Přehled ověřených výroků

Sdružení hnutí ANO vzniklo v listopadu 2011. Oficiálně bylo registrováno jako politický subjekt dne 11. května 2012 pod názvem ANO 2011.

Koaliční smlouva mezi ČSSD, hnutím ANO 2011 a KDU-ČSL byla podepsána po volbách do Poslanecké sněmovny, a to 13. ledna 2014. Zmíněné volby proběhly v roce 2013 a ANO v nich získalo 18,65 % hlasů.

Občanskou podporu hnutí ANO 2011 můžeme sledovat podle volebních preferencí, respektive volebních modelů. Nejnovější volební model (.pdf, str. 5) agentury Median z února 2017 ukazoval, že pokud by se volby konaly v tomto období, získalo by ANO pravděpodobně 29 % hlasů (se statistickou odchylkou /-3,5 %) a bylo by tedy nejsilnější stranou (ČSSD podle modelu měla 21 %).

Zdroj grafu: Agentura Median

Podle stejného výzkumu tvoří voličské jádro hnutí 20,5 % lidí, zatímco volební potenciál (lidé, kteří volbu hnutí ANO zvažují a nevylučují účast u voleb) se pohybuje na 36,5 % (str. 8).

Centrum pro výzkum veřejného mínění ve svém šetření (.pdf, str. 3) z únoru 2017 ve volebním modelu uvádí, že by hnutí ANO v lednu získalo 31,5 % hlasů, zatímco ČSSD 20 %.

Zdroj grafu: CVVM

Andrej Babiš má navíc podle CVVM (únor 2017, .pdf, str. 2) největší důvěru lidí ze všech stranických představitelů.

Stejně tak volební modely Kantar TS pro Českou televizi a také společnosti STEM ukazují jednoznačný náskok hnutí ANO.

Oprava: Výrok byl původně hodnocen jako nepravdivý. Po opětovném přezkoumání jsme jej změnili na zavádějící. Je pravdou, že v minulosti byla horní sazba DPFO nad 40 % a postupně se snižovala (nejen za pravicových vlád). Pravicové vlády pak v roce 2008 zavedly jednotnou 15% daň ze superhrubé mzdy. Zde ovšem došlo ke snížení z nejvyššího pásma, které dosahovalo 32 %. Navíc jsme přihlédli k tomu, že složená daňová kvóta zůstala fakticky stejná. Za původní chybné hodnocení se omlouváme.

Za vlády Mirka Topolánka došlo k zavedení rovné daně, která nahradila předchozí progresivní daň, jejíž výše se v 90. letech opravdu pohybovala nad 40 %. V době zavedené 40% daně však vládla pravicová vláda Václava Klause. Ke snížení pod 40 % došlo až v roce 2001 za levicové vlády Miloše Zemana. Za období 2 posledních pravicových vlád pak zároveň došlo k růstu daně z přidané hodnoty. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Progresivní daň se týká daně z příjmů fyzických osob a označuje daňový systém, ve kterém se výše daňové sazby liší podle výše základu daně. Tato forma výpočtu daní z příjmů platila na území České republiky od roku 1993 do roku 2007, kdy v prvních 2 letech za vlády Václava Klause činila nejvyšší sazba 47 % ze superhrubé mzdy. Po novelizaci zákona o daních z příjmů se nejvyšší sazba snížila na 40 %, ke kterým se ještě doplácela pevně stanovená částka.

Pod sazbu 40 % se daň snížila za vlády levicové vlády Miloše Zemana, konkrétně činila 32% pevná částka, přičemž na této hranici vydržela až do roku 2008, kdy byla pravicovou vládou Mirka Topolánka zavedena jednotná sazba ve výši 15 %.

Co se týče daně z příjmu právnických osob, ta se mezi roky 2007 až 2009 snížila z 24 % na 21 %. V tomto období vládla pravicová vláda vedena Mirkem Topolánkem.

Mnoha změn se dočkala též DPH (.pdf, str. 18). Od roku 2007 byla standardní sazba zvýšena z 19 % na 20 %. Snížená sazba postupně stoupla z 5 % na 15 %. V roce 2015 se přidala ještě druhá snížená sazba, která doposud neexistovala - ta činí 10 %.

Ukazatelem vývoje celkového daňového zatížení může být celková daňová kvóta, která udává podíl všech daňových plateb, včetně sociálního a zdravotního pojištění, na HDP. K mírnému poklesu po zavedení daňových reforem v roce 2008 skutečně došlo, jedná se ale o ukazatel, který je relativní vůči HDP, musíme tak vzít v úvahu i hospodářskou krizi, jež v těchto letech probíhala.

V případě první části výroku je pravdou, že oba návrhy jsou poslaneckou iniciativou - služební zákon (novela zákona č. 218/2002 Sb.) i zákon o registru smluv .

Co se týče otázky analýz, tak není pravdou, že by k problematice neexistovaly žádné analýzy. Ministerstvo vnitra si například objednalo 29. února 2016 zpracování analýzy o možných rizicích a dopadech zveřejňování smluv na vybrané státní firmy u soukromé firmy Deloitte. Bohužel tento text není veřejně dostupný.

Problematiku narušení volné hospodářské soutěže také komentoval ve svém stanovisku ÚOHS, který připustil možnost, že uveřejňováním smluv v registru může nastat u části subjektů újma a nerovnost v případě praxe volné hospodářské soutěže. Text stanoviska je k dispozici zde.

Nutno podotknout, že obě stanoviska analýz byla kritizována, a to především ze strany neziskové organizace Rekonstrukce státu, jež se zákonem o registru smluv dlouhodobě zabývá. Poměrně podrobné stanovisko k výtkám ÚOHS je dostupné zde a k analýze společnosti Deloitte existuje vyjádření zde.

Otázka argumentace těmito analýzami je bohužel neověřitelná, přesto lze souhlasit, že k problematice zveřejňování dokumentů v registru smluv existují analýzy a vyjádření, které zaobírají celou škálu od kritiků až po zastánce registru smluv.

Dodejme, že i přes tyto neduhy pro oba zmíněné návrhy poslanci KDU-ČSL hlasovali.

Po posledních krajských volbách, které se konaly ve dnech 7. a 8. října 2016, zpracovala agentura Median pro Českou televizi výzkum zveřejněný 12. října 2016. Sběr dat probíhal v předvolebním období, a to od 3. do 7. října 2016. Výzkum se v jedné své části zaměřoval na pravděpodobnou volbu těch, kteří ve výzkumu avizovali neúčast.

Potenciál Pirátů a jejich koalic v tomto výzkumu opravdu činí 10 % hlasů (tamtéž, str. 7). Tedy podle daného výzkumu Medianu by Piráti měli šanci získat až desetinu hlasů od lidí, co k volbám nepřišli.

Je důležité dodat, že v tomto případě jde spíše o Bartošovu predikci než cokoli jiného. Data byla specificky sbírána k jistému typu voleb v jistém čase; že by se tehdejší podpora mohla zrcadlit do aktuální kampaně, je spekulace. Nicméně předseda Pirátů popisuje korektně fakta, což je pro výrok zásadní, jeho interpretaci v tomto případě nehodnotíme.

Co se týče současných výzkumů, které se zabývají volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2017 a pracují i s nerozhodnutými voliči, můžeme zmínit výzkum Behavio. Ten zkoumal jak rozhodnuté voliče v populaci, tak i celkový volební potenciál stran. U Pirátů daný výzkum souhrnně naměřil hodnotu 14 % voličů, kteří uvažují, že by Piráty volili.

Ještě doplňme, že volební potenciál je situace, která říká, kolik hlasů může strana teoreticky získat, kdyby ji volili všichni lidé, kteří její volbu zvažují a zároveň nevylučují účast ve volbách. Volič přitom jako svou potenciální volbu může označit více politických stran (Tomáš Lebeda, str. 25).

Podle Pavla Teličky chybí školství absolventi technických škol a kvalifikovaní pracovníci. V otázce řešení se však odkazuje na ministryni školství Valachovou (ČSSD), která příslušné reformní kroky v Otázkách VM blíže neuvedla. S ohledem na omezený časový rámec pořadu je však nutné zohlednit, že příslušné argumenty Valachová prezentovala v řadě jiných mediích. Výrok Teličky proto hodnotíme jako zavádějící, neboť spojovat absenci reformních kroků s jedním pořadem, jehož dramaturgii host ani nenastavuje, je velmi zjednodušující.

Jedním z možných řešení nedostatku kvalifikovaných pedagogů je podle ministryně Valachové zaměstnání odborníků z praxe na plný úvazek, tedy bez pedagogické kvalifikace. Tento systém v současnosti funguje ve vysokém školství. Zvažuje se proto zavedení i na středních odborných školách.

Loni ministerstvo školství zjednodušilo způsob uznávání odborné kvalifikace pro cizince i uznání kvalifikace dosažené občany ČR v zahraničí.

Už v roce 2015 uvedla Kateřina Valachová pro Rozhlas, že chce „učinit legislativní změny, abychom zlepšili podmínky a počet učitelů odborných předmětů na středních odborných školách“. Tuto ambici se pokusila naplnit reformou tzv. kariérního řádu. Celkem poslal resort do Poslanecké sněmovny v tomto období 10 zákonů (u typu navrhovatele zaškrtnout „vláda“, do zástupce navrhovatele vepsat „školství“).

Řada regionů současně nabízí studentům technicky zaměřených škol stipendia.

Zdroj: OVM; Průzkum veřejného mínění Trendy ČeskaDiskuze mezi Valachovou (ČSSD) a Münichem (expert pro projekty EU, OECD apod.), na niž se Telička odkazuje, se zabývala především platovými podmínkami pedagogů.

Valachová v debatě mluvila (9:08–9:28) o tom, že nelze jednoznačně zaručit, jestli plánované reformy povedou ke zkvalitnění školství jako takového. Uvedla však několik faktorů, jež mají na kvalitu školství vliv:

• Optimalizace školství, o které se mluví od roku 2009, jež stojí na komunální spolupráci mezi obcemi.
• Zavedení povinné maturitní zkoušky z matematiky na středních školách s dvouletým rozložením.
• „Školský rejstřík“, který mapuje záměry dílčích škol, u nichž následně ministerstvo posuzuje, zda je nutné danou školu podpořit a udržet. Kritičtější správa tohoto rejstříku ze strany MŠMT je podle Valachové (5:50–6:15) jednou z cest ke zkvalitnění školství.

V otázce kvalifikované pracovní síly se diskuze krátce stočila na funkci ředitele. Ten je podle školského zákona (§ 166(2)) volen komisí tvořenou zastupiteli příslušné obce a současně je politicky odpovědný starostovi obce. Výsledek konkurzu ale není podle zk. 54/2005 Sb.o konkursních řízeních závazný. Má pouze doporučující charakter.

Otázce kvalifikace ředitelů (9:45–10:20) se chce Valachová ještě věnovat. V diskuzi ale neuvedla, jakým způsobem.

Kvalita pedagogů, jak plynulo z diskuze v Otázkách VM, je podle Valachové závislá především na finančním ohodnocení. To je jeden z reformních kroků, na němž Valachová skutečně pracuje.

Zdroj: OVM

Je nepochybné, že veřejná debata o školství je často tvořena diskuzí o platech. V oblasti školství se nicméně řeší i jiné návrhy, např. kariérní řád pro učitele, podpora technického vzdělávání či regionální školství. Spojit tedy absenci těchto témat s jedním pořadem ČT, v němž vystoupila ministryně Valachová, je zavádějící.

V životopise na svých webových stránkách Marian Jurečka zmiňuje, že byl mezi lety 2002–2014 zemědělcem na rodinné farmě, a to jako OSVČ. Potvrzuje to i web Naši politici. V živnostenském rejstříku však již není k nalezení.

Miroslav Kalousek podle životopisu na webu Naši politici nikdy nepodnikal.

V současné době je za druhé čtvrtletí v České republice dohromady 183 499 volných pozic. Vyplývá to z analýzy neobsazenosti volných pracovních míst Úřadu práce ČR. Téměř polovina z nich - 87 755 míst - obsahuje požadavek na základní vzdělání nebo praktickou školu.

Výrok je pravdivý. Jiří Kajínek byl ve vězení od února 1994 do 23. května 2017, kdy mu prezident Zeman udělil milost, s výjimkou 40 dní v roce 2000, kdy byl na útěku. Ve vězení tedy opravdu strávil přes 23 let.

Generální finanční ředitelství skutečně zadalo zakázku na EET bez veřejného řízení společnosti IBM. Není to ovšem tak, že by se jednalo o nějakou neznámou firmu. Celé ministerstvo financí používá již od 90. let informační systém ADIS od IBM. Aplikace pro EET byla začleněna právě do tohoto systému.

IBM získala celou zakázku až v druhém výběrovém řízení, neboť první ministerstvo financí zrušilo. Toto jednací řízení již bylo bez uveřejnění, což dle zákona o veřejných zakázkách znamená, že zadavatel může bez soutěže vyzvat přímo k jednání jednoho či více dodavatelů.

Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Program Zelená úsporám začal fungovat od 22. dubna 2009 a prosadilo jej ministerstvo životního prostředí. Tehdejším ministrem tohoto resortu byl Martin Bursík, tehdejší předseda Strany zelených.

Program Zelená úsporám byl zaměřen na podporu instalací zdrojů na vytápění s využitím obnovitelných zdrojů energie. Investovalo se také do energetických úspor při rekonstrukcích i v novostavbách. V rámci programu se podporovalo kvalitní zateplování rodinných a bytových domů, náhrada neekologického vytápění za nízkoemisní zdroje na biomasu a účinná tepelná čerpadla, instalace těchto zdrojů do nízkoenergetických novostaveb, instalace solárně-termických kolektorů a také výstavba v pasivním energetickém standardu.

O dotaci mohli požádat vlastníci a stavebníci rodinných a bytových domů, kteří dům využívají k bydlení nebo k poskytování bydlení třetím osobám, tedy fyzické osoby podnikající i nepodnikající, společenství vlastníků bytových jednotek, bytová družstva, města a obce (včetně městských částí), podnikatelské subjekty, případně další právnické osoby. Na dotaci měli tedy nárok i majitelé domů na vesnicích.

Program byl financován z příjmů z prodeje emisních jednotek, jež byly prodány ve smluvní ceně okolo 20 miliard korun, které byly vyplaceny žadatelům o dotaci. Proplaceno bylo přes 74 tisíc žádostí. Ze 74 039 žádostí bylo 68 341 od majitelů rodinných domů, tedy 92,30 % (str. 80). Více než 50 % (str. 81) dotací putovalo do Moravskoslezského, Středočeského, Zlínského, Jihomoravského a Jihočeského kraje. Souhrnné statistiky s informací, kolik lidí, kteří získali dotaci, pochází z venkova a kolik z města, se nám dohledat nepodařilo. Dá se ale předpokládat, že na dotaci dosáhli i lidé z vesnic.