Přehled ověřených výroků

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože byť má Andrej Babiš pravdu, že byly navýšeny platy zaměstnancům GIBS, nedodává, že opakovaně rostly i platy ve školství. Není to tedy tak, že by zvýšení u jedněch znamenalo, že nebudou valorizovány mzdy u druhých.

Nelze ověřit, jak rozhodnutí o zvýšení platů ve vládě proběhlo. Andrej Babiš v únoru 2017 na Twitteru prohlásil: „Dvojkoalice ČSSD KDU jede perfektně a hlasuje proti nám. Platy GIBSu navýšila o 20,9 %, budou mít průměrný plat 55 500 Kč.“ V daný den skutečně probíhalo jednání vlády, která přijala bod o uvolnění peněz ve prospěch GIBS.

Zde tedy Babiš popírá sám sebe, neboť tehdy mělo jít o navýšení o 21 % na průměrných 55 tisíc, zatímco aktuálně tvrdí, že v GIBS byl průměrný plat 60 tisíc a z něj se ještě dalších 21 % přidávalo.

Záznam z jednání (.doc, bod 10) nezachycuje, jak hlasovali jednotliví členové vlády. Uvádí pouze, že 9 přítomných bylo pro a 1 proti. Je pravděpodobné, že to byl skutečně Babiš, nelze to ale z oficiálního záznamu doložit.

Vláda v březnu 2017 vydala nařízení, které od 1. července 2017 zvýšilo platy příslušníkům bezpečnostních sborů o 10 %. Konkrétně jde o tarifní složku.

Poslední zpráva o činnosti, kterou Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) zveřejnila, uvádí (str. 9) celkové výdaje na platy v rámci organizace 156,855 mil. Kč s maximálním povoleným počtem 335 zaměstnanců (str. 3).

Platy pedagogických i nepedagogických zaměstnanců se zvedly v listopadu 2015 – nepedagogickým pracovníkům o 3 %, pedagogickým o 3,3 %. Dne 1. 9. 2016 se dále zvedly platy zaměstnanců ve školství, a to v průměru o 4 % nepedagogickým pracovníkům a o 6 % pedagogickým pracovníkům. Stalo se tak díky nařízení vlády. Od července 2017 dochází k dalšímu navýšení platů nepedagogických zaměstnanců.

S dalším a zásadnějším navýšením platů pedagogů počítal kariérní řád, který byl schválen Sněmovnou, vrácen Senátem s pozměňovacími návrhy a dne 12. 7. 2017 zamítnut Sněmovnou (hlasovala proti němu velká část koaličních poslanců). Pokud by byl schválen, učitelé by podle vládního návrhu dostávali jednak příplatky za určité odborné funkce (vedení mladších kolegů atd.), jednak by se jim zvyšovaly platy s tím, jak by v průběhu své praxe postupovali po kariérních stupních. Ten ovšem sněmovnou neprošel.

Detailní analýzu platů i odměn ve školství zpracoval iROZHLAS.cz (se zaměřením na gender a věk učitelů, jednotlivé stupně ve školství i mezinárodní srovnání).

Pokud si navíc uvědomíme, že zaměstnanců GIBS je vlastně minimum (byť s vysokou průměrnou mzdou), tak pokud by jim platy nebyly zvýšeny a peníze by byly alokovány ve prospěch lidí ve školství, nepřineslo by to druhým jmenovaným žádné velké přilepšení, protože jde v absolutním vyjádření o poměrně malý objem peněz oproti tomu, co sem vláda poslala opakovaně sama.

Pouze pro informaci dodejme, že platy učitelů se mají od listopadu zvýšit o 15 %. Tento fakt při hodnocení nezohledňujeme, jelikož jde o věc, kterou oznámila koalice až poté, co Babiš vyřkl svůj výrok, a nemusel tedy mít danou informaci k dispozici.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože, jak vyplývá z informací níže, není pravdou, že by zařazení bodu Daňové podvody ministra financí podpořili ve Sněmovně všichni kromě ANO a Úsvitu. Hlasování se zdrželi někteří poslanci koaličních stran ČSSD (resp. pro hlasovalo 17 z 50) a KDU-ČSL a poslanci hnutí SPD (skupina kolem Tomia Okamury).

Na své 55. schůzi dne 14. 3. 2017 schválila Poslanecká sněmovna zařazení projednávání bodu s názvem Daňové podvody ministra financí, který navrhl poslanec a předseda TOP 09 Miroslav Kalousek.

Jednalo se o hlasování č. 224, pro zařazení tohoto bodu hlasovalo 84 poslanců, proti 28. Proti hlasovali poslanci hnutí ANO (proti 33, omluveno 9, zdrželi se 3, nepřihlášení 2), dále poslanci Úsvitu - Národní koalice (proti 4, omluven 1, zdrželi se 2) a také jeden nezařazený poslanec, a to Petr Adam (který byl do Poslanecké sněmovny zvolen za Úsvit).

I několik dalších poslanců se hlasování zdrželo – z nezařazených to byl Fiala, Fiedler, Holík a Okamura. Kromě Fiedlera jsou ostatní tři jmenovaní členy strany Svoboda a přímá demokracie (SPD), která však nemá vlastní poslanecký klub. Z ČSSD se hlasování zdrželo 12 poslanců (17 návrh podpořilo). Návrh podpořila většina poslaneckého klubu KDU-ČSL (7 poslanců), tři se zdrželi hlasování.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť za vlády Bohuslava Sobotky se skutečně zvýšil počet státních zaměstnanců o zhruba 30 tisíc. Kalousek ne zcela přesně popisuje výchozí stav, který nadhodnotil, nicméně zásadní je právě onen zmiňovaný nárůst.

Tento graf s „apokalyptickým filtrem“ je obsažen přímo v návrhu státního rozpočtu na rok 2017, a to na straně 52. Jak je vidět, od roku 2014, kdy nastoupila sestava Bohuslava Sobotky, se počet státních zaměstnanců a zaměstnanců příspěvkových organizací zvedl o bezmála 30 000.

Budeme-li vycházet ze schválených zákonů o státním rozpočtu na období 2015–2017 (tedy z těch navržených současnou vládou), zjistíme následující:

Pro rok 2015 (.pdf, str. 40, sešit B) vláda posílila o 600 míst úřady práce a Generální finanční ředitelství. Rovněž ale přibylo 800 pedagogů v kapitole MŠMT. V roce 2016 (.pdf, str. 45–46, sešit B) pak přijala dalších zhruba 500 lidí na ministerstvo financí a Generální finanční ředitelství v souvislosti s rozjezdem EET, přes 700 nových lidí posílilo úřady práce a desítky nových míst pak přibyly v České inspekci životního prostředí, Státní zemědělské a potravinářské inspekci, Energetickém regulačním úřadu a České obchodní inspekci. Ovšem přibylo také necelých 1000 vojáků a zhruba podobný počet míst vznikl u Policie České republiky a v Hasičském záchranném sboru.

Pokud se podíváme na meziroční nárůst (.pdf, str. 48–51) pro rok 2017, jde o zhruba 7000 míst. Konkrétně:

• 2796 z nich přibývá v rámci kapitoly ministerstva školství.
• Nově má vzniknout 2001 vojáků.
• Ministerstvo financí na své nejrůznější agendy (EET, kontrolní hlášení, kontrolní oddělení, prokazování majetku, kontrola hazardního zákona) chce nabrat 607 lidí.
• 543 lidí chce získat ministerstvo spravedlnosti. Mají působit jako vychovatelé či vězeňská ostraha.
• Ministerstvo práce a sociálních věcí má v plánu posílit své řady o 284 lidí, zejména chce navýšit počty na úřadech práce a České správě sociálního zabezpečení.
• Další nárůsty jsou již o 140 lidí (ministerstvo průmyslu a obchodu) a nižší.

Obecně lze tedy říct, že vláda navyšuje počet státních zaměstnanců.

Vláda Bohuslava Sobotky skutečně investuje. V období jejího mandátu došlo také ke zvýšení důchodů, minimální mzdy i platů státních zaměstnanců.

Ministr Babiš správně informuje o investicích této vlády. Jak je vidět v grafu, výše investic v roce 2014 odpovídala průměru z minulých let. V následujícím roce kapitálové výdaje vlády výrazně narostly především kvůli snaze dočerpat finance z evropských fondů z programového období 2007–2013. V roce 2016 bylo oproti tomu množství proinvestovaných peněz nejmenší od roku 2005. I přes výkyvy ve výši kapitálových výdajů konstatujeme, že tato vláda investuje podobně jako ty předchozí.

Zdroj: Kapitálové výdaje rozpočtu, 2000–2016 skutečnost, 2017 rozpočet

Ke zvyšování důchodů dochází pravidelně po celou dobu vládnutí koalice. Přiložený graf demonstruje, že od v letech 2014–2016 vzrostly penze žen asi o 350 Kč, muži obdrželi průměrně ještě 50 Kč navíc.

Zdroj: web ČT24

Vláda může přímo ovlivnit jen výši minimální mzdy a platů státních zaměstnanců. Minimální mzda vzrostla od roku 2014 téměř o 30 %, ze zaměstnanců státu si na víc přišli učitelé, úředníci či lékaři.

Zdroj: Facebook Bohuslava Sobotky

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože Česká republika nemá povinnost přijmout 6200 muslimských imigrantů, kteří nepožádali o azyl v první bezpečné zemi svého příchodu, jak prezident tvrdí.

Česká republika má na základně dobrovolných kvót (přijatých jednomyslně českou vládou) a kvót, které odhlasovali ministři vnitra států Evropské unie, přijmout 2 691 uprchlíků, kteří si požádali o azyl v Řecku a Itálii, tedy většinou v prvních bezpečných zemích svého příchodu. Dalších 400 má Česká republika přijmout na základě dobrovolnosti z třetích zemí. Celkový počet přijatých uprchlíků v České republice se tedy měl pohybovat okolo tří tisíc. Nemělo by tak tedy jít o 6 200 migrantů, jak tvrdí prezident Miloš Zeman. Reálně ovšem proces přesídlování ani neprobíhá, Česká republika přijala takto pouhých 12 lidí z Řecka, z Itálie pak nikoho.

Vzhledem k tomu, že Česká republika přijala několik křesťanských uprchlíků a mezi deseti mimo evropskými národnostmi, které nejčastěji žádali v roce 2015 o azyl v zemích Evropské unie, se ve všech státech vyskytuje křesťanská komunita (v Eritrei a Nigérii jde dokonce o většinu obyvatelstva), nelze předpokládat, že by všichni uprchlíci, které by Česká republika přijala, byli muslimové.

Přestože migranti přichází do Evropské unie především z Afriky a z Blízkého východu, nedá se s jistotou říct, že se jedná pouze o lidi vyznávající islám. Pokud se zaměříme na prvních deset nejčastějších mimo evropských národností, které nejčastěji žádaly v roce 2015 o azyl, zjistíme, že se jednalo o Syřany, Afgánce, Iráčany, Pákistánce, Eritrejce, Nigerijce, Somálce, Íránce, občany Mali a Bangladéše. Tyto státy nejsou pouze muslimské. Křesťanská komunita v Sýrii čítala k roku 2010 5,2 procenta obyvatelstva země (1,060,000 obyvatel), v Afghánistánu 0,1 procento (30 000 obyvatel), v Iráku 0,9 procenta (270 000 obyvatel), v Pákistánu 1,6 procenta (2 760 000 obyvatel), v Eritrei 62,9 procent (3 310 000 obyvatel), v Nigérii 50,8 procenta (80 510 000 obyvatel), v Somálsku okolo 0,1 procenta (okolo 10 000 obyvatel), v Íránu 0,2 procenta (110 000 obyvatel), v Mali 3,2 procenta (500 000 obyvatel) a v Bangladéši 0,2 procenta (280 000 obyvatel).

Přestože se nedá s jistotou určit víra všech migrantů v Evropské unii, ani víra těch, kteří by byli přiděleni České republice, je velmi nepravděpodobné, že by Česká republika na základě kvót přijala pouze muslimské imigranty.

Důvodem je i to, že Česká republika už přijala několik křesťanských uprchlíků na základě dobrovolné kvóty z mimo evropských uprchlických táborů. Česká vláda v lednu 2015 přijala návrh, že Česká republika přijme patnáct křesťanských uprchlických rodin s nemocnými dětmi ze Sýrie, kteří utekli do Jordánska. Do konce roku 2016 Česká republika přijala čtyři rodiny křesťanských uprchlíků. Celkově se jednalo o dvacet osob. Projekt byl ale v tomto roce ukončen, protože jedna z rodin se rozhodla odejít do Německa.

V lednu 2016 byli přijati křesťané z Iráku, kteří odsud utíkali před Islámským státem. Nadační fond Generace 21, který příchod těchto křesťanů inicioval, původně plánoval s přesídlením 37 křesťanských rodin o celkovém počtu 153 osob. Fond do České republiky přivezl pouze 89 osob, vláda totiž projekt v dubnu 2016 zrušila. Důvodem bylo, že 24 jich odletělo zpět do své vlasti a 25 jich uteklo do Německa. Jejich statut uprchlíka byl velmi komplikovaný, většina z nich měla statut vnitřního vysídlence, neboť předtím žili na vlastním územím. Většina těchto iráckých uprchlíků tak nebyla počítána do kvót.

Poslanecká sněmovna přijala 15. března 2017 usnesení, v němž po ministru financí Andreji Babišovi (ANO) žádá, aby do 30. dubna 2017 vysvětlil své příjmy, které použil na nákup dluhopisů společnosti Agrofert, a.s. jím samým jakožto fyzickou osobou.

26. dubna 2017 přinesl zpravodajský server Deník.cz informaci, že poradci premiéra Sobotky (ČSSD) vypracovali materiál (.pdf) nazvaný Analytický souhrn kauz a nezodpovězené otázky souvisejícís podnikáním ministra financí A. Babiše, který podrobně popisuje nejasnosti týkající se podnikatelské minulosti Andreje Babiše. Obsahuje také jakýsi souhrn formulovaný ve 22 nezodpovězených otázkách (str. 34). Je třeba dodat, že zmíněný materiál zahrnuje také přílohy a seznam použitých zdrojů (str. 35).

Ačkoliv výše uvedený analytický materiál žádá (stejně jako usnesení Poslanecké sněmovny) vysvětlení pozadí operace s korunovými dluhopisy, což je jednoznačně hlavní téma textu (sahá do minulosti a požaduje vysvětlení souvisejících obchodních aktivit Babiše), nelze říci, že se Sobotkův materiál týká výhradně kauzy korunových dluhopisů. Řeší i některé další otázky, které požadovala v obecnější podobě Poslanecká sněmovna.

Nicméně Babiš mluví o tom, že tento dotaz se objevil veřejně jen pár dní před vypršením termínu, kdy měl sněmovně odpovědět (což učinil 28. dubna). V tomto je třeba dát mu za pravdu - výzvy nebyly fakticky spojeny a jde spíše o součást dalšího tlaku na ministra financí ze strany koaličního partnera.

Sobotkova analýza od Babiše žádá například také vysvětlení miliardových finančních operací kolem společnosti IMOBA (a další otázky týkající se těchto finančních operací), proč Babiš lživě tvrdil, že společnost Hartenberg je investiční fond, když dle České národní banky není (ČNB podle analýzy takový fond neregistruje), nebo kdo byl skutečným vlastníkem společnosti O.F.I. a z jakých peněz tato společnost v 90. letech financovala své investice.

Tomio Okamura má pravdu v tom, že je v současné době poptávka po manuálních pracovnících a řemeslnících. Statistiky potvrzující zaměstnávání cizinců v těchto profesích však bohužel nejsou k dispozici, stejně jako není možné přesně určit, které konkrétní vysokoškolské obory mají jakou míru nezaměstnanosti (Okamura mluví o „filozofických multikulturních oborech“, což je navíc poměrně nejasné označení).

Můžeme konstatovat, že humanitní a sociálněvědní obory, které se vyučují na filozofických fakultách, nemají nijak vysokou nezaměstnanost, nicméně opět nemáme k dispozici data dokazující to, do jaké míry jejich absolventi nacházejí uplatnění ve svých oborech. Kvůli nedostatku přesných statistik proto musíme výrok hodnotit jako neověřitelný.

Výrok má několik částí, u nichž postupně shrneme, jaké informace jsou dostupné. Nejprve Okamura mluví o chybějících manuálních profesích. V tomto ohledu mu dávají statistiky o volných pracovních místech za pravdu, jak je vidět v následující tabulce zpracované podle analýzy Úřadu práce ČR.

Jak moc jsou pak v těchto profesích zaměstnáváni cizinci, není možné přesně ověřit. Podle ČSÚ bylo v roce 2015 zaměstnáno více než 323 tisíc cizinců (registrovaných Úřadem práce ČR kvůli pracovnímu povolení) a dalších skoro 84 tisíc s platným živnostenským povolením. Úřad práce však o aktuální zaměstnanosti cizinců neposkytuje podrobnější údaje, proto nelze zjistit, v jakých oborech a profesích se nejvíce uplatňují.

Nyní se podíváme na nezaměstnanost absolventů humanitních oborů, kteří tvoří většinu na filozofických fakultách. Podle ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen MŠMT) měly (.xlsx, záložka 2016) k 20. lednu 2017 všechny filozofické fakulty dohromady 6265 absolventů. Úřad práce vypracovává dvakrát ročně statistiku absolventů, kteří jsou v jeho evidenci. Použili jsme údaje (.zip, soubor: Absolventi podle škol a oborů) z 30. dubna 2017. Dohromady je 288 nezaměstnaných z filozofických fakult, což tvoří 4,6 % absolventů těchto fakult. O tom, že i přes množství absolventů humanitních oborů klesá jejich nezaměstnanost, vypovídá také analýza Českého rozhlasu. Podle ní bylo nezaměstnaných v oborech humanitních a společenských věd v roce 2014 4,1 % (za obecné nezaměstnanosti 6 %), v roce 2004 5,4 % (za obecné nezaměstnanosti 8,2 %). Vidíme tedy, že nezaměstnanost v těchto oborech nijak neroste. Je však na místě uznat, že ne vždy získají absolventi uplatnění ve vystudovaném oboru, jak podotýká Tomio Okamura.

Pro srovnání jsme stejně zpracovali také zmíněná učiliště. Pod ně spadají tzv. střední odborná učiliště, kde studenti získají střední vzdělání s výučním listem, a také kategorie vzdělání E a H. Statistická ročenka (Tabulka D2.2.3 - Střední vzdělávání s výučním listem, denní forma vzdělávání – školy, žáci, nově přijatí, absolventi – podle skupin oborů vzdělání) MŠMT uvádí 20 730 absolventů za školní rok 2016/2017. Upozorňujeme však, že pokud se podíváme na počet (.zip, soubor: Absolventi podle škol a oborů) absolventů učilišť na Úřadu práce ČR z 30. dubna 2017, narazíme na to, že některá střední odborná učiliště jsou zároveň spojena i s jiným typem vzdělávání, např. vyšší odbornou školou, gymnáziem nebo základní školou. Data tedy slouží spíše pro srovnání a kvůli neoddělitelnosti je nelze považovat za zcela přesná. Ve skutečnosti můžou být ještě o něco nižší. Počet absolventů učilišť, kteří jsou nezaměstnaní, je tedy 911, procentuálně vyjádřeno 4,39 %. Podíl nezaměstnaných, již vystudovali učiliště nebo filozofickou fakultu, je tedy v současnosti téměř totožný – liší se o 0,21 %. Aktuální míra nezaměstnanosti (.pdf) je přitom 3 %.

Výrok je hodnocen jako pravdivý. Faktem zůstává, že od 1. listopadu 2016 byl zavedený „pilotní“ provoz aplikace EET na dobrovolné bázi, který měl sloužit uživatelům (podnikatelům) a správci systému k otestování funkčnosti stability celého projektu.

Vzhledem k tomu, že projekt takového rozsahu v historii České republiky nikdy neproběhl (zákon o registračních pokladnách zrušila vláda Mirka Topolánka v roce 2007), jde opravdu o první možnost testování EET.

Současná vláda je v čele státu od roku 2014. Je pravdou, že v letech 2012 a 2013, tedy před nástupem Sobotkovy vlády, česká ekonomika zpomalila. Tempo růstu HDP v roce 2012 bylo −0,8 % a v roce 2013 bylo −0,5 %. V roce 2014 skutečně došlo k výraznějšímu růstu a v této době hospodářství rostlo tempem 2,7 %. Při pohledu na HDP je ale třeba vzít v úvahu, že ekonomika nenastartuje svůj růst z roku na rok, ale že hospodářské vlivy působí na rychlost tempa růstu HDP postupně.

Spojení „nulový ekonomický růst“ je ale zvoleno poněkud nešťastně. V roce 2013 bylo tempo růstu zpomalené, nikoli nulové. V absolutních číslech ekonomika vyrobila oproti předchozímu roku víc. Pokles tempa růstu před nástupem vlády je nicméně zřejmý.

Zdroj: MFČR HDP201220132014V mld. Kč 406040984314Tempo růstu v %-0,8-0,52,7

Graf: Vývoj tempa růstu HDP v letech 1991–2016 Zdroj: ČSÚ

Investiční pobídky stanovuje zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách. Stát je může udělit za podmínek, že investor realizuje investiční akci na území České republiky, která bude šetrná k životnímu prostředí, že její realizace začne teprve po požádání o podmínku a splní podmínky pro investice, které mohou požádat o investiční pobídku.

Výše investičních pobídek se dá ovšem pouze těžce kvantifikovat, spočívají totiž v různých formách veřejné podpory pro investory. Těmi jsou slevy na daních, převody pozemků za zvýhodněnou cenu, hmotné podpory vytváření nových pracovních míst, hmotné podpory rekvalifikace nebo školení zaměstnanců, hmotné podpory pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku pro strategickou investiční akci nebo osvobození od daně z nemovitých věcí ve zvýhodněných průmyslových zónách.

Podle agentury CzechInvest udělila (.xsl, Udělené investiční pobídky) vláda za poslední čtyři roky (leden 2014–červen 2017) 290 investičních pobídek domácím i zahraničním investorům. Ti s jejich pomocí investovali v České republice přes 171 mld. Kč a vytvořili tak 30 865 nových pracovních míst.

Částka 49 mld. Kč, na kterou Zbyněk Stanjura poukazuje, zřejmě pochází ze zprávy (.pdf, str. 24, odd. 5.1) ministerstva průmyslu a obchodu. Ta v tabulce 4 ukazuje počet investic, které na základě přidělených investičních pobídek realizovali pouze domácí investoři v období 2014–2016. Pouze českých investorů bylo v daném období 121 (tedy většina) a investovali právě 49 mld. Kč; vytvořili ovšem pouze 9 852 pracovních míst. Jde tedy o údaj, kolik investovali na základě pobídek domácí hráči, nejde o podporu státu.

Pro úplnost dodejme seznam udělených pobídek (.xls), který zveřejňuje Czechinvest.

Za období od ledna 2014 do června 2017 opravdu ubylo živnostníků. Úbytek OSVČ jako hlavní činnosti činí ale jen 17 tisíc. Ke 31. prosinci 2013 bylo v České republice 602 395 osob, které měly OSVČ jako hlavní činnost, v červnu 2017 to bylo už jen 585 296 osob. K úbytku OSVČ ovšem dochází již několik let – bylo tomu tak i za vlády, ve které seděl krátce sám Zbyněk Stanjura.

Podle posledních dostupných údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) bylo k 30. červnu 2017 hlášeno 585 tisíc lidí, kteří vykonávají živnost jako hlavní činnost (992 tisíc celkem). Ve stejném období loňského roku to bylo 587 tisíc na hlavní činnost a 991 tisíc celkem. V roce 2015 se jednalo o 592 tisíc živnostníků s hlavní činností a 988 tisíc celkem. Došlo tedy k úbytku, těžko lze ale hovořit o likvidaci. K úbytku počtu OSVČ dochází setrvale již několik let, jak je patrné z grafu níže.