Přehled ověřených výroků

Prvním našim sousedem, kde dopadla přímá prezidentská volba prohrou předvolebního favorita, bylo Slovensko v roce 2014. A to konkrétně prohrou předvolebního Roberta Fica v druhém kole.

V prezidentských volbách, které probíhaly v březnu 2014, byl jasným favoritem na výhru v prvním kole předseda strany SMER a premiér Robert Fico s náskokem skoro devíti procent na druhého kandidáta Andreje Kisku (nezávislý kandidát).

Slovensko - preference (únor 2014)

Zdroj: EUROPP

První kolo sice vyhrál Robert Fico, ale následně výrazně podlehl Kiskovi v kole druhém počtem 59,38 % ku 40,61 %.

Podobně i v Polsku, kde v květnu 2015 v prvním a druhém kole prohrál úřadující prezident a do té doby suverén předvolebních výzkumů Bronislaw Komorowsky (kandidát Občanské platformy) se současným prezidentem Andrzejem Dudou (kandidát Právo a Spravedlnost). Šlo v té době o jednoho z polských europoslanců a ne o tak známou politickou figuru. V druhém kole však získal vítěz Duda 51,55% hlasů proti 48,15%.

Polsko - preference

Zdroj: EUROPP

I poslední volby v Rakousku je možné považovat jako vítězství outsiderů, když přes původně vyrovnané předvolební průzkumy, vyhrál v prvním kole 24. dubna 2016 kandidát Svobodných Norbert Hopfer (FPÖ) a z druhého místa postoupil kandidát strany Zelených Alexander Van der Bellen. První kolo bylo považováno za překvapivé vzhledem k debaklu kandidátu obou vládních stran, lidovců (ÖVP) a sociální demokracie (SPÖ).

Rakousko - preference

Zdroj: EUROPP

Ani druhé kolo nebylo zcela jasné, když sice vyhrál Van der Bellen těsným vítězstvím 50,3 % hlasů, ale tento výsledek byl napaden stranou FPO a kandidátem Hopferem u rakouského Ústavního soudu. Ten dal napadené straně za pravdu a výsledky druhého kola zrušil. Druhé kolo se tedy opakovalo 4. prosince 2016. Vítězem se stal již více přesvědčivě staronový vítěz kola předchozího Van der Bellen se ziskem 53,8 %.

Pokud tedy budeme brát poslední prezidentské volby u našich sousedů, je možné tvrdit, že v případě systémů s přímou volbou prezidenta minimálně v Polsku a na Slovensku prohráli předvolební lídři na prezidentskou pozici. S trochou nadsázky je možné to samé tvrdit i v případě Rakouska, kde sice postoupili do prvního kola předvolební lídři, ale nakonec i zde vyhrál ten (Alexander Van der Bellen), který v předvolebních průzkumech byl až druhý. Vítězové nebyli vyloženě neznámí, ovšem přeci jen lze těžko srovnávat populárního premiéra Fica s podnikatelem Kiskou nebo europoslance Dudu s prezidentem Komorowskim. V tomto ohledu popisuje Fiala i tento faktor korektně.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť Petr Fiala v něm pouze parafrázuje to, co premiér Sobotka řekl v rozhovoru pro Hospodářské noviny v pátek 17. 2. 2017, i to, co sdělil České televizi v reportáži Událostí též ze 17.2 (čas 1:50).

V rozhovoru pro Hospodářské noviny Sobotka skutečně hovoří o společném fungování ČSSD s KSČM na krajské úrovni, konkrétně uvádí: „Měli jsme jedno či dvě volební období řadu koalic s KSČM v krajích, spolupráce funguje na komunální úrovni.“ V reportáži ČT pak uvádí, že: „... Sociální demokracie spolupracovala s KSČM ve vedení celé řady krajů. Takže nemyslím si, že je potřeba, abychom se vraceli k bohumínskému usnesení, bylo přijato v nějakém historickém kontextu.“ Ve výše zmíněném rozhovoru pro Hospodářské noviny premiér Sobotka na otázku, zda koalice s komunisty ve vládě není problém, řekl: „Není to problém...“ Pokud premiér Sobotka zpochybňuje význam bohumínského usnesení v současnosti, nepovažuje za problém sestavit s KSČM koalici na celostátní úrovni. Zároveň připomíná spolupráci ČSSD a KSČM na krajské úrovni, lze tedy usuzovat, že otevírá dveře možnosti spolupráci ČSSD a KSČM na celostátní úrovni.

Na krajské úrovni uzavřela po podzimních volbách Občanská demokratická strana s hnutím ANO koalice v sedmi krajích - Libereckém, Středočeském, Olomouckém, Zlínském, Moravskoslezském, Karlovarském a na Vysočině.

Informace o možné spolupráci těchto dvou stran na vládní úrovní vypouštějí spíše straničtí kolegové ministryně Valachové. Nedávno se o sbližování ANO s ODS vyjádřil v rozhovoru pro Aktuálně.cz předseda Senátu Milan Štěch, který řekl: „Je to vidět třeba ze zdrženlivých postojů předsedy ODS Petra Fialy, který už panu Babišovi nadbíhá.“ Po rozpadu koalice na radnici v Ostravě na podzim 2015 prohlásil ministr vnitra Milan Chovanec: „Pravděpodobně to je nový trend, že hnutí ANO bude spolupracovat s ODS, což může být i nějaký signál pro ostatní obce a další politické směřování hnutí ANO.“ To se následně po krajských volbách potvrdilo, když obě strany uzavřely koalice v sedmi krajích.

Předseda občanských demokratů Petr Fiala úvahy o spolupráci ANO s jeho stranou odmítá, nedávno pro Aktuálně.cz prohlásil: „Podle mě jsou úvahy o sbližování ODS a ANO směšné.“

Při své poslední účasti v Otázkách Václava Moravce v prosinci 2016 Fiala k tomuto uvedl:

„To je samozřejmě otázka do budoucnosti. My ještě ani nemáme takový mandát, abychom s někým sestavovali vládu. Já doufám, že my budeme tak silní, abychom vládu sestavovat mohli. Ale je to předčasná otázka. Já si to nedovedu představit. Já za sebe jako Petr Fiala teď říkám: toto si nedovedu představit.“

Podobně se na stejné téma vyjádřil v prosinci pro Info.cz. V podstatě totéž uvedla v rozhovoru na Seznam zprávy (čas 10:00) první místopředsedkyně strany Alexandra Udženija. Popsala, že se koalicemi bude ODS zabývat, až budou výsledky.

Z médií nejsou, oproti tomu, co uvádí ministryně Valachová, dostupné informace o vyjednávání vládní spolupráce mezi ODS a ANO. Tedy kromě těch, které uvádějí straničtí kolegové ministryně školství. V jejich případě jde ovšem spíše o politický výrok, než popis faktického stavu věci.

Spekulace o spolupráci mezi ODS a ANO se v médiích takřka nevyskytují, naposledy takovou úvahu nadnesl předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) v rozhovoru pro Aktuálně.cz: „Je to vidět třeba ze zdrženlivých postojů předsedy ODS Petra Fialy, který už panu Babišovi nadbíhá.“ Dodejme, že strana Milana Štěcha s ANO vládne na centrální úrovni tři roky. Naopak předseda ODS Petr Fiala považuje takové úvahy směšné. Když byl hostem Otázek Václava Moravce na začátku prosince, proti budoucí možné spolupráci se však jednoznačně nevymezil. Moderátorovi České televize na otázku, zda by na celostátní úrovni sestavoval vládu s Andrejem Babišem, odpověděl: „To je samozřejmě otázka do budoucnosti. My ještě ani nemáme takový mandát, abychom s někým sestavovali vládu. Já doufám, že my budeme tak silní, abychom vládu sestavovat mohli. Ale je to předčasná otázka. Já si to nedovedu představit. Já za sebe jako Petr Fiala teď říkám: toto si nedovedu představit.“

Stejné stanovisko v podstatě zopakoval v těchto Otázkách Václava Moravce, kdy podle něj nemá smysl o koalicích vůbec mluvit. Totéž uvedla v rozhovoru na Seznam zprávy (čas 10:00) i první místopředsedkyně strany Alexandra Udženija. Popsala, že se koalicemi bude ODS zabývat, až budou výsledky.

Zda někteří členové ODS vyjednávají budoucí vládní koalice mimo veřejná jednání, pochopitelně nevíme. Nicméně Fiala reaguje na výrok Valachové, která tvrdí, že takové informace jsou dostupné v médiích. Lze ovšem konstatovat, že takové zprávy uvádí zejména sociální demokraté, kteří s hnutím ANO sami tři roky vládnou.

Kateřina Valachová reaguje tímto výrokem na informaci ředitelky pražského Gymnázia Budějovická Zdeňky Bednářové o chystané ústavní stížnosti na povinnou státní maturitu z matematiky.

Ministryně školství korektně popisuje fakt, že se student druhého ročníku Gymnázia Budějovická Richard Veselý stal vítězem Národního kola 53. ročníku Chemické olympiády, kterou pořádá Vysoká škola chemicko-technologická v Praze.

Celá redakce Demagogu.cz si je vědoma velkého úspěchu Gymnázia Budějovická, potažmo jejího studenta a svěřence Richarda Veselého, proto mu touto cestou gratuluje.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože ačkoliv program jednání vlády na 20. února 2017 skutečně obsahuje zmíněný bod, jádro výroku je v dohodě s Asociací ředitelů gymnázií. Tato dohoda však dle dostupných informací neexistovala.

Program jednání vlády na zmiňovaný den, tedy na 20. února 2017, obsahuje mimo jiné bod „Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 445/2016 Sb., o stanovení oborů vzdělání, v nichž je matematika zkušebním předmětem společné části maturitní zkoušky“.

V materiálu (.doc) k tomuto bodu jsou pak uvedeny obory, kterých se má nařízení vlády dotknout. Zároveň jsou zde v přechodných ustanoveních (str. 5) uvedeny dvě varianty týkající se povinné matematiky - jedna, která ji zavádí pro žáky, jež skončí střední vzdělávání s maturitou po 30. září 2021, a jedna o rok později.

Tyto varianty, jak správně uvádí Kateřina Valachová, jsou určeny pro všechny obory kromě gymnázií a lyceí. Již dříve totiž byla povinná matematika u maturity schválena pro gymnázia a lycea poprvé pro rok 2020/2021.

Co se týká části výroku o dohodě s Asociací ředitelů gymnázií, nelze z veřejně dostupných zdrojů ověřit, zda existovala. MŠMT na svém webu informovalo o vyjádření některých ostatních organizací, zmíněná asociace mezi nimi však nefiguruje.

Požádali jsme však o komentář předsedkyni Asociace ředitelů gymnázií PhDr. Renatu Schejbalovou, která nám poskytla dokumenty z června, respektive listopadu, jež byly zaslány ministryni školství.

V prvním z nich je stanovisko asociace, jež se odmítá vyjádřit k tomu, ve kterých oborech má být povinná matematika a ve kterých ne. Je to proto, že si myslí, že by měla být ve všech. Ve druhém dokumentu vyjadřuje asociace opakovaný nesouhlas se zavedením povinné matematiky o rok či dva později než pro gymnázia a lycea. Z druhého dopisu uvádíme zásadní pasáž:

Stejně tak bylo o vyjádření požádáno i ministerstvo školství, do této doby se však nevyjádřilo.

Pro úplnost je třeba dodat, že ředitelka pražského Gymnázia Budějovická Zdeňka Bednářová uvedla, že Asociace ředitelů gymnázií má společně se senátorem Jiřím Růžičkou podat ústavní stížnost proti povinné maturitě z matematiky. Výrok je tedy hodnocen jako nepravdivý.

Ze záznamů jednání o novele školského zákona v Poslanecké sněmovně není jasné, že by některý z poslanců zmíněný návrh překládal.

Na jednáních vlády se pak ministryně Valachová snažila prosadit, aby se povinná maturita z matematiky v roce 2020/2021 týkala pouze gymnázií. S tím nesouhlasilo ministerstvo průmyslu, které požadovalo povinnou maturitu pro všechny obory středních škol, a to co nejdříve. Naopak ministerstvo zemědělství navrhlo, aby se povinná maturita z matematiky netýkala odborných škol.

Když se ale schvalovalo nařízení vlády o stanovení oborů vzdělání, pro které je matematika povinným předmětem státní maturitní zkoušky, hlasovalo pro 13 z 13 přítomných ministrů. Toto nařízení se týkalo gymnázií a lyceí.

Debata o tom, že by se povinná maturitní zkouška z matematiky týkala pouze gymnázií, mohla proběhnout mimo oficiální parlamentní nebo vládní jednání, z toho důvodu je výrok hodnocen jako neověřitelný.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, přestože povinná zkouška z matematiky byla v polovině 19. století zavedena. Od přelomu století 19. a 20. byla ale v některých formách (ústní nebo písemné) rušena nebo upravována pouze pro některé okruhy studentů. Povinnost složit zkoušku z matematiky tak nebyla pevně nastavena. Od roku 1990 se matematika stala pouze volitelným předmětem maturitní zkoušky.

Státní standardizované zkoušky, které zajišťovaly absolventům vstup na univerzitu, se poprvé konaly v Prusku v roce 1812 a do českých zemí (jež byly součástí Rakouska-Uherska) dorazily v roce 1849 v souvislosti s Exnerovou-Bonitzovou reformou gymnázií. Podle knihy Předpisy o zkouškách dospělosti na středních školách od Josefa Bezdíčka byla maturitní zkouška od svých počátků realizována jako zkouška státní. Zavedení maturit v roce 1849 tedy mělo zajišťovat srovnatelnou úroveň všech absolventů tehdejších gymnázií.

Zkouška se skládala ze dvou částí – písemné a ústní. V rámci písemné části museli studenti mimo jiné absolvovat písemnou práci z matematiky. U ústní části pak byli mimo jiné zkoušeni také z matematiky. Takto maturitní zkoušky (.pdf, str. 25–29) probíhaly od roku 1849 do roku 1908 na gymnáziích, od roku 1872 také na reálkách.

V roce 1908 byla přijata Marchetova reforma (.pdf, str. 37), na základě které byla v roce 1909 zrušena písemná zkouška z matematiky, ústní však zůstala zachována. Tato reforma také přinesla další rovnoprávnost maturitních zkoušek na všech školách.

V roce 1939 (.pdf, str. 99) došlo ke sjednocení gymnázií a maturitní zkouška z matematiky již nebyla povinná.

V letech 1948-1953 (.pdf, str. 99) byla matematika volitelným předmětem maturitní zkoušky.

V roce 1953 (.pdf, str. 99) byla povinná ústní zkouška z matematiky na jedenáctiletých středních školách.

V roce 1960 (.pdf, str. 99) byla zavedena povinná zkouška z matematiky na středních všeobecných vzdělávacích školách se třemi postupnými ročníky.

Od roku 1965 (.pdf, str. 99) musely povinně složit zkoušku z matematiky pouze třídy zaměřené na matematiku a fyziku.

V roce 1969 (.pdf, str. 99) byla gymnázia rozdělena na humanitní a přírodovědné větve. Povinná ústní zkouška z matematiky byla pouze pro přírodovědnou větev.

Od roku 1984 (.pdf, str. 99) byly v každém krajském městě matematické třídy. Povinná zkouška z matematiky byla pouze pro tyto třídy a to jak v písemné, tak ústní formě.

V letech 1988 a 1989 (.pdf, str. 99) se konala povinná písemná maturitní zkouška z matematiky.

Od roku 1990 (.pdf, str. 99) pak byla matematika pouze jako volitelný předmět maturitní zkoušky.

V roce 2004 byla uzákoněna podoba státní maturity, která byla poprvé realizována v roce 2011. Od té doby je matematika stále volitelnou součástí maturitní zkoušky a to jak v ústní, tak písemné formě.

Povinná státní maturita z matematiky měla být spuštěna ve školním roce 2020/2021. Alespoň tak zněl původní odhad tehdejšího ministra školství Petra Fialy (ODS). Kateřina Valachová (ČSSD) však v listopadu 2016 předložila vládě návrh na její odložení u odborných škol, a to o jeden až dva roky.

Původní plán (.pdf, str. 29) ministerstva školství a tělovýchovy byl zavést vedle českého a cizího jazyka i povinnou maturitu z matematiky v roce 2019. S optimistickou premisou na její spuštění na gymnáziích už v roce 2016/2017 vystoupil Petr Fiala v roce 2013, přestože reálný byl podle něj spíše rok 2020.

Ministryně Valachová přišla s návrhem na postupné zavádění povinné matematiky ve dvou fázích. Nejprve by se týkala studentů gymnázií a lyceí, o druhé etapě bude vláda koncem února teprve jednat. Fiala ale s těmito fázemi nesouhlasí.

Kateřina Valachová současně usilovala o vyjmutí studentů zdravotnických, uměleckých a sociálních oborů z povinnosti maturovat z matematiky. Tento návrh však vláda neschválila.

Václav Klaus mladší skutečně uvedl, že je „pro povinnou matiku ‚ as soon as possible ' “ a odkládání podle něj nebude mít žádný smysl. Výrok Valachové (ČSSD) tak hodnotíme jako pravdivý.

„Povinná matika bude přínosem, protože studenti se budou víc učit. A i průměrné školy se budou více snažit. Čekat do roku 2068 až se bude matika učit ‚ moderně ' – není žádné řešení,“ uvedl Klaus ml. na své stránce.

Myšlenku na povinnou maturitu z matematiky veřejně prezentoval již před lety. V roce 2012 proklamoval nutnost přepracování státních maturit a zavedení třech státních zkoušek, tedy povinné maturity z češtiny, angličtiny a matematiky.

V témže roce Petr Fiala (ODS) jako tehdejší ministr školství sestavil expertní komisi (dnešní CERMAT), která se otázkou státních maturit zaobírala. Jedním z jejích členů byl i Václav Klaus ml., jenž později působil jako poradce Fialy. O dva roky později své postoje ještě zopakoval v reakci na špatné výsledky maturantů z matematiky.

I dnes Klaus ml. upozorňuje na „alarmující stav školství“ a z jeho výstupů je patrný spíše negativní vztah k postupům Valachové.