Přehled ověřených výroků

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, protože ač Valachová popisuje korektně to, co měl Březina údajně dle úřadu dělat, jeho reálné aktivity nelze nijak doložit.

Karel Březina se stal poradcem ministryně Valachové v červenci 2016. Petr Hulínský z postu náměstka na MŠMT odešel 30. června 2016. Přesídlil na Ministerstvo vnitra, kde působí v roli politického náměstka ministra Chovance.

Rolí Karla Březiny v resortu školství, alespoň soudě dle vyjádření ministerstva pro server Aktuálně.cz, mělo být následující:

„Pan Březina bude externí poradce, součást politického kabinetu paní ministryně. Jeho agenda bude komunikace s regiony.“

Je ovšem otázkou, co přesně Karel Březina v rámci své činnosti na ministerstvu reálně dělal. Zejména sám při nástupu uvedl:

„Budu poradce pro celou agendu ministerstva školství, ve které je i sport. Patří tam samozřejmě také regiony, protože mám zkušenosti z největšího regionu v Česku, hlavního města Prahy.“

Český rozhlas na začátku května požadoval od úřadu Valachové, aby doložil konkrétní práci, kterou Březina vykonával. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy neposkytlo nic s odůvodněním, že Březina poskytoval své služby formou ústní konzultace a neexistuje tedy žádný dokument, který by jeho práci dokládal.

Dle odborů se v loňském roce nástupní měsíční mzda zaměstnanců v sociální sféře pohybovala v rozmezí 12 000 až 16 000 Kč. Průměrnou mzdu s bonusy a přesčasy pak odbory odhadují na 18 000 korun. Dle Informačního systému o průměrném výdělku spadající pod Ministerstvo práce a sociálních věcí si loni pečovatelé v sociálních službách či domácnostech seniorů vydělali v průměru necelých 18 000 korun hrubého (pdf. str. 40) i s odměnami a všemi příspěvky. V sociálních službách pracuje zhruba 100 000 lidí.

Ministryně školství Kateřina Valachová reaguje na kauzu ohledně šéfa FAČR Miroslava Pelty, který měl zpronevěřit dotační příspěvky. Ty však ministerstvo nemůže zastavit, dokud soud neprokáže vinu svazu. V současnosti se připravuje přísnější dotační program. Výrok ministryně Valachové proto hodnotíme jako pravdivý.

Na tiskové konferenci z 25. května 2017 Valachová uvedla, že příspěvky budou všem žadatelům (vč. FAČR) vypláceny dále, dokud nebude k 31. květnu zveřejněna nová výzva upravující podmínky kontroly a zvyšující transparentnost dotací.

Ministryně původně pozastavil a vyplácení dotací, které se mělo znovu rozběhnout po vydání nového investičního programu a prověření všech žadatelů. Po schůzce s Národní radou pro sport Valachová oznámila, že do června může FAČR dotace dočerpat, jelikož z právního hlediska s ní musí být jednáno v souladu s presumpcí neviny.

Na FAČR se vztahuje dotační Program V (.docx), jenž vstoupil v platnost v lednu 2015. Článek III blíže upravuje kritéria, která je třeba splnit pro možnost žádat o dotace. Současně však zk. 218/2000 Sb. v §15 (3) uvádí, že: „(3) Bylo-li rozhodnuto o odnětí dotace nebo návratné finanční výpomoci z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. a) a c), není možné uložit vrácení dotace nebo její části nebo předčasné vrácení návratné finanční výpomoci nebo její části, která již byla příjemci poskytnuta.“ Jelikož tedy podmínky pro žádost o dotaci FAČR splnila, obdržené dotace z právního hlediska skutečně nelze pozastavit, potažmo vrátit.

Více než polovina obyvatel České republiky opravdu měsíčně nevydělá více, než činí čtyři pětiny minimální mzdy v Německu. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Minimální mzda v Německu aktuálně činí 1 498 EUR, po přepočtu na naši měnu se dostaneme na částku zhruba 39 000 Kč. Čtyři pětiny z této částky pak vychází na 31 200 Kč.

Co se týče České republiky, podle Českého statistického úřadu činí průměrná mzda 29 346 Kč, medián mezd pak 24 896 Kč.

Podrobnější informace o rozložení zaměstnanců do mzdových pásem jsou pak dostupné na webu Platy.cz, přičemž při pohledu na celkové procento zaměstnanců, kteří se pohybují v kategoriích 30 000 Kč a výše, se v jednotlivých krajích dostaneme k 20 až 30 % z celkového počtu zaměstnanců. Výjimku představuje Praha, kde jsou platy oproti zbytku republiky vyšší, a v této kategorii je zde celá polovina zaměstnanců.

Snížení daní bylo jedním z předvolebních slibů Emmanuela Macrona. Konkrétně šlo o daň z příjmů právnických osob a daň z nemovitosti. Nejasná vyjádření vlády ohledně snižování daně z nemovitosti byla jednou z příčin poklesu popularity nového francouzského prezidenta a po nátlaku veřejnosti následoval slib snížit ji do konce roku 2018.

Na konci září představila francouzská vláda návrh rozpočtu pro rok 2018, ve kterém se snižováním daní počítá. Podle francouzského ministra financí tento rozpočet pomůže urychlit hospodářské změny a zároveň je vůči občanům spravedlivý. Levice však navrhované změny kritizuje s tím, že snížení daní se týká hlavně nejbohatších osob a přispěje k nárůstu nerovnosti ve společnosti.

Podle vládního návrhu zákona (.pdf, str. 78) se vodní díla řeší v rámci zvláštního zákona v samostatném vodoprávní řízení. Z tohoto návrhu vyplývá, že je zde možnost (nikoliv povinnost) rozhodovat o vodních dílech i jinak než prostřednictvím vodoprávního úřadu. Na základě pozměňovacích návrhů podaných výborem pro veřejnou správu a regionální rozvoj (.pdf, str. 7) došlo ke změně, kdy pokud je vodní dílo součástí souboru staveb, může podle zvláštního zákona vodoprávní úřad vydat společné povolení. Pozměňovací návrh tedy přidává možnost úplně obejít vodoprávní úřad, pokud je vodní dílo součástí stavby. V takovém případě vodoprávní úřad dává pouze závazné stanovisko.

Poslanec Faltýnek hovoří o jednání, které mělo proběhnout, ovšem zápisy z takového jednání nejsou dohledatelné. Faltýnek však již dříve uvedl, že na sloučení řízení trvá.

Zároveň jednání koaliční rady vlády je neveřejné. Údajný postoj ministra Jurečky ale nekritizuje pouze poslanec Faltýnek, ale také ministryně Šlechtová. „Pan ministr zemědělství sdělil, že pokud budou vodní díla, o kterých se vede diskuze 2,5 roku, součástí společného řízení, pak bude debatovat na poslaneckém klubu, zda lidovci novelu podpoří,“ uvedla Šlechtová.

V listopadu 2016 představila Evropská komise takzvaný zimní legislativní balíček, tedy soubor dokumentů, návrhů a hodnocení dopadů, podle kterých se má vytvářet evropská energetická unie. Obsahuje přitom cíle do roku 2030. Balíček se zaměřuje na několik témat, jako je energetická účinnost, trh s elektřinou, obnovitelné zdroje a další. Dokumenty skutečně čítají celkem tisíce stránek, například jen sekce týkající se trhu s elektřinou a spotřebitelů zabírá 1800 stran.

Europoslankyně Konečná pravděpodobně dále zmiňuje směrnici o energetické účinnosti 2012/27/EU (.pdf), kterou EU schválila v roce 2012, tedy před pěti lety. Tato směrnice obsahuje cíle do roku 2020, členské státy ji tedy v současné době stále implementují.

Výrok Kateřiny Konečné proto hodnotíme jako pravdivý.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože byť má Andrej Babiš pravdu, že byly navýšeny platy zaměstnancům GIBS, nedodává, že byly rovněž zvýšeny od 1. července platy také lidem v sociální oblasti (o 9,4 % – 23 %). Není to tedy tak, že by zvýšení u jedněch znamenalo, že nebudou valorizovány mzdy rovněž u druhých.

Nelze ověřit, jak rozhodnutí o zvýšení platů ve vládě proběhlo. Andrej Babiš v únoru 2017 na Twitteru prohlásil, že „Dvojkoalice ČSSD KDU jede perfektně a hlasuje proti nám. Platy GIBSu navýšila o 20,9 %, budou mít průměrný plat 55 500 Kč.“ V daný den skutečně probíhalo jednání vlády, která přijala bod o uvolnění peněz ve prospěch GIBS.

Záznam z jednání (.doc, bod 10) nezachycuje, jak hlasovali jednotliví členové vlády, uvádí pouze, že 9 přítomných členů vlády bylo pro a 1 proti. Je pravděpodobné, že to byl skutečně Babiš, nelze to ale z oficiálního záznamu doložit.

Vláda v březnu 2017 vydala nařízení, které od 1. července 2017 zvýšilo platy příslušníkům bezpečnostních sborů o 10 %. Konkrétně jde o tarifní složku.

Poslední zpráva o činnosti, kterou Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) zveřejnila, uvádí (str. 9) celkové výdaje na platy v rámci organizace 156,855 mil. Kč, s maximálním povoleným počtem 335 zaměstnanců (str. 3).

Dle odborů se v loňském roce nástupní měsíční mzda zaměstnanců v sociálních službách pohybovala v rozmezí 12 000 až 16 000 Kč. Tyto platy se ale od července také zvýšily, a to od 9,4 % až do 23 % podle příslušného platového tarifu. Tato zvýšení se mají dotknout zhruba 165 tisíc lidí a výdaje na daný krok jsou v řádu miliard korun.

Pokud si navíc uvědomíme, že zaměstnanců GIBS je vlastně minimum (byť s vysokou průměrnou mzdou), tak pokud by jim platy nebyly zvýšeny a peníze by byly alokovány ve prospěch lidí v sociální oblasti, nepřineslo by to druhým jmenovaným žádné velké přilepšení, protože jde v absolutním vyjádření o poměrně malý objem peněz oproti tomu, co sem vláda poslala v červnu sama.

Ministerstvo informatiky fungovalo v České republice v letech 2003–2007. Zrušeno bylo skutečně za vlády ODS, konkrétně za druhé vlády Mirka Topolánka v roce 2007. Od té doby již další ministerstvo nevzniklo a ani nezaniklo.

Někteří členové vlády zastávají své pozice, aniž by přímo kontrolovali nějaký resort. Za vlády Mirka Topolánka to byl např. vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra. V současné vládě jde o Pavla Bělobrádka a Jana Chvojku. Pokud ale přihlížíme k ministerstvu jako čistě ústřednímu orgánu státní správy, má Udženija pravdu. Jako jediné fakticky zaniklo ministerstvo informatiky.

Připomeňme ovšem zánik, vznik či úpravu kompetencí ministerstev v 90. letech. To bylo však spojeno s transformací země a šlo o výjimečnou situaci, tudíž k ní v hodnocení nepřihlížíme. Pouze pro informaci uveďme, že existovalo např. ještě v době první vlády Václava Klause (1992–1996) ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci nebo ministerstvo státní kontroly. Ta však byla v průběhu těchto období zrušena.

Hnutí ANO se skutečně účastní krajských koalic napříč politickým spektrem. To však Andrej Babiš avizoval již před volbami s tím, že pro budoucí koalice jde o konkrétní osoby v různých regionech. Např. v domovském kraji europoslankyně Konečné (Moravskoslezském) předseda hnutí explicitně dopředu vyloučil koalici s ČSSD a jejím lídrem, bývalým hejtmanem Novákem. Důvody pro tvorbu neidentických koalic tedy nejsou z pohledu ANO programové, jak Konečná naznačuje, ale jde o otázky personální. Proto je výrok hodnocen jako zavádějící.

Andrej Babiš v období před volbami i po nich upozorňoval, že hnutí ANO jde v případě regionální politiky o charakter konkrétních lidí v politických stranách, tudíž není směrodatné, o kterou politickou stranu se jedná. V rozhovoru pro server iDNES.cz ze září 2016 pak Babiš uvedl:

Reportér: „Co se týče krajských voleb, když budete mít možnost podílet se na koalicích v krajích, jaký typ koalic byste preferoval?“

Babiš : „Čím méně stran, tím lépe. Nejlepší by byly dvojkoalice, ale se slušnými lidmi.“ Reportér: „Takže to záleží na lidech, ne na stranách?“

Babiš: „Samozřejmě. Přece nemůžeme někde sedět s Haškem, který je sedmilhář, nebo (Miroslavem) Novákem. To je gambler, má peníze, majetek, který nemůže nikdy prokázat. A panu premiérovi nevadí, že takovíto lidé tam sedí.“

Hnutí ANO se po krajských volbách 2016 stalo součástí devíti krajských koalic ze třinácti, přičemž spolupracuje s pravicovými i levicovými stranami. Nelze však říci, že kooperuje se všemi, protože nikde netvoří koalici například s KSČM. Hnutí ANO sice s KSČM koalici vyjednávalo poměrně dlouho v Ústeckém kraji, avšak nakonec vznikla koalice bez ANO. Dále hnutí nikde netvoří krajskou koalici s SPD-SPO.

Zatímco např. v Moravskoslezském a Zlínském kraji vládne mimo jiné s KDU-ČSL a ODS, naopak v mnoha dalších krajích - např. v Jihomoravském a Jihočeském - vládne s ČSSD. Jinde se na vedení podílejí dohromady strany ANO, ČSSD, ODS a další celostátní či regionální strany.

Kraj Složení koalice Středočeský ANO, ODS, STAN, TOP 09 Jihočeský ANO, ČSSD, Jihočeši 2012 Karlovarský ANO, ODS, Piráti, SPO, HNHRM Liberecký ANO, ODS, ČSSD, STAN Vysočina ČSSD, ANO, ODS, Starostové pro Vysočinu Moravskoslezský ANO, KDU-ČSL, ODS Olomoucký ANO, ČSSD, ODS Jihomoravský ANO, ČSSD, Starostové pro jižní Moravu,

TOP 09 Žít Brno Zlínský KDU-ČSL, ANO, STAN, ODS