Přehled ověřených výroků

Projekt Čapí hnízdo byl realizován v letech 2008 až 2010 za podpory 50 miliónů korun pocházejících z ROP Střední Čechy. Konkrétně se jednalo o rekonstrukci starého statku ke kterému bylo přistavěno i dnes už všem známé Čapí hnízdo, jenž slouží jako jízdárna nebo prostory pro prezentaci. Celý areál má sloužit jak pro veřejné akce, tak pro individuální relaxaci, která je možná díky sportovnímu zázemí, ubytovacím prostorům nebo početné skupině chovaných zvířat.

S celým areálem je spojený předseda hnutí ANO Andrej Babiš. V posledních letech probíhají spekulace o způsobu, jakým se farma dostala k dotaci 50 mil. korun.

Je tak možné, že Andrej Babiš, dle magazínu Forbes 2. nejbohatší Čech, nepřímo získal dotaci, která byla určena malým a středním podnikatelům. V srpnu 2017 byl Policií ČR podán návrh Poslanecké sněmovně o vydání Andreje Babiše a jeho blízkého spolupracovníka a poslance za ANO Jaroslava Faltýnka, aby se mohl celý případ detailně prošetřit.

Peníze, které šly na podporu Čapího hnízda, pocházely z Regionálního operačního programu Střední Čechy a měly financovat rozvoj cestovního ruchu. Farma Čapí hnízdo pak využila konkrétně výzvu č. 4 – oblast podpory 2.1. Jak lze dohledat, Čapí hnízdo bylo spolufinancováno z veřejných zdrojů. Z 50 mil., ze kterých se dotace skládala, bylo 42,5 mil. z pokladny Evropské unie a dalších 7,5 mil. ze zdrojů ČR. Financování, jak správně tvrdí Tomio Okramura, bylo z veřejných zdrojů.

Tomio Okramura dále tvrdí, že finance byly určeny pro malé a střední podnikatele. Zmíněná výzva č. 4 (.pdf, str. 3) byla opravdu určena pro podnikatele, kteří jsou z pohledu zákona považováni za malé nebo střední. Podle kritérií (.pdf, str. 1), jež vydalo ministerstvo průmyslu a obchodu, nelze brát Agrofert ani Andreje Babiše jako subjekty, které by v době žádosti o dotaci splňovaly definici malého či středního podnikatele. Holding Agrofert je jedním z největších zaměstnavatelů ČR.

Dodejme, že Andrej Babiš odmítá, že by peníze šly přímo jemu, a za původce projektu označil v projevu před poslanci část své rodiny. Není také jasné, zda se dopustil nezákonného jednání, samotná žádost policie ani potenciální trestní stíhání toto neříká. Celá věc je záležitostí dalšího šetření příslušných orgánů.

S Václavem Havlem se Andrej Babiš mohl setkat, bohužel přímý doklad oněch minimálně dvou setkání na soukromém obědě není k nalezení. Andrej Babiš poprvé veřejně přiznal osobní setkání s Václavem Havlem v rozhovoru z roku 2014 pro Parlamentní listy:

„Potkal jsem se i s Václavem Havlem, který se mi snažil pomoci u Adama Michnika v Polsku v rámci vymyšlené aféry PKN ORLEN. Schůzku mi zorganizoval můj přítel, známý fyzioterapeut prof. Pavel Kolář a byli jsme spolu na obědě.“ Zmíněnou schůzku podporuje i tvrzení prof. Koláře, který se velice dobře znal s oběma muži.

Otázkou zůstává, zda předmětem setkání byla i problematika Unipetrolu. Zde můžeme jen podotknout, že Václav Havel byl dlouholetým přítelem šéfredaktora Gazety Wyborcza Adama Michnika, jak ukazuje například jeho vzpomínka na Václava Havla v době jeho odchodu z funkce prezidenta v roce 2003.

I když je pravděpodobné, že minimálně jednou se Václav Havel a Andrej Babiš společně sešli soukromě na obědě, vše ostatní - dopis a problematika Unipetrolu, je bohužel neověřitelné.

Podle vládního návrhu zákona (.pdf, str. 78) se vodní díla řeší v rámci zvláštního zákona v samostatném vodoprávní řízení. Z tohoto návrhu vyplývá, že je zde možnost (nikoliv povinnost) rozhodovat o vodních dílech i jinak než prostřednictvím vodoprávního úřadu. Na základě pozměňovacích návrhů podaných výborem pro veřejnou správu a regionální rozvoj (.pdf, str. 7) došlo ke změně, kdy pokud je vodní dílo součástí souboru staveb, může podle zvláštního zákona vodoprávní úřad vydat společné povolení. Pozměňovací návrh tedy přidává možnost úplně obejít vodoprávní úřad, pokud je vodní dílo součástí stavby. V takovém případě vodoprávní úřad dává pouze závazné stanovisko.

Poslanec Faltýnek hovoří o jednání, které mělo proběhnout, ovšem zápisy z takového jednání nejsou dohledatelné. Faltýnek však již dříve uvedl, že na sloučení řízení trvá.

Zároveň jednání koaliční rady vlády je neveřejné. Údajný postoj ministra Jurečky ale nekritizuje pouze poslanec Faltýnek, ale také ministryně Šlechtová. „Pan ministr zemědělství sdělil, že pokud budou vodní díla, o kterých se vede diskuze 2,5 roku, součástí společného řízení, pak bude debatovat na poslaneckém klubu, zda lidovci novelu podpoří,“ uvedla Šlechtová.

V květnu 2013 Jan Husák (TOP 09) předložil Sněmovně novelu zákona o elektronických komunikacích (Zk. 258/2014 Sb.), kde v § 63 písm. p (.pdf, str.6) upravuje podmínky pro spotřebitele při ukončení smlouvy s operátorem. Tím skutečně došlo k posílení pozice spotřebitelů.

p) výše úhrady v případě ukončení smlouvy před uplynutím doby trvání, na kterou je smlouva uzavřena, výpovědí ze strany účastníka nebo podnikatele nebo dohodou obou smluvních stran, přičemž výše úhrady nesmí být vyšší než jedna pětina součtu měsíčních paušálů zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy, nebo jedna pětina součtu minimálního sjednaného měsíčního plnění zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy, a výše úhrady nákladů spojených s telekomunikačním koncovým zařízením, které bylo účastníkovi poskytnuto za zvýhodněných podmínek,

Tento pozměňovací návrh podpořilo 114 ze 155 přítomných poslanců a byl tedy přijat.

Nově se tak skutečně snížila hrazená částka za předčasné ukončení smlouvy, a to na 1/5, tedy 20 % z celé zbývající částky. Tehdy platný zákon obsahoval § 63, odst. 1 písm. p) (.pdf, str. 10) v následujícím znění: „... výše úhrady v případě ukončení smlouvy před uplynutím doby trvání, na kterou je smlouva uzavřena, včetně výše úhrady nákladů spojených s telekomunikačním koncovým zařízením, které bylo uživateli k využívání služby poskytnuto.“

V tomto volebním období došlo ovšem k velké změně. Prošla novela stejného zákona, která postavení spotřebitele vrátila do bodu před schválením výše popsaného návrhu. Ve zkratce - návrh ztížil přenos čísla mezi operátory a zkomplikoval rovněž odstoupení od smlouvy. Nicméně v hlasování Petr Gazdík osobně podpořil jak pozměňovací návrhy (hlasování o kritizovaném pozměňováku), které v Otázkách Václava Moravce kritizoval, tak i celý zákon. To dokládá záznam z hlasování (pro celý návrh). Pro návrh hlasovali všichni napříč politickým spektrem, vina tedy neleží pouze na koalici, jak místopředseda sněmovny uvádí.

Valachová na podzim 2015 skutečně iniciovala novelu zákona o podpoře sportu, která je účinná od ledna 2017. Provedené změny se nyní vztahují i na kauzu FAČR, jejíž šéf Miroslav Pelta je podezřelý z dotačních podvodů.

Zmíněná změna ve financování se týká zk. 230/2016 Sb., konkrétně § 6, který byl rozšířen mj. o § 6b (4), jenž upravuje podmínky financování: „(4) Podporu sportu nelze poskytnout osobě, která v uplynulých třech letech opakovaně nebo závažným způsobem porušila pravidla boje proti dopingu nebo závažným způsobem ohrozila naplňování programu prevence ovlivňování výsledků sportovních soutěží, anebo která byla pravomocně odsouzenapro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s činností v oblasti sportu, nebo pro trestný čin dotačního podvodu, nedošlo-li k zániku účinků odsouzení pro tento trestný čin.“ V případě podpory významných sportovních akcí byly schváleny transparentnější podmínky § 6c (2): „(2) K žádosti podle odstavce 1 se přikládá předpokládaný rozpočet akce a studie proveditelnosti zohledňující finanční, materiální, personální a právní zajištění akce. Ze studie proveditelnosti musí být zřejmé, jaká opatření ze strany orgánů veřejné moci,(...) budou pro pořádání akce nezbytná. Studie proveditelnosti dále obsahuje informace, zda a v jakém rozsahu je pro pořádání akce poskytnutí podpory ze státního rozpočtu nezbytné při dodržení zásad hospodárného, účelného a efektivního nakládání s veřejnými prostředky. (...)“

O kandidatuře Michala Horáčka na post českého prezidenta se spekulovalo v médiích a ve veřejném prostoru v průběhu loňského roku. Sám Horáček mluvil o své možné kandidatuře např. v DVTV v dubnu 2016. V červnu téhož roku pak v České televizi dále popisoval své úvahy stran možné kandidatury.

17. července 2017 pak Horáček na svém facebookovém profilu (jedná se o osobní účet, příspěvek je odemknut pro přátele, a proto jej umísťujeme celý níže) ohlásil zmíněné turné.

Celé turné podle slov prezidentského kandidáta mělo dopomoci k samotnému rozhodnutí, zda kandidovat. Že reálně turné po České republice probíhá, dokládá např. Horáčkův facebookový profil (popř. FB stránka), na němž průběžně zveřejňuje fotky z různých míst země, které navštěvuje.

Finální rozhodnutí ohledně kandidatury veřejně Horáček sdělil 3. listopadu 2016. Z turné se stala prezidentská kampaň pod heslemMáme na víc.

V listopadu 2016 představila Evropská komise takzvaný zimní legislativní balíček, tedy soubor dokumentů, návrhů a hodnocení dopadů, podle kterých se má vytvářet evropská energetická unie. Obsahuje přitom cíle do roku 2030. Balíček se zaměřuje na několik témat, jako je energetická účinnost, trh s elektřinou, obnovitelné zdroje a další. Dokumenty skutečně čítají celkem tisíce stránek, například jen sekce týkající se trhu s elektřinou a spotřebitelů zabírá 1800 stran.

Europoslankyně Konečná pravděpodobně dále zmiňuje směrnici o energetické účinnosti 2012/27/EU (.pdf), kterou EU schválila v roce 2012, tedy před pěti lety. Tato směrnice obsahuje cíle do roku 2020, členské státy ji tedy v současné době stále implementují.

Výrok Kateřiny Konečné proto hodnotíme jako pravdivý.

Na televizi Nova v 90. letech skutečně běžel pořad Gumáci, který parodoval české politiky. Ti byli ztvárněni svými gumovými podobiznami. Svou postavu zde měl jako lídr opoziční ČSSD i Miloš Zeman. Celý pořad se inspiroval francouzskou předlohou, pořadem Les Guignols de l'info.

Pro informaci a možná i pobavení dodáváme na ukázku dílu tohoto pořadu, další jsou dostupné na YouTube.

Počet dlouhodobě nezaměstnaných, tj. osob nezaměstnaných déle než jeden rok, každý měsíc klesá. Během první poloviny roku 2017 klesl jejich počet přibližně o 25 tisíc na současných cca 116 tis. Podíváme-li se na dlouhodobě nezaměstnané v předešlých letech, je jasně patrné, že jich ubývá nejméně od roku 2014, když konkrétně v červnu 2014 jich bylo cca 243 tis. V červnu 2015 evidovaly Úřady práce ČR přibližně 215 tis. dlouhodobě nezaměstnaných a v červnu 2016 okolo 163 tis.

Dodejme, že interpretace, že dlouhodobě nezaměstnaní parazitují a nechtějí pracovat, je názorem Andreje Babiše, který v rámci výroku nijak nehodnotíme. Soustředíme se na to, zda vláda (potažmo ministerstvo práce a sociálních věcí) provedla nějaké kroky k omezení zneužívání dávek, popř. ke zvýšení motivace pracovat.

Vláda ve věci sociálních dávek přijala některé změny, které s danou oblastí souvisejí. Jednalo se o opatření proti zneužívání doplatku na bydlení v rámci tzv. obchodu s chudobou nebo zjednodušení pravidel pro vyplácení a čerpání rodičovského příspěvku.

Dále pak vláda posilovala personálně úřady práce, které mohly více kontrolovat, zda nejsou dávky zneužívány. Např. v roce 2014 se zdvojnásobil počet kontrol u vyplácení doplatku na bydlení, v roce 2015 pak počet kontrol ještě stoupnul.

V souvislosti s tímto opatřením nebylo nově přiznáno od srpna 2014 do září 2016 asi 4 200 nových žádostí o některou z dávek hmotné nouze a zhruba 9 500 jich bylo odebráno. Celkem tak stát ušetřil 138 milionů, což vyplývá z šetření Úřadu práce.

Vláda dále celkem čtyřikrát zvýšila minimální mzdu, naposledy v srpnu 2017 na 12 200 Kč s platností od ledna 2018. Zaměstnavatelé jsou tímto povinni vyplácet více peněz svým zaměstnancům. Vláda rozhodla o zvýšení minimální mzdy ve snaze motivovat především nízkopříjmové skupiny k zapojení do pracovního procesu a zatraktivnit těmto skupinám práci tak, aby se jim namísto pobírání sociálních dávek vyplatilo pracovat.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť vláda během svého působení čtyřikrát navýšila minimální mzdu, což lze vnímat jako snahu o zatraktivnění práce a zvýšení motivace lidí pobírajících sociální dávky zapojit se do práce. Stejně tak vláda podnikla i některé kroky v rámci zneužívání dávek – zejména personálně posílila úřady práce, které mohou jednodušeji kontrolovat vyplácené dávky; došlo rovněž k úpravám v rámci vyplácení doplatku za bydlení.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože na lepším výběru DPH se podle Evropské komise podílela jak opatření Miroslava Kalouska, tak opatření Andreje Babiše.

Studie Evropské komise (.pdf str. 23) z roku 2016 ukázala, že mezera ve výběru daní se zmenšuje. Podle Evropské komise ke snižování této mezery dochází díky přijatým legislativním opatřením proti podvodům. Studie pracuje s rokem 2014. Konkrétně zavedení registru nespolehlivých plátců v roce 2014 a povinnost elektronického hlášení k DPH.

Institut nespolehlivého plátce (tzv. blacklist) a navazující ručení za nespolehlivého plátce bylo přijato a zavedeno v době (rok 2013), kdy byl ministrem financí Miroslav Kalousek.

Povinnost elektronického hlášení však byla zavedena až vládou, ve které je ministrem financí Andrej Babiš. Studie však pracuje s rokem 2014 a v této době ještě Babišova opatření nevstoupila v platnost. Právě kontrolní hlášení funguje od 1. ledna 2016, EET, které má za cíl také omezit daňové úniky startuje ve 4. vlnách, z nichž se rozeběhly zatím dvě. Legislativní opatření, které studie popisuje, tak vycházejí ze zákonných nastavení, které byly přijaty předchozími vládami.

Dodejme, že je jistě možné, že další kroky, které jsou aktuálně zaváděny, dále úniky omezují. Pouze na toto tvrzení nejsou dostupná data instituce (Evropské komise), kterou Kalousek cituje.