Přehled ověřených výroků

Generální finanční ředitelství skutečně zadalo zakázku na EET bez veřejného řízení společnosti IBM. Není to ovšem tak, že by se jednalo o nějakou neznámou firmu. Celé ministerstvo financí používá již od 90. let informační systém ADIS od IBM. Aplikace pro EET byla začleněna právě do tohoto systému.

IBM získala celou zakázku až v druhém výběrovém řízení, neboť první ministerstvo financí zrušilo. Toto jednací řízení již bylo bez uveřejnění, což dle zákona o veřejných zakázkách znamená, že zadavatel může bez soutěže vyzvat přímo k jednání jednoho či více dodavatelů.

Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

V červenci roku 2016 vznikla v rámci velvyslanectví v Tel Avivu pozice atašé pro oblast vědy, výzkumu a inovací v Izraeli. Tuto pozici zastává Delana Mikolášová.

Úkolem vědeckého diplomata v Izraeli je zajišťovat pořádání mezinárodních konferencí, veletrhů a reprezentačních akcí pro české a izraelské vědce a podnikatele.

Delana Mikolášová považuje za svůj cíl zejména podpořit vznik česko-izraelských výzkumných programů v oblastech s výzkumným a komerčním potenciálem, především v oblasti biotechnologií, nanotechnologií, IT a strojírenství.

Poslanecká sněmovna přijala 15. března 2017 usnesení, v němž po ministru financí Andreji Babišovi (ANO) žádá, aby do 30. dubna 2017 vysvětlil své příjmy, které použil na nákup dluhopisů společnosti Agrofert, a.s. jím samým jakožto fyzickou osobou.

26. dubna 2017 přinesl zpravodajský server Deník.cz informaci, že poradci premiéra Sobotky (ČSSD) vypracovali materiál (.pdf) nazvaný Analytický souhrn kauz a nezodpovězené otázky souvisejícís podnikáním ministra financí A. Babiše, který podrobně popisuje nejasnosti týkající se podnikatelské minulosti Andreje Babiše. Obsahuje také jakýsi souhrn formulovaný ve 22 nezodpovězených otázkách (str. 34). Je třeba dodat, že zmíněný materiál zahrnuje také přílohy a seznam použitých zdrojů (str. 35).

Ačkoliv výše uvedený analytický materiál žádá (stejně jako usnesení Poslanecké sněmovny) vysvětlení pozadí operace s korunovými dluhopisy, což je jednoznačně hlavní téma textu (sahá do minulosti a požaduje vysvětlení souvisejících obchodních aktivit Babiše), nelze říci, že se Sobotkův materiál týká výhradně kauzy korunových dluhopisů. Řeší i některé další otázky, které požadovala v obecnější podobě Poslanecká sněmovna.

Nicméně Babiš mluví o tom, že tento dotaz se objevil veřejně jen pár dní před vypršením termínu, kdy měl sněmovně odpovědět (což učinil 28. dubna). V tomto je třeba dát mu za pravdu - výzvy nebyly fakticky spojeny a jde spíše o součást dalšího tlaku na ministra financí ze strany koaličního partnera.

Sobotkova analýza od Babiše žádá například také vysvětlení miliardových finančních operací kolem společnosti IMOBA (a další otázky týkající se těchto finančních operací), proč Babiš lživě tvrdil, že společnost Hartenberg je investiční fond, když dle České národní banky není (ČNB podle analýzy takový fond neregistruje), nebo kdo byl skutečným vlastníkem společnosti O.F.I. a z jakých peněz tato společnost v 90. letech financovala své investice.

Dle článku Hospodářských novin z 11. dubna 2012 skutečně Miroslav Kalousek přišel s návrhem, který byl pro živnostníky nejhorší variantou - při zachování výše paušálů by živnostník nemohl uplatnit žádnou slevu na dani.

Proti omezení výdajových paušálů pro podnikatele a živnostníky byl tehdejší premiér Petr Nečas. Vládní koalice se nakonec dohodla na ponechání výše paušálů, ovšem s tím, že si OSVČ bude moci uplatnit slevu pouze na poplatníka a na ZTP/P. Na druhé straně nebude moci uplatnit slevy na manželku/manžela a na dítě. Pokud se bude jednat o studenta, tak ten také nebude moci uplatnit slevu. Platí to pro OSVČ v kategorii využívající 80% paušály (zemědělci, řemeslníci) a 60% paušály (volná živnost, tedy většina).

„V případě paušálů ve výši 40 % (volná povolání, slovy ministra Kalouska se jedná o OSVČ, ‚ které se živí mozkem, počítačem a tužkou ' ) a 30 % (příjmy z pronájmu majetku zařazeného v obchodním majetku) mají být zachovány také některé slevy, těchto paušálů však bude moct využít jen ten, jehož roční obrat nepřesáhne dva miliony korun.“ (zdroj HN, 11. dubna 2012)

Andrej Babiš ve svých veřejných vyjádřeních opravdu většinou podporoval růst platů těchto profesí. Všechny ovšem ve funkčním období této vlády přidáno dostaly (některé opakovaně), takže není jasné, o jakém neuposlechnutém doporučení Babiš mluví. Naznačování, že Babiš byl původcem zvyšování mezd ve veřejné sféře (u uvedených profesí), a to navzdory svým vládním kolegům, je hodnoceno jako nepravdivé.

Andrej Babiš v médiích vyjadřoval podporu navýšení platů v sociálních službách (platy jsou zde podle něj „katastrofální“). Zvyšování platů učitelů též nezpochybňoval, pouze se vedly spory o jejich výši a o době, kdy nárůst nastane. Zvednout platy bezpečnostním sborům naopak v únoru 2017 ministerstvo financí pod Babišovým vedením nechtělo, považovalo růst platů v tomto sektoru za dostatečný (stanovisko MF - .doc, str. 2). Babišův úřad k zamýšlenému návrhu na zvýšení uvedl:

„Objem prostředků na platy příslušníků považujeme za dostatečný a v posledních letech stále se navyšující (2014/2013 došlo k nárůstu objemu o 2 %; 2015/2014 o 5 %; 2016/2015 o 3 %; 2017/2016 o 5 %). Vzhledem k tomu, že se s vysokou pravděpodobností dá předpokládat, že v rámci rozpočtových prací v oblasti tvorby parametrů návrhu státního rozpočtu na rok 2018 dojde ve vládní koalici k určité shodě nad plošným navýšením objemu prostředků na platy, je potřeba tuto otázku řešit komplexně, tedy s ohledem na ostatní skupiny zaměstnanců odměňovaných z prostředků státního rozpočtu (pedagogové, státní úředníci, vojáci, aj.) a toto rozhodnutí realizovat s účinností od 1.1.2018, tedy až schválené rozpočty příslušných kapitol na rok 2018 budou obsahovat prostředky na zabezpečení navýšení platů.“

Platové tarify pro příslušníky bezpečnostních složek se ovšem za vlády Bohuslava Sobotky zvýšily, a to od 1. 7. 2017 o 10 %. Došlo k tomu i navzdory názoru Andreje Babiše.

Platy zaměstnanců v sociálních službách se od července zvýšily, a to od 9,4 % až do 23 % podle příslušného platového tarifu. Tato zvýšení se mají dotknout zhruba 165 tisíc lidí.

Platy pedagogických i nepedagogických zaměstnanců se zvedly v listopadu 2015 – nepedagogickým pracovníkům o 3 %, pedagogickým o 3,3 %. Dne 1. 9. 2016 se dále zvedly platy zaměstnanců ve školství, a to v průměru o 4 % nepedagogickým pracovníkům a o 6 % pedagogickým pracovníkům. Stalo se tak díky nařízení vlády. Od července 2017 dochází k dalšímu navýšení platů nepedagogických zaměstnanců.

V kultuře za této vlády stoupl průměrný plat o 35 %, zvedly se i tarifní platy.

Pro úplnost dodejme, že 11. 9. - tedy po tomto rozhovoru - vláda rozhodla o zvýšení platů státním zaměstnancům o 10 % a učitelům o 15 %, a to od 1. listopadu 2017.

Hlasování o nedůvěře proběhlo v květnu 2015 a vyvolaly ho strany TOP 09, ODS a hnutí Úsvit. Důvodem byl konflikt zájmů Andreje Babiše. Karla Šlechtová nastoupila do funkce 8. října 2014, takže hlasování o nedůvěře opravdu zažila.

Co se týče mandátu vlády, ještě nebyl stanoven termín voleb do Poslanecké sněmovny.

Podle čl. 17 od. 1 Ústavy se volby „... konají ve lhůtě počínající třicátým dnem před uplynutím volebního období a končící dnem jeho uplynutí“. Podle volebního zákona § 1 odst. 3 je vyhlašuje prezident, a to nejpozději do 90 dnů před jejich konáním. Minulé volby se konaly 25.–26. října 2013, vzhledem k čtyřletému volebnímu období se tedy dá předpokládat, že se následující volby budou konat přibližně za sedm měsíců.

Z pěti návrhů změn zákona o významné tržní síle se do finálního rozhodování dostaly pouze dva, přičemž jediný neúspěšný návrh neprošel o 23 hlasů. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Zákon o významné tržní síle upravuje situaci při prodeji potravin, kdy má odběratel vůči dodavateli značně silnější postavení, v jehož důsledku si odběratel může vynutit bez spravedlivého důvodu výhodu vůči dodavatelům v souvislosti s nákupem potravin. Samotná existence takto definované významné tržní síly je v pořádku, její zneužití je však zakázáno. Dozorem nad zneužíváním tržní síly disponuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

Dva z pěti návrhů novel zákona o významné tržní síle byly projednávány ještě v předchozím volebním období. První z nich, pozměňovací návrh (.pdf, str. 4) poslance Skopala k zákonu o ochraně hospodářské soutěže, byl v hlasování zamítnut, přičemž by býval potřeboval dalších 23 hlasů ke schválení. Druhý pokus pak s koncem volebního období tzv. spadl pod stůl, neboli se nestihl projednat.

Zbylé tři návrhy pak byly předloženy v současném volebním období, avšak pouze první z nich (a to právě schválená novela) se dostal k závěrečnému hlasování, které bylo úspěšné. Zbývající dva pak zůstávají v prvním, respektive druhém čtení a čekají na další projednání. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Miloš Zeman má pravdu, že manželka zavražděného Štefana Jandy napsala knihu s titulem Mého manžela nezastřelil Kajínek. To pochopitelně neznamená, že se to ve skutečnosti nestalo, nicméně je faktem, že kniha byla napsána.

Předseda Pirátů Ivan Bartoš má pravdu, že straně roste počet zastupitelů. Momentálně opravdu mají pět krajských zastupitelů a starostu v Mariánských lázních. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky

Ve svých prvních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2010 získali Piráti 42 323 hlasů, což znamenalo 0,80 %. O tři roky později Piráty volilo 132 417 občanů. V přepočtu na procenta to bylo 2,66. Krajské volby

V roce 2012 se Pirátům nepodařilo dostat do žádného krajského zastupitelstva. Republikově získali 2,19 % (57 805) hlasů. Nejvíce strana získala ve Středočeském kraji, a to 3,03 %.

V roce 2016 samostatně získali 1,74 % (44 070) hlasů, v koalicích se Zelenými a dalšími subjekty to bylo dalších 1,82 procent. Tři zastupitele získali v Karlovarském kraji, kde kandidovali samostatně. V Jihomoravském kraji, kde kandidovali se Zelenými získali jeden mandát, stejně tak v Královéhradeckém.

Komunální volby V roce 2010 získala v komunálních volbách Pirátská strana tři zastupitele. V Praze získali 0,95 %.

V roce 2014 strana získala 21 zastupitelů, dalších osm jich bylo zvoleno do zastupitelstva městské části nebo obvodu.

Starostou Mariánských lázní je opravdu člen Pirátské strany Petr Třešňák. Po volbách byl ale starostou zvolen jiný Pirát a to Vojtěch Franta, který však v květnu 2015 rezignoval.

V Praze Piráti získali 5,31 % a tím pádem i čtyři zastupitele.

Senátní volby

V roce 2010 ani v doplňovacích volbách v roce 2011 v Kladně nebyl zástupce Pirátů do Senátu zvolen. V roce 2012 byl za Piráty s podporou Zelených a KDU-ČSL zvolen kandidát bez politické příslušnosti Libor Michálek.

V doplňovacích volbách na Uherskobrodsku ani v řádných senátních volbách v roce 2014 Piráti neuspěli.

V roce 2016 byli v rámci koaliční podpory kandidáta zvoleni dva senátoři s podporou Pirátů. Renata Chmelová byla zvolena v koalici KDU-ČSL, Piráti, DPD a LES a Ladislav Kos v koalici KDU-ČSL, SZ, HPP11 a Piráti. Koaličně tak byli zvoleni jen dva senátoři.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože daná debata sice byla poměrně rozsáhlá (nicméně zabrala cca polovinu toho, co Babiš uvádí) a obsahovala i na první pohled absurdní témata, ta však ve skutečnosti zabrala minimum dané doby. Poslanci jinak řešili obsahově daný zákon, pozměňovací návrhy a běžný politický střet kolem této předlohy. Dodejme, že v rozpravě vystoupilo hned devět poslanců hnutí ANO.

Babiš mluví o novele zákona na ochranu týrání zvířat, ve kterém poslanci odhlasovali zákaz tzv. kožešinových farem. Tato poslanecká předloha prošla sněmovnou ve 3. čtení 7. června. Finální hlasování ukazuje, že zákon měl skutečně drtivou podporu napříč politickým spektrem, z čehož by šlo usuzovat, že bylo jasné, jak hlasování dopadne (byť jde o spekulaci, nejsme schopni popsat dohody mezi stranami).

Pokud se podíváme na průběh 3. čtení (stenoprotokol z celého jednání), tak diskuze o zákonu byla skutečně delší než patnáct minut. Nicméně jednak netrvala ani 3 hodiny (rozprava začala před půl 10 a skončila v 11:10), jak Babiš uvádí, jednak jím popsaná témata zabrala poslancům čas v řádu pouhých jednotek minut.

Poslanci řešili zákon obsahově (tj. mluvili o týrání zvířat), diskutovali o jednotlivých pozměňovacích návrzích a pochopitelně využívali i prostor pro střet svých stanovisek. V závěru 3. čtení pak hlasovali o jednotlivých pozměňovacích návrzích a také o zákonu jako celku. Není pravdou, že by 3 hodiny „vykecávali“ o všem možném, jak Babiš uvádí. Celé čtení trvalo něco přes polovinu této doby, poslanci navíc mluvili k danému návrhu.

Pochopitelně je problematické určit, o čem by měli nebo neměli poslanci při projednávání různých předloh hovořit, resp. kdo má určit, co je ještě k věci a co ne. K otázkám, které Babiš popsal, lze jen dodat, že obě se nějakým způsobem zákona týkaly. Vodňanské kuře, o němž Babiš jako jeho bývalý majitel hovoří, bylo zmíněno v souvislosti se špatnými podmínkami drůbeže, která je zde chována (nehodnotíme přitom, zda tomu tak je - téma rozebíraly např. poslankyně Bebarová-Rujbrová nebo Černochová). Vystoupení k dané věci však dohromady nepřesáhla minutu. Dané téma glosoval rovněž Miroslav Kalousek, ten se také omezil na krátký bonmot.

Co se týká Moniky Babišové, předseda ANO na svém Facebooku zveřejnil status, ve kterém se zavázal podpořit zákaz kožešinových farem. V bulvárním médiu Extra byl přitom zveřejněn článek o tom, že Babiš koupil své ženě právě kožich. K tomuto se vrátila v jedné větě během jednání i poslankyně Zelienková z TOP 09 (dříve ANO). Stejnou věc už dříve veřejně diskutoval např. ministr zahraničí Zaorálek. Šlo tedy o připomenutí jednání, které se aktérům zdá nekonzistentní s momentálními názory Andreje Babiše. To ovšem sněmovně zabralo rovněž několik vteřin.