Přehled ověřených výroků

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože konkrétně zmiňovaná dotace je opravdu nenároková.

Zde se konkrétně jedná o případ, o kterém bylo informováno v Otázkách Václava Moravce. Sdružení místních samospráv zaslalo České televizi (čas 25:45) informaci, podle které tomuto sdružení neměla být poskytnuta dotace Ministerstvem pro místní rozvoj a Karlou Šlechtovou jako ministryní za ANO. Důvodem neposkytnutí dotace měla být jejich kritika zavedení elektronické evidence tržeb.

Co se týče pojmu nenárokové dotace, toto znamená, že se o poskytnutí dotace musí příjemce aktivně ucházet a není na ně automatický nárok. Zde se konkrétně mělo jednat o dotaci pro nestátní neziskové organizace.

Na webu ministerstva pro místní rozvoj u informací pro přidělování této dotace je možno zjistit podmínky, za kterých se dotace přiděluje. Kromě těchto podmínek je zde uvedena věta: „Na poskytnutí dotace není právní nárok“. Výrok je tedy hodnocen jako pravdivý.

Tržby v maloobchodě vzrostly v roce 2016 o 5,6 %, a to i díky tomu, že české ekonomice se v v tomto období dařilo růst tempem 2,3 %. Vyšší tržby ukazují na vyšší spotřebu, což následně vede k tomu, že se v absolutních číslech prodají větší objemy zboží a služeb, a tedy i s tím související absolutní výběr DPH. Inkaso DPH v roce 2016 bylo meziročně vyšší o 3,8 %. Výběr DPH tak vzrostl pomaleji než maloobchodní tržby.

Nicméně je třeba upozornit na některé limity Kalouskova tvrzení. Předně do maloobchodních tržeb nespadají všechny položky podléhající DPH - např. nemovitosti nebo část služeb. Vyšší maloobchodní tržby tedy nemusí automaticky znamenat, že by mělo o stejnou výši růst DPH. Záleží na více faktorech.

Dále tržby jako takové nejsou to samé jako přidaná hodnota. Obrazně řečeno - že někdo utržil dvojnásobek, neznamená, že bude platit/odvádět dvojnásobek na DPH, protože může mít vyšší vstupní náklady. Je více sazeb, takže může dojít k přelivu mezi sazbami - ať už proto, že lidé více kupují nízko/vícedaněné zboží, nebo proto, že se něco překlasifikovalo.

Výrok z tohoto důvodu hodnotíme jako zavádějící, protože byť Kalousek podává správná čísla, jejich význam dezinterpretuje.

Poslanec Babiš zřejmě mluví o generálu Chalífu Haftarovi, který stojí v čele Libyjské národní armády bojující v Libyi o moc s premiérem tripoliské vlády podporované OSN Fáizem Sarrádžem.

Italský parlament schválil minulý měsíc na žádost tripoliské vlády návrh na vyslání námořních plavidel do libyjských teritoriálních vod, které mají pomoci libyjské pobřežní stráži v boji proti převaděčům lidí.

Proti tomuto kroku se Haftar postavil a vzkázal, že Libyjská národní armáda si vyhrazuje právo na schvalování připlutí jednotlivých cizích lodí. Na podporu svých slov nařídil čtyřem námořním základnám blokovat italské lodě. Haftar však nijak neupřesnil, zda je připraven k blokádě italských lodí použít sílu.

Generál Haftar tak opravdu vyzval své vojsko k podniknutí určitých kroků vůči italským lodím bojujícím proti pašerákům migrantů, zda však vyzval k útoku, nelze s jistotou říct. Libyjskou národní armádu pak nelze považovat za teroristickou organizaci, jak ji označuje poslanec Babiš. Jeho výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Výše doplatku na bydlení opravdu odpovídá výši nájemného, za které lze pořídit byt ve městech. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Petr Mach poukazuje na tzv. „obchod s chudobou“, o kterém informovali např. v dubnu 2017 Reportéři ČT. Jde o byznys, kdy majitelé a provozovatelé ubytoven profitují z ubytování lidí pobírajících sociální dávky na bydlení. Ubytovny jsou často předražené a v nevyhovujícím stavu.

Hlavním zdrojem dávek je doplatek na bydlení, upravený v zákoně o pomoci v hmotné nouzi. Nárok na příspěvek na bydlení je posuzován podle příjmu osoby, popř. podle celkových majetkových a sociálních poměrů. Podmínkou nároku na doplatek na bydlení je hmotná nouze žadatele. Hmotná nouze se posuzuje podle přiměřených nákladů na bydlení a tzv. částky živobytí, která je určena zákonem.

Na podzim 2014 byl novelizován zákon o hmotné nouzi. Novela definuje vhodné bydlení a určuje, jak musí vypadat byt, na který dostane žadatel v hmotné nouzi dávky – jedná se hlavně o zakotvení stavebních a hygienických standardů. Navíc zavádí, že místo doplatku na bydlení poskytovaného na jednu osobu je doplatek poskytnut na jednu místnost ubytovny (jeden byt), bez ohledu na to, kolik lidí v ní žije.

Druhá novela zákona o hmotné nouzi cílí přímo proti byznysu s ubytovnami, respektive upravuje a zpřísňuje podmínky, za kterých může žadatel získat doplatek na bydlení umožňující mu bydlet v „substandardních formách bydlení“ (tedy takových, které neodpovídají stavebně-technickým standardům). Žadatel musí mít důvod v takových prostorách bydlet (např. jedná se o místo blízké k jeho zaměstnání) a musí spolupracovat na motivačním plánu. Zároveň se novelou snížila výše dávky, kterou mohou žadatelé pro bydlení na ubytovnách získat (z 90 % pokrytých nákladů na bydlení na 80 %).

Výše doplatku na bydlení obsahuje důvodová zpráva (.pdf, str. 23) k novele, přičemž doplatek odpovídá výši nájemného, za které lze pořídit ve městech nájem bytu.

Situaci měl za cíl vyřešit návrh zákona o sociálním bydlení, který počítal s tím, že by osoba v bytové nouzi nebo osoba vynakládající nepřiměřeně vysoké náklady na bydlení měla nárok na sociální bydlení. Bytový fond by zajišťovala primárně obec, a to s regulovanou cenou nájmu. Tím by v podstatě vymizela potřeba těchto lidí hledat si bydlení jiným způsobem – tedy v ubytovnách – a zamezilo by se tzv. „obchodu s chudobou“. Návrh zákona však Parlamentem neprošel a proto po volbách tzv. spadne pod stůl.

Výše výdajů na neinvestiční transfery podnikatelským subjektům v návrhu státního rozpočtu (.pdf, str. 69) pro rok 2017 dosáhla 49,3 mld. korun.

Největší podíl těchto transferů připadá na ministerstvo průmyslu a obchodu částkou 32,3 mld. korun.

Za posledních 20 let (1996–2016) se narodilo 2 161 901 živých dětí. V předchozích 20 letech (1976–1996) to bylo 2 891 454 živých dětí. Za posledních 20 let je tedy úbytek pouze 729 553, ne milion, jak je vidět v následujícím grafu:

Podle dat českého statistického úřadu počet žáků na učňovských oborech opravdu každoročně klesá. V porovnání školního roku 2005/06 a posledních dat za rok 2015/2016 klesl o zhruba 46 tisíc:

Podívejme se ale na to, kolik procent z žáků na středním stupni vzdělávání tvoří studenti v oborech s výučním listem. Od roku 2005 do 2016 došlo k poklesu o 2 %: v roce 2005/2006 studovalo 24 % studentů obor s výučním listem, o deset let později 21 % ze všech studentů na středních školách. Na procentuální zastoupení se zaměřujeme proto, že na rozdíl od absolutního počtu není zkreslen celkovým poklesem studentů, ke kterému kvůli nižší porodnosti nepochybně dochází. Ve výroku Bělobrádka by proto mělo jít hlavně o proporcionální (tj. procentuální) zastoupení žáků na oborech s vyučením.

Nyní se vyjádříme ke Gaussově křivce, kterou Bělobrádek zmiňuje. Gaussovo rozdělení, nebo také normální, je rozdělení v populaci, v tomto případě myšleno inteligenční rozdělení. Opět platí, že zde jde o procenta lidí v populaci, kteří mají konkrétně vysokou inteligenci (měřenou testy IQ) – tato proporce se v čase nemění, největší procento populace se pohybuje okolo průměru (68 % populace) a menší dosahuje geniality nebo je naopak mentálně na nižší úrovni.

Pokud tedy Pavel Bělobrádek říká, že na Gaussově křivce kvůli menšímu počtu dětí něco „chybí“, není to úplně korektní argumentace: rozložení inteligence dětí se nemění, pouze se „kopec“ z grafu sníží, takže je ve všech částech populace méně lidí.

Změna ovšem může nastat například v tom, že gymnázia nebo školy zakončené maturitou nenaplní své kapacity dětmi s vyšším IQ, a proto mohou snižovat požadavky na studenty a nabírat více dětí s nižším IQ. To bude pravděpodobně případ propadu u škol s výučním listem: jak ukazuje výše publikovaná tabulka, skoro u všech typů vzdělání došlo k poklesu žáků, nárůst najdeme hlavně u všeobecných škol s maturitou (ze kterých poté žáci nejčastěji míří na vysokou školu).

Vládnutí s podporou KSČM fungovalo v letech 2008–2012 ve Středočeském kraji. Tam David Rath sestavil krajskou radu pouze z členů ČSSD, která získala podporu zastupitelů KSČM. V dalším volebním období utvořily pak obě strany koalici.

Radu sestavenou pouze z členů ČSSD měl v letech 2008–2012 i Plzeňský kraj. Menšinová vláda v čele s hejtmankou Miladou Emmerovou měla vyjednanou podporu KSČM. I zde se po dalších volbách z této spolupráce utvořila plnohodnotná koalice.

Dvě volební období za sebou (2008–2016) se i na Vysočině udržela menšinová vláda ČSSD s podporou KSČM. V roce 2012 stvrdily obě strany tento stav i Dohodou o vzájemné podpoře programových priorit, vytvořením rady a orgánů kraje.

Spíše pro doplnění uveďme, že mluvit o menšinové vládě v krajích může být trochu problematické. Na centrální úrovni může vláda získat důvěru a neztratit ji, i když nedisponuje většinou v Poslanecké sněmovně. Podle Ústavy totiž pro zisk důvěry stačí většina přítomných poslanců. Připomeňme dobu opoziční smlouvy, kdy důvěru získal Zemanův kabinet proto, že poslanci ODS pod vedením Václava Klause opustili sál a snížili tak kvórum (totéž se stalo v roce 1996 v opačném gardu). V krajích tato možnost není. Podle zákona musí všechna hlasování projít s podporou většiny všech přítomných zastupitelů. Tedy komunisté museli pro zmíněné rady bez svého zastoupení aktivně hlasovat. Jde spíše o doplňující politologickou úvahu, kdy může být problematické vidět jako menšinovou krajskou vládu tu, pro niž aktivně hlasuje strana, která se deklaruje tak, že ji pouze toleruje.

Výrok Ivana Bartoše o úsporách obyvatel České republiky je nepravdivý, i přes porovnání s okolními bohatšími zeměmi neobstojí tvrzení, že nikdo nemá žádné úspory.

Budeme-li pracovat pouze s absolutní výší úspor nebo mírou úspor občanů ČR, tak Ivan Bartoš nemá pravdu, když říká, že lidé žádné úspory nemají. Dle statistiky ČSÚ činila míra úspor domácností za rok 2016 12,1 % (vůči hrubému disponibilnímu důchodu) a za první kvartál roku 2017 9,1 %.

ING Bank vydává „Index úspor domácností“, dle něhož průměrná domácnost pokryje svými úsporami výdaje na 5,62 měsíce (1. kvartál 2017). V loňském roce se tento index pohyboval mezi 4–4,45 měsíci.

Na druhou stranu, zasadíme-li Bartošova slova do kontextu vůči jiným zemím EU – například našim sousedům, tak mohou skutečně úspory Čechů působit (v některých případech), jako velmi malé sumy.

Z grafu je vidět, že Čech má absolutně vyšší úspory než Polák nebo Slovák, ale mnohem nižší než Němec a Rakušan. Češi ročně uspoří asi jen čtvrtinu toho, co Rakušané nebo Němci, a přitom v poměru HDP per capita jsme na 71 potažmo 73 procentech našich západních sousedů. Opravdu v tomto ohledu mají Češi relativně málo úspor.

Podrobnější informace o úsporách (finančích aktivech) obyvatel zemí Evropy jsou k dispozici v dokumentu Global Wealth Report 2016 (.pdf) společnosti Allianz.

Pro převod USD na CZK byl použit kurz ČNB z 27. září 2017 a pro USD a EUR údaje ECB rovněž z 27. září 2017.

Andrej Babiš ve svých veřejných vyjádřeních opravdu většinou podporoval růst platů těchto profesí. Všechny ovšem ve funkčním období této vlády přidáno dostaly (některé opakovaně), takže není jasné, o jakém neuposlechnutém doporučení Babiš mluví. Naznačování, že Babiš byl původcem zvyšování mezd ve veřejné sféře (u uvedených profesí), a to navzdory svým vládním kolegům, je hodnoceno jako nepravdivé.

Andrej Babiš v médiích vyjadřoval podporu navýšení platů v sociálních službách (platy jsou zde podle něj „katastrofální“). Zvyšování platů učitelů též nezpochybňoval, pouze se vedly spory o jejich výši a o době, kdy nárůst nastane. Zvednout platy bezpečnostním sborům naopak v únoru 2017 ministerstvo financí pod Babišovým vedením nechtělo, považovalo růst platů v tomto sektoru za dostatečný (stanovisko MF - .doc, str. 2). Babišův úřad k zamýšlenému návrhu na zvýšení uvedl:

„Objem prostředků na platy příslušníků považujeme za dostatečný a v posledních letech stále se navyšující (2014/2013 došlo k nárůstu objemu o 2 %; 2015/2014 o 5 %; 2016/2015 o 3 %; 2017/2016 o 5 %). Vzhledem k tomu, že se s vysokou pravděpodobností dá předpokládat, že v rámci rozpočtových prací v oblasti tvorby parametrů návrhu státního rozpočtu na rok 2018 dojde ve vládní koalici k určité shodě nad plošným navýšením objemu prostředků na platy, je potřeba tuto otázku řešit komplexně, tedy s ohledem na ostatní skupiny zaměstnanců odměňovaných z prostředků státního rozpočtu (pedagogové, státní úředníci, vojáci, aj.) a toto rozhodnutí realizovat s účinností od 1.1.2018, tedy až schválené rozpočty příslušných kapitol na rok 2018 budou obsahovat prostředky na zabezpečení navýšení platů.“

Platové tarify pro příslušníky bezpečnostních složek se ovšem za vlády Bohuslava Sobotky zvýšily, a to od 1. 7. 2017 o 10 %. Došlo k tomu i navzdory názoru Andreje Babiše.

Platy zaměstnanců v sociálních službách se od července zvýšily, a to od 9,4 % až do 23 % podle příslušného platového tarifu. Tato zvýšení se mají dotknout zhruba 165 tisíc lidí.

Platy pedagogických i nepedagogických zaměstnanců se zvedly v listopadu 2015 – nepedagogickým pracovníkům o 3 %, pedagogickým o 3,3 %. Dne 1. 9. 2016 se dále zvedly platy zaměstnanců ve školství, a to v průměru o 4 % nepedagogickým pracovníkům a o 6 % pedagogickým pracovníkům. Stalo se tak díky nařízení vlády. Od července 2017 dochází k dalšímu navýšení platů nepedagogických zaměstnanců.

V kultuře za této vlády stoupl průměrný plat o 35 %, zvedly se i tarifní platy.

Pro úplnost dodejme, že 11. 9. - tedy po tomto rozhovoru - vláda rozhodla o zvýšení platů státním zaměstnancům o 10 % a učitelům o 15 %, a to od 1. listopadu 2017.

Výrok je hodnocen jako pravdivý. Faktem zůstává, že od 1. listopadu 2016 byl zavedený „pilotní“ provoz aplikace EET na dobrovolné bázi, který měl sloužit uživatelům (podnikatelům) a správci systému k otestování funkčnosti stability celého projektu.

Vzhledem k tomu, že projekt takového rozsahu v historii České republiky nikdy neproběhl (zákon o registračních pokladnách zrušila vláda Mirka Topolánka v roce 2007), jde opravdu o první možnost testování EET.