Přehled ověřených výroků

Karla Šlechtová hovoří o situaci, kdy Svaz místních samospráv nedostal dotaci. Ministryně to vysvětluje tím, že Svaz nesplnil formální náležitosti žádosti a z tohoto důvodu dotaci nedostal. Podle Systému schvalování projektů a výběrových kritérií integrovaného regionálního operačního programu (IROP) (.pdf, str. 5) jsou obecná kritéria přijetí a kritéria formálních náležitostí společná pro všechny specifické cíle IROP. Pokud žádost neuspěje v hodnocení formálních náležitostí, bude žadatel vyzván k opravě nebo doplnění.

Kritéria formálních náležitostí IROP (.pdf, str. 7) jsou tři:

1. Žádost o podporu je podána v předepsané formě.

2. Žádost o podporu je podepsána oprávněným zástupcem žadatele.

3. Jsou doloženy všechny povinné přílohy a obsahově splňují náležitosti požadované v dokumentaci k výzvě.

V polovině března 2017 bylo v IROP evidováno (.xlsx, sloupec předložené projekty) asi 4 500 žádostí.

Poslanec Babiš zřejmě mluví o generálu Chalífu Haftarovi, který stojí v čele Libyjské národní armády bojující v Libyi o moc s premiérem tripoliské vlády podporované OSN Fáizem Sarrádžem.

Italský parlament schválil minulý měsíc na žádost tripoliské vlády návrh na vyslání námořních plavidel do libyjských teritoriálních vod, které mají pomoci libyjské pobřežní stráži v boji proti převaděčům lidí.

Proti tomuto kroku se Haftar postavil a vzkázal, že Libyjská národní armáda si vyhrazuje právo na schvalování připlutí jednotlivých cizích lodí. Na podporu svých slov nařídil čtyřem námořním základnám blokovat italské lodě. Haftar však nijak neupřesnil, zda je připraven k blokádě italských lodí použít sílu.

Generál Haftar tak opravdu vyzval své vojsko k podniknutí určitých kroků vůči italským lodím bojujícím proti pašerákům migrantů, zda však vyzval k útoku, nelze s jistotou říct. Libyjskou národní armádu pak nelze považovat za teroristickou organizaci, jak ji označuje poslanec Babiš. Jeho výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

V roce 2015 byl opravdu ekonomický růst ČR 4,5 % na rozdíl od Německa, kde dosáhl pouze 1,7 %. Dotace z evropských fondů se rozdělují v sedmiletých cyklech, dnes jsme v cyklu 2014–2020. Zmiňovaná dočerpávání z minulého cyklu v roce 2015 jsou součástí pravidla N+2, které zaručuje, že dotace bude vyplacena i po ukončení předchozího cyklu. Pokud projekty započaté na konci období během dvou let splní závazky, bude jim zpětně vyplacená dotace z předchozího dotačního cyklu.

Nelze ale ověřit, kolik konkrétně dočerpávalo ministerstvo dopravy na konci roku 2015. Za dotační cyklus 2007–2013 celkově vyplatilo 95,3 % dotací (z celkové alokace fondů EU ministerstvu dopravy), o peníze z EU si ale požádali jenom u 67 %. Celkově všechny resorty nedočerpaly méně než 10 mld. Kč proti prvotním odhadům, které byly mnohem vyšší. Podle závěru Nejvyššího kontrolního úřadu byla na konci roku 2013 Česká republika čtvrtým nejhorším státem v čerpání evropských dotací za období 2007–2013.

Zpráva NKÚ kritizovala problémy českých resortů s čerpáním dotací s odhadem (str. 43)nedočerpání na konci období 2014–2020 pohybujícím se mezi 38,6–105 mld. Kč (tj. v nejlepším případě 3x více než za minulé období). Česká republika celkově ke konci května letošního roku požádala o zaslání jen 26,8 mld. Kč (4,4 %) z celkových 646 mld. Kč, které EU pro ČR uvolnila.

Miloš Zeman mluví o průvodci To je Brno, který vydalo brněnské Turistické informační centrum. V něm se (zdroj Idnes) o městě Kuřim uvádí:

„Specifická variace pracovního tábora, kam se lidé stěhují zcela dobrovolně a jehož hlavní dominantou je průtah pro auta vedený samotným centrem města, se nachází 15 kilometrů severně od Brna. Obtížně se zde hledá cokoli hezkého a a to i bizarním smyslu slova. Jedná se o neustále se rozšiřující ‚pomník ztráty lidské soudnosti‘.“

Autorem textu je sociolog Stanislav Biler. Ten ovšem členem hnutí Žít Brno není. Samotné politické hnutí poskytlo následující vyjádření:

„Dobrý den, pan Biler není členem politického hnutí Žít Brno a ani jím nikdy nebyl.“

Toto politické hnutí (dříve recesistický spolek, ve kterém Biler působil) má své zastoupení na komunální úrovni v Brně a také má jednoho krajského zastupitele v Jihomoravském kraji. Bilerovo jméno není dohledatelné jak mezi kandidáty na serveru Volby.cz (tedy za hnutí nekandidoval v žádných volbách), tak ani v dalších zdrojích, který by o něm jako členovi politického hnutí mluvil. Nefiguruje rovněž mezi zakladateli, což dokládá registrační list, který se jali budoucí členové podat na Ministerstvo vnitra.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť členové hnutí Žít Brno ve skutečnosti danou věc nenapsali. Napsal ji člověk jim blízký, který ovšem není členem tohoto subjektu.

Poslanecká sněmovna přijala 15. března 2017 usnesení, v němž po ministru financí Andreji Babišovi (ANO) žádá, aby do 30. dubna 2017 vysvětlil své příjmy, které použil na nákup dluhopisů společnosti Agrofert, a.s. jím samým jakožto fyzickou osobou.

26. dubna 2017 přinesl zpravodajský server Deník.cz informaci, že poradci premiéra Sobotky (ČSSD) vypracovali materiál (.pdf) nazvaný Analytický souhrn kauz a nezodpovězené otázky souvisejícís podnikáním ministra financí A. Babiše, který podrobně popisuje nejasnosti týkající se podnikatelské minulosti Andreje Babiše. Obsahuje také jakýsi souhrn formulovaný ve 22 nezodpovězených otázkách (str. 34). Je třeba dodat, že zmíněný materiál zahrnuje také přílohy a seznam použitých zdrojů (str. 35).

Ačkoliv výše uvedený analytický materiál žádá (stejně jako usnesení Poslanecké sněmovny) vysvětlení pozadí operace s korunovými dluhopisy, což je jednoznačně hlavní téma textu (sahá do minulosti a požaduje vysvětlení souvisejících obchodních aktivit Babiše), nelze říci, že se Sobotkův materiál týká výhradně kauzy korunových dluhopisů. Řeší i některé další otázky, které požadovala v obecnější podobě Poslanecká sněmovna.

Nicméně Babiš mluví o tom, že tento dotaz se objevil veřejně jen pár dní před vypršením termínu, kdy měl sněmovně odpovědět (což učinil 28. dubna). V tomto je třeba dát mu za pravdu - výzvy nebyly fakticky spojeny a jde spíše o součást dalšího tlaku na ministra financí ze strany koaličního partnera.

Sobotkova analýza od Babiše žádá například také vysvětlení miliardových finančních operací kolem společnosti IMOBA (a další otázky týkající se těchto finančních operací), proč Babiš lživě tvrdil, že společnost Hartenberg je investiční fond, když dle České národní banky není (ČNB podle analýzy takový fond neregistruje), nebo kdo byl skutečným vlastníkem společnosti O.F.I. a z jakých peněz tato společnost v 90. letech financovala své investice.

Česká republika se podpisem Smlouvy o přistoupení k EU stala členem hospodářské a měnové unie, která má jednotnou měnu, euro. Aby jej mohla přijmout, musí nejprve splnit tzv. konvergenční kritéria. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Fiala hovoří o tzv. konvergenčních kritériích, která jsou nezbytnými předpoklady pro přijetí eura. Tato kritéria se týkají stabilní míry inflace, schodku veřejných rozpočtů, kurzu měny a výše dlouhodobých úrokových sazeb a jsou posuzovaná za určité časové období.

Členské státy, které doposud nesplnily tato kritéria, mají výjimku z účasti v eurozóně. Česká republika patří od okamžiku svého vstupu do EU právě mezi členské státy s výjimkou, což potvrzuje znění Aktu (.pdf, čl. 4) o podmínkách přistoupení deseti nových členských států (včetně ČR) k Evropské unii z roku 2004.

Důvodem pro trvající výjimku pro ČR je nesplnění jednoho ze čtyř kritérií, konkrétně stability kurzu koruny k euru. Pro splnění tohoto kritéria je třeba účastnit se mechanismu ERM II. Je však třeba podotknout, že se ČR tohoto mechanismu ani neúčastní, proto nelze říci, zda toto kritérium reálně splňuje. Podle výročních zpráv ČNB a Komise je totiž ČR na přijetí eura připravená, neboť ostatní kritéria splňuje s rezervou.

I přes neúčast v tomto mechanismu má Česká republika povinnost k přijetí eura. Tuto povinnost obsahuje samotná účast v hospodářské a měnové unii, jejíž jednotnou měnou je právě euro.

Jakmile členský stát všechna kritéria splní, rozhodne Rada o zrušení jeho dosavadní výjimky. Rada pak následně stanoví přepočítací koeficient dosavadní měny na euro a přijme další opatření pro jeho přijetí. K vydání takového rozhodnutí je třeba souhlasu příslušného členského státu a všech států eurozóny.

Vláda Bohuslava Sobotky skutečně investuje. V období jejího mandátu došlo také ke zvýšení důchodů, minimální mzdy i platů státních zaměstnanců.

Ministr Babiš správně informuje o investicích této vlády. Jak je vidět v grafu, výše investic v roce 2014 odpovídala průměru z minulých let. V následujícím roce kapitálové výdaje vlády výrazně narostly především kvůli snaze dočerpat finance z evropských fondů z programového období 2007–2013. V roce 2016 bylo oproti tomu množství proinvestovaných peněz nejmenší od roku 2005. I přes výkyvy ve výši kapitálových výdajů konstatujeme, že tato vláda investuje podobně jako ty předchozí.

Zdroj: Kapitálové výdaje rozpočtu, 2000–2016 skutečnost, 2017 rozpočet

Ke zvyšování důchodů dochází pravidelně po celou dobu vládnutí koalice. Přiložený graf demonstruje, že od v letech 2014–2016 vzrostly penze žen asi o 350 Kč, muži obdrželi průměrně ještě 50 Kč navíc.

Zdroj: web ČT24

Vláda může přímo ovlivnit jen výši minimální mzdy a platů státních zaměstnanců. Minimální mzda vzrostla od roku 2014 téměř o 30 %, ze zaměstnanců státu si na víc přišli učitelé, úředníci či lékaři.

Zdroj: Facebook Bohuslava Sobotky

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože Česká republika nemá povinnost přijmout 6200 muslimských imigrantů, kteří nepožádali o azyl v první bezpečné zemi svého příchodu, jak prezident tvrdí.

Česká republika má na základně dobrovolných kvót (přijatých jednomyslně českou vládou) a kvót, které odhlasovali ministři vnitra států Evropské unie, přijmout 2 691 uprchlíků, kteří si požádali o azyl v Řecku a Itálii, tedy většinou v prvních bezpečných zemích svého příchodu. Dalších 400 má Česká republika přijmout na základě dobrovolnosti z třetích zemí. Celkový počet přijatých uprchlíků v České republice se tedy měl pohybovat okolo tří tisíc. Nemělo by tak tedy jít o 6 200 migrantů, jak tvrdí prezident Miloš Zeman. Reálně ovšem proces přesídlování ani neprobíhá, Česká republika přijala takto pouhých 12 lidí z Řecka, z Itálie pak nikoho.

Vzhledem k tomu, že Česká republika přijala několik křesťanských uprchlíků a mezi deseti mimo evropskými národnostmi, které nejčastěji žádali v roce 2015 o azyl v zemích Evropské unie, se ve všech státech vyskytuje křesťanská komunita (v Eritrei a Nigérii jde dokonce o většinu obyvatelstva), nelze předpokládat, že by všichni uprchlíci, které by Česká republika přijala, byli muslimové.

Přestože migranti přichází do Evropské unie především z Afriky a z Blízkého východu, nedá se s jistotou říct, že se jedná pouze o lidi vyznávající islám. Pokud se zaměříme na prvních deset nejčastějších mimo evropských národností, které nejčastěji žádaly v roce 2015 o azyl, zjistíme, že se jednalo o Syřany, Afgánce, Iráčany, Pákistánce, Eritrejce, Nigerijce, Somálce, Íránce, občany Mali a Bangladéše. Tyto státy nejsou pouze muslimské. Křesťanská komunita v Sýrii čítala k roku 2010 5,2 procenta obyvatelstva země (1,060,000 obyvatel), v Afghánistánu 0,1 procento (30 000 obyvatel), v Iráku 0,9 procenta (270 000 obyvatel), v Pákistánu 1,6 procenta (2 760 000 obyvatel), v Eritrei 62,9 procent (3 310 000 obyvatel), v Nigérii 50,8 procenta (80 510 000 obyvatel), v Somálsku okolo 0,1 procenta (okolo 10 000 obyvatel), v Íránu 0,2 procenta (110 000 obyvatel), v Mali 3,2 procenta (500 000 obyvatel) a v Bangladéši 0,2 procenta (280 000 obyvatel).

Přestože se nedá s jistotou určit víra všech migrantů v Evropské unii, ani víra těch, kteří by byli přiděleni České republice, je velmi nepravděpodobné, že by Česká republika na základě kvót přijala pouze muslimské imigranty.

Důvodem je i to, že Česká republika už přijala několik křesťanských uprchlíků na základě dobrovolné kvóty z mimo evropských uprchlických táborů. Česká vláda v lednu 2015 přijala návrh, že Česká republika přijme patnáct křesťanských uprchlických rodin s nemocnými dětmi ze Sýrie, kteří utekli do Jordánska. Do konce roku 2016 Česká republika přijala čtyři rodiny křesťanských uprchlíků. Celkově se jednalo o dvacet osob. Projekt byl ale v tomto roce ukončen, protože jedna z rodin se rozhodla odejít do Německa.

V lednu 2016 byli přijati křesťané z Iráku, kteří odsud utíkali před Islámským státem. Nadační fond Generace 21, který příchod těchto křesťanů inicioval, původně plánoval s přesídlením 37 křesťanských rodin o celkovém počtu 153 osob. Fond do České republiky přivezl pouze 89 osob, vláda totiž projekt v dubnu 2016 zrušila. Důvodem bylo, že 24 jich odletělo zpět do své vlasti a 25 jich uteklo do Německa. Jejich statut uprchlíka byl velmi komplikovaný, většina z nich měla statut vnitřního vysídlence, neboť předtím žili na vlastním územím. Většina těchto iráckých uprchlíků tak nebyla počítána do kvót.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože, jak vyplývá z informací níže, není pravdou, že by zařazení bodu Daňové podvody ministra financí podpořili ve Sněmovně všichni kromě ANO a Úsvitu. Hlasování se zdrželi někteří poslanci koaličních stran ČSSD (resp. pro hlasovalo 17 z 50) a KDU-ČSL a poslanci hnutí SPD (skupina kolem Tomia Okamury).

Na své 55. schůzi dne 14. 3. 2017 schválila Poslanecká sněmovna zařazení projednávání bodu s názvem Daňové podvody ministra financí, který navrhl poslanec a předseda TOP 09 Miroslav Kalousek.

Jednalo se o hlasování č. 224, pro zařazení tohoto bodu hlasovalo 84 poslanců, proti 28. Proti hlasovali poslanci hnutí ANO (proti 33, omluveno 9, zdrželi se 3, nepřihlášení 2), dále poslanci Úsvitu - Národní koalice (proti 4, omluven 1, zdrželi se 2) a také jeden nezařazený poslanec, a to Petr Adam (který byl do Poslanecké sněmovny zvolen za Úsvit).

I několik dalších poslanců se hlasování zdrželo – z nezařazených to byl Fiala, Fiedler, Holík a Okamura. Kromě Fiedlera jsou ostatní tři jmenovaní členy strany Svoboda a přímá demokracie (SPD), která však nemá vlastní poslanecký klub. Z ČSSD se hlasování zdrželo 12 poslanců (17 návrh podpořilo). Návrh podpořila většina poslaneckého klubu KDU-ČSL (7 poslanců), tři se zdrželi hlasování.

Za dobu vlády Bohuslava Sobotky vznikly tři nové ústřední správní úřady, výrok poslance Fialy tak hodnotíme jako nepravdivý.

Správním úřadem se podle ústavy rozumí jakákoliv složka státu zřízená zákonem, plnící úkoly na základě zákona a vykonávající státní správu. Správní úřady se mohou vnitřně členit (např. ministerstva na odbory a další složky). Správními úřady však nejsou ku příkladu státní fondy, které slouží pouze k shromažďování a rozdělování majetku, avšak státní správu nevykonávají.

Kromě běžných správních úřadů (finanční, katastrální) však právní řád rozlišuje ještě tzv. ústřední správní úřady, mezi které Ústavní soud řadí ty správní úřady, které vykonávají státní správu na celém území ČR a které nejsou podřízeny jinému správnímu úřadu. Tyto podmínky splňuje jen malý počet správních úřadů (v současnosti 30), přičemž všechny jsou obsaženy v kompetenčním zákoně. Těchto 30 ústředních správních úřadů se rozděluje na základě toho, jestli v jejich čele stojí člen vlády (ministerstva), či ne (ústřední správní úřad). Pokud poslanec Fiala mluví o úřadech, myslí tím právě ústřední správní úřady.

Porovnáním současného znění kompetenčního zákona a znění před nástupem současné vlády zjistíme, že vznikly celkem tři nové ústřední správní úřady: Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře a Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost.

Úřad pro ochranu osobních údajů i Rada pro rozhlasové a televizní vysílání byly za současné vlády do výčtu také přidány, avšak existovaly již před nástupem vlády Bohuslava Sobotky, pouze nebyly v kompetenčním zákoně uvedeny. To jim však jejich postavení jako ústředního správního úřadu nesebralo.