Přehled ověřených výroků

Klára Dostalová (za ANO) mluví o situaci, kdy ústavní soudci rozhodovali o tom, zda je z pohledu ústavního práva v pořádku legislativa, která měnila platy soudců. Tento příklad Dostálová zmiňuje ve spojitosti s vládní novelou zákona o důchodovém pojištění, která snižuje mimořádnou valorizaci penzí v červnu 2023. Dané snížení je podle opozice protiústavní, jako hlavní důvod přitom opoziční strany uvádí retroaktivitu (zpětnou účinnost) novely. Podle hnutí ANO mají důchodci nárok na valorizaci v plné výši, protože ke schválení novely došlo až v době, kdy už byl spuštěn mechanismus valorizace penzí, který je navázaný na vývoj indexu spotřebitelských cen (inflace).

Na úvod také zmiňme, že platy ústavních i dalších soudců se stanovují podle platové základny, jež vychází z průměrné hrubé mzdy za předminulý kalendářní rok, kterou zveřejňuje Český statistický úřad.

Rozhodnutí Ústavního soudu z let 1999 až 2013

Přehled nálezů Ústavního soudu, které se týkaly platů soudců mezi lety 1999 až 2013, lze nalézt na webu Česká justice. „Ústavní soud opakovaně formuloval názor, že materiální zabezpečení patří ke garancím soudcovské nezávislosti, a proto vláda nemůže s platy soudců zacházet zcela volně a dle aktuálních rozpočtových potřeb. Na druhou stranu, některé zásahy do platů soud uznal jako možné a důvodné,“ vysvětluje web.

Poprvé (.pdf) se Ústavní soud zabýval stížností na platy soudců v roce 1999. Předmětem sporu byl Parlamentem schválený zákon, který měl představitelům státní moci a mj. i soudcům odejmout tzv. 14. plat za rok 1998. Podle podané stížnosti zákon kromě jiného nerespektoval zákaz retroaktivity, protože převážná část soudců údajně již splňovala zákonné podmínky pro vznik nároku na 14. plat.

Odebrání tohoto platu soudcům bylo dle rozhodnutí Ústavního soudu v rozporu s Ústavou a Listinou základních práv a svobod. Ústavní soud argumentoval tím, že je ČR založena na demokratických hodnotách, tedy i na principu soudcovské nezávislosti. Tento princip má dle ÚS několik aspektů, které mohou být i materiální povahy. Ústavní soud v nálezu uvedl, že přijatý zákon „devalvuje jednu ze základních demokratických hodnot, jakou soudcovská nezávislost představuje“. Dále ÚS napsal, že tyto principy jsou „natolik dominantní, že v jejich světle zčásti ‚vybledávají‘ další otázky související se zákazem retroaktivity a ochranou nabytých práv“. Zároveň dodal, že zákon nepůsobí retroaktivně, a protože ke dni jeho účinnosti „dosud žádné osobě nevzniklo subjektivní právo na další plat, nemohl ani zasáhnout do tzv. nabytých práv“.

Retroaktivitu Ústavní soud vyloučil i v roce 2000 v případě rozhodování o ústavnosti zákona, který soudcům odebral 14. plat v roce 1997. V tomto případě Ústavní soud stížnost na zákon zamítl. „V dané věci bylo postupem zákonodárce dotčeno materiální zabezpečení celé veřejné sféry (…), a nikoli pouze soudců. Odlišné posuzování pouze jedné skupiny, i když chráněné ve zvýšené míře ústavními kautelami (opatřeními, pozn. Demagog.cz) principu nezávislosti, by znamenalo v uvedeném kontextu ztěží přijatelné zvýhodnění.“ Jinými slovy tím dal Ústavní soud najevo, že platové ohodnocení soudce může být měněno pouze za předpokladu, že se tak děje v celé veřejné sféře, a pouze za výjimečných ekonomických situací.

Tento argument soud také zmiňoval v několika dalších odůvodněních, ačkoli ne vždy stížnosti vyhověl. Zároveň upozorňoval zákonodárce, že Ústavní soud nezastává názor, že „by plat soudců měl být pohyblivým faktorem podle okamžitých představ toho či onoho vládního seskupení“.

Pro úplnost – nálezy Ústavního soudu z roku 2000, roku 2005, 2007 a dále z let 2010, 2011 a 2012, které řešily otázku platu soudců, se otázkou retroaktivity nezabývaly. Porušení zákazu retroaktivity pak ÚS neshledal např. ani v rozhodnutí z roku 2003, a to i s odkazem na svá dřívější rozhodnutí. Žádný z těchto nálezů ani neuváděl, že by v této souvislosti došlo k zásahu do principu ochrany důvěry v právo, resp. nabytých práv (.pdf, str. 37).

Nálezy od roku 2014

Dále se platy soudců zabýval Ústavní soud v roce 2014, tehdejší nález byl již v pořadí patnáctým takovým případem. V něm ÚS uvedl, že část zákona z roku 2013, která od ledna 2013 upravovala platovou základnu soudců, „nese znaky pravé retroaktivity a v okolnostech jeho přijetí nelze shledat důvod pro připuštění některé z výjimek dříve Ústavním soudem vymezených pro průlom do zákazu pravé retroaktivity“. Zároveň ale ÚS dodal, že i když ustanovení považuje za protiústavní, „jeho absence v důsledku derogace (zrušení normy, pozn. Demagog.cz) by vedla k ještě většímu zásahu do ústavním pořádkem chráněné hodnoty nezávislosti soudce, totiž k absenci právního základu pro materiální zabezpečení soudců v období měsíce ledna 2013“. Danou část zákona tak zrušit odmítl.

Zatím poslední, šestnáctý nález, Ústavní soud zveřejnil v roce 2016, v něm nicméně neshledal, že by došlo k porušení zákazu retroaktivity. Další stížností se začal Ústavní soud zabývat v červnu minulého roku. Doplňme, že poslednímu zmrazování platů soudců a státních zástupců jsme se věnovali například v tomto výroku.

Závěr

Z argumentace v nálezech vyplývá, že Ústavní soud vymezuje podmínky, kdy může zákonodárce upravovat platy soudců, např. když jsou stejným způsobem upravovány platy v celé veřejné sféře, například kvůli nepříznivým ekonomickým podmínkám. Ústavní soud vydal celkem 16 nálezů, které se týkaly platů soudců. V patnácti z nich se retroaktivitou buď nezabýval, nebo neuvedl, že by došlo k porušení jejího zákazu. V roce 2014 Ústavní soud napsal, že znaky retroaktivity nese ustanovení zákona z roku 2013, který upravoval výši platové základny soudců. Zároveň v tomto případě ale dané ustanovení nezrušil s vysvětlením, že jeho zrušení by nevedlo k „ústavně konformnímu stavu“.

V žádném z nálezů tak Ústavní soud nerozhodl, že jakmile vznikne právo na plat v určité výši, „nikdo nemůže jednostranně toto právo zase odebrat“, jak uvádí Klára Dostálová. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Klára Dostálová (za ANO) odpovídá na dotaz ohledně stížnosti, kterou k Ústavnímu soudu plánují podat opoziční hnutí ANO a SPD kvůli snížení červnové valorizace důchodů.

Opoziční hnutí konkrétně kritizují způsob projednávání novely, která snížení zavedla. To totiž probíhalo ve zrychleném režimu, jelikož předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) na návrh vlády vyhlásila (.pdf) stav legislativní nouze. Změna je tak podle opozice protiústavní právě kvůli jejímu projednávání či kvůli retroaktivitě (zpětné účinnosti) novely. V kontextu výroku Klára Dostálová uvádí, že snížení červnové valorizace je dle ní protiústavní krok, jelikož nárok na vyšší penze již kvůli vysoké inflaci vznikl a dle ní se toto právo na zvýšení penzí retroaktivně nedá zrušit.

Jurečkovo vyjádření z 22. ledna

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) byl 22. ledna 2023 (tedy před druhým kolem prezidentských voleb) hostem pořadu Otázky Václava Moravce. Spolu s ním tehdy pozvání přijali (video, čas 04:28) předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala a předseda Českomoravských odborových svazů Josef Středula.

Moderátor pořadu Václav Moravec ministru Jurečkovi položil otázku (video, čas 48:01) ohledně dvou mimořádných valorizací z roku 2022, díky kterým bylo výhodné odejít do předčasného důchodu. Upřesněme, že mimořádné navýšení zásluhové části důchodů z června a září 2022 (o 8,2 % a 5,2 %) se vztahovalo nejen na lidi, kteří penzi pobírali už před datem 1. září 2022, ale i na občany, kterým byl důchod přiznán až na konci roku. O předčasný důchod si tak loni požádalo více než 80 tisíc lidí, zatímco v roce 2021 to bylo pouze cca 30 tisíc osob. 

Moravec poté podotkl, že vláda byla kritizována za to, že odchod do předčasné penze podporovala, i když mohla vědět, že to „způsobí zásadní tlak na státní rozpočet“ a ptal se, proč vláda v tomto případě nezavedla změny (video, čas 49:01).

Marian Jurečka ve své odpovědi řekl (video, čas 49:36), že parametry valorizace hodlá upravit v letošním roce v rámci důchodové reformy. Ministr práce a sociálních věcí dále argumentoval (video, čas 49:55) tím, že v moment, kdy již valorizace proběhly, nemůže lidem zpětně sebrat jejich legitimní očekávání. Konkrétně řekl: „V okamžiku, kdy jsou ty mimořádné valorizace už realizovány, tak tam už je nějaké legitimní očekávání. A já nemůžu z hlediska ústavních principů přijít a říct: jako teďka vám to to legitimní očekávání seberu, a tu podmínku v okamžiku, kdy už ti lidé prostě mají za sebou tu mimořádnou valorizaci, takže jim ji seberu.“ Mluvil tak právě o situaci, kdy lidé minulý rok požádali o předčasný důchod až poté, co proběhly mimořádné valorizace v červnu a září 2022, a dle Jurečky měli „legitimní očekávání“, že k navýšení zásluhové části penze v plné výši dojde i v jejich případě.

Jurečkovo lednové vyjádření se tedy netýkalo mimořádné valorizace důchodů v červnu 2023.

Ministrova vyjádření po volbách

Vláda se na snížení červnové valorizace shodla v únoru 2023 (tedy už po prezidentských volbách). Vládní návrh na začátku března schválil Parlament a po podpisu prezidenta vešla celá novela 20. března v účinnost. Kvůli této změně zákona tak průměrná měsíční penze od června vzroste namísto 1 770 Kč jen o 760 Kč (.pdf, str. 6–7). Co se týče zmíněné retroaktivity, Marian Jurečka nicméně odmítal, že by důchodcům nárok na původní zvýšení penzí již vznikl. Dle něj by tento nárok byl legitimním až poté, co by vláda vydala příslušné nařízení, k tomu už ale nedošlo. Ministr práce a sociálních věcí tedy po prezidentských volbách mluvil o tom, že snížení valorizace důchodů v červnu 2023 není protiústavní.

Závěr

Marian Jurečka 22. ledna označil za protiústavní, kdyby stát změnil pravidla související s odchody do předčasných důchodů. Podle Jurečky by tím totiž stát lidem „sebral legitimní očekávání“, pokud by snížil dopad valorizace na lidi, kteří o předčasný důchod požádali až na konci roku.

Snížení červnové valorizace však Jurečka za protiústavní neoznačil, a to ani před volbami, ani po nich. V únoru vyjádřil názor, že u pobíratelů důchodů nevzniká právní nárok na zvýšení důchodů, dokud vláda nevydá příslušné nařízení.

Jurečka tedy v lednu mluvil o podmínkách pro předčasné odchody do důchodu, v únoru pak o mimořádné valorizaci v letošním červnu. Klára Dostálová svým výrokem v kontextu debaty o valorizaci důchodů v červnu 2023 vyvolává dojem, že se obě Jurečkova tvrzení týkala budoucí valorizace, a její výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Klára Dostálová hovoří o mimořádné valorizaci penzí, ke které má podle zákona o důchodovém pojištění dojít v červnu 2023 a jejíž výši se vláda rozhodla upravit. Původně se mělo jednat o průměrné navýšení důchodů o 1 770 Kč, po vládní novele se ale průměrný důchod zvýší pouze o 760 Kč (.pdf, str. 6–7). Poslankyně Dostálová tvrdí, že vládní úprava (.pdf) valorizačního mechanismu má retroaktivní charakter, neboť k ní dle jejího mínění došlo až poté, co nárok na zvýšení penzí o zákonem deklarovanou výši vznikl.

S ohledem na zákon o důchodovém pojištění má k mimořádné valorizaci penzí dojít v případě, že index spotřebitelských cen (tedy inflace) vzroste alespoň o 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn předchozí valorizací. Právě taková situace nastala v lednu 2023, kdy se index spotřebitelských cen domácností důchodců zvýšil o 11,5 % (.pdf, str. 4). Zákon pak upřesňuje, jakým mechanismem se valorizace vypočítává. Dále hovoří o tom, v jakém časovém intervalu k vyplácení navýšených důchodů dochází. Tato část zákona specifikuje, že se „v mimořádném termínu vyplácené důchody zvyšují od splátky důchodu splatné v pátém kalendářním měsíci následujícím po kalendářním měsíci, v němž růst cen dosáhl aspoň 5 %.“

V tomto ohledu tedy červen 2023 představuje výplatní termín valorizace, která vznikla na základě ekonomické situace v lednu 2023. Z výše zmíněné citace zákona o důchodovém pojištění nicméně není zcela zřejmé, zda právo na vyplacení důchodu vzniká v měsíci, kdy růst spotřebitelských cen dosáhl alespoň 5 %, tedy v lednu 2023. Nebo v měsíci, kdy mají být vyplaceny, tedy v červenci 2023.

Doplňme, že vláda předložila Poslanecké sněmovně novelu upravující valorizační mechanismus až v únoru 2023. Novela byla schválena na začátku března a její jednání provázely obstrukce opozičních poslanců. Opoziční hnutí tento krok kritizovala, např. podle Aleny Schillerové (ANO) vznikl nárok na výplatu penzí již v lednu 2023 a do června běží lhůta jen pro jeho vyplacení. Z tohoto hlediska je podle ní zákon protiústavní, jelikož je retroaktivní. Dodejme, že opozice již avizovala, že se se stížností obrátí na Ústavní soud, přičemž stížnost by měla k soudu dojít nejpozději na začátku května. Pro tento krok se rovněž vyslovil i prezident Petr Pavel, který zákon nicméně podepsal.

Je nutné dodat, že ústavností a retroaktivitou novely zákona, která upravuje valorizace důchodů si nejsou jisti ani ústavní právníci. Například ústavní právník Ondřej Preuss pro server Novinky.cz řekl, že situace ohledně retroaktivity je nejsložitější, následně zmínil, že „existují judikatury, kde ÚS (Ústavní soud, pozn. Demagog.cz) seznal, že je možné do nabytých práv takto zasáhnout“. O složitosti retroaktivity hovořil i pro ČT24 ústavní právník Maxim Tomoszek: „Je to někde mezi, co se týče retroaktivity. Není to něco, s čím bychom se běžně setkávali.“ Dodejme, že např. ústavní právník Jan Kudrna se domnívá, že důchodcům nárok vznikl již na konci ledna, a zákon tedy „zasahuje do existujícího právního nároku, a jedná se tak o pravou retroaktivitu."

Na závěr tedy shrňme, že ze zákona jasně nevyplývá, zda vzniká právo na valorizaci důchodů v měsíci, kdy růst spotřebitelských cen dosáhl alespoň 5 % nebo v měsíci, kdy mají být valorizované důchody vyplaceny. Spor, kdy právo vzniká navíc rozhodne až Ústavní soud, na který se chce obrátit opozice. Na tento spor nemají jednoznačný názor ani ústavní právníci a výrok z těchto důvodů hodnotíme jako neověřitelný.

Výhodné podmínky pro odchod do předčasného důchodu

Důvody pro odchod do předčasného důchodu jsou různé, pojí se s tím nicméně i určité nevýhody. Vedle omezených možností přivýdělku podléhá předčasný starobní důchod i trvalému krácení procentní (zásluhové) výměry důchodu. Výše krácení, kterou stanovuje zákon o důchodovém pojištění, přitom závisí na době, která žadateli zbývá k dosažení důchodového věku.

V minulém roce nastala situace, kdy se lidem vyplatilo odejít do předčasného důchodu a zajistit si tak vyšší důchod, než kdyby do důchodu odešli až v roce 2023. Roli zde hrají především mimořádné valorizace penzí z minulého roku. Ve spojitosti s rostoucím indexem spotřebitelských cen (inflací) v červnu 2022 došlo nejdříve ke zvýšení zásluhové části důchodů o 8,2 %, v září 2022 poté o dalších 5,2 %. Při pravidelné valorizaci, která probíhá vždy v lednu, se na začátku roku 2023 navýšila procentní výměra o 5,1 %. Dohromady tak procentní výměry důchodů narostly o 19,6 %. Toto navýšení se přitom vztahuje na všechny důchody přiznané v průběhu (tj. i na konci) roku 2022 (.pdf, str. 12). Důchodů, o které lidé požádali až od 1. ledna 2023, se už nicméně tyto valorizace netýkají (vztahují se na ně až další valorizace).

Pro úplnost doplňme, že kvůli rostoucí průměrné mzdě došlo v lednu 2023 ke zvýšení tzv. redukčních hranic, které se používají při stanovení výpočtového základu důchodů a jejichž účelem je snižovat rozdíly mezi lidmi s vysokými a nízkými výdělky. V roce 2023 se např. lidem, kteří měli průměrný výdělek vyšší než 17 743 Kč, příjmy nad touto hranicí započítávají jen z 26 %.

I přes toto navýšení redukčních hranic, které dosáhlo 3,6 %, bylo pro občany výhodnější zažádat o předčasný důchod v roce 2022 než počkat do roku 2023. Jak jsme zmínili výše, valorizace navýšily zásluhovou část penzí o 19,6 %. Rozdíl 16 p. b. je tak podle Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) výrazně vyšší, než by byla „penalizace“ za předčasný důchod. Ta může totiž dle MPSV v tomto případě dosahovat maximálně 6 % z výpočtového základu, což celkovou výši důchodu snižuje přibližně o 7 až 8 %.

Výhodné pro většinu seniorů v tomto případě bylo také podat žádost o tzv. předčasný důchod bez výplaty, tj. požádat o předčasný důchod, ale nadále pracovat. Lidé si tak mohli v podstatě „zafixovat“ výhodnější podmínky pro výpočet důchodu. Sám ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka uvedl, že „žádost o předčasný důchod určitě nemusí ještě znamenat, že skutečně přestanete pracovat“.

Počet lidí žádajících o předčasný důchod 

Podle dat, která získal od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) na začátku ledna 2023 server Seznam Zprávy, podalo v roce 2023 žádost o předčasný důchod 80 653 lidí. V roce 2021 ČSSZ evidovala žádostí jen 32 781, o rok dříve 34 702, tedy počty více než dvakrát nižší než v roce 2022. 

Na konci ledna 2023 ústřední ředitel ČSSZ František Boháček uvedl, že o předčasný důchod oficiálně či předběžně požádalo přibližně 120 tisíc lidí. „Zhruba 40 000 předčasných důchodů jsme sepsali a ty osoby do důchodu odešly. Chtěly předčasný důchod s výplatou,“ řekl Boháček s tím, že běžně do předčasné penze odchází přibližně 30 tisíc lidí (.pdf). „Dalších 40 000 [žádostí] jsme sepsali, ale lidé chtěli důchod bez výplaty. S dalšími 40 000 lidmi jsme se dohodli, že přijdou žádost sepsat letos, jen uplatnili nárok na dávku důchodového pojištění. Předpokládám, že nebudou chtít výplatu a chtěli si jen zafixovat částku,“ dodal k tomu Boháček pro ČTK.

Doplňme, že podle údajů, které poskytla ČSSZ na konci roku 2022 agentuře ČTK, zaregistrovaly okresní správy sociálního zabezpečení jen za říjen loňského roku 16 949 žádostí o předčasný odchod do důchodu. V říjnu 2021 jich úřady přijaly 3 215. V listopadu 2022 ČSSZ evidovala dokonce 24 653 žádostí, oproti tomu za listopad roku 2021 jich bylo pouze 2 591, tedy přibližně desetkrát méně.

Jak upozornila ČTK, došlo k výraznému nárůstu počtu žádostí právě poté, co MPSV v polovině října uvedlo, že může být výhodnější požádat o předčasný důchod v roce 2022 než čekat do roku 2023 (.pdf).

Závěr

V loňském roce evidovala ČSSZ více než dvojnásobný počet žádostí o předčasný důchod ve srovnání s lety 2021 či 2020. Podle vyjádření ředitele ČSSZ Františka Boháčka z konce ledna 2023 odešlo loni do předčasného důchodu přibližně 40 tisíc lidí, což je o zhruba 10 tisíc více než v předchozích letech (.pdf). Doplňme, že lidé v předčasném důchodu mají do doby dosažení důchodového věku omezené možnosti přivýdělku – např. nemohou být zaměstnáni ani na zkrácený úvazek a jejich celkové příjmy z dohody o provedení práce nemohou překročit 10 000 Kč měsíčně. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Marian Jurečka (KDU‑ČSL) mluví o trvalých změnách ve valorizačním mechanismu důchodů. Sám si přeje (video, čas 9:17), aby trvalá reforma řádných a mimořádných valorizací byla účinná nejpozději od 1. ledna 2024. Než návrh předloží kabinetu, chce ministr práce Marian Jurečka o změnách jednat s opozicí, odbory a zástupci zaměstnavatelů. Zmiňme, že novelu již projednával s opozičním hnutím ANO  i s hnutím SPD.

Již 17. března Marian Jurečka veřejně řekl, že projednání změn valorizací penzí projde „standardním legislativním procesem,“ čímž vyloučil možnost projednání novely ve stavu legislativní nouze. Konkrétně se takto vyjádřil na tiskové konferenci, na které uvedl (video, čas 3:50): „U tohoto předpokládám, že bude standardní legislativní proces. Takže chci jasně říci, že napřed toto téma, které je důležité, projednám se všemi dotčenými subjekty (…), a pak teprve začneme standardní legislativní proces.“

Uveďme, že okolnosti, za kterých je přípustné zákony projednávat ve stavu legislativní nouze, upravuje zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Zákonodárný proces ve stavu legislativní nouze se od standardního procesu liší především zkrácenou dobou jednání. 

Stav legislativní nouze může předseda či předsedkyně Sněmovny vyhlásit v případě, že „jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody.“ Naposledy tak bylo učiněno současnou předsedkyní Sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09) v únoru 2023 (.pdf) k projednání vládního návrhu novely (.pdf) zákona o důchodovém pojištění.

Dodejme, že Markéta Pekarová Adamová vyhlášení stavu legislativní nouze k projednání trvalých změn valorizace důchodů také odmítla: „Určitě je nutné, abychom legislativní proces stihli co nejdříve, ale bez legislativní nouze."

Z vyjádření ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky tedy vyplývá, že trvalou úpravu pravidel valorizačního mechanismu odmítá projednávat ve stavu legislativní nouze. Naopak se vyslovil pro řádný legislativní proces, a jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Klára Dostálová (za ANO) v debatě kritizuje ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku (KDU-ČSL) za to, jak přistupuje k jednání s opozicí ohledně návrhu na úpravu valorizace penzí. Podle Dostálové se ministr Jurečka se zástupci opozice nejdříve dohodl, že s nimi bude návrh probírat 4. dubna. Vzápětí ale dle jejích slov uvedl, že již v dubnu návrh novely předloží vládě, přičemž počítá s platností od 1. července. Svým výrokem tak Dostálová v debatě poukazuje na to, že opozice nebude mít dostatek prostoru na vyjednávání s vládou.

Schůzka 4. dubna

Informace o tom, že se ministr Jurečka dohodl s hnutím ANO na schůzce v termínu 4. dubna, se v médiích poprvé objevila 18. března. Server Novinky.cz tehdy v článku, který byl zveřejněn přibližně v 6 hodin ráno, citovaly vyjádření poslance za ANO Aleše Juchelky. Ten tak informaci redakci sdělil zřejmě 17. března či dříve. Že má hnutí ANO s Jurečkou domluvenou schůzku na 4. dubna poté ve svém článku zopakoval i deník Právo (Právo, 21. března 2023, str. 1, 3).

Dodejme, že první schůzka zástupců hnutí ANO s Marianem Jurečkou, jejímž tématem byly změny mechanismu valorizace důchodů, proběhla ve středu 15. března. Její průběh ovšem kritizovala např. předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová, podle níž členové hnutí nedostali podrobnější podklady, ale jen dotazník, jak by dle nich změny důchodového systému měly vypadat.

Vyjádření Mariana Jurečky o předložení návrhu

O tom, kdy ministr Jurečka plánuje předložit vládě návrh na úpravu valorizace penzí, dostávala veřejnost od různých zástupců Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) různé informace.

Mluvčí resortu Eva Davidová nejdříve v pátek 17. března pro ČTK řekla, že vláda by novelu zákona o důchodovém pojištění mohla projednávat již v týdnu od 20. do 26. března. Podobně se vyjádřila i ve vysílání televize CNN Prima News (video, 13:54–15:00). Zde mimo jiné uvedla, že předpokládá, že návrh bude vládou „schválen v průběhu příštího týdne“ (video, 14:54). To však ještě 17. března ministr Jurečka popřel a oznámil, že kabinet Petra Fialy o návrhu ve zmíněném týdnu jednat nebude.

Už tehdy nicméně začalo být poměrně složité se vyznat v jednotlivých vyjádřeních zástupců MPSV. Server Seznam Zprávy ještě v pátek 17. března ve svém článku informoval, že podle slov mluvčí MPSV by vláda měla úpravu valorizací projednat a schválit „na svém jednání začátkem dubna“. Stejně se mluvčí vyjádřila i v pondělí 20. března pro deník Právo, který její citaci otiskl následující den (Právo, 21. března 2023, str. 1). Davidová tehdy také upřesnila, že by legislativní úpravy týkající se valorizace penzí „měly být účinné od 1. července tohoto roku“.

Na tato vyjádření následně reagovali zástupci opozice. Alena Schillerová kvůli tomu ministra Jurečku kritizovala na svém twitteru, kde 21. března napsala: „Informace, že [ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka] plánuje předložit vládě zásadní úpravy valorizačních mechanismů již začátkem dubna s účinností od července, je naprosto šokující. Zejména pokud schůzka s námi, tedy nejsilnější opoziční stranou, má proběhnout ve stejné době. To je výsměch.“

Proti tomu se však Jurečka znovu ohradil a ještě 21. března uvedl, že nepřesné informace o termínu předložení návrhu dementoval už 17. března. Tehdy nicméně nebylo součástí vyjádření Evy Davidové, proti kterým se vymezoval, že změny začnou platit už od července letošního roku. Podle veřejně dostupných zdrojů se proti červencovému termínu neohradil ani později, nicméně jej ani nepotvrdil.

21. března Jurečka také pro ČT řekl, že „v příštích dvou týdnech“ bude jednat o podobě změn valorizace penzí se zástupci opozice i sociálních partnerů a počká, „jaké budou jejich případné připomínky nebo podněty”. Poté podle něj bude následovat legislativní proces (.pdf, str. 2, 6, 10): zveřejnění návrhu v elektronické knihovně Úřadu vlády, meziresortní připomínkové řízení a předložení finálního návrhu vládě ke schválení (.pdf, str. 1).

Závěr

Podle dřívějšího vyjádření poslance Aleše Juchelky i dle deníku Právo bylo jednání mezi hnutím ANO a ministrem Jurečkou skutečně domluveno na 4. dubna 2023. Ve veřejně dostupných zdrojích se však nenacházejí Jurečkova vyjádření, podle nichž by řekl, že návrh novely zákona o důchodovém pojištění předloží vládě ke schválení již v dubnu. Stejně je tomu v případě platnosti novely od 1. července letošního roku. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako nepravdivý.

Pro úplnost nicméně doplňme, že o projednání a schválení zmíněné novely vládou „začátkem dubna“ mluvila v médiích mluvčí MPSV Eva Davidová. Proti jejím vyjádřením se Jurečka později ohradil. Davidová také zmiňovala, že by novela měla platit od července, o tomto termínu ovšem Jurečka v médiích nemluvil.

Místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Klára Dostálová (za ANO) mluví o změnách parametrů valorizací důchodů, které plánuje navrhnout vláda Petra Fialy a které by se podle dostupných informací měly týkat pravidelných i mimořádných valorizací penzí. Dostálová ve výroku uvádí, že Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) na jednání s hnutím ANO ubezpečilo opoziční politiky v tom, že budoucí úprava valorizace nebude připravena a projednána ve zrychleném procesu.

První schůzka zástupců hnutí ANO s Marianem Jurečkou, jejímž tématem byly změny mechanismu valorizace důchodů, proběhla ve středu 15. března. Doplňme, že její průběh následně kritizovala např. předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová, podle níž členové hnutí nedostali podrobnější podklady, ale jen dotazník, jak by dle nich změny důchodového systému měly vypadat.

Další schůzka ministra Mariana Jurečky s hnutím ANO byla podle vyjádření poslance Aleše Juchelky (ANO) domluvena na 4. dubna, Dostálová tak ve výroku odkazuje právě na uvedenou schůzku z 15. března.

Dokument, o kterém ve výroku mluví Klára Dostálová, se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat. Obrátili jsme se proto na Kláru Dostálovou a tajemníka poslaneckého klubu ANO s dotazem, zda by nám tento dokument mohli poskytnout. V odpovědi, kterou Demagog.cz získal, ovšem byla pouze část dokumentu, která se věnovala možnosti úpravy mimořádné valorizace, ne způsobu projednání trvalých změn. V pasáži konkrétně stálo: „Po rozhodnutí vlády o snížení mimořádné valorizace v červnu 2023 se další krátkodobé úspory ve valorizaci nenavrhují. Důvodem je také nejistý potenciál úspory v lednu 2024.“

Nemáme nicméně k dispozici celý dokument, a nemůžeme tak potvrdit ani vyvrátit, že formulaci o nutnosti řádného projednání trvalých úprav parametrů valorizací důchodů dokument skutečně obsahuje, např. v jiné pasáži. Z tohoto důvodu výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Klára Dostálová (za ANO) novelu stavebního zákona zmiňuje v souvislosti s připravovaným návrhem, který by změnil mechanismus valorizace penzí. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka o něm ve středu 15. března jednal i s opozičním hnutím ANO, to ovšem k průběhu schůzky mělo výhrady. Konkrétně kritizovalo, že jen dostalo dotazník na téma důchodové reformy, nikoli podrobnější podklady ke změnám valorizace. Novelu stavebního zákona Klára Dostálová tak uvádí jako příklad, kdy vláda o změně zákona jednala s opozicí a společně došly ke kompromisu. 

Jelikož se debata nad změnami stavebního zákona vedla soustavně v obdobích vlád kabinetu Andreje Babiše (2018–2021) a současného Fialova kabinetu, naše analýza se zaměřila na obě volební období.

Vláda Andreje Babiše

V září 2020 předložilo Ministerstvo pro místní rozvoj v čele s Klárou Dostálovou Sněmovně návrh nového stavebního zákona. Nový zákon měl zjednodušit a zefektivnit stavební řízení a změnit systém tak, aby o dané stavbě bylo vedeno vždy jen jedno řízení na jednom úřadu s jediným rozhodnutím (.pdf, str. 176). Návrh také zahrnoval např. vytvoření Nejvyššího stavebního úřadu, který by stál v čele nové soustavy stavební správy, stanovení pevně daných lhůt, zavedení opatření proti nečinnosti či tzv. apelačního principu (kdy nadřízený stavební úřad musí ve věci rozhodnout, ne jen vracet věc zpět k dalšímu řízení; .pdf, str. 177).

Tehdejší opozice s podobou zákona nesouhlasila a vyzvala vládu, aby vrátila návrh zpět do mezirezortního připomínkového řízení (.pdf). Návrh byl podle části tehdejší opozice tvořené současnou vládní pětikoalicí nekoncepční a neexistovala pro něj širší politická shoda. Klára Dostálová na kritiku opozice reagovala tak, že je připravená s opozicí jednat a vypracovat komplexní pozměňovací návrh. Takový návrh byli připraveni předložit i zástupci současné vládní pětikoalice. S celým vládním návrhem naopak souhlasily další strany tehdejší opozice, tedy KSČM a SPD. 

Současná pětikoalice tehdy kritizovala především vznik nového Nejvyššího stavebního úřadu. Rovněž se chtěla při zjednodušení stavebního řízení více zaměřit na digitalizaci a navrhovala posílení role samospráv. Další výhrady měla část opozice i k zavedení principu tzv. fikce souhlasu, podle něhož by se v případě, kdy se úřad k žádosti nevyjádří v zákonné lhůtě, mělo za to, že s ní souhlasí (.pdf, str. 323–324). 

Svůj komplexní pozměňovací návrh představila současná pětikoalice v prosinci 2020. Součástí návrhu bylo např. zachování fungování úředníků pod obecními a městskými úřady namísto přesunu pod (podle opozice drahý) „megaúřad“ či zavedení poplatku při výstavbě. Tento návrh se podle Ivana Bartoše (Piráti) pokusila opozice prosadit ve třech sněmovních výborech, ale bezúspěchu. Ani ministryně Klára Dostálová s tímto návrhem nesouhlasila a prohlásila, že se ze strany opozice jedná o „hluboké nepochopení problematiky.“ Návrh pětikoalice totiž podle ní neřešil problém systémové podjatosti způsobené tím, že jsou úředníci místního stavebního úřadu zároveň zaměstnanci radnice, což může podle Dostálové vést k tomu, že nerozhodují zcela nezávisle. Námitky proti systémové podjatosti pak dle Dostálové zdržují celé stavební řízení.

S kritikou opozice se dále setkal např. i pozměňovací návrh Martina Kolovratníka (za ANO), který počítal s tzv. čistě státní stavební správou, tedy s převodem všech stavebních úřadů pod stát.

Babišova vláda sice ve třetím čtení přijala některé drobnější opoziční pozměňovací návrhy (např. pirátského poslance Ondřeje Profanta), nicméně se jí dostalo kritiky za to, že trvala na vysoké centralizaci stavebního řízení a vzniku Nejvyššího stavebního úřadu. Proti schválení novely se kromě současné pětikoalice nejprve vyjádřila i KSČM, jelikož návrh rušil požadavek na přímé osvětlení a větrání v obytných místnostech. Zákon po schválení Sněmovnou zamítl i Senát. Klára Dostálová však následně přislíbila KSČM, že tuto problematiku upraví samostatná vyhláška, a tak část KSČM pro návrh nakonec hlasovala. Sněmovna díky tomu nakonec přehlasovala rozhodnutí Senátu. Zákon vstoupil v platnost v červenci 2021 a nahradil stávající zákon z roku 2006. 

Na základě výše zmíněného nemůžeme říct, že by vláda s většinou opozice dospěla v době vlády Andreje Babiše ke kompromisu. Naopak, vláda prosadila nový stavební zákon navzdory dlouhodobé kritice opozice.

Vláda Petra Fialy

V listopadu 2022 předložilo Ministerstvo pro místní rozvoj ve Sněmovně návrh novely stavebního zákona. Novelou by došlo především ke zrušení vzniku Nejvyššího stavebního úřadu a jemu podřízených institucí, což současná vládní pětikoalice dříve kritizovala. Současně novela navrhuje zachovat všechny stavební úřady v obcích. 

Předseda Pirátů Ivan Bartoš k novele uvedl, že bude následovat snahu předchozí vlády zjednodušit stavební řízení ve smyslu „jedno řízení, jedno razítko“. Zároveň však vláda neruší zřízení Specializovaného a odvolacího stavebního úřadu, který má rozhodovat o velkých infrastrukturních stavbách a jehož vznik prosadila právě předchozí vláda (.pdf, str. 176, 183). Ten začne fungovat od poloviny tohoto roku. 

Na novele zákona se shodla vláda s opozičním hnutím ANO i SPD a 24. března ji Sněmovna jednomyslně schválila. Proti návrhu nebyl žádný z přítomných poslanců. Jak vládní, tak opoziční politici přitom mluví o konsensu a společném úsilí.

Současný ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš uvedl, že se na některých pozměňovacích návrzích koalice dohodla s opozicí a předpis má podle něj „ambici vydržet celé volební období.“ Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) uvedla, že se na stavebním zákoně pracovalo „napříč politickým spektrem.“ Za SPD se k novele vyjádřila Marie Pošarová, která řekla: „Podporujeme tuto novelu a jsme rádi, že došlo ke kompromisnímu řešení.“

Spíše skeptický postoj k novele zastává Martin Kolovratník za ANO, který sice kritizuje zrušení vzniku Nejvyššího stavebního úřadu, což podle něj nepomůže dodržovat stanovené lhůty, ale přesto stavební zákon podpořil. 

Závěr

Na závěr shrňme, že vláda Petra Fialy v březnu 2023 společně s opozicí ve Sněmovně odsouhlasila verzi stavebního zákona, kterou skutečně můžeme nazvat kompromisní. Při jejím schválení totiž panovala mezi vládní pětikoalicí a opozičními ANO a SPD shoda, přestože se v názoru na dílčí části novely názorově rozcházely. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý. Doplňme, že opozice hlasováním pro tento návrh musela zároveň podpořit zrušení některých změn, které dříve, v roce 2021, hnutí ANO prosadilo v rámci nového stavebního zákona, např. tak došlo ke zrušení vzniku Nejvyššího stavebního úřadu a zachování obecních stavebních úřadů. 

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) reaguje na kritiku poslankyně za ANO Kláry Dostálové, která v debatě komentovala špatnou komunikaci vlády ohledně plánované úpravy parametrů pro pravidelnou valorizaci důchodů. Podle poslankyně Dostálové chce Marian Jurečka tuto změnu předložit příliš urychleně, a proto nezbude čas pro důkladné projednání s opozicí. Šéf resortu práce a sociálních věcí na to reagoval slovy, že se v nejbližší době nechystá novelu předložit, a podotkl, že se proti takové informaci ohradil již dříve.

Vyjádření o jednání v týdnu 20.–26. března

Nejprve zmiňme, že mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) Eva Davidová v pátek 17. března 2023 pro ČTK řekla, že vláda by novelu, která by pozměnila pravidla valorizace penzí, mohla projednávat již v týdnu od 20. do 26. března. Stejně se tehdy Eva Davidová vyjádřila i ve vysílání televize CNN Prima News (video, 13:54–15:00). Zde mimo jiné uvedla, že předpokládá, že návrh bude vládou „schválen v průběhu příštího týdne“ (video, 14:54).

Později v ten samý den však Marian Jurečka oznámil, že kabinet Petra Fialy o takovém návrhu ve zmíněném týdnu jednat nebude. Na tiskové konferenci konkrétně uvedl (video, 3:10): „Já jsem začal jednat se zástupci opozice, v těch příštích dnech budu ještě jednat také (…) s kolegy z SPD a také i se zástupci odborů a zaměstnavatelů. Až tyto konzultace s nimi provedu (…), tak teprve poté začne mezirezortní připomínkové řízení a až následně takovýto materiál půjde na vládu.“

Zmiňme, že se zástupci opozičního hnutí ANO se Marian Jurečka sešel již před tiskovou konferencí. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová později deníku Právo řekla, že ministr Jurečka měl účastníkům jednání předat pouze dotazník ohledně reformy. 

Vyjádření o jednání na začátku dubna

Už 17. března nicméně začalo být poměrně složité se vyznat v jednotlivých vyjádřeních zástupců MPSV. Znovu se totiž opakovala situace, kdy mluvčí ministerstva uvedla informaci, vůči níž se následně ministr Jurečka vymezil.

Server Seznam Zprávy ještě v pátek 17. března ve svém článku informoval, že podle slov mluvčí MPSV by vláda měla úpravu valorizací schválit „na svém jednání začátkem dubna“. Stejně se mluvčí vyjádřila i v pondělí 20. března pro deník Právo, který její citaci otiskl následující den (Právo, 21. března 2023, str. 1). Na to následně reagovali zástupci hnutí ANO.

Poslankyně Schillerová mj. kvůli tomu ministra Jurečku kritizovala na svém twitteru, kde napsala: „Informace, že [ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka] plánuje předložit vládě zásadní úpravy valorizačních mechanismů již začátkem dubna s účinností od července, je naprosto šokující. Zejména pokud schůzka s námi, tedy nejsilnější opoziční stranou, má proběhnout ve stejné době. To je výsměch.“

Ministr práce a sociálních věcí se ale proti tomu v diskuzi pod příspěvkem následně ohradil:

Další vyjádření

Ministr Jurečka poté svůj záměr jednat se zástupci opozice, odborů a zaměstnavatelů zopakoval i po jednání vlády 21. března, na kterém se kabinet shodl, že chce valorizaci zpomalit. Podle serveru ČT24 chce vládní koalice do řádného zvyšování penzí počítat pouze třetinu růstu reálných mezd, nikoliv polovinu, jako je tomu nyní. Dodejme, že Marian Jurečka chce také snížit výhodnost předčasného odchodu do penze.

Se zástupci SPD se pak Marian Jurečka sešel 22. března. Po tomto jednání oznámil, že se nechystá prosadit zvýšenou věkovou hranici pro odchod do důchodu na 68 let. Dále řekl, že se jeho důchodová komise rozšíří i o představitele opozičních hnutí. 

Doplňme, že Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) ministra Jurečku za komunikaci kritizovala už v únoru letošního roku. V tiskové zprávě ČMKOS konkrétně stojí: „Vláda ignoruje sociální dialog. Ty opravdu důležité materiály posílá často pozdě a popírá svá vlastní slova.“

Závěr

Mluvčí MPSV Eva Davidová v pátek 17. března ČTK řekla, že se vláda Petra Fialy chystá návrh změny pravidel valorizace důchodů projednat už v týdnu od 20. do 26. března. Později v ten samý den však ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka uvedl, že kabinet v daném týdnu o návrhu diskutovat nebude. Podle něj má nejdříve proběhnout jednání se zástupci opozice, odborů a zaměstnavatelů a až následně má návrh zamířit do připomínkového zřízení. Teprve poté má vláda případně změny valorizace projednat.

Podobná situace nastala i v případě vyjádření mluvčí MPSV o tom, že vláda úpravu valorizací schválí na začátku dubna. To, že návrh bude nejdříve projednán s opozicí a dalšími partnery, skutečně Marian Jurečka napsal na twitter pod příspěvek Aleny Schillerové. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Klára Dostálová v debatě mluvila o možných variantách reformy důchodového systému. Řekla, že je otázka, zda „svěřit peníze všech našich občanů do rukou soukromých penzijních fondů“, protože vláda Petra Fialy říká, že „může krachnout státní důchodový účet“. Poté zmiňovala, že když existuje pravděpodobnost, že „krachne“ státní důchodový účet, mohl by stejně dopadnout i „státní penzijní fond“.

Termín „důchodový účet“

Uveďme, že např. Ministerstvo financí běžně používá výraz „deficit důchodového účtu“ (.pdf, str. 120 z 516), kterým se označuje schodek v hospodaření důchodového systému. Konkrétně se jedná o vyčíslení (.pdf, str. 170–171) rozdílu mezi příjmy, které měl stát v daném roce z důchodového pojistného, a výdaji, které tehdy šly ze státního rozpočtu na výplatu důchodů a správu systému.

Nejedná se tedy o samostatný, oddělený účet, na němž by se shromažďovaly peníze. Takový důchodový účet (nebo také důchodový fond) v České republice nikdy neexistoval. Zmínka o tomto účtu se objevila např. v textu Otakara Zmítka z roku 2012, který vyšel v komunistických Haló novinách. Vůči Zmítkově článku se již tehdy ohradilo Ministerstvo financí, které uvedlo, že žádný důchodový fond neexistuje:

„Před rokem 1989, i po něm, až dodnes, jsou důchody financovány státem, ze státního rozpočtu. Důchodový systém fungoval a funguje na tzv. průběžném principu – důchody jsou hrazeny ze státního rozpočtu a od roku 1993, kdy bylo uzákoněno pojistné, jsou příjmy z pojistného odváděny do státního rozpočtu. Nedochází tedy k tomu, že by byly prostředky shromažďovány v nějakém fondu," vysvětlil rezort financí způsob financování penzí.

Ministerstvo financí se k domnělému účtu vyjádřilo (.pdf) i v roce 2020, kdy uvedlo, že „žádný důchodový účet ani fond nebyl zřízen, důchody se rozpočtovaly a vyplácely průběžně jako jiné výdaje státu“ (str. 1).

Vyjádření představitelů vládních stran

Ačkoli neexistuje důchodový účet, na kterém by se shromažďovaly peníze, někteří představitelé vládních stran mluvili o tom, že by se v budoucnu mohl zhroutit důchodový systém.

Podle serveru iROZHLAS.cz např. senátor za ODS Tomáš Goláň v březnu ve spojitosti s úpravami valorizačního mechanismu řekl, že bez systémových změn se „v roce 2030 systém průběžného financování důchodů zhroutí“. Poukazoval přitom na to, že výdaje důchodového systému převyšují jeho příjmy.

V únoru také Deník N uvedl, že podle premiéra Fialy by v roce 2050 mohl být dluh na důchodovém účtu pravidelně 300 miliard korun ročně, což by stát nedokázal ufinancovat. Předseda poslaneckého klubu KDU‑ČSL Marek Výborný k reformě důchodového systému tehdy řekl: „Když neuděláme nic, tak to kolem roku 2030 zkolabuje.“

Závěr

Pojem „důchodový účet“ se běžně používá při popisu stavu příjmů a výdajů důchodového systému, který funguje na průběžném principu. Daný výraz tak např. neoznačuje oddělený účet či fond, ve kterém by se shromažďovaly peníze. Přímo členové vlády o možném krachu nemluvili, někteří představitelé vládních stran nicméně skutečně uváděli, že bez penzijní reformy může v budoucnosti dojít ke „zhroucení“ či „zkolabování“ důchodového systému, protože stát nebude mít prostředky, jak vyplatit všechny důchody. Z těchto důvodů výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou.