Přehled ověřených výroků

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť je pozorovatelné na řadě příkladů, že zástupci krajní levice i krajní pravice mají poměrně nekritický vztah k Ruské federaci, podílejí se nezřídka na legitimaci (nejen rétoricky) politiky Vladimira Putina vůči např. Krymu či východní Ukrajině.

Lze zmínit několik událostí z poslední doby, kdy zástupci KSČM vystupovali fakticky na straně zájmů Ruské federace a to zejména v souvislosti se situací na Ukrajině.

Již v roce 2014 navštívil jako místopředseda poslanecké sněmovny Vojtěch Filip Moskvu, nehledě na toho roku přijaté sankce vůči Ruské federaci a jejím činitelům z důvodu narušení celistvosti a suverenity Ukrajiny. Samotná Poslanecká sněmovna se ale od této cesty distancovala s tím, že k ní neměl žádný oficiální mandát.

Podobně otázku vazeb na Rusko vyvolala i událost „neoficiální“, a dle ukrajinských úřadů nelegalní, cesty dvou komunistických poslanců na území separatisty ovládané tzv. Doněcké lidové republiky v lednu 2016. Vedení KSČM se vyjádřilo, že pokud jde o soukromé cesty svých poslanců, nevidí v tomto případě žádný problém, i když některé zdroje soukromý a nestranný charakter cesty rozporovali.

Někteří významnější představitelé KSČM jako poslanec Zdeněk Ondráček či europoslanec Jiří Mašťálka (držitel Řádu přátelství z rukou prezidenta Putina) se svým více než vřelým vztahem k Rusku veřejně netají, či případně tvrdí jako předseda Vojtěch Filip, že Rusko není hrozbou. Přestože oficiálně KSČM svůj vztah k Rusku nedefinovala, jak ukazuje její politika proti NATO a ruským sankcím, je KSČM i v Rusku vnímána pozitivně (jak ukazuje například článek ruských novin blízkých Kremlu Izvestija z letošního března 2017 k tématu možné spolupráce ČSSD a KSČM po volbách).

V případě extrémní pravice je situace komplikovanější vzhledem k velké roztříštěnosti subjektů. I přesto si rostoucího proruského vlivu na část extrémní pravice všimla například BIS, která ve své zprávě píše:

„Část krajní pravice se výrazně prezentovala proruskými postoji, zvláště články na internetu a pořádáním několika akcí, kterými se chtěla mediálně zviditelnit. Prorusky se začaly vyjadřovat i některé subjekty, které tak v předešlých letech nečinily.“

Podobně upozorňuje na tento fakt i poslední zpráva MV o extremismu. Například odkazuje na praktiku ND (Národní demokracie) adorace Putinova režimu a dokonce názorového souznění s radikálními komunisty v otázce separatistických republik v oblasti Donbasu:

„Některé subjekty, zejména ND, pak jako protiváhu současnému politickému, společenskému i hospodářskému uspořádání a zahraničně politické orientaci, prosazovaly idealizovaný pohled na poměry v Ruské federaci a na politiku prezidenta Vladimira Putina. Součástí tohoto konceptu bylo nezřídka i schvalování ruské anexe Krymu, vyjadřování podpory tzv. separatistickým republikám na Ukrajině a vyjadřování podpory osobám z ČR, které se připojily k vojenským oddílům operujícím v oblasti Donbasu. V této oblasti bylo možné vysledovat názorové souznění mezi pravicovými extremisty a radikálními komunisty.“

Zpráva konstatuje, že i na dále přetrvávají především osobní komunikační vazby části členů extrémní pravice na Rusko a Donbasské povstalce.

V personální rovině lze dále zmínit dozorování referenda na Krymu poslancem Šarapatkou (tehdy) z hnutí Úsvit na pozvání, který údajně nevěděl, kdo jej na Krym vlastně pozval. Dodejme, že legitimita tohoto hlasování byla zpochybňována drtivou většinou zemí světa.

V podobném duchu se nesla návštěva senátora Doubravy a místopředsedy strany Národní demokracie Zemánka v oblasti Donbasu. Proruští povstalci zde uspořádali volby (které nebyly vlastně nikým uznány), na které dohlíželi zahraniční pozorovatelé. Mezi ně patřili zejména představitelé krajně pravicových a krajně levicových evropských stran. Šlo např. o zástupce maďarského Jobbiku, řecké komunisty atd. V této skupině se pak účastnili dohlížení voleb zmínění pánové z České republiky. Dodejme, že Zemánkova strana je naprosto marginálním politickým subjektem bez jakéhokoli vlivu. Senátor Doubrava pak k celé akci uvedl, že neví, na čí pozvání přijel.

V českých médiích se také objevily informace o nepřímém financování akcí směřujících proti EU a NATO ze strany prokremelských osob. Je známa např. kauza kolem Ladislava Kašuky, který inkasoval peníze na svou činnost, která sestává z inklinace k Rusku a akcí proti NATO a EU.

Je poměrně patrný trend adorace Putina a jeho Ruské federace. Pozornost si zaslouží především zajímavá symbióza prorusky laděných „alternativních“ médií jako je Sputnik, Aeronet či AC24 a osob či politických zástupců KSČM a pravicových extrémistů.

Vláda Bohuslava Sobotky skutečně investuje. V období jejího mandátu došlo také ke zvýšení důchodů, minimální mzdy i platů státních zaměstnanců.

Ministr Babiš správně informuje o investicích této vlády. Jak je vidět v grafu, výše investic v roce 2014 odpovídala průměru z minulých let. V následujícím roce kapitálové výdaje vlády výrazně narostly především kvůli snaze dočerpat finance z evropských fondů z programového období 2007–2013. V roce 2016 bylo oproti tomu množství proinvestovaných peněz nejmenší od roku 2005. I přes výkyvy ve výši kapitálových výdajů konstatujeme, že tato vláda investuje podobně jako ty předchozí.

Zdroj: Kapitálové výdaje rozpočtu, 2000–2016 skutečnost, 2017 rozpočet

Ke zvyšování důchodů dochází pravidelně po celou dobu vládnutí koalice. Přiložený graf demonstruje, že od v letech 2014–2016 vzrostly penze žen asi o 350 Kč, muži obdrželi průměrně ještě 50 Kč navíc.

Zdroj: web ČT24

Vláda může přímo ovlivnit jen výši minimální mzdy a platů státních zaměstnanců. Minimální mzda vzrostla od roku 2014 téměř o 30 %, ze zaměstnanců státu si na víc přišli učitelé, úředníci či lékaři.

Zdroj: Facebook Bohuslava Sobotky

Schwarzenberg mluví o tom, že TOP 09 doplatila na účast v minulé vládě a vyjmenovává dva faktory, které jsou podle něj zásadní. Prvním je právě zmíněná hospodářská situace, jako druhou věc pojmenovává různé kauzy a skandály (konkrétně uvádí Věci veřejné a Janu Nagyovou).

Čestný předseda TOP 09 má pravdu v tom, že v době vlády Petra Nečase ekonomika setrvávala v nízkých (či záporných) růstech ekonomiky. To samo o sobě mohlo mít vliv na voličské chování a také na preference jednotlivých stran, nedá se to ovšem fakticky doložit. Dodejme, že nelze ani přesně kvantifikovat, jaký vliv mají jednotlivé vlády na tvorbu růstu ekonomiky. Je nepochybné, že země jako Česká republika je ovlivňována tím, jak se vyvíjí globální a také evropská ekonomika.

Lidé berou při hodnocení vlády (a při volbách) v potaz více faktorů, jako je stabilita vlády, komunikace s veřejností, personální složení vlády nebo sympatie s předsedou vlády, jak vyplývá z výzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (.pdf, str. 1).

Pro hodnocení hospodářské situace jsme použili ukazatel růstu hrubého domácího produktu. Za vlády Petra Nečase (2010–2013) byl podle údajů Eurostatu průměrný meziroční růst HDP v České republice 0,75 %. Za vlády Bohuslava Sobotky (2014–2017) šlo o 3,2 %.

Jak vyplývá z výzkumu CVVM (.pdf, str. 1), současnou hospodářskou situaci v České republice hodnotí pozitivně 38 % české veřejnosti, negativně ji hodnotí 21 % a 41 % obyvatel se k ní staví neutrálně nebo ji neumí posoudit.

Na počátku funkčního období současné vlády Bohuslava Sobotky hodnotilo hospodářskou situaci pozitivně 8 % lidí, přičemž dnes jde o číslo 38 %. Negativně hodnotilo hospodářskou situaci na počátku funkčního období současné vlády 59 % lidí a dnes je to 21 %, jak zjistilo CVVM (.pdf, str. 2).

Na počátku funkčního období vlády Petra Nečase hodnotilo hospodářskou situaci pozitivně 8 % obyvatel a na konci 6 %. Negativně hodnotilo hospodářskou situaci zpočátku 64 % lidí a posléze 66 % lidí, jak zjistilo na počátku (.pdf, str. 1) i na konci (.pdf, str. 2) tohoto funkčního období CVVM.

S činností vlády Petra Nečase vyjadřovalo podle výzkumu CVVM (.pdf, str. 3) spokojenost v průběhu funkčního období 8–26 % občanů. Spokojenost s vládou měla v průběhu času klesající tendenci.

S činností vlády Bohuslava Sobotky vyjadřovalo podle výzkumu CVVM (.pdf, str. 3) spokojenost v průběhu funkčního období 31–49 % občanů. Spokojenost s vládou má v průběhu času spíše klesající tendenci.

Za funkční období současné vlády vykazují národohospodářské údaje vyšší růst, než za období Nečasovy vlády. Současná vláda se zároveň dle výzkumů veřejného mínění těší větší spokojenosti občanů.

Schwarzenbergův výrok směřuje k tomu, že dobrý vliv ekonomiky je vždy připisován vládě, která má díky tomu vyšší podporu. Je nepochybné, že dobrá ekonomická situace vládě a jejím členům neubližuje, jde ovšem o jeden z řady faktorů, které mají vliv na preference jednotlivých stran. Tento vliv není možné z dostupných dat nijak kvantifikovat, a proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Podle dat (.pdf) Eurostatu ze srpna je nezaměstnanost v České republice opravdu nejnižší v rámci Evropské unie.

V únoru 2017 předložila skupina poslanců návrh novely ústavního zákona o bezpečnosti ČR. Tato novela fakticky do zákona zakotvuje následující ustanovení:

„(3) Občané České republiky mají právo nabývat, držet a nosit zbraně a střelivo k naplňování úkolů uvedených v odstavci 2. Toto právo může být zákonem omezeno a zákonem mohou být stanoveny další podmínky jeho výkonu, je-li to nezbytné pro ochranu práv a svobod druhých, veřejného pořádku a bezpečnosti, životů a zdraví nebo pro předcházení trestným činům.“

Daná novela byla veřejně velmi diskutována zejména v souvislosti s evropskou směrnicí o držení zbraní, předkladatelé si od potenciálního přijetí návrhu slibují zachování množství i charakteru zbraní v zemi. Nakolik k tomu daná předloha vede, nehodnotíme.

Návrh prošel Poslaneckou sněmovnou, nyní jej má projednávat Senát. Média referovala o tom, že část senátorů není přijetí nakloněna. V každém případě projednávání zákona nebylo ukončeno, nebyl tedy doposud přijat a tím pádem ani neplatí, resp. není účinný. Jelikož jde o návrh ústavního zákona, je schválení ústavní většinou senátorů nezbytnou podmínkou pro přijetí tohoto opatření.

Na televizi Nova v 90. letech skutečně běžel pořad Gumáci, který parodoval české politiky. Ti byli ztvárněni svými gumovými podobiznami. Svou postavu zde měl jako lídr opoziční ČSSD i Miloš Zeman. Celý pořad se inspiroval francouzskou předlohou, pořadem Les Guignols de l'info.

Pro informaci a možná i pobavení dodáváme na ukázku dílu tohoto pořadu, další jsou dostupné na YouTube.

Karla Šlechtová hovoří o situaci, kdy Svaz místních samospráv nedostal dotaci. Ministryně to vysvětluje tím, že Svaz nesplnil formální náležitosti žádosti a z tohoto důvodu dotaci nedostal. Podle Systému schvalování projektů a výběrových kritérií integrovaného regionálního operačního programu (IROP) (.pdf, str. 5) jsou obecná kritéria přijetí a kritéria formálních náležitostí společná pro všechny specifické cíle IROP. Pokud žádost neuspěje v hodnocení formálních náležitostí, bude žadatel vyzván k opravě nebo doplnění.

Kritéria formálních náležitostí IROP (.pdf, str. 7) jsou tři:

1. Žádost o podporu je podána v předepsané formě.

2. Žádost o podporu je podepsána oprávněným zástupcem žadatele.

3. Jsou doloženy všechny povinné přílohy a obsahově splňují náležitosti požadované v dokumentaci k výzvě.

V polovině března 2017 bylo v IROP evidováno (.xlsx, sloupec předložené projekty) asi 4 500 žádostí.

Pravda s výhradou přísluší výroku proto, neboť ve skutečnosti je spíše korektní říci, že vláda je Poslanecké sněmovně odpovědna. Nejde však o vztah nadřízenosti. .

To, že je Karla Šlechtová jako ministryně pro místní rozvoj členkou výkonné moci, je nepochybné. Dle článku 67 Ústavy ČR je vláda vrcholným orgánem výkonné moci. Ministerstva jsou pak jednou ze složek vlády. Česká státní moc se dle článku 2 Ústavy skládá z moci zákonodárné, výkonné a soudní. Tyto státní moci nejsou ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti, jedná se o tři oddělené složky, které se navzájem doplňují a vyvažují. Jedná se o tzv. horizontální dělbu moci.

Vláda je však dle článku 68 Ústavy odpovědna Poslanecké sněmovně. Ta jí vyslovuje důvěru či nedůvěru. Co se týká odpovědnosti člena vlády, toho dle článku 74 odvolává prezident republiky na návrh předsedy vlády.

Šlechtová se tedy vyjádřila poněkud neobratně, nevhodně zvolené označení vztahu tedy představuje výhradu v jinak pravdivém vyjádření skutečnosti.

Matěj Stropnický má pravdu, když říká, že do ČR byla společnost Amazon „přitáhnuta“. Jednalo se totiž o jednu z 84 firem, které zde plánovaly – dle hodnotící zprávy (.pdf, str. 25) ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) – v roce 2014 investovat přibližně 40 mld. korun. Také je pravdou, že se CzechInvest podílel na investicích Amazonu v ČR ve všech následujících případech:

1) Otevření korporátní kanceláře v pražských Dejvicích, kde Amazon zaměstnává zhruba 500 pracovníků.

2) Výstavbě distribučního centra v Dobrovízi u Prahy, kde jsou momentálně zaměstnány 2 000 stálých pracovníků.

3) Otevření návratového centra s 1 000 zaměstnanci, rovněž v Dobrovízi.

Dokladem zájmu agentury CzechInvest na investicích Amazonu v ČR budiž příklad výstavby dobrovízského skladu, kdy se zástupci CzechInvestu snažili zprostředkovat setkání mezi místními obyvateli, zástupci města i investorem za účelem vysvětlení výhod plánované investice.

CzechInvest je státní příspěvkovou organizací podléhající ministerstvu průmyslu a obchodu. Tato společnost má ve své působnosti například registraci žádostí o investiční pobídky, předběžné kalkulace investičních záměrů nebo kompletní asistenci při podávání žádosti.

Více o postupu podání žádosti o investiční pobídky je možné zjistit v brožuře (.pdf) agentury CzechInvest nebo v materiálu (.doc) MPO.

V září 2016 provedlo CVVM pravidelný průzkum týkající se důvěry ve vybrané instituce veřejného života. Zpráva uvádí, že výrazně převažující důvěře se těší armáda (65 % důvěřujících oproti 27 % nedůvěřujících) i policie ČR (60 % ku 38 %). Důvěra ve vybrané instituce veřejného života v %. Zdroj: CVVM (.pdf, str. 1)

Rozhodně důvěřujiSpíše důvěřujiSpíše nedůvěřujiRozhodně nedůvěřuji NevímArmáda ČR14512168Policie ČR8522992Soudy84432124Následující graf ukazuje vývoj důvěry v armádu od roku 1994 po září 2016, přičemž její obliba stoupá a je nejvýraznější i v porovnání s policií a soudy. Graf představuje součet odpovědí „rozhodně důvěřuji“ a „spíše důvěřuji“ v procentech. Podpora armády se tedy pohybuje mezi 60 a 70 % v posledních letech. Zdroj: CVVM (.pdf, str. 3)

Se členstvím v NATO je spokojeno 57 % respondentů výzkumu (.pdf) prováděného rovněž CVVM v lednu 2017. Následující graf zachycuje vývoj spokojenosti a nespokojenosti českých občanů se členstvím v Alianci od roku 1999. V posledních třech letech nedošlo k výrazným změnám. Z dlouhodobého pohledu lze říci, že vztah k NATO zůstává od roku 2010 relativně stálý. Výjimkou je rok 2013, kdy došlo k poklesu spokojenosti z 57 % v roce 2012 na 50 % v roce 2013. Od roku 2010 také můžeme pozorovat trend mírného nárůstu nespokojených respondentů (s výjimkou roku 2014).