... už dneska jsme prostě závislí na dovozu plynu i ropy, jo.
Česká republika je závislá na dovozu ropy a zemního plynu z jiných zemí. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý. Podle posledních zveřejněných dat ČSÚ je ropa dovážena převážně z Ruska, Kazachstánu a Ázerbájdžánu.
Zemní plyn do České republiky proudí z Ruska a Norska, se kterými má uzavřené dlouhodobé smlouvy o dodávkách této suroviny. Rusko by mělo zabezpečovat 75 % dodávek a Norsko zbylých 25 %. V roce 2015 mělo dojít k poklesu dodávek zemního plynu z Norska. Česká republika ale investovala do vybudování zásobníků zemního plynu a zároveň se podílí na projektu vybudování terminálů na zkapalněný zemní plyn (LNG), aby snížila svou závislost na dodávkách z Ruska.
KUŘIM: Seznámil jsem se s rozpornými výpovědmi svědků (v kauze Kajínek, pozn. Demagog.cz) včetně těch, kteří své výpovědi několikrát odvolali.
V dané kauze skutečně došlo ke změně výpovědí. Jeden svěděk výpověď odvolal, což soud neakceptoval, druhý ze svědků měl údajně svou výpověď učinit pod nátlakem. Obecně lze tedy konstatovat, že k tomuto jevu zde došlo, výrok je tedy hodnocen jako pravdivý. V rámci výroku ovšem nehodnotíme obsah výpovědí či obsah celé kauzy.
Jaroslav Ďurči původně vypověděl, že Jiřího Kajínka na místo vraždy Štefana Jandy u plzeňské věznice Bory 30. května 1993 odvezl a že jeli pouze dva. Později svou výpověď odvolal, podle jeho slov byla vynucená policií. Soud později odmítl jako lživou Ďurčiho změněnou výpověď.
I svědek Alexander Hegedüs se svěřil bývalé zaměstnankyni prezidentské kanceláře Janě Chalupové, že v případu Jiřího Kajínka „nemá čisté svědomí“ a svou výpověď údajně učinil pod nátlakem. Sám se řízení o obnově procesu neúčastnil, svou výpověď by údajně uvedl na pravou míru, pokud by směl vypovídat s vyloučením veřejnosti. Soudem byl opakovaně označen za nevěrohodného svědka, i proto nebyla pro soud podstatná informace o jeho možné změně výpovědi.
Kdyby registr smluv zůstal platný pro Budvar, tak zabijeme Budvar...
Vliv registru smluv na Budvar je v tomto ohledu spíše spekulativní. Konkrétní dopady na podnik ve smyslu jeho zániku není možné korektně posoudit, jde spíše o hodnocení ministra zemědělství. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.
To jsou takové výkřiky, vždycky předvolební kampaň je, že chce někdo něco zrušit a MMR rušila každá vláda, každá předvolební kampaň.
Rušení ministerstev je opravdu tématem posledních vlád i některých stran v předvolebních kampaních minimálně v posledních dvou volebních obdobích.
V roce 2012 mluvila o snížení počtu ministerstev vláda Petra Nečase.
Ve volebních programech pro předčasné volby přišly s nápadem na rušení ministerstev např. ODS či TOP 09. Občanští demokraté (str. 6) hovořili o sloučení MPO s ministerstvem dopravy a dále o sloučení MŽP, MZe a MMR. Rušení některých ministerstev slibovala rovněž TOP 09 - ta chtěla vytvořit ministerstvo hospodářství spojením MPO, MMR a MD.
O rušení ministerstva pro místní rozvoj hovořil rovněž volební program ODS v roce 2010 (str. 35). U předvolebních kampaní najdeme také sliby o zeštíhlení státní správy pomocí rušení ministerstev. MMR by před volbami v roce 2009 zrušila ODS i nově vzniklá TOP 09.
To, že se téma rušení ministerstev ve veřejném prostoru objevuje opakovaně, dokládá i souhrn, který byl představen přímo v pořadu Otázky Václava Moravce (čas 52:35). Dodejme, že k žádnému rušení vyjma ministerstva informatiky v této době nedošlo.
V minulém programu jsme již měli školství jako téma číslo jedna.
V programu (.pdf, str. 7) do sněmovních voleb v roce 2013 TOP 09 skutečně řešila problematiku školství poměrně obsáhle. Oficiálním programovým tématem číslo jedna však byla „svoboda a demokracie“. Školství až druhé, nicméně jej lze považovat za první bod, kde jsou stanoveny závazky a sliby.
S novým programem přišla strana až v roce 2017. Pro krajské a sněmovní volby 2016 tak platil program z roku 2013. Nový program (.pdf, str. 4), částečně korespondující Vizí 2030, představuje výhledový rámec témat let 2017–2021, kde je skutečně tématem číslo jedna Školství.
Pokud hodnotíme skutečně věcné body programu, které představují vize a sliby, nikoliv abstraktní teze o svobodě a demokracii, má Miroslav Kalousek pravdu. Školství tak skutečně bylo již v minulých volbách do sněmovny hlavním tématem TOP 09.
(návaznost na předchozí) A podání té žádosti stojí, tuším, 400 korun nebo 1000 korun, teď jsi nejsem jistá, takže mě nechytejte za slovo, ale v těchto intencích. Takže podnikatel musí zaplatit za to, že si podá žádost, aby mu byla prominuta nesmyslná pokuta, a otázka je, jestli mu prominuta bude.
V tomto výroku nehodnotíme „nesmyslnost“ pokuty, ale pouze údaje týkající se žádosti o prominutí pokuty a poplatků. Tyto skutečnosti popisuje místopředsedkyně ODS korektně: podnikatel může podat žádost o prominutí pokuty z nepodání kontrolního hlášení k DPH a podání této žádosti podléhá správnímu poplatku ve výši 1000 Kč.
Informace lze nalézt v Pokynu Generálního finančního ředitelství D-29. Žádost o prominutí pokuty z nepodání kontrolního hlášení k DPH podléhá správnímu poplatku ve výši 1000 Kč (.pdf, str. 2) a lze ji podat nejpozději do tří měsíců (.pdf, str. 2) ode dne právní moci platebního výměru, kterým bylo rozhodnuto o povinnosti uhradit tuto pokutu.
Správce daně pak na základě žádosti posoudí, zda vůbec lze pokutu prominout. Kladná odpověď však sama o sobě neznamená, že pokuta bude skutečně prominuta. Následně se totiž posuzuje rozsah prominutí.
Pro určení rozsahu (.pdf, str. 4) jsou důležitá dvě kritéria: ospravedlnitelný důvod prodlení a četnost porušování povinností při správě daní daňovým subjektem. Pokutu pak lze prominout až do výše 100 %. Ospravedlnitelný důvod posuzuje správce daně a zároveň procentuálně ohodnocuje, do jaké výše může být pokuta prominuta.
A bohužel potom, co se udělala zakázka na EET, která byla zadána také jedné konkrétní firmě (tzn. bez výběrového řízení).
Generální finanční ředitelství skutečně zadalo zakázku na EET bez veřejného řízení společnosti IBM. Není to ovšem tak, že by se jednalo o nějakou neznámou firmu. Celé ministerstvo financí používá již od 90. let informační systém ADIS od IBM. Aplikace pro EET byla začleněna právě do tohoto systému.
IBM získala celou zakázku až v druhém výběrovém řízení, neboť první ministerstvo financí zrušilo. Toto jednací řízení již bylo bez uveřejnění, což dle zákona o veřejných zakázkách znamená, že zadavatel může bez soutěže vyzvat přímo k jednání jednoho či více dodavatelů.
Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.
Samotní aktéři diskuze, tzn. jak představitelé maloobchodů, tak těch spolků nebo nevládních organizací, říkají, že by bylo dobré, kdybychom našli mechanismus (na dotování maloobchodů - pozn. Demagog.cz), kdy třetinu dá stát, třetinu obec a třetinu kraje.
V médiích interpretuje takové rozdělení dotací jen samotný ministr Jurečka, výrok tedy považujeme za neověřitelný.
STAN má nyní podporu okolo dvou procent.
Pro hodnocení výroku vycházíme z volebních modelů agentur, které jsou členy SIMAR, což je Sdružení agentur pro výzkum trhu a veřejného mínění. Ty jsou vázány standardy výzkumu a kvalita jejich práce je kontrolována. Jde o agentury Median, STEM a TNS Aisa (resp. TNS Kantar). Kromě nich pracujeme ještě s volebním modelem CVVM, tedy agentury Sociologického ústavu Akademie věd České republiky.
Podle volebního modelu Medianu má hnutí STAN podporu 2,5 %, podle CVVM 2 %, TNS naměřil Starostům a nezávislým rovněž 2 % hlasů a STEM (data za duben 2017) uvádí u tohoto hnutí hodnotu 2,2 %.
Schwarzenberg tak popisuje podporu pro dané hnutí korektně, nicméně dodejme, že hnutí se o hlasy voličů bude ucházet v koalici s KDU-ČSL a od příštích měření by měly agentury (pod vlivem toho, že již toto spojenectví schválil i sjezd lidovců) zjišťovat společnou hodnotu této koalice. Hnutí STAN navíc není celostátní strana v pravém slova smyslu, nikdy se samostatně neucházelo o poslanecké mandáty.
Dneska je přijatá nějaká koncepce, je to taková mapka, jaké dálnice by se měly dodělat. To jsou ty známé dálnice, které mají vést třeba z Hradce Králové na Olomouc. To jsou prostě ty nedodělané úseky.
V červnu 2013 bylo přijato usnesení vlády č. 449 (.pdf) k Dopravní politice České republiky pro období let 2014–2020 s výhledem do roku 2050. Tato studie má působit jako výchozí strategický dokument (.pdf) resortu dopravy a klade si za cíl mimo jiné (str. 52, kap. 4.4.2.2.) „zkvalitnění napojení všech krajských měst na páteřní kapacitní silniční síť“ nebo „výstavbu chybějících úseků na hlavní síti TEN-T do roku 2030“. Politika transevropské dopravní sítě se týká například probíhající modernizace dálnice D1 mezi Mirošovicemi a Kývalkou.
Z dokumentu vychází i opatření (str. 49, kap. 4.4.2.), které zadává ministerstvu dopravy vytvářet v pětiletých intervalech studii Dopravní sektorové strategie. Toto potvrdila svým usnesením č. 850 (.pdf) ze dne 13. listopadu 2013 i vláda Jiřího Rusnoka. V příloze (.pdf) studie lze pak nalézt jak tabulku s harmonogramem realizace Dopravní strategie pro oblast silniční infrastruktury (str. 2–3), tak i mapu se zakresleným návrhem Dopravní strategie (str. 8).
