Prezident je vrchní velitel (...) Takže tady je jasné, kdo velí. Na druhou stranu, prezident je v těchto klíčových okamžicích samozřejmě vázán spolupodpisem předsedy vlády.
Dle Ústavy České republiky je sice prezident republiky vrchním velitelem ozbrojených sil, jeho role je však spíše ceremoniální.
Prezident konkrétně
Dodejme, že civilní kontrolu nad ozbrojenými silami provádí ministerstvo obrany, k čemuž má ministr pravomoc vydávat rozkazy.
Premiér Medveděv se omluvil (myšleno za článek o srpnu 1968, pozn. Demagog.cz)
Článek, ve kterém autor tvrdí, že Sovětská okupace v roce 1968 byla pro Československo přínosnou, a že by Češi měli být SSSR vděční, vyšel za doby návštěvy Miloše Zemana v Ruské federaci.
Zeman při setkání s ruským premiérem Medveděvem přinesl kopii článku a požadoval po něm, aby se od textu distancoval, což Medveděv udělal. Ruská vláda podle něj nezasahuje do práce novinářů a názor, který byl v článku vyjádřen je pouze názorem autora, nikoli televizní stanice, nebo vlády Ruské federace. K pozici ruské vlády k okupaci v roce 1968 řekl toto:
„Článek neodráží oficiální stanovisko našeho státu. Vy víte, že toto stanovisko bylo vyjádřeno již v roce 1993 v době, kdy se vyjednávaly a podepisovaly dohody mezi našimi zeměmi. Toto stanovisko bylo nejednou potvrzeno vrchními představiteli zemí, včetně prezidenta Putina.“
Nedošlo tedy k omluvě, premiér Medveděv se od názoru autora článku pouze distancoval.
My máme zákon, kde je napsáno, vlastně je to v Ústavě, že pokud je rozpor mezi českým zákonem a mezinárodní smlouvou, tak přednost má mezinárodní smlouva.
S drobným dovětkem hodnotíme Hannigův výrok jako pravdivý, byť ne všechny mezinárodní smlouvy mají toto privilegium.
Dle článku 10 české Ústavy má mezinárodní smlouva, kterou je ČR vázána a k jejíž ratifikaci dal Parlament souhlas, přednost v případě rozporu mezi takovou smlouvou a zákonem. Sousloví „kterou je vázána“ se vztahuje k tomu, že ČR nesměla k aplikované části vyjádřit výhrady.
Další podmínkou je souhlas Parlamentu s prezidentovou ratifikací, tedy slavnostním podpisem; ten není vyžadován u každé smlouvy – jde pouze o okruh lidskoprávních a jiných klíčových smluv, které jsou vyjmenovány v čl. 49 Ústavy. Ratifikací se totiž stávají součástí právního pořádku ČR, čemuž ještě může předcházet přezkum Ústavního soudu, zda nejsou v rozporu s ústavním pořádkem.
Aplikační přednost pak nemá zbytek smluv – tedy ty s jednodušší přijímací procedurou, jež byly ratifikovány samostatně vládou nebo pověřeným ministrem, a dále také smlouvy v té části, ve které k ní ČR vyjádřila výhrady.
Palivo do traktorů, ale i traktory obecně, vlaky, autobusy, tramvaje. To všechno je v jeho pracovní náplni (Nejedlého - pozn. Demagog.cz)
Výrok Miloše Zemana hodnotíme jako neověřitelný, a to proto, že Martin Nejedlý spolupracuje s prezidentem republiky pouze na základě ústní dohody, nikoli písemné smlouvy.
Martin Nejedlý, jeden z nejbližších lidí Miloše Zemana, zastává funkci externího prezidentského poradce. Mimo jiné stojí ve vedení SPO, je jejím místopředsedou. Ve vztahu k Zemanovi má Nejedlý představovat poradce pro energetiku. Jelikož však nemá oficiální smlouvu s KPR a není oficiálním zaměstnancem, jeho náplň práce nelze ověřit ani dohledat. Hrad rovněž nezveřejňuje u Nejedlého jeho životopis.
Jisté však je, že se Zemanem udržuje kontakt již od jeho vstupu do funkce v roce 2013, dodnes patří k nejužšímu okruhu spolupracovníků a osobně ho doprovází na zahraničních cestách.
Do června 2015 působil jako jednatel firmy Lukoil Aviation Czech, která distribuovala palivo na česká letiště.
Pan Franc musí oficiálně přiznat, že kdyby nebylo nás, tak nikdy registr smluv neprošel, protože na koaličních jednáních ČSSD a KDU vždy byli proti a my jsme to protlačili, a on to dobře ví.
Andrej Babiš se odvolává na Pavla France, jednoho ze zástupců sdružení Rekonstrukce státu. Ten se veřejně již opakovaně vyjádřil v tom smyslu, že hnutí ANO bylo důležitým aktérem při prosazení zákona o registru smluv. Pochopitelně nejsme schopni doložit, jak probíhala jednání na koaličních radách. Lze ovšem doložit, že bez hlasů hnutí ANO by nebyl zákon ve třetím čtení v Poslanecké sněmovně schválen. Výrok nicméně hodnotíme jako neověřitelný, protože nejsme schopni nijak doložit, že na koaličních radách bylo hnutí ANO jediným subjektem, které registr smluv prosazovalo.
Nelze ověřit, jak probíhala koaliční jednání ohledně registru smluv, Pavel Franc však uznává klíčovou roli Andreje Babiše i Hnutí ANO v jeho schválení – stejně tak ale hodnotí ve výsledku i práci KDU-ČSL.
Pavel Franc opravdu uvádí, že prvním lídrem koaliční strany, který zákon podpořil, byl Andrej Babiš. Podle dostupných informací Franc v roce 2015 zveřejnil status na svém facebookovém profilu, kde kritizoval práci koaličních partnerů ohledně návrhu zákona, „že ČSSD a lidovci vyrábí problém na každé řešení‘“.To zástupci KDU-ČSL striktně odmítli.
Ve svém dalším článku (.pdf) v září 2017 pro IHNED.cz pak ale hodnotil celkové zásluhy za prosazení zákona. Přestože vše trvalo dlouho, především je podle něj podpora a schválení zákona zásluhou dvou koaličních stran – nejen Hnutí ANO, ale i KDU-ČSL. Konkrétně uvedl:
„Klíčovou roli v prosazení zákona o registru smluv mělo Hnutí ANO a KDU – ČSL. Andrej Babiš, ať už se to někomu bude líbit nebo ne, se zásadním způsobem o registr smluv zasazoval jak v rámci své strany, tak v rámci koalice.“
Pane Soukupe, jediné řešení, které pokud vím se už několikrát použilo, je nepřijmout zprávu a hospodaření České televize, a to dvakrát. Taková jsou pravidla hry. V okamžiku, kdy zpráva o hospodaření není Poslaneckou sněmovnou dvakrát schválena, všechno padá. A pak se samozřejmě uvidí, jak bude vypadat nové složení České televize
Rada České televize každý rok předkládá Poslanecké sněmovně dvě zprávy: Výroční zprávu o činnosti ČT a Výroční zprávu o hospodaření ČT. V případě, že by jedna z nich nebyla dvakrát za sebou Poslaneckou sněmovnou schválena, může být Rada České televize odvolána, neznamená to ovšem, jak pan prezident Miloš Zeman uvádí, že „všechno padá“. Je pak dále na uvážení Poslanecké sněmovny, zda Radu odvolá, či nikoliv.
Podle Miloše Zemana mělo několikrát v minulosti dojít k dvojímu nepřijetí výročních zpráv Poslaneckou sněmovnou, které by umožnilo odvolání Rady České televize. V minulosti skutečně došlo k nepřijetí, ale pouze v jednom případě, nikoliv tedy k opakovanému nepřijetí, jak uvádí Miloš Zeman. Následující pokus byl o několik měsíců později Poslaneckou sněmovnou přijat. Nelze tak tvrdit, že došlo k naplnění podmínky pro možnost odvolání Rady České televize.
Druhý případ, kdy může být Rada České televize odvolána, je pokud Rada neplní povinnosti zadané zákonem. Neschválení výročních zpráv tak není jediná situace, kdy je možné odvolat Radu České televize.
Já myslím, že to dělával právě Miloš Zeman (aktivně vystupoval proti vládě, pozn. Demagog.cz).
Nevystupovat veřejně proti vládě byl jeden ze slibů Miloše Zemana, který jsme ověřili a vyhodnotili jako porušený. Zeman proti vládě vystoupil téměř záhy po převzetí prezidentského úřadu. Z mnoha příkladů uvedených v detailním rozboru slibu zmiňme pro ilustraci rozhovor z listopadu 2014 pro Český rozhlas, kde se Zeman vyjádřil kriticky k tehdejší vládě takto:
„… nejsem člověk, který by vládu nekritizoval, pokud si nemyslí, že si to zaslouží. Vláda podle mého názoru dosud ve svém konání učinila jednu základní chybu, že podlehla panu Kalouskovi a zk****la služební zákon.”
Krom toho zde zůstává i fakt, že Miloš Zeman svůj slib porušil ještě předtím, než do úřadu vůbec nastoupil, když během kampaně řekl, že by jako levicový prezident tehdejší pravicovou vládu nedestabilizoval, „ale minimálně kritizoval za chyby, které dělá”.
Jsem člověk, který říká od samého začátku: "Kvóty jsou špatně, je třeba ochránit hranice Evropské unie,".
Podobný výrok již Drahoš pronesl v rozhovoru pro Deník Právo 18. 1. 2018, a ten jsme ověřili jako pravdivý. Drahoš stejné stanovisko k problematice utečenců opakuje od ohlášení své kandidatury v dubnu 2017. Dle svých vyjádření kvóty nepodporuje, apeluje na důležitost pomoci v místě, odkud lidé prchají a zdůrazňuje potřebu lepší obrany hranic Evropy, což lze vyčíst i z programu na jeho stránkách.
Začal jsem druhé kolo kampaně symbolicky tam, kde jsem vyhlásil kandidaturu, tedy v mém rodném Jablunkově. Tam navzdory tomu, že to bylo zorganizováno opravdu na poslední chvíli, bylo přijetí úžasné. Lidé stáli, tleskali a byl tam plný kinosál na radnici, takže tam to přijetí bylo skvělé.
Jiří Drahoš svou kampaň před druhým kolem prezidentských voleb zahájil skutečně v Jablunkově, a to v úterý 16. ledna 2018. O návštěvě svého rodného města Drahoš informoval také na sociálních sítích. Na stejném místě také svou kandidaturu na prezidenta republiky dne 28. března 2017 oznámil. S místními se nyní setkal v prostorách tamější radnice, které byly zaplněny, a podle informací Deníku.cz si Drahoš od publika vysloužil také aplaus vestoje.
Nechci vás strašit Belgií, kde jednání o vládě trvalo 2 roky.
Jednání o belgické vládě, na které Miloš Zeman odkazuje, trvalo 589 dní (anglicky). Přesněji se jedná o 19měsíční období od 26. dubna 2010 do 6. prosince 2011. Sice se nejedná přesně o dva roky, toto rozmezí se k nim ale blíží, a proto výrok v tomto kontextu hodnotíme jako pravdivý.
Od poslední vlády, která rezignovala v roce 2010, vládl zemi úřednický kabinet. Dlouhá jednání zapříčinily neshody mezi valonským (francouzsky hovořícím) jihem a vlámsky hovořícím severem Belgie.
