Přehled ověřených výroků

V září 2016 provedlo CVVM pravidelný průzkum týkající se důvěry ve vybrané instituce veřejného života. Zpráva uvádí, že výrazně převažující důvěře se těší armáda (65 % důvěřujících oproti 27 % nedůvěřujících) i policie ČR (60 % ku 38 %). Důvěra ve vybrané instituce veřejného života v %. Zdroj: CVVM (.pdf, str. 1)

Rozhodně důvěřujiSpíše důvěřujiSpíše nedůvěřujiRozhodně nedůvěřuji NevímArmáda ČR14512168Policie ČR8522992Soudy84432124Následující graf ukazuje vývoj důvěry v armádu od roku 1994 po září 2016, přičemž její obliba stoupá a je nejvýraznější i v porovnání s policií a soudy. Graf představuje součet odpovědí „rozhodně důvěřuji“ a „spíše důvěřuji“ v procentech. Podpora armády se tedy pohybuje mezi 60 a 70 % v posledních letech. Zdroj: CVVM (.pdf, str. 3)

Se členstvím v NATO je spokojeno 57 % respondentů výzkumu (.pdf) prováděného rovněž CVVM v lednu 2017. Následující graf zachycuje vývoj spokojenosti a nespokojenosti českých občanů se členstvím v Alianci od roku 1999. V posledních třech letech nedošlo k výrazným změnám. Z dlouhodobého pohledu lze říci, že vztah k NATO zůstává od roku 2010 relativně stálý. Výjimkou je rok 2013, kdy došlo k poklesu spokojenosti z 57 % v roce 2012 na 50 % v roce 2013. Od roku 2010 také můžeme pozorovat trend mírného nárůstu nespokojených respondentů (s výjimkou roku 2014).

Výrok Kateřiny Konečné hodnotíme jako zavádějící, kritizuje totiž v diskuzi obecně byrokratičnost EU, což je veličina velmi obtížně měřitelná. Ovšem indikátory, které si vybírá, neodpovídají jejímu tvrzení - konkrétně počet směrnic a nařízení klesá.

Směrnice a nařízení jsou dva z pěti nástrojů, pomocí nichž členské země EU přijímají evropské právo do své legislativy. Nařízení nemusí být transponována do národní legislativy, ale přenášejí práva a povinnosti na občany EU stejně jako národní legislativa.

Implementace směrnice je naproti tomu v pravomoci členské země. Výhodou tohoto právního aktu je respekt k legislativě každého jednotlivého národního státu.

Počet přijatých směrnic a nařízení v posledních letech výrazně klesá. Dokazují to statistiky Evropské unie týkající se přijatých legislativních aktů jednotlivými orgány za každý rok.

Pokles začal už v období, kdy Evropskou komisi vedl José Manuel Barroso (2004–2014). Již v roce 2007 přišla jeho Komise s Akčním programem pro snižování byrokratické zátěže EU. Součástí bylo i vytvoření výboru, který bude legislativní aktivity hodnotit. V roce 2013 pak spustil program Refit, jenž přímo reagoval na postoj veřejnosti k nadměrné byrokracii v EU. Jeho cílem bylo, aby Komise upustila od zbytečných návrhů. Podle výboru, který aktivity Komise hodnotil (.pdf, str. 8), bylo jednání Barrosa prvním krokem pro zlepšení situace, nicméně musí být uděláno mnohem více.

V roce 2014 byla zvolena nová Komise a její šéf Jean-Claude Juncker hned od počátku sliboval snížení byrokracie a regulací ze strany EU. Přímo uvedl, že EU má být více politická a méně technokratická.

Podle europoslankyně Konečné se snížení počtu přijatých nových směrnic a nařízení nepovedlo. Na základě výše uvedeného grafu jí však nemůžeme dát za pravdu.

Jako náměstek ministra obrany nesl Miroslav Kalousek pracovněprávní odpovědnost, v rovině politické pak za něj zodpovídal ministr obrany Výborný. Předseda TOP 09 se skutečně za dobu své kariéry stal terčem řady nařčení, zároveň však nebyl nikdy trestně stíhán - taková informace není dohledatelná. Zmínku o tom, zda se někdy dopustil jednání v rozporu s pokyny svých nadřízených, nehodnotíme. Reálně ji nelze nijak ověřit.

Miroslav Kalousek působil v letech 1993–1998 jako náměstek ministra obrany pro rozpočet a armádní „akvizice“. Vzhledem k neexistenci zákona o státní službě se právní vztahy náměstků a dalších resortních úředníků řídily tehdejším zákoníkem práce a jako náměstek Miroslav Kalousek opravdu nesl pracovněprávní odpovědnost.

Co se týče politické odpovědnosti, ministerstvo je monokratický orgán řízený ministrem, tudíž za jeho činnost nese politickou odpovědnost zásadně příslušný ministr. V letech 1996–1998 zastával pozici ministra obrany Miloslav Výborný z KDU-ČSL.

Vláda skutečně odsouhlasila (.pdf) vznik nového Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost vyčleněného z Národního bezpečnostního úřadu. Tento nový úřad zahájil činnost 1. srpna 2017 na základě změny zákona o kybernetické bezpečnosti a sídlí skutečně v Brně.

Odborníci z úřadu ve spolupráci s dalšími informatiky ze státní, privátní i akademické sféry zaujali širokou veřejnost vítězstvím v bezpečnostním cvičení Locked Shields, kde porazili i druhý tým z technicky vyspělého Estonska. Estonsko se stalo velmocí v kybernetické bezpečnosti poté, co se v roce 2007 jako jeden z prvních států dostalo pod kybernetický útok.

Podstatou soutěže, ve které zvítězil český tým, je simulovaný hackerský útok na domovskou zemi týmu, kterému se tým musí pokoušet všemi způsoby čelit. Jak konkrétněji popisuje Národní bezpečnostní úřad: „V letošním ročníku měly modré týmy na starosti zachování služeb a udržení chodu sítí vojenské letecké základny své fiktivní země. Na tu měly být dle scénáře provedeny závažné útoky cílící na systémy elektrické rozvodné systémy, drony, systémy velení a řízení a další systémy operační infrastruktury.“

Poslanecká sněmovna přijala 15. března 2017 usnesení, v němž po ministru financí Andreji Babišovi (ANO) žádá, aby do 30. dubna 2017 vysvětlil své příjmy, které použil na nákup dluhopisů společnosti Agrofert, a.s. jím samým jakožto fyzickou osobou.

26. dubna 2017 přinesl zpravodajský server Deník.cz informaci, že poradci premiéra Sobotky (ČSSD) vypracovali materiál (.pdf) nazvaný Analytický souhrn kauz a nezodpovězené otázky souvisejícís podnikáním ministra financí A. Babiše, který podrobně popisuje nejasnosti týkající se podnikatelské minulosti Andreje Babiše. Obsahuje také jakýsi souhrn formulovaný ve 22 nezodpovězených otázkách (str. 34). Je třeba dodat, že zmíněný materiál zahrnuje také přílohy a seznam použitých zdrojů (str. 35).

Ačkoliv výše uvedený analytický materiál žádá (stejně jako usnesení Poslanecké sněmovny) vysvětlení pozadí operace s korunovými dluhopisy, což je jednoznačně hlavní téma textu (sahá do minulosti a požaduje vysvětlení souvisejících obchodních aktivit Babiše), nelze říci, že se Sobotkův materiál týká výhradně kauzy korunových dluhopisů. Řeší i některé další otázky, které požadovala v obecnější podobě Poslanecká sněmovna.

Nicméně Babiš mluví o tom, že tento dotaz se objevil veřejně jen pár dní před vypršením termínu, kdy měl sněmovně odpovědět (což učinil 28. dubna). V tomto je třeba dát mu za pravdu - výzvy nebyly fakticky spojeny a jde spíše o součást dalšího tlaku na ministra financí ze strany koaličního partnera.

Sobotkova analýza od Babiše žádá například také vysvětlení miliardových finančních operací kolem společnosti IMOBA (a další otázky týkající se těchto finančních operací), proč Babiš lživě tvrdil, že společnost Hartenberg je investiční fond, když dle České národní banky není (ČNB podle analýzy takový fond neregistruje), nebo kdo byl skutečným vlastníkem společnosti O.F.I. a z jakých peněz tato společnost v 90. letech financovala své investice.

Doplnění (23. října 2017): Původní odůvodnění doplňujeme o informaci o celkové jaderné produkci, kontext a objasnění analytického postupu.

Stropnický byl moderátorem konkrétně dotázán, zda český průmysl potřebuje nový jaderný reaktor. Jeho zamítavá reakce staví na tom, že dnes se vyváží většina toho, co vyprodukuje Temelín. Nelze samozřejmě zjistit, zda energie určená na export je jaderného, tepelného či jiného původu, porovnáváme tedy množství vyrobené jaderné energie v poměru k vyvezené energii a zda lze říci, že objemově by množství té jaderné "pokrývalo" velkou většinu exportované.

Za rok 2016 bylo v Česku vyrobeno 83 302 GWh elektrické energie celkově, tedy všech druhů (.pdf, str. 7), z toho v jaderných elektrárnách je to 24 104 GWh (tamtéž, str. 5 ) a konkrétně v jaderné elektrárně Temelín pak 12 150 GWh. Na vývoz do zahraničí šlo celkově 24 791 GWh (.pdf, str. 26), tedy ještě o něco více, než je objem vyrobené jaderné energie. Jinak řečeno, jaderná energie objemově pokrývá velkou většinu vývozu energie z ČR. Tento trend, kdy export převyšuje množství vyrobené jaderné energie (tím spíše té vyrobené v Temelíně) je dlouhodobý.

Výrok označujeme jako pravdivý. Matěj Stropnický v rozhovoru poukazuje na to, že není nutná výstavba další jaderné elektrárny, protože export převyšuje výrobu elektrické energie v Temelíně.

Plat začínajícího učitele s praxí do dvou let se tabulkově opravdu pohybuje měsíčně okolo 22 tisíc korun hrubého.

Pro zajímavost lze uvést, že průměrný plat učitele v mateřské škole činí 25 064 Kč, na základní škole 29 715 Kč a na střední škole 30 065 Kč.

Rusko skutečně neplní minské dohody, na bojištích stále umírají lidé.

Minské dohody jsou dokumenty, které byly vytvořeny ke zklidnění krizové situace na Ukrajině, jež začala na jaře 2014. Po obsazení Krymu Ruskem v březnu 2014 se pustily proruské a protivládní skupiny v oblasti kolem Doněcku a Luhansku do protestů proti ukrajinské vládě. Následně vyhlásily nezávislost, proti čemuž zasáhla ukrajinská armáda a situace vyústila v ozbrojený konflikt.

Na jedné straně síly stojí ukrajinská armáda a na druhé proruské a protivládní skupiny, které mají za cíl odtržení od Ukrajiny.

Po těžkých bojích byl 5. září podepsán Minský protokol, jež měl konflikt zastavit. Byl však často porušován a v lednu 2015 kompletně padl, čímž byla zahájena další fáze ozbrojených střetů. V únoru 2015 byla podepsána druhá verze minských dohod, která dodnes stále alespoň formálně platí.

Reálně se však prosazování většiny ze 13 bodů nedaří. Podle Alexandra Huga z OBSE porušily obě stany několik bodů tím, že nestáhly těžké zbraně (bod č. 2), nepropustily či nevyměnily rukojmí (bod č. 6) a pozorovatelé OBSE stále disponují pouze omezeným přístupem na území separatistů (bod č. 3, a tím pádem i bod č. 10).

Obě strany ani nezačaly dialog o způsobu provedení voleb v bojových zónách, který by byl v souladu s ukrajinským právním řádem (bod č. 4). Separatisté prozatím nebyli amnestováni (bod č. 5). Nepovedlo se prosadit plné obnovení hranic ukrajinskou vládou (bod č. 9), ani se neprovedla žádná ukrajinská ústavní reforma (bod č. 11).

Ztráty na životech vojáků i civilistů zaznamenávají obě strany konfliktu, informovala o nich na začátku února i Česká televize.

Inkaso DPH bylo meziročně vyšší o 26,1 mld. Kč, procentuálně vyjádřeno tedy o 10,6 %. Je ovšem nutno dodat, že se jedná o inkaso DPH v rámci veřejných rozpočtů. Od začátku letošního roku se totiž změnilo rozpočtové určení daní ze 70,25 % na 69,68 % ve prospěch podílu obcí. Pro úplnost tak jenom dodáme, že inkaso DPH na úrovni státního rozpočtu bylo meziročně vyšší o 16,8 mld. Kč, tj. o 9,7 %.

Ministerstvo financí ve svém aktuálním pokladním plnění uvedlo, že za období leden až srpen 2017 získal stát na dani z přidané hodnoty prostřednictvím EET 2,7 miliardy korun. Celkově pak výběr DPH vzrostl o cca 10 %. Nedokážeme korektně popsat, jaký je přesný přínos EET pro výběr DPH.

Výběr daní je výrazně ovlivněn ekonomickým růstem, který Česká republika zažívá, vláda také podniká opatření ke zvyšování daní. Například u DPH jde jednak o EET a pak také o kontrolní hlášení. Evidence tržeb ovšem pokrývá jen část celého DPH, nespadá do ní řada položek či služeb. Souhrnně je tedy velmi komplikované posoudit, nakolik právě zavedení evidence zvýšilo výběr v celém DPH. Naše hodnocení v této věci je tedy neověřitelné – není možné z naší pozice korektně a autoritativně určit, zda skutečně existuje (resp. jak velký je) vliv EET na zvýšený výběr DPH.

Mezi ekonomy v tomto směru také nepanuje absolutní shoda. Jaroslav Ungerman, makroekonom ČMKOS, ve svém textu na webu Argument psal na jaře 2017 o tom, že vliv EET na výběr DPH je nesporný. Argumentoval tím, že v sektorech, které EET zavedly (stravování), došlo v daném období k výraznému nárůstu tržeb (o cca 21 %). Mělo by být tedy logické, že dojde i ke zvýšení výběru.

Oproti tomu ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek ohledně dopadu EET vyjádřil v srpnu 2017 jisté rozpaky. „Na rozdíl od kontrolních hlášení, jejichž přínos byl pro státní kasu nesporný, se dopad EET zatím jeví spíš na úrovni statistické chyby,“ uvedl.

Český statistický úřad (ČSÚ) v únoru 2017 prohlásil, že z jeho oficiálních a nezávislých dat nelze určit vliv zavedení EET. Zde ovšem dodejme, že prohlášení se týkalo pouze první části systému, tj. spuštěné první vlny. Vliv zavedení elektronické evidence nelze na základě těchto dat potvrdit, ani vyvrátit. ČSÚ upozorňuje na metodické rozdíly: „Tím hlavním je skutečnost, že ČSÚ zjišťuje celkové tržby bez DPH podniků zařazených do daného odvětví podle převažující činnosti, zatímco EET je zaměřena na hotovostní platby za určitou specifickou činnost. Zcela shodné není ani vymezení obsahu obou ukazatelů.“

Ministerstvo financí k některým svým výpočtům využívá statistik ČSÚ (např. Konvergenční program 2017, str. 44).