Přehled ověřených výroků

Třetí vlna zavádění EET se skutečně týká také lékařů, advokátů i notářů.

Podle § 37 zákona o evidenci tržeb dojde k zavedení EET celkově ve čtyřech vlnách. Přehledně popisuje jednotlivé povinné subjekty také specializovaný web Finanční správy.

První vlna zasáhla především majitele stravovacích a ubytovacích zařízení, druhá podnikatele v maloobchodě a velkoobchodě. Od 1. března příštího roku se začne evidovat v rámci většiny oborů podnikání. Výjimku mají jen někteří řemeslníci a poskytovatelé služeb, jichž se týká až tzv. čtvrtá vlna EET od 1. června 2018.

Třetí fáze EET tedy řemeslníky přímo nezahrnuje. Stejně jako ostatní živnostníci budou muset počátkem března začít evidovat i lékaři, advokáti a notáři.

Udženija má pravdu, co se týče uvedených profesí, nicméně řemeslníci třetí vlnou EET přímo nebudou dotčeni. Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou právě k řemeslníkům, hlavní sdělení výroku je popsáno správně.

Alexandra Udženija si pravděpodobně plete vydání nového občanského průkazu a vydání prvního občanského průkazu. V případě vydání nového občanského průkazu totiž není nutné předkládat rodný list, nýbrž stačí doložit svou totožnost dosavadním občanským průkazem.

Rodný list v tomto případě předkládá pouze občan, kterému byl vydán občanský průkaz bez strojově čitelných údajů bezprostředně po nabytí státního občanství udělením, nebo občan, jehož dosavadní občanský průkaz již pozbyl platnosti. V případě vydání občanského průkazu bez strojově čitelných údajů se navíc musí předložit pouze dvě fotografie a vyplněná žádost.

K vydání prvního občanského průkazu občanovi s trvalým pobytem na území ČR naopak rodný list potřebný je. Různé další doklady se předkládají ve specifických případech, například v případě omezení svéprávnosti.

Stát, respektive ministerstvo vnitra, by údaje o občanech měl mít zaznamenané v Registru obyvatel. V tomto registru jsou mimo jiné informace o všech občanech České republiky. Kromě jiného například jména, data narození a úmrtí, adresy a čísla elektronicky čitelných identifikačních dokladů.

Přestože stát tyto informace má, musí žadatel o první nebo nový občanský průkaz prokázat svou totožnost. K tomu slouží právě rodný list nebo dosavadní občanský průkaz. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Vláda premiéra Bohuslava Sobotky, ve které jsou zastoupeny ČSSD, ANO a KDU-ČSL, opravdu zvyšovala platy státních zaměstnanců.

Poprvé se na navýšení platů dohodli představitelé uvedených stran v roce 2014. Všem zaměstnancům státní sféry byla zvýšena mzda o 3,5 procenta. Tento růst se netýkal doktorů, kteří přidáno dostali až od začátku roku 2015, jednalo se však o pětiprocentní zvýšení platu.

V roce 2015 došlo opět k navýšení platů státních zaměstnanců. Například policisté, hasiči či pracovníci v sociálních službách dostali přidáno o 3 procenta, učitelé 3,3 procenta a zdravotničtí pracovníci o pět procent.

V roce 2016 navýšila vláda státním zaměstnancům o 4 procenta, zdravotnickým pracovníkům se zvedl plat k 1. lednu 2017 o 10 procent. Ve školství se platy zvýšily již k 1. září 2016, a to celkem o 8 procent pro učitele a o 5 procent pro nepedagogické pracovníky.

V roce 2017 vláda zvýšila platy o 10 procent příslušníkům Policie ČR a Hasičského záchranného sboru ČR, Celní správy ČR, Vězeňské služby ČR, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace. Výdělky v sociálních službách se mají v tomto roce zvýšit od července o 23 procent. Pracovníci v kultuře či v nepedagogických profesích ve školství si přilepší o 9,4 procenta. Přidáno dostanou i zdravotní sestry.

V roce 2016 byly platy zvýšeny i i zaměstnancům příspěvkových organizací jako jsou muzea, galerie, knihovny a některá divadla.

Vláda díky dohodě s dopravci, zástupci krajů a zaměstnaneckými odbory vyjednala v roce 2016 zvýšení platů řidičů autobusů, kteří pracují v soukromých firmách a nejsou státními zaměstnanci. Jejich plat se zvýšil k počátku nového roku ze 71,60 korun na hodinu na 98,10 korun za hodinu.

Před stávkou řidičů autobusů, která měla proběhnout 6. dubna 2017, vláda přislíbila 420 milionů korun, aby pomohla krajům a vlastníkům dopravních firem naplnit zvýšení platů řidičů.

Jde tedy primárně o kroky, které zvyšují platy ve veřejném sektoru. Vláda ovšem také třikrát zvýšila minimální mzdu, čímž jsou zaměstnavatelé povinni vyplácet více peněz svým zaměstnancům. První zvýšení provedla Sobotkova vláda v roce 2015, kdy došlo k navýšení o 700 Kč na 9200 Kč. O rok později činila minimální mzda 9900 Kč. V roce 2017 došlo k jejímu navýšení na 11 000 Kč. Tato rozhodnutí zvyšovala mzdy v soukromé sféře, byť poměrně malému počtu lidí, kteří ji pobírají (jde zhruba o 3 procenta zaměstnanců).

Nehodnotíme správnost využití instrumentu minimální mzdy či správnost návrhů pravicové ODS, která sází na snížení daňových sazeb pro fyzické osoby a snížení odvodů. To je věcí pravo-levého vidění. Hodnotíme pouze kroky vlády a to, zda zvyšuje platy pouze ve veřejném sektoru (jak Udženija uvádí). To skutečně dělá po celou dobu vládnutí, nicméně zvyšuje také minimální mzdu, čímž přilepšuje i lidem v soukromé sféře, byť jde o relativně malý počet lidí, jelikož ji pobírá pouze zlomek zaměstnanců. Kromě toho Sobotka jednal o platových podmínkách v Aholdu.

Výrok hodnotíme tedy jako zavádějící, protože Udženija naznačuje, že ČSSD zvyšovala platy výhradně ve veřejné sféře, což neplatí zcela. Navíc je otázkou, zda vláda jako taková disponuje instrumenty, jak mzdy v soukromé sféře zvýšit.

Na základě porovnání programů ČSSD a ODS hodnotíme výrok jako pravdivý, Alexandra Udženija správně popisuje rozdíl v přístupu obou stran ke snaze o zvýšení mezd v České republice. Dodejme, že nehodnotíme správnost jednoho či druhého přístupu ani to, zda je levici a odborům jedno, „kde na to zaměstnavatelé vezmou“, jelikož jde spíše o vyjádření názoru než o faktické tvrzení.

ČSSD má ve svém dlouhodobém programu jako jednu z priorit právě zvyšování minimální mzdy (.pdf). Sociální demokracie má v plánu prosazovat minimální mzdu ve výši 40 % průměrného měsíčního výdělku dané země nebo 60 % mediánového příjmu (str. 11). Významným bodem je i progresivní zdanění a zavedení majetkových daní, což ČSSD považuje za svůj klíčový nástroj pro udržení fungování sociální a solidární politiky (str. 22).

ČSSD již představila svůj návrh progresivního zdanění. Počítá se čtyřmi daňovými sazbami, nejvyšší sazbou 32 % by se měly danit příjmy od 50 000 Kč výše. Právě progresivní zdanění v kombinaci se zvýšenou minimální mzdou může zásadně navýšit náklady práce a zejména pro vysokopříjmové zaměstnance může vést k nepřiměřenému daňovému zatížení (mzda by se podle stávajícího návrhu snížila až o desítky tisíc korun). Dodejme, že návrh, který sociální demokraté představili, mají podle jejich vlastních slov ještě upravovat, jelikož se setkal u veřejnosti i v rámci strany se silným odmítnutím.

S nárůstem výše minimální mzdy souhlasí i odbory, od roku 2018 žádají tuto mzdu ve výši alespoň 12 500 Kč. Na tom se však tripartita nedohodla a podle vlády se má zvýšit na 12 200 Kč. Odbory také vyráží do boje s heslem #KonecLevnePrace.

Oproti tomu ODS odmítá progresivní zdanění. Podle jejich programu by strana chtěla prosadit zvýšení čistých mezd zaměstnanců zavedením 15% sazby z hrubé mzdy a prosazení nižších povinných odvodů ze mzdy hrazené zaměstnavateli o dva procentní body za účelem snížení nákladů práce. Tyto změny v daňovém systému by způsobily jednorázové okamžité zvýšení mzdy všem zaměstnancům o několik procent. Právě v tomto bodě lze rozpoznat rozdíl mezi tradičně levicovějšími přístupy a pravicovějším přístupem ODS. Zatímco ODS chce jít cestou snižování daní a tím snižování nákladů práce, což by teoreticky mohlo vést ke zvyšování mezd, ČSSD se snaží tlačit na zvýšení mezd v ekonomice zvyšováním minimální mzdy a prosazuje daňovou progresi, která sníží daně lidem s nízkými až mírně nadprůměrnými příjmy. Výpadek v příjmech by pak kompenzovali vysokopříjmoví zaměstnanci, kteří by byli zdaněni více. Tento koncept v České republice fungoval do roku 2007.

Miroslav Kalousek byl členem dvou vlád – pod vedením premiéra Topolánka (leden 2007 – květen 2009) a premiéra Nečase (červenec 2010 – červenec 2013). Tedy s menší přestávkou v období mezi léty 2007 až 2013. V těchto letech byly výdaje na obranu pod 2 % HDP, což je hranice, kterou po svých členských státech požaduje NATO.

Výdaje ČR na obranu ve zmíněných letech ukazuje tabulka (data se liší kvůli odlišným metodám výpočtu):

Výdaje na obranu ČR v % HDP2007200820092010201120122013podle Eurostatu

1.11.01.01.00.90.80.8podle NATO – –1.521.291.071.061.03podle MO ČR

1.551.351.431.291.171.101.06Zdroj: NATO (tabulka 3, . pdf), Eurostat (tabulka Annual government finance statistics, gov_10a_exp, filtr defence); MO ČR

Světová ekonomická krize zasáhla většinu světové ekonomiky v letech 2008 a 2009, přičemž dozvuky této krize byly patrné ještě později. V ČR se situace vrátila k předkrizovým hodnotám kolem roku 2015.

V letech 2007 až 2013 přesto existovaly evropské státy, které dosáhly úrovně obranných výdajů 2 % svého HDP. Je nutné připomenout, že statistické údaje se v detailech mohou lišit dle použité metody a také podle toho, co je ještě považováno za evropskou zemi.

Nejrozsáhlejší údaje poskytuje organizace SIPRI (. pdf, str. 12–13), kde ve sledovaném období ze západní a střední Evropy dosáhlo pravidelně na metu 2% HDP několik zemí – Velká Británie, Řecko, Francie, Srbsko. Ale i další země jako Polsko, Portugalsko, nebo Estonsko ji dosáhli nepravidelně nebo se jí velice přiblížili. Podobné údaje ukazuje i Eurostat a NATO (. pdf, str. 5), kde 2 % HDP dosahují opět Velká Británie a Řecko, s tím že některé země jsou opět velice blízko této hranici.

Není tedy pravdou, že žádná evropská země nedosahovala v době krize 2 % výdajů na obranu. Patrné je to hlavně v Řecku a Velké Británii. Navíc je třeba poukázat na fakt, že výdaje na obranu klesaly v České republice ještě v období, než přišla ekonomická krize a s ní spojený propad ekonomiky, tedy v roce 2008.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť za vlády Bohuslava Sobotky se skutečně zvýšil počet státních zaměstnanců o zhruba 30 tisíc. Kalousek ne zcela přesně popisuje výchozí stav, který nadhodnotil, nicméně zásadní je právě onen zmiňovaný nárůst.

Tento graf s „apokalyptickým filtrem“ je obsažen přímo v návrhu státního rozpočtu na rok 2017, a to na straně 52. Jak je vidět, od roku 2014, kdy nastoupila sestava Bohuslava Sobotky, se počet státních zaměstnanců a zaměstnanců příspěvkových organizací zvedl o bezmála 30 000.

Budeme-li vycházet ze schválených zákonů o státním rozpočtu na období 2015–2017 (tedy z těch navržených současnou vládou), zjistíme následující:

Pro rok 2015 (.pdf, str. 40, sešit B) vláda posílila o 600 míst úřady práce a Generální finanční ředitelství. Rovněž ale přibylo 800 pedagogů v kapitole MŠMT. V roce 2016 (.pdf, str. 45–46, sešit B) pak přijala dalších zhruba 500 lidí na ministerstvo financí a Generální finanční ředitelství v souvislosti s rozjezdem EET, přes 700 nových lidí posílilo úřady práce a desítky nových míst pak přibyly v České inspekci životního prostředí, Státní zemědělské a potravinářské inspekci, Energetickém regulačním úřadu a České obchodní inspekci. Ovšem přibylo také necelých 1000 vojáků a zhruba podobný počet míst vznikl u Policie České republiky a v Hasičském záchranném sboru.

Pokud se podíváme na meziroční nárůst (.pdf, str. 48–51) pro rok 2017, jde o zhruba 7000 míst. Konkrétně:

• 2796 z nich přibývá v rámci kapitoly ministerstva školství.
• Nově má vzniknout 2001 vojáků.
• Ministerstvo financí na své nejrůznější agendy (EET, kontrolní hlášení, kontrolní oddělení, prokazování majetku, kontrola hazardního zákona) chce nabrat 607 lidí.
• 543 lidí chce získat ministerstvo spravedlnosti. Mají působit jako vychovatelé či vězeňská ostraha.
• Ministerstvo práce a sociálních věcí má v plánu posílit své řady o 284 lidí, zejména chce navýšit počty na úřadech práce a České správě sociálního zabezpečení.
• Další nárůsty jsou již o 140 lidí (ministerstvo průmyslu a obchodu) a nižší.

Obecně lze tedy říct, že vláda navyšuje počet státních zaměstnanců.

Výrok je hodnocen jako pravdivý na základě dat, která jsou obsažena ve schváleném střednědobém výhledu z roku 2014 a také přípravy státního rozpočtu na příští rok.

Mluví-li Kalousek o původních představách vlády stran výdajů z doby před třemi lety, jde o schválený střednědobý výhled státního rozpočtu (.pdf, str. 26) na léta 2017 a 2018. Právě na rok 2018 vláda chystá rozpočet, jehož deficit má být 50 miliard korun.

Ministrem Babišem předložená příprava státního rozpočtu na rok 2018 obsahuje nástřel parametrů tohoto rozpočtu.

Zdroj: Prezentace Ministerstva financí ČR k příležitosti představení přípravy rozpočtu na rok 2018. K dané prezentaci dodejme, že výše uvedený graf míchá skutečné výsledky rozpočtu a plnění rozpočtu na letošní rok s návrhem výdajů na rok 2018 a může tak být matoucí.

Z tohoto návrhu je patrné, že je počítáno s výdaji ve výši 1 342 miliard korun. Tyto výdaje v kombinaci s nižšími příjmy mají znamenat deficit 50 miliard. Před třemi lety schválený střednědobý výhled rozpočtu (.pdf, str. 26) počítal pro rok 2018 s výdaji státního rozpočtu ve výši 1245,7 miliardy.

Pokud by vláda tedy dodržela to, co plánovala ve střednědobém výhledu, rozpočet pro příští rok (za teoretické představy, že by plánované příjmy byly stejné) by skončil v přebytku 46,3 miliardy. To je dokonce výrazně lepší výsledek, než Kalousek uvádí. Výrok hodnotíme i přesto jako pravdivý, Kalouskův hlavní argument (tj. držené výdaje na představě vlády z doby před třemi roky) skutečně sedí, předseda TOP 09 si ještě ve vyjádření škodí.

Pro ověření výroku pracujeme s výdaji státního rozpočtu za léta 2014–2017. Rozpočet pro rok 2014 sice schvalovala současná Poslanecká sněmovna a primárně poslanci vládní koalice, připraven však byl ještě vládou Jiřího Rusnoka. Tedy jako výchozí bod bereme tento rozpočet, neboť současná vláda sestavovala až tři následující.

Jak dokládá návrh státního rozpočtu na rok 2017 (.pdf, kap. 50, str. 198), který byl schválen Poslaneckou sněmovnou, objem mzdových prostředků ve veřejné sféře skutečně roste. U růstu objemu mezd je ovšem problém, že Kalousek mluví o úřednících. Nicméně do celkového objemu se počítají i např. platy vojáků, které nelze označit za úředníky. Celkově je tak poměrně problematické vymezit pouze navýšení objemu mezd za úřednický aparát státu.

Stejně tak výrazně vzrostly dotace podnikatelským subjektům, které zřejmě Kalousek mínil ve svém výroku, neboť jej opakuje poměrně často. Nicméně jeho vyjádření uvádělo položku jinou, která fakticky zůstává na svém. A to nepodnikatelské subjekty.

2014201520162017Rozdíl v %Platy a podobné související výdaje96,6104,2109,3118,7 +22,9 % Neinvestiční transfery neziskovým a podobným organizacím13,3310,49,813,38 +0,4 % Neinvestiční transfery podnikatelským subjektům41,231,951,749,3 +40,8 %

Pokud bychom se podívali na další kapitoly, které navyšovaly své výdaje, tj. daly by se označit za vládní prioritu, lze jmenovat např. Ministerstvo obrany. To od roku 2014 navýšilo svůj rozpočet o 28 %.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože sice má Kalousek pravdu, že se výrazně zvyšují objemy mezd na státní zaměstnance, nicméně předseda TOP 09 zaměňuje tyto pouze s úředníky, což není přesné. Např. narůstající počet vojáků v rozpočtu navýší i platy a přitom s nárůstem výdajů nepracuje ani Kalousek v rámci rozhovoru na Seznam Zprávy jako s negativním jevem.

Je tedy pravdou, že mzdové objemy patří mezi nejvíce rostoucí položky, neskrývají se v nich ovšem jen úředníci. Dále pokud budeme vycházet striktně z Kalouskových slov, tak je problematické konstatovat, že rostou dotace nepodnikatelským subjektům. Ty jsou ve skutečnosti konstantní, rostou dotace podnikatelským subjektům.

Výrok se točí kolem schvalování zvýšení rodičovského příspěvku z roku 2006. Redaktor Šídlo se ptá Kalouska právě na to v souvislosti s bilboardem, na němž byl Kalousek coby předseda KDU-ČSL vyobrazen.

14. března 2006 se hlasovalo v Poslanecké sněmovně o sérii zákonů, které přinášely zvyšování podpory v sociální oblasti. Kromě rodičovského příspěvku, o kterém je řeč, šlo např. o plošnou podporu ve výši 1 000 korun pro prvňáčky (tzv. pastelkovné).

Rodičovský příspěvek se zvýšil na 7600 korun v rámci hlasování o novele zákona v souvislosti s přijetím zákona o životním minimu (sněmovní tisk 1065). Fakticky šlo o to, že tento tisk upravoval příspěvek tak, že šlo o 40 % výdělku v nepodnikatelské sféře. Miroslav Kalousek v hlasování o tomto návrhu nebyl přihlášen, tudíž se hlasování nezúčastnil.

Nepodařilo se nám z veřejně dostupných zdrojů dohledat žádnou zvláštní aktivitu Miroslava Kalouska ve věci možné transformace ŘSD na akciovou společnost v době, kdy byl ministrem financí. Za Nečasovy vlády vznikl plán na tuto přeměnu, jeho iniciátorem ovšem byla vláda jako celek. V gesci měli danou věc ministři dopravy Dobeš a jeho nástupce Zbyněk Stanjura z ODS.

V roce 2012 byl Ministerstvem dopravy vyhotoven transformační plán na přeměnu Ředitelství silnic a dálnic ze státní příspěvkové organizace na státní podnik a případně dále na akciovou společnost. Východisky transformačního plánu jsou programové prohlášení vlády (.pdf, str. 17), ve kterém se vláda zavázala k zavádění povinného hodnocení dopadů regulace, a koaliční smlouva (.pdf, str. 39) mezi ODS, TOP 09 a VV. Zde koalice přislíbila, že bude usilovat o financování dopravní infrastruktury prostřednictvím tzv. PPP projektů (public private partnership - spolupráce veřejného a soukromého sektoru). Důsledkem přeměny by byla větší nezávislost ŘSD na finančních prostředcích z veřejných fondů a možnost čerpat externí dluhové prostředky.

Vláda jednala 19. prosince 2012 o materiáluNávrhy opatření vlády pro zlepšení podmínek rozvoje hospodářství, podporu podnikání a zaměstnanosti.Tento dokument obsahoval 71 opatření, mezi nimiž byla právě i transformace ŘSD. Konkrétně šlo o bod 31 materiálu, jenž jako autora návrhu uvádí Ministerstvo dopravy (a nikoli financí). Pro celý materiál na vládě hlasovalo 14 ze 14 členů vlády, což dokládá záznam z jednání (.doc) v bodě 2.

Klíčovou podmínkou podle transformačního plánu (.doc, str. 10) je, aby byla nová entita plně vlastněna a kontrolovaná státem. Postup nastíněný v transformačním plánu, který počítal se založením státního podniku na začátku roku 2013 a predikoval zahájení přípravy přeměny na akciovou společnost, nebyl realizován.

Hospodářský výbor projednal na schůzi 21. června 2012 rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury a zabýval se i transformací ŘSD, jak plyne ze zápisu ze schůze. Náměstek ministra dopravy Lukáš Hampl přednesl, že přeměna na státní podnik by mohla proběhnout k 1. lednu 2013 a druhá fáze přeměny na akciovou společnost na konci roku 2013 (.pdf, str. 2).

Ministr Dobeš na téže schůzi konstatoval, že akciová společnost by byla ve 100% vlastnictví státu (.pdf, str. 3). Poslanci Sivera (ODS), Urban (ČSSD) a Hojda (KSČM) považují úvahu o přeměně za pozitivní a nemají připomínek (.pdf, str. 3). Poslanci Plachý a Rádl (oba ODS) konstatovali, že přeměna by měla být rychlá a rázná (.pdf, str. 3–4). Transformace ŘSD nebyla zmíněna v usnesení této schůze (.pdf, str. 5–6).

Ministr dopravy Zbyněk Stanjura, který nahradil Pavla Dobeše ve funkci v prosinci roku 2012, usilovalo přeměnu ŘSD na akciovou společnost. Ta vyžaduje přijetí zvláštního zákona, přičemž legislativní proces by podle ministerstva dopravy trval aspoň tři čtvrtě roku.

Vláda Petra Nečase v polovině roku 2013 padla a plán přeměny ŘSD nebyl dokončen. Transformace ŘSD je součástí programového prohlášení současné vlády z února 2014. V červnu 2015 bylo zpracováno hodnocení dopadů regulace (.pdf, str. 17) a transformace byla vyhodnocena jako opatření s pozitivním dopadem. Současný ministr dopravy Dan Ťok prohlásil, že transformace se intenzivně připravuje.

Miroslav Kalousek byl ministrem financí v letech 2007–2009 a v letech 2010–2013. K transformaci ŘSD se v žádném svém výstupu v Poslanecké sněmovně nevyjádřil, a to ani v prvním, ani ve druhém předmětném volebním období.

Databáze sněmovních tisků v předmětných obdobích neobsahuje žádný návrh zákona ani písemnou interpelaci, která by se týkala plánované přeměny ŘSD. Ředitelství silnic a dálnic je v současné době stále státní příspěvkovou organizací.

Transformace ŘSD nefiguruje ani v programu TOP 09 pro roky2009, 2010, 2013, ani v programu Vize 2030. Záměr zefektivnit financování dopravní infrastruktury mimo jiné použitím soukromého kapitálu a omezit v tomto ohledu legislativní limity je zmíněn pouze v koaliční smlouvě (.pdf, str. 39) mezi ODS, TOP 09 a VV.