Přehled ověřených výroků

Výrok Tomia Okamury je hodnocen jako zavádějící, neboť SPD ve skutečnosti ve sněmovně navrhla pouze zařazení projednávání bodu, ve kterém měli poslanci vyzvat vládu, aby zmíněný návrh připravila. Šlo tedy více o politickou proklamaci než předložení reálného návrhu. Stalo se tak celkem pětkrát. Podporu však těmto návrhům neprojevila nejen vládní koalice, ale ani opoziční strany. 18. června 2015 navrhl poslanec Radim Fiala (SPD) při jednání o programu schůze Poslanecké sněmovny zařadit bod, ve kterém by sněmovna usnesením vyzvala vládu k přípravě zákona o referendu o setrvání v EU.

Návrh tohoto usnesení zněl: „Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky považuje problém nelegální imigrace za zásadní ohrožení bezpečnosti České republiky. Odpovědnost za tento stav nese politika a fungování Evropské unie. Poslanecká sněmovna vědoma si odpovědnosti k občanům České republiky vyzývá vládu České republiky k přípravě zákona o referendu, kde občané České republiky budou mít možnost vyjádřit se k dalšímu setrvání naší země v Evropské unii.“

Tento návrh podpořilo pouze 11 poslanců. Z SPD šlo pouze o Radima Fialu, dále o dva poslance Úsvitu a také sedm členů klubu KSČM. Proti hlasovala jak vládní koalice, tak i TOP 09, ODS a návrh nepodpořila ani většina klubu KSČM a Úsvitu. Sám Okamura nebyl k danému hlasování přihlášen a tedy nehlasoval. Současný člen předsednictva Okamurovy SPD a poslanec Jaroslav Holík tento návrh také nepodpořil, při hlasování se zdržel.

7. července 2015 navrhl podobný bod i sám Tomio Okamura. Během jednání o programu jednání sněmovny načetl bod s názvem „Referendum o setrvání České republiky v Evropské unii.“ Podle představ Okamury měla v rámci projednávání tohoto bodu Sněmovna přijmout následující usnesení: „Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky považuje šíření extrémního islámu a nelegální migraci za zásadní ohrožení bezpečnosti České republiky. Zásadní příčinou tohoto ohrožení je politika a fungování Evropské unie.
Poslanecká sněmovna, vědoma si odpovědnosti k občanům České republiky, vyzývá vládu České republiky k přípravě zákona o referendu, kde občané České republiky budou mít možnost vyjádřit se k dalšímu setrvání naší země v Evropské unii, a dále vyzývá vládu neodkladně připravit legislativní kroky definující šíření a propagaci islámského práva šaría a džihádu jako trestný čin ohrožující svobodu, demokracii a lidská práva.“

O tomto návrhu se nehlasovalo, poslanecké kluby ČSSD a ANO uplatnily veto (viz Sklenák) dvou poslaneckých klubů pro nezařazení daného bodu na program jednání sněmovny.

15. září 2015navrhl Okamura ve Sněmovně zařadit bod „Příprava referenda k vystoupení z Evropské unie.“ Pro tento návrh nehlasovala vládní koalice, opoziční TOP 09 a ODS a také jednotlivci z klubu KSČM, Úsvit a v neposlední řadě tři nezařazení poslanci.

1. března 2016vystoupil před poslanci předseda hnutí SPD s žádostí, „aby návrh referenda zařadila na pořad svého jednání a zavázala vládu referendum uspořádat.“ Tento návrh zůstal nevyslyšen, podpořili jej zejména poslanci KSČM a hnutí Úsvit.

Daný apel však nebyl realizovatelný, resp. jde spíše o politickou proklamaci než o cokoli jiného. Vláda nedisponuje nástrojem, jak vyhlásit referendum o vystoupení z Evropské unie. To je možné pouze dvěma variantami. Buď přijetím jednorázového ústavního zákona (tímto modelem se postupovalo při otázce vstupu České republiky do EU), nebo změnou Ústavy, která by umožnila referendum vypsat. Okamurův návrh, že poslanci schválí zařazení bodu v Poslanecké sněmovně, který bude řešit referendum, je deklaratorní postoj. Reálně by Okamura musel předložit návrh ústavního zákona o jednorázovém referendu k dané věci, nebo změnu ústavy, zavedení obecného referenda a vyvolání hlasování na základě takto přijatého zákona.

Naposledy Okamura navrhoval podobný bod jednání 24. května 2016. Zde uvedl: „Žádám vás tedy, dámy a pánové, abychom na program jednání zařadili na úterý příští týden jako první bod na téma přijetí zákona o referendu o vystoupení z Evropské unie a referendum o přijímání či nepřijímání migrantů z islámských zemí.“ Opět, jako v předchozích případech, tím fakticky Okamura navrhl, že pokud by byl jeho návrh přijat, poslanci by o dané věci mluvili. Mohli by teoreticky přijmout usnesení, ve kterém by vládu vyzvali k přípravě referenda. Nicméně stejně jako v předchozím případě – šlo by pouze o deklaratorní krok, neboť reálně neexistuje právní rámec, v němž by danou věc šlo uskutečnit. Pokud Okamura chce vyvolat referendum, musí změnit českou legislativu a ne navrhovat diskuze o možném vyvolání referenda. Dodejme, že ani v tomto případě poslanec Okamura podporu nezískal.

V letošním roce však Okamura (nerozdíl od předchozích 2 let) začal prosazovat na pořad jednání Poslanecké sněmovny vládní návrh o celostátním referendu. Již desetkrát předseda SPD chtěl, aby se daný bod projedánval, ani jednou to však neprošlo. Nicméně i podle vyjádření samotného Okamury by prostřednictvím tohoto návrhu o vystoupení z Evropské unie hlasovat nešlo.

Česká ekonomika je v tomto období (červenec 2017) v dobré kondici s velmi nízkou mírou nezaměstnanosti. V prvním čtvrtletí 2017 byla obecná míra nezaměstnanosti 3,4 %. Z ekonomického pohledu ale nikdy nelze dosáhnout plné zaměstnanosti, čili současný stav se dá považovat za uspokojivý. Z tohoto vyplývá i skutečnost, že v době, kdy pracuje velké množství obyvatel, jsou odváděny i vyšší částky na penzijní pojištění. Jak moc vysoké, necháváme na vlastním posouzení.

Podstatné v tomto případě je, co se děje s důchodovým účtem. Z údajů České správy sociálního zabezpečení vyplývá, že počínaje rokem 2009 je tento účet v deficitu. Tento schodek se ale postupně snižuje. Za rok 2016 činil schodek důchodového účtu 16,3 mld. Kč.

Graf: Vývoj příjmů a výdajů na dávky důchodového pojištění 2008–2016 Zdroj dat: ČSSZ (.pdf)

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože za vládu skutečně předkládal do Poslanecké sněmovny zmíněný návrh sám premiér Sobotka.

Poslanec Babiš zřejmě mluví o generálu Chalífu Haftarovi, který stojí v čele Libyjské národní armády bojující v Libyi o moc s premiérem tripoliské vlády podporované OSN Fáizem Sarrádžem.

Italský parlament schválil minulý měsíc na žádost tripoliské vlády návrh na vyslání námořních plavidel do libyjských teritoriálních vod, které mají pomoci libyjské pobřežní stráži v boji proti převaděčům lidí.

Proti tomuto kroku se Haftar postavil a vzkázal, že Libyjská národní armáda si vyhrazuje právo na schvalování připlutí jednotlivých cizích lodí. Na podporu svých slov nařídil čtyřem námořním základnám blokovat italské lodě. Haftar však nijak neupřesnil, zda je připraven k blokádě italských lodí použít sílu.

Generál Haftar tak opravdu vyzval své vojsko k podniknutí určitých kroků vůči italským lodím bojujícím proti pašerákům migrantů, zda však vyzval k útoku, nelze s jistotou říct. Libyjskou národní armádu pak nelze považovat za teroristickou organizaci, jak ji označuje poslanec Babiš. Jeho výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Europoslanci ČSSD hlasovali pro kvóty pouze během první parlamentní debaty, dále už vystupovali téměř jednotně proti kvótám. EU kritizuje Česko především kvůli nedostatku solidarity se zeměmi postihnutými uprchlickou krizí.

První debata a hlasování o kvótách pro přerozdělování uprchlíků se v Evropském parlamentu odehrála 29. dubna 2015. Skutečně všichni europoslanci zvolení za ČSSD hlasovali pro uprchlické kvóty, z vládních poslanců se k nim připojili i lidovci. Naopak zástupci hnutí ANO kvóty jednotně odmítli.

Hlasovalo se pouze o návrhu usnesení. Evropský parlament tímto nehlasoval o závazné legislativě pro členské státy.

Během důležitějšího hlasování o samotném přerozdělování migrantů 9. září téhož roku se ovšem všichni evropští poslanci sociálních demokratů vyslovili proti, pouze Miroslav Poche se hlasování neúčastnil. Grafiku k tomuto hlasování zpracoval a na serveru Hlídací pes publikoval Kamil Gregor z občanského sdružení KohoVolit.eu.

Lídři Evropské unie Česko kritizují především za nedostatek solidarity s ostatními zeměmi, které jsou postiženy uprchlickou krizí. Evropský komisař pro migraci, vnitřní věci a občanství Dimitris Avramopoulos kritizoval (.pdf, str. 16) mimo jiné Českou republiku za neúčast v relokačním mechanismu.

Rozhodnutí Rady EU z 22. září 2015 přijaté v návaznosti na kritickou situaci s migranty v Itálii a Řecku mimo jiné uložilo členským státům povinnost přijmout určitý počet žadatelů o azyl. Česká republika měla podle tohoto mechanismu přijmout mezi zářím 2015 a zářím 2017 celkem 376 migrantů z Itálie a 1215 migrantů z Řecka.

Toto rozhodnutí bylo napadeno (.pdf, str. 3) Slovenskem, Polskem a Maďarskem u Soudního dvora EU.

Poslanec Okamura se v první části výroku zmiňuje jen o výsledku jediného hlasování v roce 2015, dopouští se tedy zavádění, v druhé části výroku odůvodňuje kritiku z řad Evropské unie v neexistujícím kontextu. Komisaři vytýkají České republice neúčast na přerozdělování migrantů, nikoliv změnu stanoviska.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť Evropská komise nevytýká České republice jedno z hlasování o kvótách (navíc ne finální), ale fakt, že neplní stanovené závazky.

Tržby v maloobchodě vzrostly v roce 2016 o 5,6 %, a to i díky tomu, že české ekonomice se v v tomto období dařilo růst tempem 2,3 %. Vyšší tržby ukazují na vyšší spotřebu, což následně vede k tomu, že se v absolutních číslech prodají větší objemy zboží a služeb, a tedy i s tím související absolutní výběr DPH. Inkaso DPH v roce 2016 bylo meziročně vyšší o 3,8 %. Výběr DPH tak vzrostl pomaleji než maloobchodní tržby.

Nicméně je třeba upozornit na některé limity Kalouskova tvrzení. Předně do maloobchodních tržeb nespadají všechny položky podléhající DPH - např. nemovitosti nebo část služeb. Vyšší maloobchodní tržby tedy nemusí automaticky znamenat, že by mělo o stejnou výši růst DPH. Záleží na více faktorech.

Dále tržby jako takové nejsou to samé jako přidaná hodnota. Obrazně řečeno - že někdo utržil dvojnásobek, neznamená, že bude platit/odvádět dvojnásobek na DPH, protože může mít vyšší vstupní náklady. Je více sazeb, takže může dojít k přelivu mezi sazbami - ať už proto, že lidé více kupují nízko/vícedaněné zboží, nebo proto, že se něco překlasifikovalo.

Výrok z tohoto důvodu hodnotíme jako zavádějící, protože byť Kalousek podává správná čísla, jejich význam dezinterpretuje.

Andrej Babiš mluví o tom, že mu Poslanecká sněmovna dala jisté časové vymezení, a nyní nechápe postoj Sobotky, který jej veřejně opět vyzývá k vysvětlování, aniž by tato doba uplynula. V rámci výroku hodnotíme pouze zmíněný mantinel, který vymezila Poslanecká sněmovna. Babiš její usnesení cituje přesně a výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Zdroj: Usnesení PS 1602 z 15. března 2017

Výrok Kateřiny Konečné hodnotíme jako zavádějící, kritizuje totiž v diskuzi obecně byrokratičnost EU, což je veličina velmi obtížně měřitelná. Ovšem indikátory, které si vybírá, neodpovídají jejímu tvrzení - konkrétně počet směrnic a nařízení klesá.

Směrnice a nařízení jsou dva z pěti nástrojů, pomocí nichž členské země EU přijímají evropské právo do své legislativy. Nařízení nemusí být transponována do národní legislativy, ale přenášejí práva a povinnosti na občany EU stejně jako národní legislativa.

Implementace směrnice je naproti tomu v pravomoci členské země. Výhodou tohoto právního aktu je respekt k legislativě každého jednotlivého národního státu.

Počet přijatých směrnic a nařízení v posledních letech výrazně klesá. Dokazují to statistiky Evropské unie týkající se přijatých legislativních aktů jednotlivými orgány za každý rok.

Pokles začal už v období, kdy Evropskou komisi vedl José Manuel Barroso (2004–2014). Již v roce 2007 přišla jeho Komise s Akčním programem pro snižování byrokratické zátěže EU. Součástí bylo i vytvoření výboru, který bude legislativní aktivity hodnotit. V roce 2013 pak spustil program Refit, jenž přímo reagoval na postoj veřejnosti k nadměrné byrokracii v EU. Jeho cílem bylo, aby Komise upustila od zbytečných návrhů. Podle výboru, který aktivity Komise hodnotil (.pdf, str. 8), bylo jednání Barrosa prvním krokem pro zlepšení situace, nicméně musí být uděláno mnohem více.

V roce 2014 byla zvolena nová Komise a její šéf Jean-Claude Juncker hned od počátku sliboval snížení byrokracie a regulací ze strany EU. Přímo uvedl, že EU má být více politická a méně technokratická.

Podle europoslankyně Konečné se snížení počtu přijatých nových směrnic a nařízení nepovedlo. Na základě výše uvedeného grafu jí však nemůžeme dát za pravdu.

Na základě doplňujících informací bylo doplněno odůvodnění výroku, hodnocení však zůstalo nezměněno.

Zákonná úprava umožňující nedanění korunových dluhopisů má opravdu kořeny v roce 1993. V roce 2009 (s účinností 2011) však bylo toto ustanovení ze zákona vypuštěno, aby bylo v roce 2012 opět vráceno. Nevrátil ji však návrh Miroslava Kalouska, ale pozměňovací návrh hospodářského výboru PSP (jehož Kalousek nebyl členem) při projednávání návrhu Ministerstva průmyslu a obchodu. Právě v tomto ročním meziobdobí vydal Kalousek jako ministr financí sérii korunových dluhopisů, které spustily vlnu emisí týchž nedaněných cenných papírů, tentokrát ze strany soukromých firem. Zákon tedy nezůstal v letech 1993-2012 nezměněn, jak naznačuje Kalousek, změnil ho dokonce on sám. Sám ovšem naopak nepředkládal novelu, která by dluhopisy zdaňovala, jak deklaruje, proto je výrok nepravdivý.

Pátráme-li po původu nedaněných korunových dluhopisů, dostaneme se až do 90. let. Nezdanění takových dluhopisů zakládá na dvou ustanoveních - zaprvé umožňujícího zdanění jednotlivých cenných papírů (nikoli v jejich souhrnu), zadruhé ustanovení zaokrouhlujícího takto určenou daň směrem dolů. Z korunového dluhopisu je pak daň zaokrouhlena na nulu.

Ustanovení o zdanění jednotlivých dluhopisů stejného emitenta najdeme v zákoně o daních z příjmů k počátku roku 1995 (bod 128, odst. 3). Ustanovení o zaokrouhlení má původ již v roce 1993, a to v novele zákona o správě daní a poplatků (bod 41). V této době však Kalousek působil jako náměstek na ministerstvu obrany, jejich tvorbu mu tak nelze připsat.

V roce 2009 (s účinností 2011) je zákon o správě daní a poplatků zrušen novým daňovým řádem, navrženým ministrem financí Kalouskem. "Zaokrouhlovací" ustavení pro zvláštní sazbu daně v něm tehdy nebylo obsaženo,daň na dluhopisy od účinnosti zákona dopadala podle obecnéhopravidla zaokrouhlování nahoru. S odůvodněním, že při této změně zákonů však došlo k vytvoření dvojího rozporného postupu, byla ovšem takto vybraná daň subjektům následně vrácena a novela zákona o daních z příjmů, předložená opět ministrem financí Kalouskem, zaokrouhlování dolů (ergo nedanění korunových dluhopisů) do daňového systému vrací.

Ne ovšem na dlouho. Tři měsíce po účinnosti této novely byla navržena další změna zákona o dani z příjmů, tentokrát vládou zastoupenou ministerstvem průmyslu a obchodu. Opětovné zaokrouhlení nahoru (a prakticky tedy zdanění korunových dluhopisů) je pozměňovacím návrhem hospodářského výboru, přičemž ovšem ze záznamu z jednání výboru nelze zjistit, kdo je jeho autorem.

V mezidobí, tedy od poloviny roku 2011 do poloviny roku 2012, Miroslav Kalousek vydal několik sérií nedaněných korunových dluhopisů. Podle serveru Kurzy.cz byl stát prvním emitentem takových papírů, a to v roce 2011, kdy byl Kalousek ministrem financí. To spustilo vlnu dalších emisí, zejména ze strany soukromých subjektů, vzestup na konci roku 2011 následovalo markantní vyvrcholení na konci roku 2012. Od roku 2013 totiž měly být nově úroky z těchto dluhopisů zdaněny (bod 6) výše zmíněným návrhem z pera MPO.

Z technického hlediska tedy Kalousek úpravu, která umožňuje korunové dluhopisy nedanit, nevymyslel, její základ byl položen již mnoho let zpět. Nicméně podílel se na oživení takového zákona a ač (alespoň dle vyjádření TOP 09) šlo o krátkou, provizorní úpravu, kdy bylo nedanění dočasně umožněno, vydal v tomto období několik sérií korunových dluhopisů, což povzbudilo další subjekty k témuž postupu. Není ovšem pravdou, že by zákon toto umožňující trval od roku 1993 a Kalousek zasáhl až zrušením takového zdanění.

V pondělí 29. května 2017 havaroval policejní vůz BMW i8 v brněnských Chrlicích kolem dvaadvacáté hodiny. Automobil sjel ze silnice a narazil do stromu. V automobilu byli dva pasažéři. Policista a šéf hradního protokolu Vladimír Kruliš.

Zprvu se objevily informace, že vůz měl řídit šéf hradního protokolu. To ovšem popřela zdravotnická záchranná služba ve své tiskové zprávě z výjezdu. Podle jejich vyjádření byl řidičem policista, který během jízdy měl cévní mozkovou příhodu. Záchranáře měl na místo přivolat spolujezdec, tedy Kruliš.

Řidič vozidla i pasažér byli převezen i do fakultní nemocnice v Brně Bohunicích. Oba utrpěli vážná zranění. Kruliš momentálně leží ve stabilizovaném stavu na jednotce intenzivní péče úrazové chirurgie, kam byl převezen s podezřením na možné poranění páteře. Oba dva navštívil v úterý večer prezident České republiky Miloš Zeman. Podle prezidentova týmu má Kruliš zlomený obratel, zranění míchy podle něj neutrpěl.

Podle doposud zjištěných informací měl jízdu domluvit šéf jihomoravských policistů Leoš Tržil.