Přehled ověřených výroků

Podle studie (.pdf, str. 4) z roku 2014 s názvem Světový projekt o internetu – Česká republika bylo mezi lidmi staršími 14 let 79 % uživatelů internetu, nejméně uživatelů bylo mezi lidmi staršími 75 let. V roce 2016 bylo podle dat Českého statistického úřadu (.pdf, str. 6) připojeno k internetu 82 % domácností, ve kterých žijí osoby ve věku 16–84 let, lišících se hlavně podle vzdělání.

Nejaktuálnější čísla ČSÚ za rok 2017 pak hlásí až 77,2 % domácností s připojením k internetu. Podle ČSÚ naše země také patří v rámci Evropy mezi ty, ve kterých se vybavení internetem rozšiřovalo v posledních deseti letech nejrychleji. Přetrvávají ovšem rozdíly ve vybavenosti z hlediska příjmu a věku.

Výrok je hodnocen jako pravda, jelikož Drahoš konkrétním důkazem nedisponuje, což i veřejně uvedl. Pro úplnost dodáváme, že Zeman jej zcela přesně necituje.

Jiří Drahoš na tiskové konferenci 1. prosince 2017 vyjádřil obavu z ovlivňování voleb v České republice zahraničními vlivy.

„Já jsem přesvědčen, že i v případě našich parlamentních voleb docházelo, a vlastně i dochází stále, k ovlivňování názorů naší veřejnosti ze strany médií a serverů, které jsou propojeny s ruskou tajnou službou. Já o tom osobně nemám pochyb.“

Jiří Drahoš byl následně konfrontován s dotazy na konkrétní důkaz ovlivňování voleb. Přesné odpovědi „žádný důkaz nemám“ jsme od něj neslyšeli, nicméně například Martin Veselovský jej v DVTV 2. ledna 2018 dotlačil k tomu, aby to de facto uznal. (čas 18:33)

„Asi oba dobře víme, že takovýto důkaz, který bych položil na stůl, se získává poměrně velmi těžko. (...) Já jsem přesvědčen o tom, že se tak děje, víte, kdyby BIS takovýto důkaz měla, tak musí konat, takže ani od ní nelze očekávat jiné vyjádření než to že jsou si toho vědomi, nakonec je to i v jejich výroční zprávě za rok 2016.“ Podobně Drahoš reagoval například v Interview ČT24 z 5. prosince 2017 (čas 3:47).

Ve zprávě BIS není nikde výslovně napsáno, že zahraniční služby ovlivňovaly výsledky parlamentních voleb. Zpráva z roku 2016 ale uvádí několik údajů o hybridní válce.

„Ruskými prioritami pro rok 2016 byly vlivové a zpravodajské operace vedené v rámci či na podporu hybridní kampaně v kontextu ukrajinské a syrské krize. Oproti roku 2015 však v průběhu roku 2016 vzrostla role a intenzita aktivit ruských zpravodajských služeb na území ČR. V kontextu čínských aktivit se rok 2016 nesl ve znamení růstu intenzity a agresivity vlivových operací a nárůstu činnosti čínské špionáže na území ČR a proti českým zájmům a bezpečnosti… Exponenti čínských zpravodajských služeb v ČR intenzivně hledali podporu čínského stanoviska v uvedeném sporu nejen v čínské komunitě v ČR, ale především na české politické a akademické scéně. V českých médiích se objevily výrazně pro-čínské články a interview, za jejichž vydáním stála čínská ambasáda v Praze. Cílem těchto aktivit bylo ovlivnění mínění české veřejnosti, potažmo i čínské, vzhledem k faktu, že články byly překládány a publikovány na čínských zpravodajských serverech, a vytvoření dojmu, že obyvatelé i političtí představitelé ČR stojí na čínské straně.”

Ruské a čínské tajné služby na území České republiky působí a snaží se ovlivňovat veřejné mínění. Ve zprávě však není uvedeno, že by zasahovaly do českých voleb. Dále zpráva hovoří o ruské kyberneticko-špionážní kampani APT28/Sofacy.

„Ačkoliv jde o jednu z nejstarších, nejlépe popsaných a i v otevřených zdrojích identifikovaných kyberšpionážních kampaní, je její efektivita stále značná a lze předpokládat, že bude pokračovat i v budoucnu. Kampaň APT28/Sofacy necílí pouze na data jako taková, ale v poslední době se zaměřuje na krádeže osobních údajů a přihlašovacích údajů do informačních a komunikačních systémů. Zcizená data a informace mohou být využívány k nejrůznějším účelům - ať již k politickým nebo vědecko-průmyslovým, nebo například k dehonestaci určitých osob či přímo států, k dezinformacím, případně k vydírání.”

BIS ve své zprávě uvádí určité útoky cizích tajných služeb, které by mohly poškodit české zájmy, vést k dehonestaci určitých osob nebo k dezinformacím. Dehonestace vrcholných politiků či dezinformace by v takovém případě mohly způsobit ovlivnění výsledků voleb.

Zpráva jasně nehovoří o ovlivňování voleb tajnými službami. Ředitel BIS nicméně uvedl, že služba nemá podstatné informace o nezákonném ovlivňování voleb cizími zpravodajskými službami.

Na ovlivňování voleb zahraničními rozvědkami a BIS, konkrétně její ředitel Michal Koudelka, reagovala přímo veřejným prohlášením:

„Bezpečnostní informační služba se pochopitelně zabývá každým byť jen potenciálním ohrožením demokracie. V tuto chvíli nemáme k dispozici žádné relevantní informace o tom, že by došlo k nezákonnému ovlivňování parlamentních voleb ze strany cizích zpravodajských služeb. To samé platí pro volby prezidentské.


Pochopitelně vždy existují určitá rizika dezinformačních kampaní, která jsou daní za to, že žijeme v demokratické zemi se svobodou slova.


BIS ujišťuje občany České republiky, že intenzivně plníme úkoly, které ze zákona máme, neustále vyhodnocujeme veškeré informace a jsme připravení při jakémkoliv podezření na nelegální aktivity adekvátně reagovat.”

Z toho vyplývá, že BIS neměla v době vydání prohlášení žádné podstatné informace o nezákonném ovlivňování voleb ze strany cizích zpravodajských služeb. BIS ale nevylučuje jiné způsoby ovlivňování, jak sama dokládá na příkladu možnosti dezinformační kampaně v rámci demokratického principu svobody slova.

Ve zprávě BIS není nikde výslovně napsáno, že zahraniční služby ovlivňovaly výsledky parlamentních voleb. Zpráva z roku 2016 ale uvádí několik údajů o hybridní válce.

„Ruskými prioritami pro rok 2016 byly vlivové a zpravodajské operace vedené v rámci či na podporu hybridní kampaně v kontextu ukrajinské a syrské krize. Oproti roku 2015 však v průběhu roku 2016 vzrostla role a intenzita aktivit ruských zpravodajských služeb na území ČR. V kontextu čínských aktivit se rok 2016 nesl ve znamení růstu intenzity a agresivity vlivových operací a nárůstu činnosti čínské špionáže na území ČR a proti českým zájmům a bezpečnosti… Exponenti čínských zpravodajských služeb v ČR intenzivně hledali podporu čínského stanoviska v uvedeném sporu nejen v čínské komunitě v ČR, ale především na české politické a akademické scéně. V českých médiích se objevily výrazně pro-čínské články a interview, za jejichž vydáním stála čínská ambasáda v Praze. Cílem těchto aktivit bylo ovlivnění mínění české veřejnosti, potažmo i čínské, vzhledem k faktu, že články byly překládány a publikovány na čínských zpravodajských serverech, a vytvoření dojmu, že obyvatelé i političtí představitelé ČR stojí na čínské straně.”

Ruské a čínské tajné služby na území České republiky působí a snaží se ovlivňovat veřejné mínění. Ve zprávě však není uvedeno, že by zasahovaly do českých voleb. Dále zpráva hovoří o ruské kyberneticko-špionážní kampani APT28/Sofacy.

„Ačkoliv jde o jednu z nejstarších, nejlépe popsaných a i v otevřených zdrojích identifikovaných kyberšpionážních kampaní, je její efektivita stále značná a lze předpokládat, že bude pokračovat i v budoucnu. Kampaň APT28/Sofacy necílí pouze na data jako taková, ale v poslední době se zaměřuje na krádeže osobních údajů a přihlašovacích údajů do informačních a komunikačních systémů. Zcizená data a informace mohou být využívány k nejrůznějším účelům - ať již k politickým nebo vědecko-průmyslovým, nebo například k dehonestaci určitých osob či přímo států, k dezinformacím, případně k vydírání.”

BIS ve své zprávě uvádí určité útoky cizích tajných služeb, které by mohly poškodit české zájmy, vést k dehonestaci určitých osob nebo k dezinformacím. Dehonestace vrcholných politiků či dezinformace by v takovém případě mohly způsobit ovlivnění výsledků voleb.

Na ovlivňování voleb zahraničními rozvědkami ale BIS, konkrétně její ředitel Michal Koudelka, reagovala přímo veřejným prohlášením:

„Bezpečnostní informační služba se pochopitelně zabývá každým byť jen potenciálním ohrožením demokracie. V tuto chvíli nemáme k dispozici žádné relevantní informace o tom, že by došlo k nezákonnému ovlivňování parlamentních voleb ze strany cizích zpravodajských služeb. To samé platí pro volby prezidentské.Pochopitelně vždy existují určitá rizika dezinformačních kampaní, která jsou daní za to, že žijeme v demokratické zemi se svobodou slova.BIS ujišťuje občany České republiky, že intenzivně plníme úkoly, které ze zákona máme, neustále vyhodnocujeme veškeré informace a jsme připravení při jakémkoliv podezření na nelegální aktivity adekvátně reagovat.”

Z toho vyplývá, že BIS neměla v době vydání prohlášení žádné podstatné informace o nezákonném ovlivňování voleb ze strany cizích zpravodajských služeb. BIS ale nevylučuje jiné způsoby ovlivňování, jak sama dokládá na příkladu možnosti dezinformační kampaně v rámci demokratického principu svobody slova.

Miloš Zeman sice dostává plnou, nezkrácenou verzi zprávy BIS. Drahoš však opakovaně mluví o veřejné části výroční zprávy BIS, která je dostupná na webu této instituce. Nepotřebuje tedy speciální přístup, který vyplývá z povahy funkce prezidenta nebo jiného ústavního činitele.

Stejně tak BIS ve svém prohlášení nikdy neoznačila podezření Jiřího Drahoše z ovlivňování voleb jako nepravdivé. 1. prosince 2017 vedoucí BIS - plk. Ing. Michal Koudelka - uvedl, že „v tuto chvíli nemáme k dispozici žádné relevantní informace o tom, že by došlo k nezákonnému ovlivňování parlamentních voleb ze strany cizích zpravodajských služeb. To samé platí pro volby prezidentské“. Zároveň však dodal, že „vždy existují určitá rizika dezinformačních kampaní, která jsou daní za to, že žijeme v demokratické zemi se svobodou slova“.

BIS tak ústy svého ředitele Drahošovu informaci nepotvrzuje ani neoznačuje za nepravdivou, v prohlášení se píše o „nezákonném ovlivňování”, což je oproti Drahošem nastíněným obavám poměrně úzké vymezení.

Z obou důvodů je pak výrok hodnocen jako nepravdivý.

BIS se k ovlivňování voleb zahraničními rozvědkami vyjádřila ve veřejném prohlášení ředitele Michala Koudelky. Uvedla, že žádné konkrétní důkazy o této skutečnosti nemá a o Drahošovi se v ní ani v ostatních veřejných výročních zprávách nevyjadřuje. Proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

„V tuto chvíli nemáme k dispozici žádné relevantní informace o tom, že by došlo k nezákonnému ovlivňování parlamentních voleb ze strany cizích zpravodajských služeb. To samé platí pro volby prezidentské.”

Drahoš má pravdu, že ve veřejném prostoru se o ovlivňování řady voleb píše, jde prozatím povětšinou o podezření. Ta jsou v řadě případů důvodná, v některých případech jde pak již o konkrétně popsané techniky, které měly v danou chvíli manipulovat veřejným míněním. Jde např. o cíleně šířené dezinformace prostřednictvím placených příspěvků na sociálních sítích v USA.

Informace o snahách ruské tajné služby ovlivnit volby v mnohých zemích byly skutečně přineseny řadou českých i zahraničních médií. Ruský vliv v podobě kybernetických útoků nebo šíření „fake news“ byl dokumentován například v prezidentských volbách na Ukrajině v roce 2014. Nejvýznamněji byl řešen v případě amerických prezidentských voleb v roce 2016. Kdy k dnešnímu datu probíhá vyšetřování hlavních aktéru kampaně současného prezidenta Trumpa. Bývalý člen volebního štábu, George Papadopoulos, již přiznal svá střetnutí s lidmi reprezentujícími ruské zájmy v době volební kampaně.

Ohledně ovlivnění voleb byly publikovány i informace společnostmi Facebook a Twitter.

Kybernetickým útokům se nevyhnula ani volba prezidenta ve Francii v roce 2017. Kampaň současného prezidenta Emannuela Macrona, čelila kybernetickým útokům i řadě fake news spojených s jeho jménem. Jak uvádí vedoucí jeho volebního štábu, jednalo se o stovky až tisíce kybernetických útoků směřovaných na databázy kampaně. Za zemi původu bylo označeno právě Rusko.

Nejaktuálnější informace o ruském vměšování se do voleb pochází z Mexika. Informace přinesla Národní bezpečnostní agentura. Mexičtí političtí zástupci však tyto informace odmítli, stejně tak Rusko odmítlo všechna obvinění z ovlivňování voleb v zahraničí.

Uvedenou citaci pronesl Miloš Zeman dne 21. ledna 1992 ve Federálním shromáždění ČSFR na společné schůzi Sněmovny lidu a Sněmovny národů během projednávání návrhu ústavního zákona o referendu. Zeman ve svém projevu uvedl, že cituje slova psychiatra Cyrila Höschla. V projevu tvrdě kritizoval referendum a přímou demokracii, na podporu své argumentace přitom využil i zmiňovanou citaci, aniž by proti Höschlovým slovům sám cokoliv namítal. Zeman v projevu mimo jiné řekl:

„Současně bych však chtěl varovat před obecně rozšířenou a dalo by se říci populistickou iluzí, která vychází z názoru, že hlas lidu je hlasem božím, a že to, co nespraví parlament, spraví občané.


(...) Dovolte mi tedy, abych citoval. Tato země v této době prochází rozumovou, mravní i citovou krizí. Zamýšlíme-li se hlouběji nad tím, jak k této krizi došlo, proč právě teď, musíme si připustit některá velice nepříjemná, ale bohužel pravdivá fakta. To, co nyní řeknu, není projevem univerzitní povýšenosti ani sarkasmu. Je to suché konstatování skutečnosti.
Třetina obyvatel této země je slabá duchem. Každý sedmý občan je debilní nebo dementní nebo alkoholik. Zhruba polovina obyvatel této země má podprůměrný intelekt. (...)“

Zeman své vystoupení ukončil následovně:

„A já se domnívám, že je to právě ona slabá, leč existující pozitivní deviace mezi parlamentem a veřejností, onen prostý fakt, že procento dementních mezi námi je o něco nižší, než je průměr, tento fakt zakládá moji důvěru k tomuto parlamentu. Proto bych chtěl varovat před nekritickým spoléháním na referendum. Proto bych si přál, aby tento i budoucí parlament byl natolik inteligentní, aby k referendu - pokud možno - nemuselo dojít.“

Z tohoto výroku plyne, že Zeman jednoznačně uváděl, že referendum není žádoucí z důvodu, že mezi poslanci „je menší procento dementních lidí než kolik jich je v běžné populaci.“ Pro doplnění dodáváme, že návrh zákona o referendu v závěrečném hlasování nebyl přijat ani jednou komorou Federálního shromáždění.

Jiří Drahoš citoval Höschlova slova ve veřejném vystoupení v Prezidentském interview ČT v prosinci 2017, kdy však tato slova využil pouze k tomu, aby citoval prezidenta Zemana v souvislosti s projednáváním zákona o referendu ve Federálním shromáždění, jak dokládá tento námi ověřený výrok.

Miloš Zeman opravdu citoval psychiatra Cyrila Höschla. Sám Höschl dlouhodobě uvádí, že citace je správná, jen byla Milošem Zemanem vytržena z kontextu.

Na svých stránkách Cyril Höschl uvádí v rozhovoru pro Reflex z roku 2004, že byla citace vytržena z kontextu:

„Citát je vytržen z atmosféry té chvíle a oné doby. Byla to doba, kdy u nás začala po prvotním nadšení prosakovat „blbá nálada“ spojená s neschopností nadhledu a odstupu. Chtěl jsem tehdy ukázat, že schopnost humoru, tj. vhledu za prvoplánový význam slov a situací, souvisí také s inteligencí.“

Naposledy se k tématu vyjádřil (0:31) v rozhovoru pro EchoTV 18. ledna 2018:

Balšínek: Ten výrok souvisel s tím, že většina populace je dementní. Vzpomínáte si na to, vadí vám to?
Höschl: Trošku mi to vadí, protože s čase, ono už je to takových 27 let, došlo k určitému posunu významu toho výroku, který je ještě navíc vytržený z kontextu. Rozhodně to neznamenalo, že polovina populace je dementní.

Současná vláda skutečně vydala souhlasné stanovisko k návrhu zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi. Návrh zákona počítá se zdaněním finančních náhrad, které stát vyplácí církvím za majetek, jenž jim nemůže vrátit v rámci restitucí.