Přehled ověřených výroků

Vláda Bohuslava Sobotky skutečně investuje. V období jejího mandátu došlo také ke zvýšení důchodů, minimální mzdy i platů státních zaměstnanců.

Ministr Babiš správně informuje o investicích této vlády. Jak je vidět v grafu, výše investic v roce 2014 odpovídala průměru z minulých let. V následujícím roce kapitálové výdaje vlády výrazně narostly především kvůli snaze dočerpat finance z evropských fondů z programového období 2007–2013. V roce 2016 bylo oproti tomu množství proinvestovaných peněz nejmenší od roku 2005. I přes výkyvy ve výši kapitálových výdajů konstatujeme, že tato vláda investuje podobně jako ty předchozí.

Zdroj: Kapitálové výdaje rozpočtu, 2000–2016 skutečnost, 2017 rozpočet

Ke zvyšování důchodů dochází pravidelně po celou dobu vládnutí koalice. Přiložený graf demonstruje, že od v letech 2014–2016 vzrostly penze žen asi o 350 Kč, muži obdrželi průměrně ještě 50 Kč navíc.

Zdroj: web ČT24

Vláda může přímo ovlivnit jen výši minimální mzdy a platů státních zaměstnanců. Minimální mzda vzrostla od roku 2014 téměř o 30 %, ze zaměstnanců státu si na víc přišli učitelé, úředníci či lékaři.

Zdroj: Facebook Bohuslava Sobotky

Andrej Babiš skutečně nesrovnalosti ve svých příjmech označil za chybu účetní, která prý vznikla nevinným prohozením hrubé a čisté mzdy. Podobné opomenutí při vyplňování kontrolního hlášení by však skutečně znamenalo pokutu v řádu desetitisíců korun. Je ale nutné dodat, takový postup je v souladu s platnými zákony. Ministerstvo financí a státní správa provádí změny, které mají vést ke zmírnění sankcí za nepřesnosti v kontrolním hlášení. Současný stav ale popisuje Alexandra Udženija korektně.

Oznámení o majetku poslance je povinnost vyplývající ze zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů. Porušení této povinnosti, například uvedením zjevně nepřesných, neúplných nebo nepravdivých údajů v oznámení, může být trestáno pokutou až do výše 50 tisíc korun s přihlédnutím k závažnosti přestupku.

Při porušení povinnosti v souvislosti s kontrolním hlášením zavádí zákon sankce ve výši 1000, 10 tisíc, 30 tisíc a 50 tisíc korun. Tyto pokuty jsou stanoveny pevnou částkou, není možné přizpůsobit výši pokuty míře pochybení. Média či sociální sítě tak informují o řadě případů, kdy byl podnikatel za drobnou chybu v kontrolním hlášení, která nebyla po výzvě včas odstraněna, pokutován částkou 30 tisíc korun.

Ministerstvo financí v červenci 2016, tedy sedm měsíců po uvedení kontrolního hlášení do praxe, zavedlo možnost odpouštění pokut. „Vzhledem k tomu, že tato změna v promíjení pokut u kontrolních hlášení byla očekávána, ukládání pokut jsme do doby účinnosti novely pozastavili. Tisícikorunová pokuta nebyla uložena žádná, co se týká těch vyšších pokut, byly uloženy jen čtyři. V budoucnu se k tomuto v minulosti vzniklému porušení už nebude přihlížet,“ přislíbil tehdy generální ředitel Finanční správy Martin Janeček. Toto však Finanční správa nedodržela a možnosti odpouštění pokut také příliš nevyužívá. Podle článku na serveru Podnikatel.cz z ledna 2017 byla do té doby odpuštěna pouze jediná pokuta, navíc pouze částečně. Důvodem měl být i metodický pokyn Finanční správy, který povoloval odpuštění pokuty pouze ve výjimečných případech.

V březnu 2017 přislíbilo ministerstvo další zmírnění přístupu k sankcím za kontrolní hlášení.

Plat začínajícího učitele s praxí do dvou let se tabulkově opravdu pohybuje měsíčně okolo 22 tisíc korun hrubého.

Pro zajímavost lze uvést, že průměrný plat učitele v mateřské škole činí 25 064 Kč, na základní škole 29 715 Kč a na střední škole 30 065 Kč.

Za dobu vlády Bohuslava Sobotky vznikly tři nové ústřední správní úřady, výrok poslance Fialy tak hodnotíme jako nepravdivý.

Správním úřadem se podle ústavy rozumí jakákoliv složka státu zřízená zákonem, plnící úkoly na základě zákona a vykonávající státní správu. Správní úřady se mohou vnitřně členit (např. ministerstva na odbory a další složky). Správními úřady však nejsou ku příkladu státní fondy, které slouží pouze k shromažďování a rozdělování majetku, avšak státní správu nevykonávají.

Kromě běžných správních úřadů (finanční, katastrální) však právní řád rozlišuje ještě tzv. ústřední správní úřady, mezi které Ústavní soud řadí ty správní úřady, které vykonávají státní správu na celém území ČR a které nejsou podřízeny jinému správnímu úřadu. Tyto podmínky splňuje jen malý počet správních úřadů (v současnosti 30), přičemž všechny jsou obsaženy v kompetenčním zákoně. Těchto 30 ústředních správních úřadů se rozděluje na základě toho, jestli v jejich čele stojí člen vlády (ministerstva), či ne (ústřední správní úřad). Pokud poslanec Fiala mluví o úřadech, myslí tím právě ústřední správní úřady.

Porovnáním současného znění kompetenčního zákona a znění před nástupem současné vlády zjistíme, že vznikly celkem tři nové ústřední správní úřady: Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře a Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost.

Úřad pro ochranu osobních údajů i Rada pro rozhlasové a televizní vysílání byly za současné vlády do výčtu také přidány, avšak existovaly již před nástupem vlády Bohuslava Sobotky, pouze nebyly v kompetenčním zákoně uvedeny. To jim však jejich postavení jako ústředního správního úřadu nesebralo.

Nelze dokázat, že by vedení ČEZ cokoliv nařídilo české vládě jakožto vlastníkovi podílu akcií ve společnosti ČEZ. Valná hromada ČEZ se v roce 2017 konala 21. června, tedy téměř měsíc po tom, co Andreje Babiše nahradil Ivan Pilný na postu ministra financí.

Na jednání vlády 5. června 2017 přednesl premiér Bohuslav Sobotka návrh pro ustanovení okolností zastoupení vlády při hlasování na valné hromadě ČEZ, konkrétně jak bude vláda v zastoupení ministra financí hlasovat. Vláda odsouhlasila tento návrh v usnesení vlády č. 437, které ukládá ministrovi financí, aby hlasoval pro všechny návrhy předložené představenstvem společnosti a nehlasoval pro návrhy předložené akcionáři ani nepředkládal žádné vládní návrhy.

Návrh o usnesení nebyl předem zařazen do programu jednání vlády, premiér jej osobně přidal na pořad schůze. Ministr Pilný řekl pro Lidové noviny, že ho premiérův návrh usnesení překvapil, ale že vláda žádné protinávrhy připravené stejně neměla. Pro návrh hlasovalo (.doc, záznam z jednání vlády, bod 16) všech 16 členů vlády.

Propuknutí krize na Ukrajině a především anexe Krymu vedly EU k zásadní proměně vzájemných vztahů s Ruskou federací. K omezení styků došlo ze strany EU na několika úrovních od března 2014, kdy byla zavedena tzv. restriktivní opatření v reakci na situaci na Ukrajině.

Jedno ze zásadních opatření na individuální úrovni bylo omezení možnosti cestování do EU a zmražení majetku osobám, které dle EU nabourávaly či ohrozily teritoriální integritu, suverenitu a nezávislost Ukrajiny. Tato omezení se týkala 152 fyzických osob a 37 osob právnických. Jmenný seznam včetně odůvodnění a legálních podkladů, které specifikují jejich zařazení na sankční list, je dostupný zde (. pdf).

Pro ilustraci - Sergey Valeryevich Aksyonov je po anexi Krymu uvedený na seznamu jako předseda mezinárodně neuznané Nejvyšší rady republiky Krym, jehož zvolení bylo označeno tehdejším ukrajinským prezidentem Turchynovem v březnu 2014 jako neústavní. Byl aktivním proponentem pro uskutečnění referenda z 16. března 2014 o statusu Krymu. Je jedním z podepsaných pod smlouvou o připojení Krymské republiky k Ruské federaci z března 2014. Je také zvoleným nejvyšším představitelem tzv. Krymské republiky. Samozvaně sloučil ve své osobě funkci předsedy vlády a prezidenta. Je členem Státní rady Ruské federace.

V listopadu 2016 bylo na seznam přidáno šest jmen nově zvolených poslanců ruské dumy za anektovaný Krym. Je nutné zmínit, že podobný, ne tak rozsáhlý a legálně odůvodnitelný, seznam 89 nežádoucích osob vystavila i RF v roce 2015.

Je tedy pravdou, že sankce jsou cíleny na konkrétní osoby, které jsou zásadně spojeny s narušením suverenity Ukrajiny a anexe Krymu (dle EU).

V současné době česká ekonomika stále roste v odhadovaném tempu 3,6 % HDP. Dle expertů se v posledním roce na růstu podílel hlavně export, který za posledních šest měsíců rostl o 4,7 %. Obchodní bilance byla ve stejném období v přebytku 18,8 miliard korun.

Na současném růstu se rovněž významně podílí silná domácí spotřeba, jež v prvním čtvrtletí také rostla, a to o 2,7 %.

Růst těchto dvou položek potvrzuje trend, který česká ekonomika zahájila v roce 2016, jak ukazuje i tento graf příspěvků jednotlivých složek k meziročnímu růstu HDP. Z něj je patrný rostoucí podíl domácí spotřeby na růst HDP.

Zdroj: Statistika a my

Dle dostupných informací stojí za současným dobrým stavem českého hospodářství jak stabilní export a poptávka v zahraničí, tak i sílící domácí spotřeba. Výrok je tak hodnocen jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, podle údajů (.pdf, str. 18, tabulka důchod starobní sólo) České správy sociálního zabezpečení pobírá polovina důchodců důchod ve výši nižší než 11 344 Kč. Podrobné statistiky o počtu lidí pobírajících určitou výši důchodu jsou dostupné v další části Statistické ročenky z oblasti důchodového pojištění (.pdf, str. 44).

Číslo půl milionu odpovídá celkovému počtu cizinců žijících v ČR v roce 2016, jak dokládají data Českého statistického úřadu.

Pokud se podíváme detailněji (.xls) na národnosti, nejvíce je zde Ukrajinců (skoro 110 tisíc), následovaní jsou Slováky (107 tisíc lidí), dále tu jsou třeba Vietnamci (58 tisíc) a Poláci (přes 20 tisíc). Jen cca polovina (.xls) z tohoto půl milionu cizinců zde však má trvalý pobyt, druhá část (221 tisíc) má jen dlouhodobý pobyt (nad 90 dní).

Kolik cizinců v ČR pracuje, nelze přesně uvést (určitý počet cizinců zde pracuje nelegálně, ale hlavně cizince podle typu potřebného povolení eviduje buďto ministerstvo práce a sociálních věcí, nebo ministerstvo vnitra – přesné a sjednocené statistiky nejsou). Existují pouze kvalifikované odhady: nejnovější odhad ČSÚ pro rok 2015 uvádí 323 tisíc cizinců na úřadech práce a téměř 80 tisíc cizinců s platným živnostenským oprávněním (což samozřejmě neznamená, že živnost provozují).

O této problematice se pro Demagog.cz vyjádřilo již v lednu tohoto roku samo Národní centrum kybernetické bezpečnosti.

„Experti z NCKB jsou kontinuálně žádáni o sdílení svého know-how a zkušeností v oblasti kybernetické bezpečnosti. V uplynulých letech se jednalo ze strany států například o bezpečnostní složky a instituce USA, Singapuru, Ukrajiny, balkánských států aj. Dále má ČR v oblasti kybernetické bezpečnosti nastaveny bilaterální vazby s Izraelem, Spojenými státy či Korejskou republikou, jimž je strategickým partnerem, což je v regionu střední a východní Evropy výjimečné ... V roce 2015 NBÚ/NCKB dokonce uskutečnilo cvičení na klíč pro americké Ministerstvo obrany a velitelství kybernetických sil USA (US CYBERCOM).“

Česko-izraelskou spolupráci ve virtuálním prostoru ocenily ve svém prohlášení vlády obou zemí. Oba státy by měly navzájem sdílet informace o své činnosti a kybernetických bezpečnostních hrozbách, plánují se také společná školení a cvičení.

Podrobněji jsme o kybernetické bezpečnosti v ČR psali ve výroku dne.