Přehled ověřených výroků

Petr Fiala

Hlavně já jsem hrdý na to, že jsme byli první parlamentní strana, která předložila volební program ve 190 konkrétních krocích.
Český rozhlas, 12. září 2017
Pravda

Jednotlivé parlamentní strany, tedy ANO 2011, ČSSD, KDU-ČSL, KSČM, ODS a SPD zveřejňovaly své volební programy postupně od dubna 2017. První parlamentní stranou, která zveřejnila svůj program o 190 krocích (.pdf), byla opravdu ODS, a to 22. dubna 2017. Zveřejněním svého programu následovala TOP 09, ČSSD, komunisté, SPD, lidovci a jako poslední ANO 2011.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť ODS skutečně z parlamentních stran zveřejnila svůj program jako první. Neposuzujeme, jestli je to dobře/špatně/jestli to je zásadní.

Petr Fiala

My od počátku kritizujeme tento nástroj (EET a kontrolní hlášení, pozn. Demagog.cz).
Český rozhlas, 12. září 2017
Pravda

Kontrolní hlášení se v Poslanecké sněmovně projednávalo na konci roku 2014 a to v rámci novely zákona o DPH. Šlo o sněmovní tisk 291.

Konkrétně v prosinci jednali poslanci o vráceném návrhu ze Senátu. V rámci schůze 22. prosince byl zákon kritizován zejména opozičními TOP 09 a ODS, z nichž ODS skutečně brojila proti kontrolnímu hlášení, zatímco TOP 09 kritizovala primárně legislativní činnost ministra Babiše a jeho údajný přístup ke státu obecně. Ze stenozáznamu můžeme citovat např. právě předsedu ODS, který ke kontrolnímu hlášení uvedl:

„Já bych připomenul v několika bodech naše hlavní argumenty proti povinnému kontrolnímu hlášení. Opravdu jenom velmi stručně:1. Zasáhne to čtvrt milionu podnikatelů, kteří jsou plátci DPH.

2. Ročně to bude stát tyto podnikatele až 1,37 mld. korun.

3. Každý měsíc jim to vezme, a to je odhad vlády, tři a půl hodiny jejich času.

4. Znamená to minimálně šestou a rozhodně ne poslední změnu daňových zákonů v tomto období.

5. Je to přípravný krok k zavedení registračních pokladen.

6. Je to vlastně další touha státu evidovat, kontrolovat, sledovat každý náš krok.“

Je také faktem, že k danému návrhu ODS podala pozměňovací návrh (konkrétně předseda Fiala), který měl vyjmout z povinnosti podávat hlášení podnikatele s ročním obratem nižším než 1 milion korun.

O samotném zákomu se v Poslanecké sněmovně hlasovalo dvakrát (ve 3. čtení a po vrácení zákona Senátem), v obou případech pak byla ODS proti.

Petr Fiala

Připomeňme si, co nám tady říkal bývalý ministr financí Andrej Babiš o tom, když se zavede do pohostinství a restaurací EET. Říkal, tržby se zvednou o 100 procent. Ať se každý podívá, o kolik se zvedly tržby.
Český rozhlas, 12. září 2017
Pravda

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Petr Fiala sice konstruoval formulaci Andreje Babiše v lehce pozměněné formě, než jak ji mohl slyšet na plénu Sněmovny, nicméně jiný Babišův výrok na konferenci v Olomouci zkraje letošního roku dává předsedovi ODS za pravdu. Podle závěrů Českého statistické úřadu nedošlo v sektoru pohostinství v žádném případě ke zvýšení tržeb o několik desítek procent - vliv EET je však v tomto směru těžko měřitelný, tuto část výroku proto nehodnotíme.

Níže přiložená důvodová zpráva předložená vládou navíc odhadovala, že zavedením EET dojde v sektoru stravování a pohostinství k nárůstu tržeb jen o 27 %.

Andrej Babiš 30. listopadu 2016 v Poslanecké sněmovně prohlásil:

... zítra, po 25 letech, konečně budeme mít evidenci tržeb. Poslední v Evropě! A funguje to. Funguje to. Každou hodinu nabíhají další podnikatelé, kteří vítají narovnání trhu. A to, že z toho vypadnou daně. Samozřejmě. Už dnes za námi chodí podnikatelé. A my nechceme nikoho pronásledovat. Víme, že budou mít nárůsty tržeb o stovky procent. (...) Rozdíl je, že určitě ne 5 milionů korun, protože samozřejmě EET ukáže ty skutečné tržby. A o tom jsem přesvědčen, že tak jak to bylo v jiných zemích, že došlo k nárůstu stovek procent tržeb, tak to bude i u nás.“

Babiš tedy veřejně hovořil o stovkách procent tržeb v souvislosti se zavedením celého systému EET. Nemluvil tedy pouze o pohostinství a restauratérství.

Během letošního roku Andrej Babiš opakovaně prohlásil, že se tržby v pohostinství a restauračních zařízeních zvedly meziročně o 100 %. Toto prohlášení ovšem nebylo konstruováno tak, jak Fiala uvádí. Předseda ODS říká, že Babiš popsal vazbu „když se zavede, zvýší se o to 100 %“.

V Olomouci 18. ledna 2017 nicméně Babiš na kongresu maloobchodního trhu Samoška a o den později na tiskové konferenci ministerstva financí uvedl, že se tržby zvedly o zmíněných 100 procent. Před tiskovou konferencí toto tvrzení rovněž pronesla i v Českém rozhlase Plus tehdejší náměstkyně ministra financí Alena Schillerová.

Všechna tato vyjádření ovšem padla až po analýze vydané Finanční správou, respektive MFČR.

Provedená analýza ze strany ministerstva byla přijata s rozpačitostí, neboť Český statistický úřad dospěl k odlišným (podstatně nižším) výsledkům a zároveň v téže vydané tiskové zprávě uvedl, že vliv zavedení EET nelze z prezentovaných dat přímo odvodit.

Aktuální data ČSÚ potvrzují, že tržby v ubytování, stravování a pohostinství rostou už delší dobu. Vliv zavedení EET na jejich základě nelze potvrdit ani vyloučit. Tržby v ubytování, stravování a pohostinství totiž metodicky neodpovídají datům o tržbách z EET.“ (citováno z tiskové zprávy ČSÚ vydané 9. února 2017)

Rozporem v publikovaných údajích se rovněž zabývala vláda na svém jednání 27. února 2017.

Údaje o předpokládaném nárůstu tržeb jsou obsaženy i v důvodové zprávě vládního návrhuzákona (.pdf, str. 29) o evidenci tržeb, ale nejedná se o stovky procent, jak Babiš dříve popisoval.

Petr Fiala

Děje se totéž, co v Chorvatsku (po zavedení EET, pozn. Demagog.cz). Nezvyšuje se příjem, příjem daní do státního rozpočtu. A jenom se likvidují některé živnosti.
Český rozhlas, 12. září 2017
Nepravda

Na základě statistik výběru daní u nás i v Chorvatsku hodnotíme výrok jako nepravdivý, výběr DPH po zavedení EET je u nás vyšší. Pravdivá není ani část o „likvidaci“ živností, kde sice dochází k úbytku, ten je ale na základě dlouhodobého trendu možné označit za přirozený.

Jak jsme již v minulosti mnohokrát ověřovali, zavedení elektronické evidence tržeb od ledna 2013 nemělo na výši příjmů z DPH žádný zásadní vliv. Graf vychází z dat chorvatského ministerstva financí, jedná se o měsíční výběr v miliardách kun.

Pro Českou republiku zatím nemáme k dispozici dostatečně dlouhou časovou řadu, elektronická evidence tržeb byla spuštěna v prosinci 2016 (první vlna, další následovala v březnu 2017). Podíváme-li se na měsíční data (vlastní dopočet z měsíčně zveřejňovaných údajů o pokladním plnění, celostátní výběr DPH), můžeme zatím konstatovat, že výběr DPH se v jednotlivých měsících roku 2017 meziročně zvýšil (byť je také nutné přiznat, že výběr DPH roste každoročně v souvislosti s růstem ekonomiky i růstem cen).

Nepotvrdila se zatím ani slova o likvidování živnostníků. Podle posledních dostupných údajů ČSSZ bylo k 30. červnu 2017 hlášeno 585 tisíc lidí, kteří vykonávají živnost jako hlavní činnost (992 tisíc celkem). Ve stejném období loňského roku to bylo 587 tisíc na hlavní činnost a 991 tisíc celkem. V roce 2015 se jednalo o 592 tisíc živnostníků s hlavní činností a 988 celkem. Došlo tedy k úbytku, těžko ale hovořit o likvidaci. K úbytku počtu OSVČ dochází setrvale již několik let, jak je patrné z grafu níže.

Petr Fiala

Jestliže jsme na 122. místě na světě v komplikovanosti daňového systému, to si naši lidi nezaslouží. A jestli jsme na 130. místě na světě, pokud jde o vyřízení stavebního povolení, u nás to trvá neskutečně dlouho.
Český rozhlas, 12. září 2017
Nepravda

V žebříčku serveru doingbusiness.org skončila Česká republika ve složitosti vyřízení stavebního povolení na 130. místě, náš daňový systém je však 53. nejkomplikovanější.

Žebříček serveru doingbusiness.org je sestavován ze statistik společnosti PwC a Světové banky zveřejněných v roce 2017 (.pdf, str. 125), vycházejí však z dat ke konci roku 2015. Ty letos v těchto ukazatelích porovnaly 190 zemí světa.

Petr Fiala uvádí umístění České republiky podle ročenky 2016 (.pdf, str. 130), kde se skutečně umístila 122. z hlediska komplikovanosti daňového systému. Zhoršila tak své postavení oproti roku 2015 (.pdf, str. 152) ještě o tři pozice.

PwC oproti předcházejícím měřením upravila svoji metodiku (.pdf) a z časové daňové zátěže vyjmula některé úkony prováděné před a po podání daňového přiznání. V této nové metodice se Česká republika umístila na zmíněném 53. místě (a po upravení dat z roku 2016 podle této nové metodiky bychom byli též na 53. místě).

Předseda ODS uvádí data z roku 2016. Jelikož tyto ekonomické ukazatele neporovnává žádný jiný žebříček a aktuální data jsou na internetu přístupná více než devět měsíců, hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Petr Fiala

U nás žije a pracuje půl milionu cizinců.
Český rozhlas, 12. září 2017
Pravda

Číslo půl milionu odpovídá celkovému počtu cizinců žijících v ČR v roce 2016, jak dokládají data Českého statistického úřadu.

Pokud se podíváme detailněji (.xls) na národnosti, nejvíce je zde Ukrajinců (skoro 110 tisíc), následovaní jsou Slováky (107 tisíc lidí), dále tu jsou třeba Vietnamci (58 tisíc) a Poláci (přes 20 tisíc). Jen cca polovina (.xls) z tohoto půl milionu cizinců zde však má trvalý pobyt, druhá část (221 tisíc) má jen dlouhodobý pobyt (nad 90 dní).

Kolik cizinců v ČR pracuje, nelze přesně uvést (určitý počet cizinců zde pracuje nelegálně, ale hlavně cizince podle typu potřebného povolení eviduje buďto ministerstvo práce a sociálních věcí, nebo ministerstvo vnitra – přesné a sjednocené statistiky nejsou). Existují pouze kvalifikované odhady: nejnovější odhad ČSÚ pro rok 2015 uvádí 323 tisíc cizinců na úřadech práce a téměř 80 tisíc cizinců s platným živnostenským oprávněním (což samozřejmě neznamená, že živnost provozují).

Petr Fiala

My jsme se při vstupu do Evropské unie zavázali, že až splníme určitá kritéria, tak euro automa..., de facto automaticky přijmeme.
Český rozhlas, 12. září 2017
Pravda

Česká republika se podpisem Smlouvy o přistoupení k EU stala členem hospodářské a měnové unie, která má jednotnou měnu, euro. Aby jej mohla přijmout, musí nejprve splnit tzv. konvergenční kritéria. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Fiala hovoří o tzv. konvergenčních kritériích, která jsou nezbytnými předpoklady pro přijetí eura. Tato kritéria se týkají stabilní míry inflace, schodku veřejných rozpočtů, kurzu měny a výše dlouhodobých úrokových sazeb a jsou posuzovaná za určité časové období.

Členské státy, které doposud nesplnily tato kritéria, mají výjimku z účasti v eurozóně. Česká republika patří od okamžiku svého vstupu do EU právě mezi členské státy s výjimkou, což potvrzuje znění Aktu (.pdf, čl. 4) o podmínkách přistoupení deseti nových členských států (včetně ČR) k Evropské unii z roku 2004.

Důvodem pro trvající výjimku pro ČR je nesplnění jednoho ze čtyř kritérií, konkrétně stability kurzu koruny k euru. Pro splnění tohoto kritéria je třeba účastnit se mechanismu ERM II. Je však třeba podotknout, že se ČR tohoto mechanismu ani neúčastní, proto nelze říci, zda toto kritérium reálně splňuje. Podle výročních zpráv ČNB a Komise je totiž ČR na přijetí eura připravená, neboť ostatní kritéria splňuje s rezervou.

I přes neúčast v tomto mechanismu má Česká republika povinnost k přijetí eura. Tuto povinnost obsahuje samotná účast v hospodářské a měnové unii, jejíž jednotnou měnou je právě euro.

Jakmile členský stát všechna kritéria splní, rozhodne Rada o zrušení jeho dosavadní výjimky. Rada pak následně stanoví přepočítací koeficient dosavadní měny na euro a přijme další opatření pro jeho přijetí. K vydání takového rozhodnutí je třeba souhlasu příslušného členského státu a všech států eurozóny.

Andrej Babiš

Dneska ten růst je tažen hlavně spotřebou obyvatelstva, lidi už nemají strach utrácet.
Český rozhlas, 10. září 2017
Pravda

Česká ekonomika v současné době roste v odhadovaném tempu 3,6 % HDP. Podle odhadu ČSÚ byl hrubý domácí produkt ve druhém čtvrtletí o 2,5 % vyšší než v předchozím čtvrtletí a meziročně se zvýšil o 4,7 %. K příznivému vývoji české ekonomiky přispěla jak domácí, tak zahraniční poptávka.

Export zboží vykázal dokonce v první polovině roku 2017 historicky nejvyšší hodnotu.

Na zlepšující se bilanci ekonomiky se krom exportu také výrazně podílela domácí spotřeba, ta byla vyšší mezičtvrtletně o 1,8 % a meziročně o 4,4 %.

S růstem ekonomiky ve druhém čtvrtletí souvisel také další úbytek volných pracovních míst. Celková zaměstnanost byla oproti předchozímu čtvrtletí o 0,4 % vyšší, meziročně vzrostla o 1,3 %.

V grafu je patrný postupný stabilní růst hodnoty spotřeby domácností, který započal na konci roku 2015. Dle některých ekonomů jsou hodnoty za rok 2016 rekordní.

Zdroj: Statistika a my

Otázka strachu domácností utrácet je podle nás neověřitelná a subjektivní. Přesto ale rostoucí příjmy jednotlivců a domácností vycházející z ekonomického růstu hospodářství vedly ke zlepšení stavu financí v domácnostech a vyšší spotřebě. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš

My jsme skutečně za období tý naší vlády napumpovali navíc do důchodů asi 56 miliard a taky neustále se navyšují platy.
Český rozhlas, 10. září 2017
Pravda

Vláda Bohuslava Sobotky v souladu se svými sliby zvyšuje důchody i platy ve státní sféře. Byť navýšení nebylo tak vysoké, jak tvrdí Andrej Babiš, výrok hodnotíme jako pravdivý.

Jak jsme již ověřovali při kontrole slibů vlády, tato vláda skutečně vrátila koncept valorizace penzí k předkrizovému stavu, kdy jsou penze valorizovány o 100 % nárůstu spotřebitelských cen a o jednu třetinu nárůstu reálné mzdy. V roce 2015 se tak důchody zvýšily v průměru o 60 korun, v roce 2016 vláda k valorizaci přidala i jednorázový příspěvek. S růstem starobních důchodů počítá podle Andreje Babiše i rozpočet pro rok 2018, důchodci by si měli polepšit v průměru o 500 korun měsíčně.

Z výroku není jasné, jaké roky Andrej Babiš porovnává. Vycházíme-li z údajů o pokladním plnění, navýšil se mezi lety 2013 až 2016 objem peněz na důchody o necelých 18 miliard, pro rok 2017 byl rozpočtován nárůst o dalších 11 miliard. Zdaleka se však nejedná o Babišem zmiňované přidání o 56 miliard.

RokRozpočet po

změnách (mld Kč)Skutečnost

(mld Kč) 2013 384,09381,04 2014 388,47385,81 2015 395,38395,22 2016 400,00398,99 2017 411,18n/a

Podobné údaje najdeme i ve statistikách ČSSZ, kde se nachází i rozdělení na starobní, invalidní a pozůstalostní důchody (str. 2).

Vláda také navyšuje platy státních zaměstnanců – ke zvýšení došlo v roce 2015, 2016 a také letos; od července rostly platy v sociálních službách a u bezpečnostních sborů. Čerstvě schválila vláda i navýšení pro rok 2018. Podrobněji se dalšími aspekty dané věci zabýváme v dalších výrocích.

Andrej Babiš

Skutečně se nedaří investovat, taky se nedaří čerpat evropské peníze.
Český rozhlas, 10. září 2017
Pravda

Obě části tvrzení Andreje Babiše jsou pravdivé.

Podíváme-li se nejdříve na investiční výdaje od roku 2014, tedy od počátku mandátu nynější vlády, zjistíme, že se dařilo investovat v prvních dvou letech mandátu a následně čerpání investic meziročně pokleslo.

Během posledních čtyř let vláda nejvíce investovala v roce 2015, což bylo způsobeno faktem, že až do roku 2016 bylo možné dočerpávat prostředky z programového období 2007–2013 a zároveň již probíhalo nové programové období 2014–2020. Tento fakt stojí i za poklesem čerpaných investic v roce 2017, porovnáme-li totožná období za oba roky, tedy od ledna do srpna. V roce 2017 se do kapitálových výdajů promítly už jen prostředky z programového období 2014–2020.

K tomuto tématu jsme již v minulosti publikovali také podrobnější analýzu, kde jsou k dispozici údaje o kapitálových výdajích od roku 1997.

Druhá část výroku se týká čerpání finančních prostředků z ESI fondů. Při pohledu na stav čerpání je patrné, že od počátku programového období 2014–2020 vyčerpala ČR 62,8 miliardy korun, což odpovídá zhruba 10,6 % hlavní alokace na celé období. Vezmeme-li dále v úvahu, že jsme za polovinou programového období a máme vyčerpáno necelých 11 %, lze konstatovat, že se prostředky nedaří čerpat optimálně.

Na základě čtvrtletních zpráv (.pdf) došlo ve čtvrtém kvartále roku 2016 (v porovnání s předchozími obdobími) k výraznějšímu navýšení čerpaných prostředků, nicméně v dalších kvartálech i přes růstovou tendenci čerpané objemy kolísají.