Na svém facebookovém profilu napsal 3. března na adresu ČSSD toto: „... navíc část poslanců ČSSD byla podle našich informací nepřítomná záměrně, aby snížila kvórum, takže v tomto případě šlo bez toho, aby Babiš s Faltýnkem změnili názor skutečně jen o čekání na to, až sekoalicesejde v plném počtu.

Jiří Zimola (ČSSD) reagoval na svém účtu na Twitteru o den později: „Pirát Ivan Bartoš omlouvá své spolustraníky, kteří se kvůli absencím neúčastnili volby šéfa komise pro kontrolu GIBS, a ufňukaně pomlouvá všechny další nepřítomné - a to prý záměrně nepřítomné. Je vidět, že už se mu pravidla sněmovny dostala pod kůži :-)

Není tedy pravdou, že by Ivan Bartoš napsal jen to, že ve Sněmovně chybělo překvapivě velké procento sociálních demokratů. Spekulace, kterou sám zmiňuje, se týkala právě motivace sociálně-demokratických poslanců.

Ivan Bartoš

Demokratický blok neměl ani kandidáta (na předsedu PSP, pozn. Demagog.cz). Pak tam byl Fiala. My jsme řekli, že budeme volit Fialu z ODS.
Výzva Seznam Zprávy, 5. března 2018
Pravda

Demokratický blok čtyř parlamentních stran (ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN) byl vytvořen 15. listopadu 2017. Nicméně dosavadní kandidát občanských demokratů na předsedu Sněmovny Petr Fiala odmítl kandidovat proti Radku Vondráčkovi, protože kandidáta ANO podpořili komunisté, SPD a Piráti.

Ivan Bartoš následně hovoří o volbě a podpoře Petra Fialy do pozice místopředsedy Poslanecké sněmovny. Podle Bartošových slov bezprostředně po nezvolení Petra Fialy i podle stanoviska na pirátském webu skutečně podpora pro předsedu ODS ze strany Pirátů existovala.

Ivan Bartoš

Co se stalo, když tam pan Vondráček (během volby předsedy PSP, pozn. Demagog.cz) vystupoval. Tak se poprvé v historii Sněmovny ten kandidát představil, zavázal se k nějakým věcem.
Výzva Seznam Zprávy, 5. března 2018
Nepravda

Radek Vondráček před hlasováním o předsedovi Sněmovny s kandidátským proslovem vystoupil. Podobně jako on to ale udělali v roce 2010 Lubomír Zaorálek a v roce 2006 Miloslav Vlček, který byl zvolen. Ten navíc při jednání explicitně pojmenoval svůj závazek. Proto výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Radek Vondráček byl zvolen do funkce předsedy Poslanecké sněmovny 22. listopadu 2017. Před samotnou volbou skutečně na žádost Pirátů vystoupil, jak dokazuje tento stenografický zápis celého projevu. V něm také poznamenal, že jeho předchůdce Jan Hamáček měl na rozdíl od něj proslov až po zvolení.

Předcházející předseda PSP Jan Hamáček byl zvolen 27. listopadu 2013. Podle záznamu z této schůze před svým zvolením jako kandidát nevystoupil. V roce 2010 byli kandidáty na post předsedy PSP Miroslava Němcová a Lubomír Zaorálek. Možnost vyjádřit se před volbou využil Lubomír Zaorálek.

Podobně jako Zaorálek měl kandidátský proslov také Miloslav Vlček, jediný kandidát v roce 2006. Jeho závazek byl následující:

A nyní bych přečetl veřejné prohlášení kandidáta na dočasného předsedu Poslanecké sněmovny a veřejný závazek politické strany, která ho nominuje:Strana, která získá pozici předsedy Poslanecké sněmovny, se zavazuje, že předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky rezignuje na svoji funkci nebo bude odvolán hlasy všech poslanců, včetně poslanců vlastní strany:1. okamžitě po vyslovení důvěry nové vládě Poslaneckou sněmovnou v prvním pokusu a svolání schůze následující,

2. okamžitě poté, co je předsedou vlády jmenován kandidát ze stejné strany jako předseda Poslanecké sněmovny,

3. odstoupí předtím, než by využil svého ústavního práva předložit prezidentu republiky nominaci na předsedu vlády ČR.
V červenci 2002 se volilo mezi Lubomírem Zaorálkem a Václavem Klausem. Ani jeden z nich před hlasováním nevystoupil.

Kandidáty v roce 1998 byli Václav Klaus a Stanislav Volák. I když oba před hlasováním proslov měli, reagovali jím pouze na probíhající diskuzi a nevyjadřovali se nijak ke své kandidatuře nebo představování své osoby.

V roce 1996 pronesli řeč Jozef Wagner, Zdeněk Jičínský a Jiří Vlach, aby se vzdali své kandidatury. Ostatní kandidáti – Miloš Zeman a Jan Vik – nevystoupili.

Vondráček se ve svém projevu dotkl několika bodů souvisejících s postem předsedy Sněmovny. Jedním z nich je třetí pokus jmenování vlády:

„Jsem pevně přesvědčený, že je to výraz parlamentarismu a že ten návrh, který předloží prezidentovi předseda Sněmovny, musí vycházet ze Sněmovny a musí mu předcházet nějaké jednání a nějaká velká pravděpodobnost, že bude složena vláda, protože je to poslední hranice před propastí předčasných voleb za určitých okolností. Dneska jsme slyšeli, že lze vykládat Ústavu i tvůrčím způsobem. Myslím si, že logické by byly předčasné volby.“

Dále deklaroval, že bude požadovat pět místopředsedů PSP. Chtěl by být také garantem férové diskuze ve Sněmovně. Poslední zmínka se týkala jeho spolupráce s projektem Rekonstrukce státu a postoje ke korupci a lobbingu:

„Určitě je možná na čase vzhledem k tomu, že stále se objevují různé spekulace na téma, že nějaké finanční skupiny tady ovlivňují legislativní proces, tak aspoň nějaká základní pravidla lobbingu. Jsem připravený na diskusi o zákonu o státním zastupitelství, případně novelizací vůči přijetí nového trestního řádu, protože to je jedna z věcí, kterou nám skupina států GRECO stále vyčítá. Já souhlasím s některými tezemi Rekonstrukce státu a už jsme se dohodli, že bych byl rád účasten tohoto procesu.“

Ivan Bartoš

(pokr. předchozího výroku) Když pak pan Vondráček někde hájil Babiše, tak my jsme šli ve Sněmovně a říkáme, vy jste tvrdil, že budete nezávislý speaker a pak vystupujete jako předseda Sněmovny v obhajobě. A on se pak omluvil.
Výzva Seznam Zprávy, 5. března 2018
Nepravda

Ivan Bartoš říká pravdu o tom, že Radek Vondráček hájil Andreje Babiše a že proti jeho výrokům Bartoš v Poslanecké sněmovně vystoupil. Vondráček se ale za svoje slova neomluvil, pouze dodal, že v úplném kontextu mají jiný význam. Explicitně uvedl, že se nemá za co omlouvat.

Ivan Bartoš naráží na výrok Vondráčka z 26. listopadu. V Otázkách Václava Moravce na dotaz, zda rozhodování o vydání mandátového a imunitního výboru a Sněmovny bude nějakým způsobem ovlivněno tím, že Babiš by měl být osobou, jež bude premiérem této země, Vondráček odpověděl: To bude zase úplně trošku jiné rozhodování, protože tam budeme rozhodovat, co bude lepší pro tuto situaci a pro tuto zemi, protože se jedná o člověka, který bude premiérem a bude sestavovat vládu. Posléze pro iROZHLAS řekl:

„Zkrátka vždycky tam nějaký politický vliv bude. Říkal jsem proto, jestli by nestálo za úvahu to o čtyři roky odložit. Já jsem se nerozhodl, jenom jsem říkal: uvědomme si, před čím stojíme. Imunita není navždy, zkrátka by se šetření jen odložilo. Proti tomu je zase to, že jsme obecně proti nevydávání. Opravdu nejsme žádní nadlidé ve sněmovně.“ Na následující schůzi PSP 28. listopadu proti tomuto výroku vystoupila Markéta Pekarová Adamová ze strany TOP09:

Pan Vondráček tímto popírá základní principy právního státu, to znamená, že jeden člověk by měl být tady v tomto případě nad zákony. Zákony však mají platit bez rozdílu pro všechny. Já vás tedy žádám, pane předsedo Vondráčku, abyste tyto své výroky buďto vysvětlil, protože si myslím, že i ostatní kolegy z ostatních klubů bude zajímat vaše vysvětlení, a abyste je, pokud je nevysvětlíte dostatečně, také odvolal a omluvil se za ně, protože vy v tuto chvíli děláte z poslanců, kteří jsou tady přítomni, vlastně de facto nadlidi, a zejména pak pana Babiše, který má být budoucím premiérem.“ K tomuto vyjádření se v diskuzi připojil také Ivan Bartoš:

„J á jsem viděl ta vystoupení pana předsedy Vondráčka a chtěl bych připomenout věc, kterou jsme tady vlastně před týdnem i my všichni slyšeli prostřednictvím pana předsedy v jeho vystoupení. Protože slovo dělá muže, slovo dělá i ženu, a tady u toho pultu zazněla taková vzpomínka nebo inspirace pozicí spíkra, který v dané chvíli odhazuje tu stranickou legitimaci.“ Vondráček na to reagoval tak, že v celkovém kontextu svá slova myslel úplně jinak a to, že Babiš bude premiérem, neznamená, že by kvůli tomu mělo být přerušeno stíhání. Zároveň se za tento výrok neomluvil:

Ale doufám, že přijmete mé vysvětlení, že takto to bylo myšleno, že v žádném případě tam není pomlčka: premiér - nevydat, premiér - imunita. To spíš trošku vypovídá o těch, kteří to následně tvrdí, jak oni přemýšlejí. Já tak rozhodně nepřemýšlím. Takže podle sebe měřím tebe. Zkrátka trošku je to na zamyšlení i na druhé straně. Já se nemám za co omlouvat, já jsem diskutoval otevřeně o pro a proti. Je taky pravda, že v tom pořadu nejste schopní říct vše, co máte na srdci, zpravidla vás ten moderátor přeruší.

Radek Vondráček o nestrannosti vůči politickým stranám hovořil krátce po svém zvolení do čela Poslanecké sněmovny (22. listopadu 2017):

„Jsem velkým obdivovatelem britského parlamentu a myslím si, že britský parlamentarismus je základním vzorem veškerého parlamentarismu, a vždycky jsem obdivoval postavení spíkra v dolní komoře, protože požívá zásadní vážnosti a respektu. A mimo jiné je podmínkou, než se stanete spíkrem, že položíte na stůl svoji stranickou legitimaci. Tak tak daleko ještě nejsme, to doufám po mně nebudete chtít, to si ještě musí sednout možná dalších sto let, ale udělám všechno pro to, abych se tomu svému ideálu britského spíkra pokud možno co nejvíc přiblížil.“

Ivan Bartoš

Komunisté se vyjádřili, že tu vládu (druhou vládu Andreje Babiše, pozn. Demagog.cz) podpoří nehledě na to, ať je Andrej Babiš stíhaný, nebo ne.
Výzva Seznam Zprávy, 5. března 2018
Pravda

KSČM o podpoře vlády sestavené Andrejem Babišem se stranou ANO stále jedná. Případná podpora by však závisela na shodách v programu a trestní stíhání premiéra v demisi pro KSČM skutečně nepředstavuje problém.

V Interview ČT24 řekl Stanislav Grospič, předseda mandátového a imunitního výboru, že KSČM ctí presumpci neviny, ale přesto doufá, že se celá kauza v brzké době vyřeší. Zároveň však nevyloučil podporu vlády v případě programových shod.

Ve stejném duchu se 23. 1. 2018 vyjádřilpředseda strany Vojtěch Filip, který po jednání s ANO novinářům řekl, že přestože do vlády KSČM vstupovat nebude, oba subjekty budou pokračovat v jednáních. V případě programových shod by pak KSČM skutečně podpořila vznik vlády.

Ivan Bartoš

My jsme to měli v té naší povolební strategii pirátský. Pro nás ta vláda, která se opírá o KSČM nebo SPD nebo kde má ANO většinu nebo kde jsou lidé spojení s nějakou korupcí, ne odsouzení, ne shledáni vinnými. Prostě my do takové vlády jít nemůžeme.
Výzva Seznam Zprávy, 5. března 2018
Pravda

Pirátská strana skutečně všechny tyto body slíbila v povolební strategii:

Naše podpora libovolné vlády je podmíněna tím, že do vlády nebudou nominováni lidé nekompetentní nebo s korupční historií. V žádném případě nepodpoříme vládu s účastí subjektů ohrožujících základy liberální demokracie nebo s historickým dědictvím likvidace demokracie v této zemi, tj. zejména s účastí KSČM, SPD nebo s převahou ANO.“

Ivan Bartoš

My máme referendum nebo návrh zákona o referendu v programu přes osm let. My jsme ukázali parametry, které by to referendum mělo mít.
Výzva Seznam Zprávy, 5. března 2018
Pravda

Ivan Bartoš se vyjadřuje o programu Pirátské strany ve věci celostátního referenda. To figuruje v programu Pirátské strany od roku 2010.

Ve svém programu pro sněmovní volby v roce 2010 se Piráti zavázali prosazovat celostátní referendum, jehož parametry nebyly v programu blíže specifikovány. Dalšími prvky přímé demokracie, které Piráti v tomto programu prosazovali, byly občanská zákonodárná iniciativa, přímé volby a odvolání politiků i vysokých úředníků (prezidenta republiky, hejtmanů, starostů, ředitele ČT, ČRo, NKÚ, ÚOHS, nejvyššího státního zástupce apod.).

Před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2013 se Piráti ve svém programu zavázali prosazovat zákon o celostátním referendu. Podle programu z roku 2013 mělo být možné referendum uspořádat na základě petice 100 tisíc občanů. V referendu by bylo možné vetovat zákon a povinně by bylo uspořádáno v případech změn ústavy a přijímání mezinárodních smluv. Dalšími prosazovanými prvky přímé demokracie byly odvolatelnost přímo volených politiků i vysokých úředníků a přímá volba starostů a hejtmanů.

V programu pro sněmovní volby v roce 2017 Piráti prosazovali zákon o celostátním referendu, jehož parametry nebyly v programu specifikovány, přímou volbu a odvolatelnost starostů a občanské veto zákonů.

Ve svém dlouhodobém programu Piráti prosazují celostátní referendum, ve kterém by bylo možno rozhodovat o návrzích občanské zákonodárné iniciativy, změnách ústavy, mezinárodních smlouvách, členství v mezinárodních organizacích, vojenských základnách apod. V prvním odstavci byla provedena korekce chybného údaje, referendum figuruje v pirátském programu od roku 2010 nikoliv od roku 2011.

Ivan Bartoš

Česká republika zatím neumí uspořádat ani krajská referenda. S těmi parametry se zatím žádné krajské referendum nestalo.
Výzva Seznam Zprávy, 5. března 2018
Pravda

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť za sedm let fungování zákona umožňujícího krajské referendum uspořádat, žádné doposud neproběhlo.

Krajské referendum je možné v České republice vyhlásit od roku 2011. Jeho prostřednictvím (zákon o krajském referendu) se může rozhodovat o věcech, které jsou v působnosti jednotlivých krajů s výjimkou některých oblastí (např. rozpočtu nebo odvolávání volených zástupců).

Ivan Bartoš

... byly to hlasy ANO, které ho (Ondráčka, pozn. Demagog.cz) podporovaly na plénu.
Výzva Seznam Zprávy, 5. března 2018
Pravda

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože někteří členové poslaneckého klubu během projednávání skutečně Ondráčka ve svém vystoupení podpořili.

V průběhu rozpravy o volbě předsedy Komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů podpořil Zdeňka Ondráčka poslanec Bláha z poslaneckého klubu hnutí ANO:

„To, že máme každý v životě nějaký škraloup, tak se zamyslete nad tím, co jste dělali vy celý život. Já jsem třeba v době komunismu byl na vojně a dneska by mi mohl někdo vyčítat, že jsem sloužil lidu prostřednictvím vojenské základní služby. Byl jsem v Pionýru, mohlo by mi být vyčítáno, že jsem souhlasil s režimem? Byl jsem v SSM - to samé. Takže pojďme, pokud se chceme hodnotit, oprostit se od minulosti.“

Dalším příkladem je poslanec Hájek:

„Vážím si těch, kteří skutečně bojovali a byli vězněni za komunistů. Ale nevážím si těch, kteří určitým způsobem dnes, v době tedy, kdy už žijeme v jiném společenském zřízení, kritizují tu dobu.“

Naopak ministr zahraničních věcí za ANO Martin Stropnický nepřímo vyzval Ondráčka k tomu, aby se za svoje působení u pohotovostních pluků omluvil:

„Ale já si myslím, že stačí poměrně jedná krátká věta. Tedy aspoň mně. Všichni jsme se v životě někdy sekli, všichni jsme udělali nějakou chybu, speciálně v mladém a nezralém věku, a stačí tohle přiznat a říct: ‚Promiňte, já jsem se tehdy spletl.‘ Mně by to stačilo.“