Přehled ověřených výroků

Smlouvu o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii schválila vláda 24. března 2014 a souhlas s ratifikací vydal 27. srpna také Senát.

Přesto zůstává smlouva stále neschválená, chybí ratifikace poslanci a také prezidentem. Koalice má v Poslanecké sněmovně většinu, smlouvu mohla schválit během celého volebního období. Prozatím prošel dokument pouze prvním čtením, které proběhlo již v roce 2014. Vláda měla tedy fakticky tři roky času prohlasovat smlouvu ve druhém čtení.

U mezinárodních smluv jsou v Poslanecké sněmovně pouze dvě čtení a čistě teoreticky je možné, že se smlouva stihne projednat ještě během září. Prozatím se tak ovšem nestalo, závazek tak hodnotíme jako nesplněný. Vláda sice danou smlouvu schválila, bez ratifikace jde ovšem pouze o deklaratorní postoj.

Účelem smlouvy je posílit hospodářský pilíř Hospodářské a měnové unie. K tomu má dojít prostřednictvím tří opatření: zpřísnění rozpočtové kázně, posílení koordinace hospodářských politik a zlepšení správy eurozóny. Jedná se například o zajištění vyrovnaného nebo přebytkového veřejného rozpočtu.

Fiskální pakt v současnosti znamená hlavně možnost České republiky účastnit se na vybraných jednáních summitů eurozóny. Závaznost plnit fiskální pakt však mají jenom státy platící eurem.

Na webových stránkách Michala Horáčka dnes již není možné dohledat minulá setkání s konkrétními daty, kdy setkání proběhla.

Obdobný výrok Michala Horáčka jsme ověřovali 7. července, tehdy měl na svých stránkách záložku „kde se potkáme“, která kromě budoucích setkání s daty obsahovala také mapu se zanesenými místy setkání minulých. Už tehdy ale všechny ukončené zastávky Horáčka nebylo možné identifikovat podle data.

V minulých měsících se ale struktura webových stránek Michala Horáčka změnila. V sekci „kde se potkáme“ nalezneme nově pouze budoucí setkání a jejich lokalizaci na mapě. Dále je zde dostupná záložka „navštívená místa“, která obsahuje pouze výčet měst bez jakékoliv reference ke konkrétnímu datu. V této sekci je zmíněno dohromady 224 míst. Je tedy možné, že některé obce navštívil Horáček opakovaně, resp. v nich navštívil více akcí. Souhrnné číslo ovšem není dostupné, a proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Prezidentským kandidátům ukládá zákon povinnost vést si transparentní účet, z kterého mají hradit všechny výdaje spojené s prezidentskou kandidaturou.

Podle pohybů na transparentním účtu vedeném prezidentským kandidátem Jiřím Hynkem mu nebyla darovaná částka, která by přesahovala 50 tisíc Kč. Zároveň je možné si všimnout, že zatím od svých podporovatelů mnoho finančních příspěvků neobdržel. Příjmy na účtu činily dohromady něco přes 325 tisíc Kč a výdaje se přiblížily k 154 tisícům Kč. Výrok tedy označujeme jako pravdivý.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, a to i přes spíše negativní hodnocení Mirka Topolánka ve zmíněné knize. Petr Fiala popisuje své legitimní postoje, jde tedy o jeho názor na danou osobu. Je ovšem faktem, že ve svém zamyšlení uvádí u expředsedy a expremiéra i pozitivní prvky - např. jeho velký politický talent či schopnost získávat lidi na svou stranu.

Poslanec Fiala se ve své knize o období vlády Mirka Topolánka zmiňuje. Hodnotí jej však převážně negativně, a to zejména druhou část jeho vlády od voleb v roce 2006 do odvolání Topolánka v roce 2010. ODS se podle něj stala nesrozumitelnou a byla spojována s korupčními aférami.

Petr Fiala se v knize Profesor na frontové linii (sestávající z rozhovorů předsedy ODS na určitá témata) vyjádřil mj. i k bývalému předsedovi Mirku Topolánkovi a podobě ODS za jeho vedení. Věnuje se mu zejména v kapitole Politolog politikem, dále se o něm zmiňuje ještě v části Kauzy Nagyová a přelom 1 epochy a Listopad 1989: zlom a kontinuita.

Poslanec Fiala v knize Mirka Topolánka popisuje jako „spontánního, neprofesorského, neintelektuálního a jaksi lidově robustního...“ a dále se vyjadřuje k některým událostem, jejichž hlavním účastníkem byl právě Topolánek. Zmiňuje volbu předsedy ODS v roce 2002, volby v roce 2006 či propad preferencí v roce 2008.

Co se týče pozitiv Mirka Topolánka, Fiala v knize ocenil „jeho velký politický talent, neústupnost a schopnost získat lidi na svou stranu“. Zejména z těchto důvodů podle něj porazil v roce 2002 v souboji o post předsedy ODS Petra Nečase a v dalších volbách v roce 2006 získal pro ODS rekordní výsledek v podobě 35 % hlasů. Úspěch ve volbách v roce 2006 však dílem připisuje i dalším osobnostem ODS, jako např. krajským hejtmanům.

Mezi negativní jevy období vlády Mirka Topolánka zařadil Fiala „vpuštění ekonomických zájmů do politiky“, které se projevovalo postupným objevováním „kmotrů“ (za užívání tohoto termínu Fiala Topolánka také kritizuje) a které se za jeho předchůdce Václava Klause neobjevovalo.

Mediálně vděčným tématem se stal výrok Petra Fialy o podobě Topolánkovy ODS jako „buranské strany,která se točí kolem bohatství a starosti lidí ji nezajímají“, což podle Fialy vyústilo i ve ztrátu podpory intelektuálů.

Topolánka v knize viní dále za propad v krajských volbách v roce 2008 - podle současného předsedy se totiž stala ODS nesrozumitelnou. Další výtka směruje na rezignaci Topolánka na poslanecký mandát v roce 2009 v reakci na hlasování ČSSD proti rozpuštění sněmovny.

Konec Topolánkova předsednictví pak Fiala označil jako „takovou agónii“, kdy začaly vyplouvat na povrch korupční aféry související s Alešem Řebíčkem a Markem Dalíkem. Podle Fialy nebylo pokračování Topolánka v čele ODS do dalších voleb možné. Rozhovor Mirka Topolánka pro časopis Lui pak označuje pouze jako záminku pro jeho zbavení. ODS před nástupem Petra Nečase v roce 2010 Fiala označil jako stranu, která nebyla v kondici.

O výzvě na vysokorychlostní internet opravdu byly spory mezi ministry obchodu a vnitra, které přispěly k prodlužování jejího spuštění a následnému nezájmu firem. Výrok hodnotíme jako pravdivý, nicméně podotýkáme, že ještě není zcela jisté, že se peníze budou vracet – mohou být vyčerpány v druhé výzvě nebo přesunuty na jiné projekty, pokud EU tento přesun schválí.

Výzva Vysokorychlostní internet v rámci dotačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK) byla otevřena 26. dubna 2017 a ukončena 26. září 2017. V rámci ní mělo být rozděleno až 11,5 miliardy, celkem však mohlo dojít k investicím ve výši až 14 miliard, což je číslo, které uvádí Farský. Peníze jsou určeny na modernizaci i výstavbu infrastruktury vysokorychlostního internetu do oblastí mimo Prahu. Cílem je zasíťovat i „bílá“ místa a pokrýt celou republiku.

Ministerstvu průmyslu a obchodu se však podle České televize přihlásili jenom tři zájemci – výzva je podle některých příliš byrokraticky složitá a organizace sdružující podnikatele v oboru vyjadřovaly v otevřeném dopise obavy, zda ve výzvě nejsou porušeny Pokyny EU a mohou si tak být jistí investicí.

Pokud jde o roli ministrů Mládka a Chovance, spor zde spočíval v kompetencích jejich úřadů. Rozvíjení infrastruktury totiž spadá pod ministerstvo vnitra (MV), služby na ní jsou však již záležitostí ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Ministerstvo vnitra rozsáhle připomínkovalo dokument MPO Národní plán rozvoje sítí nové generace, který vyhlášení výzvy předcházel, a prosazovalo vznik koordinátora tohoto rozvoje – firmy se obávaly, že peníze nakonec půjdou do vytvoření nového státního podniku a dojde tak k dalšímu zpochybnění celé dotační výzvy. Ministerstvo vnitra argumentovalo, že chce zajistit pokrytí i těch částí republiky, které by se soukromým firmám pokrýt nevyplatilo. Část peněz proto měla být přesunuta z operačního programu OPPIK do IROP (Integrovaný regionální operační program).

Dodejme však, že prodloužení procesu žádaly v jedné fázi i firmy, a to v červnu 2016 při projednávání Národního plánu rozvoje sítí nové generace, kdy Hospodářská komora a Svaz průmyslu a obchodu žádaly Mládka, aby mohly přezkoumat analýzy Českého telekomunikačního úřadu.

Výzvu MPO nakonec vypsalo až po tom, co se vedení úřadu dočasně ujal premiér Sobotka. Ten už dříve požadoval, aby ministr Mládek celý proces zrychlil, považoval čerpání evropských peněz na vysokorychlostní internet za jednu z priorit ministerstva.

Jan Farský má tedy pravdu, že kompetenční spory MV a MPO odložily vypsání dotace, navíc pravděpodobně přispěly ke znejistění firem, které by se o peníze potenciálně mohly přihlásit. Tyto spory a pochybnosti ohledně správného nastavení výzvy mohly (spolu se složitostí výzvy) přispět k tomu, že se přihlásili jen tři zájemci.

Na druhou stranu však ještě není jisté, že se peníze budou vracet: MPO plánuje druhou, jednodušší výzvu a v případě i jejího neúspěchu by se pak pravděpodobně pokusilo přesunout peníze na jiné projekty. To by však muselo být povoleno z Bruselu, což není jisté.

Nejvyšší kontrolní úřad v rámci jím prováděných kontrol zjistil nesrovnalosti ve vedení účetnictví a porušování pravidel při zadávání veřejných zakázek, ke kterým alespoň částečně došlo i za doby vládnutí současné vlády. Lze tak hovořit o plýtvání peněžními prostředky, k rozkrádání však nedošlo.

Nejvyšší kontrolní úřad je jednou z ústavních institucí, jeho úkolem je kontrola hospodaření státních orgánů se státním majetkem. Mezi kontrolované orgány patří mj. i ministerstva, přičemž médii za poslední rok proběhlo několik zpráv o chybách v účetnictví jednotlivých ministerstev.

Nesrovnalosti v účetnictví však neznamenají, že se na ministerstvech rozkrádá majetek. Znamená to pouze, že ministerstva porušila určité předpisy týkající se účetnictví, na což odkazují i konkrétní kontrolní zprávy NKÚ, ku příkladu u ministerstva financí jde o hned o několik porušení (.pdf, str. 15, 19, 20, 21, 23).

NKÚ se kromě účetnictví zabýval v předloňském a loňském roce náklady na nákup (.pdf, str. 2) kancelářských potřeb, školení, úklidu a oprav motorových vozidel u ministerstev obrany, práce a sociálních věcí a zemědělství. V tomto případě zjistil četná porušení předpisů o zadávání veřejných zakázek (.pdf, část III., str. 4–11). Kontrolováno bylo období 2013–2014, vzhledem k nástupu současné vlády se jí nákupy z roku 2013 netýkají.

Ministerstvo práce a sociálních věcí se posléze v tiskové zprávě (.pdf) ohradilo, že ceny za zakázky byly vyjednány předchozím vedením resortu a již v roce 2016, kdy úřad kontrolu provedl, se náklady za služby na ministerstvu výrazně snížily (.zip, druhá část). Zakázky ani vyjádření ostatních ministerstev se nám nalézt nepodařilo.

Závěry NKÚ tak podávají důkaz o „mrhání“ peněžními prostředky, ke kterým částečně docházelo i za úřadování současné vlády, termín rozkrádání však není na místě. Kontroloři NKÚ mají jako členové státního orgánu povinnost oznámit orgánům činným v trestním řízení okolnosti nasvědčují spáchání trestného činu a orgány činné v trestním řízení mají povinnost stíhat všechny trestné činy, o kterých se dozví. Vzhledem k tomu, že za tato porušení nebyl trestně stíhán jediný člen ministerstva, nelze hovořit o rozkrádání.

V současné době česká ekonomika stále roste v odhadovaném tempu 3,6 % HDP. Dle expertů se v posledním roce na růstu podílel hlavně export, který za posledních šest měsíců vzrostl o 4,7 %. Obchodní bilance byla ve stejném období v přebytku 18,8 miliard korun.

Na současném růstu se rovněž významně podílí silná domácí spotřeba, jež v prvním čtvrtletí také vzrostla, a to o 2,7 %.

Růst těchto dvou položek potvrzuje trend, který česká ekonomika zahájila v roce 2016, jak ukazuje i tento graf příspěvků jednotlivých složek k meziročnímu růstu HDP. Z něj je patrný rostoucí podíl domácí spotřeby na růst HDP.

Zdroj: Statistika a my

Dle dostupných informací stojí za současným dobrým stavem českého hospodářství jak stabilní export a poptávka v zahraničí, tak i sílící domácí spotřeba. Výrok je tak hodnocen jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako v současné době neověřitelný, vzhledem k tomu, že prozatím existují jen podezření z vměšování Ruské federace do prezidentských voleb 2016 v USA a do referenda o vystoupení z EU ve Velké Británii. Je nutné ale upozornit, že obě podezření jsou v obou zemích brána jako vážná a v současné době probíhá jejich vyšetřování.

V případě amerických prezidentských voleb 2016 je tu jednak hodnotící zpráva americké bezpečnostní komunity, která s velkou pravděpodobností tvrdí, že Rusko se vměšovalo do průběhu těchto voleb. Současný prezident Trump v rozhovoru pro CNN 11. listopadu 2017 prohlásil, že věří slovu prezidenta Putina, který mu prý řekl, že se nevměšoval do voleb.

"He said he didn't meddle. He said he didn't meddle. I asked him again. You can only ask so many times," Trump said.Trump spoke to Putin three times on the sidelines of summit here, where the Russia meddling issue arose."Every time he sees me, he says, 'I didn't do that,'" Trump said. "And I believe, I really believe, that when he tells me that, he means it."

Kromě bezpečnostní komunity se o ruské vměšování zajímají i úřady jako FBI a minimálně čtyři výbory amerického Kongresu, které vedou svá vyšetřování. Výrazný posun nastal v květnu 2017, kdy vyšetřování údajného vměšování převzal a vede bývalý šéf FBI Robert Mueller v čele zvláštní nezávislé vyšetřovací skupiny pod ministerstvem spravedlnosti. Vytvoření vyšetřovací skupiny je důsledkem sledu událostí, kdy se prezident Trump údajně pokusil ovlivnit svého tehdejšího ředitele FBI Jamese Comeyeho k ukončení vyšetřování Trumpova bývalého bezpečnostního poradce Michaela Flynna. V současné době došlo k obvinění několika osob s vazbami na Trumpovu kampaň. Zatím nejvýznamnější obviněnou osobou je bývalý vedoucí Trumpovy kampaně Paul Manafort a obvinění již jmenovaného Flynna se očekává brzy.

V případě otázky role Ruska v Brexitu se zatím jen spekuluje. Nejzávažnějším vodítkem je zatím zahájení vyšetřování britské volební komise, která bude zkoumat financování protievropsky zaměřených sdružení a stran, které dostávaly své příspěvky přes společnosti spojené s obchodníkem a politickým donorem Arronem Banksem. V současné době se komise bude zaměřovat kromě dodržení zákonem stanovených náležitostí Banksových darů také jejich původem. Dle médií by měl být původ těchto dotací spojen s ruským vlivem. Mezi další zprávy údajného ruského vměšování patří například údajné kontakty mezi britskými politiky, lidmi spojenými s Trumpovou kampaní a osobami s ruskými vlivem. Podobně média řeší i otázku twitterových příspěvků s napojením na Rusko.

V současné době nelze oficiálně potvrdit ruské vměšování do obou voleb, přesto je třeba říct, že množství jednotlivých stop a indícií může ukazovat na skutečnost, že se Ruská federace mohla pokusit ovlivnit v těchto případech jejich výsledek.

Pokud chceme zjistit navštívená místa Michala Horáčka, nalezneme je na jeho webových stránkách v sekci Navštívená místa. Ta obsahuje pouze abecední seznam měst bez dat návštěvy, dohromady je jich 224. V Ústeckém kraji se z nich nachází pouze 29, maximálně 31, protože dvě města nebylo možné specifikovat – konkrétně se jedná o Kladruby (Ústecký, Plzeňský, Jihočeský i Středočeský kraj) a Lužice (Olomoucký, Jihomoravský, Jihočeský i Ústecký kraj).

U daných obcí není uvedeno, zda v nich Horáček absolvoval více akcí, resp. zda v nich nebyl opakovaně. Je tedy neověřitelné, kolika akcí se v daném regionu prezidentský kandidát přesně zúčastnil.

Kompletní seznam měst v kraji, která měl Horáček navštívit:

Bílina

Brandov

Chanov

Chomutov

Citoliby

Děčín

Duchcov

Hora Svaté Kateřiny

Horní Jiřetín

Hrobce

Kadaň

Kladruby (Ústecký, Plzeňský, Jihočeský i Středočeský kraj)

Klíny

Krabčice

Krásná Lípa

Litoměřice

Litvínov

Louny

Lužice (Olomoucký, Jihomoravský, Jihočeský i Ústecký kraj)

Most

Nová Ves v Horách

Patokryje

Roudnice nad Labem

Rumburk

Teplice

Trmice

Ústí nad Labem

Varnsdorf

Vyškov

Žalany

Žatec

Teze Michala Horáčka je v souladu s ústavním pořádkem. Podle Ústavy České republiky a Listiny základních práv a svobod o vině a trestu při spáchání trestných činů rozhoduje pouze soud.

Shledán vinným může být pouze ten, jehož vina byla vyslovena odsuzujícím rozsudkem soudu.