Přehled ověřených výroků

Pravda s výhradou přísluší výroku proto, neboť ve skutečnosti je spíše korektní říci, že vláda je Poslanecké sněmovně odpovědna. Nejde však o vztah nadřízenosti. .

To, že je Karla Šlechtová jako ministryně pro místní rozvoj členkou výkonné moci, je nepochybné. Dle článku 67 Ústavy ČR je vláda vrcholným orgánem výkonné moci. Ministerstva jsou pak jednou ze složek vlády. Česká státní moc se dle článku 2 Ústavy skládá z moci zákonodárné, výkonné a soudní. Tyto státní moci nejsou ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti, jedná se o tři oddělené složky, které se navzájem doplňují a vyvažují. Jedná se o tzv. horizontální dělbu moci.

Vláda je však dle článku 68 Ústavy odpovědna Poslanecké sněmovně. Ta jí vyslovuje důvěru či nedůvěru. Co se týká odpovědnosti člena vlády, toho dle článku 74 odvolává prezident republiky na návrh předsedy vlády.

Šlechtová se tedy vyjádřila poněkud neobratně, nevhodně zvolené označení vztahu tedy představuje výhradu v jinak pravdivém vyjádření skutečnosti.

V programu Pirátů se skutečně vyskytuje pojem Demokratické minimum. Demokratické minimum je prohlášení, které je kandidát Pirátské strany povinen podepsat před každými volbami. V prohlášení stojí, že kandidát podpoří jen ten návrh, se kterým byl dopředu seznámen.

Podobné formulace, které používá předseda Bartoš, jsou obsaženy i v Kodexu poslance Pirátské strany. V té se kandidát na poslance například zavazuje, že bude konzultovat před hlasováním své záměry na jednání klubu či že nebude hlasovat proti usnesení celostátního fóra. Kodex rovněž obsahuje informaci, že závazky z něj vyplývající jsou „závazky vůči České pirátské straně, s právními účinky plně vynutitelnými žalobou na plnění zaslanou soudu, včetně vydání případného bezdůvodného obohacení, a to do státního rozpočtu. To neplatí při výkonu mandátu, kde to Ústava neumožňuje a v těchto případech jde o závazek voličům v morální rovině postižitelný disciplinárními prostředky včetně řízení u rozhodčí komise Pirátů. "

Matěj Stropnický má pravdu, když říká, že do ČR byla společnost Amazon „přitáhnuta“. Jednalo se totiž o jednu z 84 firem, které zde plánovaly – dle hodnotící zprávy (.pdf, str. 25) ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) – v roce 2014 investovat přibližně 40 mld. korun. Také je pravdou, že se CzechInvest podílel na investicích Amazonu v ČR ve všech následujících případech:

1) Otevření korporátní kanceláře v pražských Dejvicích, kde Amazon zaměstnává zhruba 500 pracovníků.

2) Výstavbě distribučního centra v Dobrovízi u Prahy, kde jsou momentálně zaměstnány 2 000 stálých pracovníků.

3) Otevření návratového centra s 1 000 zaměstnanci, rovněž v Dobrovízi.

Dokladem zájmu agentury CzechInvest na investicích Amazonu v ČR budiž příklad výstavby dobrovízského skladu, kdy se zástupci CzechInvestu snažili zprostředkovat setkání mezi místními obyvateli, zástupci města i investorem za účelem vysvětlení výhod plánované investice.

CzechInvest je státní příspěvkovou organizací podléhající ministerstvu průmyslu a obchodu. Tato společnost má ve své působnosti například registraci žádostí o investiční pobídky, předběžné kalkulace investičních záměrů nebo kompletní asistenci při podávání žádosti.

Více o postupu podání žádosti o investiční pobídky je možné zjistit v brožuře (.pdf) agentury CzechInvest nebo v materiálu (.doc) MPO.

Pražská koalice ve volebním období 2010–2014 doznala změn skutečně celkem třikrát. Občanští demokraté nejprve utvořili koalici s ČSSD, o rok později však spojili své síly s vítězem voleb, stranou TOP 09. Primátorem byl v obou případech Bohuslav Svoboda z ODS.

Po další koaliční krizi byl primátor odvolán a ustavila se nová koalice TOP 09 s ČSSD v čele s novým primátorem Tomášem Hudečkem z TOP 09.

Miloš Zeman navazuje tímto prohlášením na předchozí výrok. V něm mluvil o tom, že všichni poslanci ze všech stran blokovali jeho návrh na navázání platů na docházku do Sněmovny (jenž ovšem nepodal). V tomto výroku mluví o tom, že všichni poslanci napříč politickým spektrem naopak hlasují pro zvyšování svých platů.

Plat poslanců a dalších představitelů státní moci (včetně prezidenta republiky) je zákonem navázán na mzdy v nepodnikatelské sféře a každoročně se tak upravuje podle růstu těchto mezd. V roce 2014 došlo k navýšení platové základny, návrh ale zdaleka nepodpořili všichni poslanci. Naopak když v roce 2010 v rámci jednoho z krizových opatření vláda zmrazovala tyto platy, získal návrh širokou podporu.

Zákon č. 236/1995 Sb., který se zabývá mimo jiné platy poslanců, byl novelizován několikrát, změny se ale většinou netýkaly přímo výše platů. Ta se naposledy zvyšovala novelou z roku 2014, kdy se v letech 2015 až 2018 postupně navyšuje základ pro výpočet výše platu, který se odvozuje od výše mezd v ekonomice (nepodnikatelské sféře). Naopak v krizových letech 2011 až 2014 byly platy představitelů zákonem zmrazeny.

Zvýšení základny pro platy představitelů bylo schváleno v roce 2014. Původní vládní návrh počítal pouze s úpravou základny pro platy soudců, byla však předložena řada pozměňovacích návrhů, kde se navyšuje platová základna i pro poslance a další představitele státní moci. Zvýšení platů bylo nakonec schváleno ve znění, které navrhl předseda Sněmovny Jan Hamáček. Ve třetím čtení byl návrh schválen hlasy ČSSD, KDU-ČSL, KSČM a některých poslanců ANO. Řada poslanců ANO se pak zdržela, stejně jako TOP 09, ODS i Úsvit. Několik poslanců hlasovalo aktivně proti. Senátoři se návrhem vůbec nezabývali. To v praxi toho, jak funguje legislativní proces, znamená, že návrh podpořili.

Pro zmrazení platů poslanci skutečně hlasovali poměrně jednotně, vládní návrh z roku 2010 měl podporu napříč politickým spektrem jak v Poslanecké sněmovně, tak v Senátu.

Podle Zprávy o stavu Romské menšiny za rok 2015 (str. 35–36) Úřad práce nijak neeviduje příslušnost uchazečů k Romské menšině, sledování přesné nezaměstnanosti Romů je proto velmi složité. Je však možné usuzovat, že jejich zaměstnanost roste nebo klesá podle toho, jak se vyvíjí celková nezaměstnanost v ČR. Ta dlouhodobě klesá, takže je možné usuzovat, že klesá i míra nezaměstnanosti Romů.

To například dokládá porovnání odhadovaného procenta nezaměstnanosti Romů ve sledovaných sociálně vyloučených lokalitách z let 2006a 2015. Zde došlo ke snížení z původně odhadovaných 90–100 % na 80–85 % v roce 2015. Tento rozdíl hovoří o zlepšení situace, nicméně nezaměstnanost Romů v těchto lokalitách je podle odhadu stále velmi vysoká.

Jak však již bylo zmíněno, Úřad práce ČR nerozlišuje, zda se uchazeč hlásí k Romské menšině, není proto možné najít přesné statistiky, které by se na nezaměstnanost Romů zaměřovaly. Výrok je proto hodnocen jako neověřitelný.

Zákon, o kterém prezident Zeman hovoří, je zákon o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, který nabyl účinnosti 1. ledna 2006. Podle tohoto zákona mohl provozovatel zařízení společného stravování (restaurace) rozhodnout, jestli je v prostorách takového zařízení kouření povolenonebo zakázánonebo jestli jsou v takovém zařízení vyhrazeny stavebně oddělené prostory pro kuřáky a nekuřáky. Provozovna musela být označena odpovídající grafickou značkou.

Zákonem o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, který zakazuje kouření ve vnitřních částech všech restauracích a který nabyl účinnost 31. května 2017, byl předmětný zákon o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky zrušen.

V médiích se číslo 300 milionů v souvislosti s nezaplacenými daněmi Andreje Babiše neobjevuje. Většina článků komentuje možné obcházení úhrady daní prostřednictvím korunových dluhopisů. V této věci možný únik dělá cca 13,5 milionu korun ročně. Další obcházení úhrady by mohlo plynout z holdingu Agrofert (konkrétně 17 milionů). Podobnou kauzou je prodej „nadceněných“ akcií společnosti Profrost, kde se mohl vyhnout zaplacení až 132 mil. na dani. Zdůrazňujeme, že hodnotíme pouze obsah mediálních článků, nikoli pravdivost těchto spekulací. Na základě toho hodnotíme výrok jako nepravdivý, jelikož v médiích se o dlužné částce kolem 300 milionů nehovoří.

V některých médiích můžeme najít zprávy o tom, že Babiš ušetřil na daních díky nákupu dluhopisů od své firmy Agrofert. Na nezdaněných korunových dluhopisech, které Babiš nakoupil, měl ušetřit až 13,5 milionu korun. Tyto údaje popisují například deníky Echo24nebo iDNES.

Ministr financí nakoupil v roce 2013 korunové dluhopisy Agrofertu v hodnotě 1,252 miliardy Kč, rok nato další část za 230 milionů Kč – celkově tedy za 1,482 miliardy korun. S úrokem 6 % mu dluhopisy vynáší 88,92 milionů korun ročně a pokud by ministr nevyužil daňové optimalizace a zdanil by tuto částku patnácti procenty, stát by získal 13,338 milionů korun.

Částka, kterou by Andrej Babiš musel ročně doplatit, činí 13 milionů Kč, neboť by výnos v hodnotě 90 milionů Kč musel zdanit sazbou daně z přijmu fyzických osob, tedy 15 %. Dodejme, že akciová společnost Agrofert by pak jako právnická osoba danila sazbou ve výši 19 %, což by každoročně činilo 17 milionů Kč.

Kdybychom chtěli vědět, o jak vysokou částku na daních by se u ministra Babiše jednalo za celou dobu (tedy 2013–2016), dostali bychom se k číslu 58,282 milionu (13,338 milionu za roky 2014, 2015 a 2016 plus 11,268 milionu za rok 2013).

Pokud máme cíleně v souvislosti s Babišem hledat částku kolem 300 milionů, objevíme informaci, že podle slov ministra financí na daních od roku 1993 naopak 310 milionů Kč zaplatil. 132 milionů korun je potom částka, kterou dle Hlídacípes.org nezaplatil a zaplatit měl, když „nadceněné“ akcie své společnosti Profrost prodal své druhé společnosti Agrofert. To však nekoresponduje s výrokem místopředsedkyně ODS, který tak zůstává nepravdivý. Dodejme, že se jedná o spekulaci. Zda Babiš měl tyto daně platit, nemůžeme hodnotit my.

Inkaso DPH bylo meziročně vyšší o 26,1 mld. Kč, procentuálně vyjádřeno tedy o 10,6 %. Je ovšem nutno dodat, že se jedná o inkaso DPH v rámci veřejných rozpočtů. Od začátku letošního roku se totiž změnilo rozpočtové určení daní ze 70,25 % na 69,68 % ve prospěch podílu obcí. Pro úplnost tak jenom dodáme, že inkaso DPH na úrovni státního rozpočtu bylo meziročně vyšší o 16,8 mld. Kč, tj. o 9,7 %.

Ministryně Šlechtová správně popisuje proceduru a limity výstavby. Vybudování každého stavebního záměru podléhá zpravidla několika povolovacím procesům. Obecné schéma vypadá přibližně takto, v případě rizika ekologických dopadů však mohou přibýt také další konkrétní povolení, např. dle vodního zákona (mj. ke geologickým pracím ve zvlášť chráněných oblastech) nebo zákona o ochraně krajiny a přírody (např. při kácení dřevin.)

autor schématu: JUDr. Veronika TOMOSZKOVÁ, Ph.D

K obsahu stavebního zákona: územní plánstanoví základní koncepci rozvoje obce a je podřízen zásadám rozvoje kraje i státu. Zásady územního rozvoje kraje jsou obsaženy ve třetí části stavebního zákona (dle terminologie zákona má částí celkem 7). Dále stanoví zejména základní požadavky na účelné a hospodárné uspořádání území kraje. Vydávají je kraje a jsou závazné pro pořizování územních plánů obcí. Politika územního rozvoje ČR je oproti tomu celostátní nástroj územního plánování a funkčně stojí nad zásadami kraje i územním plánováním obce. Ve spolupráci s ostatními ministerstvy ji pořizuje ministerstvo pro místní rozvoj a podléhá i schválení vlády. Výrok ministryně je tedy pravdivý.