Přehled ověřených výroků

Ústava České republiky říká, že prezident jmenuje předsedu vlády (čl. 62) a na jeho návrh další členy vlády. Po svém jmenování musí vláda do 30 dnů předstoupit před poslance s žádostí o důvěru. Pokud ji nezíská, prezident opět jmenuje předsedu vlády. Aktuálně se nacházíme v bodě, kdy vláda důvěru nezískala a prezident stále nejmenoval ve druhém pokusu předsedu vlády. Prozatím se Miloš Zeman omezil na to, že Andreje Babiše pověřil vyjednáváním o vládě. Tento krok není v Ústavě přímo zakotven, nicméně jde o zvyklost, kterou využívali i zbývající polistopadoví prezidenti.

Z pohledu Ústavy se tedy nacházíme v bodě, kdy je na rozhodnutí prezidenta, jak dlouho bude Babišova vláda v demisi vládnout.

Během prezidentských voleb mluvil Zeman o tom, že podmíní druhý pokus pro sestavení Babišovy vlády 101 hlasy. Po výhře v druhém kole ale tuto podmínku zrušil a dal Babišovi na vyjednávání neomezenou dobu.

Ke konci února řekl Vojtěch Filip po jednání s prezidentem, že by Zeman uvítal sestavení vlády nejpozději do prázdnin. V pořadu televize Barrandov prezident také přiznal, že začíná být z jednání nervózní. Reálně se ovšem neděje ze strany prezidenta nic a vláda v demisi stále funguje. Je tedy na prezidentovi, kdy vláda v demisi skončí (z pohledu Ústavy), a to tak, že jmenuje vládu novou. V tomto ohledu má Bělobrádek pravdu.

Současný předseda vlády v demisi Andrej Babiš se k možnosti objednání trestního stíhání doopravdy vyjádřil, a to na 6. schůzi Poslanecké sněmovny 19. ledna 2018:„My žijeme v zemi, kde si můžete stíhání objednat a pravděpodobně dostat někoho do vězení.“

V minulosti podobnou možnost naznačil v diskusi v otázkách Václava Moravce ze dne 19. června 2016 (čas od 49.52): „My jsme se samozřejmě báli, protože tady vás zavřou na objednávku pomalu.“

Ve stejné diskusi zmínil i možné napojení Ivo Rittiga na složky Policie (čas od 47.35):

„Mě zase zneklidňuje, že Čapí hnízdo vyšetřují policajti Rittiga.“

Co se týče Babiše a jeho vztahu s ředitelem Generální inspekce bezpečnostních sborů Michalem Murínem, tak ten se již od února 2018 začal zhoršovat. Babiš vytvářel tlak na Murínovo odvolání z funkce a podal podnět na kontrolu hospodaření GIBS. Babišova kritika nakonec Murína v dubnu 2018 dovedla k rezignaci na funkci ředitele GIBS. Tím nicméně Babišova kritika GIBS neskončila. Uvolněné místo ředitele GIBS se bude doplňovat na základě výběrového řízení v červnu 2018.

To, jestli Babiš napadá základy právního státu, ve smyslu rovnosti před zákonem (čl. 1 Listiny základních práv a svobod), je na pováženou. Znamenalo by to, že Babiš podporuje, či přímo používá dvojí metr v přístupu k právu, ať pro sebe či pro své kolegy. Podobně by se dalo hodnotit i veřejné pošpiňování systému a podrývání důvěry společnosti v justici. Všechny výše uvedené výroky mohou vytvářet dojem, že Andrej Babiš principy právního státu napadá. Proto je tento výrok hodnocen jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož Andrej Babiš skutečně trval na tom, že bude premiérem a nechtěl ČSSD za podporu vlády nic nabízet. V současné chvíli se opravdu jedná o konkrétní vládní posty. Přibližně před dvěma měsíci poskytl Andrej Babiš rozhovor deníku MF Dnes, jehož přepis je nyní dostupný na webu ANO. Rozhovor byl dokonce přímo opatřen titulkem Premiér budu a nic ČSSD nenabídnu. Trvá v něm na tom, že za hnutí ANO nebude nikdo jiný premiér a že sám žádné ústupky ČSSD nenabídne. Andrej Babiš v rozhovoru předpokládá, že si budou klást sociální demokraté podmínky pro podporu vlády.

Jednání o vytvoření vlády mezi ANO a ČSSD poté pokračovala až do začátku dubna, kdy jednání zkrachovala. Důvodem krachu jednání byla neochota ANO a premiéra Babiše přenechat ministerstvo vnitra sociální demokracii, což byla jedna z jejích podmínek pro vytvoření společné vlády.

Minulý týden došlo k obnovení vyjednávání o vládě mezi ANO a ČSSD. Představitelé sociální demokracie potvrdili, že jim ANO nabídlo pět resortů, mezi nimiž bylo ministerstvo vnitra.

Miroslav Kalousek hovoří o termínu, který na české politické scéně zavedl v roce 2002 Mirek Topolánek, který v opozici s ODS deklaroval odmítnutí hlasovat pro jakékoliv vládní návrhy. Přes odmítavý postoj k vládě Andreje Babiše připustil předseda TOP 09, Jiří Pospíšil, možnost hlasovat pro vládní návrhy, které budou v souladu s programem TOP 09. Ze strany TOP 09 se tak vůči vládě hnutí ANO nejedná o deklaraci nulové tolerance.

Obecný postoj TOP 09 ke koaliční vládě s hnutím ANO je negativní a kritický. Tento přístup byl deklarován už před volbami bývalým předsedou strany, Miroslavem Kalouskem, který vládu s hnutím ANO odmítl protože dle jeho slov: „…chtějí mnohem autokratičtější systém než liberální parlamentní demokracii.“

Předseda TOP 09, Jiří Pospíšil, se 12. prosince 2017 vyjádřil proti případné podpoře menšinové vlády hnutí ANO. Deklaroval také připravenost TOP 09 hlasovat aktivně proti vládě. Případnou podporu vládních návrhů, které by byly v souladu s programem TOP 09, ale připustil.

Top 09 hlasovala pro vládní návrh 1. června 2018 v otázce působení sil Ministerstva obrany ČR v zahraničních operacích v letech 2018–2020. Další hlasování pro vládní návrh bylo ze strany poslanců TOP 09 zaznamenáno například 30. května 2018 v otázce poskytnutí státní záruky ČR na zajištění půjčky ČNB pro MMF, nebo 10. dubna 2018 pro vládní návrh zákona o podmínkách využívání genetických zdrojů podle Nagojského protokolu.

Vzhledem k zákazu retroaktivity v českém právním řádu není možné, aby byl změnou legislativy změněn obsah smluv soukromoprávní povahy, které byly uzavřeny mezi Českou republikou, církvemi a náboženskými společnostmi. Miroslav Kalousek má tedy pravdu v tom, že ke změně smluv může dojít jedině po dohodě smluvních stran.

Stát uzavřel 22. února 2013 celkem sedmnáct smluv s církvemi a nábožensk‎‎‎‎‎ý‎‎‎‎mi společnostmi (16 křesťanský‎ch církví a Federace židovský‎ch obcí v ČR) o vypořádání mezi Českou republikou a danou církví či náboženskou společností. Obsahem těchto smluv byla v‎ýše finanční náhrady, kterou se stát zavázal vyplatit ve třiceti bezprostředně po sobě následujících ročních splátkách.

Součástí každé jednotlivé smlouvy je klauzule (článek 5), která stanoví, že se účel smlouvy řídí zákonem o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi (428/2012 Sb.) ve znění účinném ke dni uzavření této smlouvy – tedy ve znění k 1. 1. 2013 (dne účinnosti zákona).

Martin Stropnický se jako ministr obrany několikrát setkal s nejvyššími ústavními činiteli. Koordinační setkání se uskutečňovala z podnětu v té době předsedy vlády Bohuslava Sobotky. Třikrát ročně je svolával prezident Miloš Zeman.

První koordinační setkání se uskutečnilo 17.2.2015. Věnovalo se zejména boji s terorismem a politice vůči zemím Východního partnerství Evropské unie. Také se ústavní činitelé věnovali otázce Ukrajiny. Druhé koordinační setkání se uskutečnilo 23.6.2015, hlavním tématem schůze bylo fungování ekonomické diplomacie a prosazování ekonomických zájmů České republiky. Účastníkem těchto setkání byl pravidelně i v té době ministr obrany Martin Stropnický.

Martin Stropnický se s prezidentem Milošem Zemanem skutečně scházel pravidelně několikrát do roka. Poslední schůzka se konala 29.3.2018, kdy hlavním tématem byla spojitost nervově paralytické látky typu novičok s Českou republikou.

Výrok je hodnocený jako pravdivý. V současné době není v Evropě jiný aktivní předseda vlády, který by čelil trestnímu stíhání, než Andrej Babiš v ČR.

V nedávné minulosti můžeme nalézt několik případů, kdy došlo k stíhání premiérů – ta ale vždy vedla k tomu, že dotyční se buďto vzdali své funkce, nebo byli již nebyli ve své pozici.

Jako první případ můžeme uvést stíhání a odsouzení bývalého islandského premiéra Geir Haarda v roce 2012. Dalším, kterého můžeme zmínit, je případ italského premiéra Silvia Berlusconiho, jehož mnohé skandály a následná trestní stíhání byly jedněmi z důvodů vedoucích k tomu, že se v roce 2011 vzdal funkce premiéra. V roce 2015 ho soud odsoudil k třem letům vězení a zákazu vykonávat veřejnou funkci do roku 2020.

K záležitosti stíhaní vrcholných politiků se Demagog věnoval také zde.

Andrej Babiš (spolu s Jaroslavem Faltýnkem) byl vydán Sněmovnou k trestnímu stíhání 19. ledna (2018). V květnu 2018 bylo přerušeno stíhání Jaroslava Faltýnka, stížnost Andreje Babiše však byla zamítnuta a jeho stíhání stále pokračuje.

Nominanta ČSSD na post ministra zahraničí Miroslava Pocheho odmítl jmenovat Miloš Zeman, údajně kvůli jeho postojům k migraci. Aktuálně tedy vláda nemá ministra zahraničí - ministerstvo bude dočasně řídit předseda ČSSD a ministr vnitra v nové Babišově vládě Jan Hamáček.

ČSSD potvrdila svou účast v Babišově vládě 15. června po výsledku vnitrostranického referenda. Vláda ANO a ČSSD se má opírat o hlasy KSČM, která má vládu tolerovat. Finálně má být o toleranci vlády komunisty rozhodnuto v sobotu 30. června 2018 po rozhodnutí ÚV KSČM.

V červnu 2013, když se jednalo o nové vládě, měla kandidátka na premiérku Miroslava Němcová skutečně deklarovanou podporu od 101 poslanců. Navzdory tomu ji prezident Zeman vyjednáváním o vládě nepověřil.

Poté, co slovenský premiér Robert Fico podal demisi, skutečně prezident Kiska pověřil vyjednáváním o nové vládě dosavadního viceprezidenta Petera Pellegriniho ze strany SMER-SD.

Je tedy pravda, že respektoval současnou pozici Smeru jako nejsilnější parlamentní strany. Navíc disponoval většinou 79 poslanců Národní rady Slovenské republiky (ta má celkem 150 poslanců). Je třeba dodat, že v době, kdy Pospíšil poskytoval tento rozhovor, byl Pellegrini pověřen sestavením vlády, nikoliv jmenován premiérem.

V létě roku 2013 byla v České republice napjatá politická situace. Po demisi premiéra Nečase, jehož ODS vládla v koalici s TOP 09 a stranou LIDEM, navrhla ODS (19. června 2013) jako kandidátku na premiérský post Miroslavu Němcovou.

O několik dní později Němcová oznámila (25. června 2013), že disponuje 101 podpisy pro podporu své vlády. 101 podpisů požadoval prezident Zeman, třebaže pro absolutní většinou ve Sněmovně bylo tehdy jen 100 hlasů, protože poslanci Pekárek a Rath byli ve vězení, respektive ve vazbě.

Navzdory dostatečnému množství podpisů pověřil sestavením vlády prezident Zeman Jiřího Rusnoka.

Jakkoliv Miroslava Němcová skutečně v této době 101 hlasy disponovala, později, když Sněmovna hlasovala o důvěře vládě Jiřího Rusnoka, poslanci ODS Tomáš Úlehla a Jan Florián sál opustili, což bylo považováno za konec deklarované stojedničkové podpory pro kabinet Miroslavy Němcové. Navíc již předtím oba deklarovali, že pokračování pravicové koalice neumožní (7. srpna 2013).

Výrok se vztahuje k tomu, zda KDU-ČSL byla ve sněmovně u toho, když se hlasovalo o církevních restitucích.

Jak ukazuje harmonogram schvalování zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi (tzv. církevní restituce), Poslaneckou sněmovnou byl tento zákon schválen v červenci 2012. Návrh byl však vrácen Senátem a tak jej poslanci museli odsouhlasit ještě jednou v listopadu 2012. V dané době KDU-ČSL skutečně nebyla součástí Poslanecké sněmovny, ani součástí vlády.

Dodejme ještě, že lidovci v té době měli 6 svých zástupců v Senátu a všichni z nich církevní restituce podpořili.